Písničkářky všech zemí, spojte se! vol.3

16. leden 2009

I v dnešní emancipované době je potřeba umělkyně podporovat. Label Monika Enterprise tak činí již delší dobu a vlajkovou lodí těchto snah je kompilace 4 Women No Cry, která pokaždé dá prostor čtyřem relativně neznámým, přesto nadějným hudebnicím na nezávislé scéně. POSLECHNĚTE SI: Recenzi sampleru 4 Women No Cry vol.3

Berlínské vydavatelství Monika Enterprise vždy dávalo přednost dámským interpretům před mužskými protějšky a vše korunuje úspěšnou kompilační řadou 4 Women No Cry, jež představuje vždy produkci čtyř interpretek ze čtyř zemí.Třetí díl objevuje skrze selekci zakladatelky labelu Gudrun Gut tyto hudebnice: Lucrecii z Kolumbie, Manekinekod z Řecka, Julii Holter ze Spojených států a Liz Christine z Brazílie. Čtyři písničkářky znovu upravují pohled na sólové hudebnice, které nemusí být pouze obdobou domácí Radúzy (nic proti ní) nebo DJ Luccy.

00847711.jpeg

Už první čtveřice skladeb od Lucrecie nás spíš než na Portu zve do nezávislého Berlína dnešních dnů. Nezávislý pop, který vybudovala s velkým přispěním Luka Sutherlanda z Long Kin Killie nebo Music AM je jasnou ozvěnou dění na vydavatelství Morr Music, kde se nejvíce blíží Mashe Qrelle nebo Lali Puně v trochu krotším podání. Po indie popu z Kolumbie se přesuneme do athénské zvukové laboratoře, v níž vyučuje a tvoří Eleni Adamopoulou, která si nechá přezdívat Manekinekod. Její čistě elektronické kompozice sají inspiraci z nočního velkoměsta a transformují jeho hluk a tep do rytmů a melodií. Jakoby se stará dobrá Monika Načeva rozpomenula na svou spolupráci s Gasem a velmi svéráznou desku Mimoid. Po noční procházce řeckou metropolí je čas znovu přeskočit Atlantik a vrhnout se rovnou na dětské hřiště ve sluncem zalitém Los Angeles. Zde si bez jakéhokoliv náznaku sarkasmu hraje s melodiemi a zvuky Julia Holter a vytváří drobné skladbičky, jež svou naivitou mávají na Coco Rossie nebo Hanne Hukkelberg. Dívčí svět byl a vždy bude jiný než ten chlapecký a Juliina hudba je toho dalším důkazem. Začali jsme v Jižní Americe a zde také skončíme. Poslední čtveřice skladeb je totiž od Brazilky z Rio de Janeira Liz Christine. Velká milovnice koček a filmů 50. let kombinuje tyto lásky (filmové i kočičí samply prochází skladbami coby průvodci) s rytmy a minimalistickou melodikou, tak aby vynikly snivé příběhy, které si autorka pro každou skladbu připravila.

Vše znovu maximálně ženské. Mám-li srovnat všechny tři kompilace, letošní přírůstek drží laťku velmi vysoko i díky tomu, že čtveřice protagonistek se představila v přibližně stejné "výkonnostní třídě" a netrpí mezi sebou žádného outsidera na první poslech.

autor: Pavel Zelinka
Spustit audio