Pěstoval by dnes Escobar avokáda?

29. srpen 2016

Popularita avokáda zažívá v poslední dekádě světový boom, který s menším zpožděním dorazil i k nám. To pěkně dokumentují pulty večerek, kde toto tropické ovoce můžete bez problémů sehnat už několik let. Typická světle zelená barva avokáda často svítí na stránkách food blogů, časopisů o jídle i v nabídkách lepších restaurací. Avokádo už zkrátka zná každý. Málokdo ale ví, že avokádový byznys je spojený s drogovými kartely a pustošením deštných pralesů. Na to nedávno upozornila i velká reportáž zpravodajské agentury AP.

Domovem avokáda je mexický stát Michoacán, kde se jeho plody pěstují přes 7 tisíc let. Sousední Spojené státy se ale po téměř celé dvacáté století v obavách ze zavlečení škůdců bránily jeho dovozu na své území. Když se v roce 1997 tyto obavy ukázaly jako liché, omezení padla a začala avokádová horečka, která se rychle rozšířila po celém světě. Avokádo se stalo žádanou komoditou a jeho produkce dodnes strmě roste. Jen v Michoacánu se během posledních 5 let zvýšila více než dvojnásobně a zaměstnává přes 300 tisíc lidí. Žádanost populárního ovoce ale přilákala pozornost drogových kartelů, které začaly s jim vlastní krutostí ovládat plantáže a vydírat farmáře. Nejprve to byl kartel Los Zetas, ten pak vystřídala La Familia Michoacana a tu zase Caballeros Templarios. Jejich praktiky se však nezměnily – vydírání, únosy a vraždy.

Avokádový byznys si tedy po této stránce nezadá s obchodem s drogami nebo nerostnými surovinami. Mexiko je sice stále největším světovým vývozcem „zeleného zlata“, ale podobný rozmach jeho pěstování nastal i v dalších latinskoamerických zemích, v Indonésii nebo na Novém Zélandu. V Kolumbii řada farmářů tímto ovocem nahrazuje marihuanové plantáže, protože jejich výnosnost v posledních dvou letech prudce klesla. Otázka, jestli by dnes známý kolumbijský drogový král Pablo Escobar obchodoval i s avokádem, se nabízí sama.

03694096.jpeg

Vysoká poptávka po populárním ovoci má na svědomí ale i závažný ekologický problém. Mexické avokádové plantáže se pomalu, ale jistě rozrůstají na úkor borovicových lesů, které jsou domovem mnoha vzácných živočišných druhů. Ty jsou teď ještě více ohroženy nejen kvůli úbytku jejich přirozeného prostředí, ale i kvůli používání zemědělských chemikálií a zvýšené dopravě spojené s intenzivním zemědělstvím. Zaznamenány byly už případy, kdy byly kvůli avokádu vykáceny části přírodních rezervací. Podle odhadů bylo v Michoacánu mezi roky 2000 a 2010 kvůli plantážím vykáceno 690 hektarů lesa. Dobrou zprávou je, že odlesňování se v posledních letech zpomaluje, zřejmě jako efekt důslednější práce mexických úřadů.

Čtěte také

Velkým problémem však zůstává to, že avokádová monokultura spotřebuje zhruba dvojnásobek vody než původní les. Jen pro představu, na vypěstování jednoho plodu avokáda se spotřebuje přibližně vana plná vody. Souboj o vodu navíc žene plantáže do stále vyšších nadmořských výšek a způsobuje úbytek vody v níže položených městech a vesnicích. Mexiko si tak s největší pravděpodobností do budoucna zadělává na ekologickou pohromu, jejíž důsledky mohou mít devastující společenský účinek.

Avokádo bohužel není jedinou plodinou, jejíž pěstování má takovéto společenské a ekologické souvislosti. Velmi podobným ekologickým problémem jsou indonéské plantáže palmy olejné a s nimi spojené odlesňování, pro drogové kartely jsou zajímavou komoditou i další druhy ovoce, například limetky. Při pěstování banánů nebo ananasů zase dochází k porušování lidských práv. Řešení těchto problémů tedy musí být mnohem komplexnější než bojkot vybraných plodin, po kterém některé hlasy volají.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.