Pixar velí: Vzhůru do oblak!
Filmové studio Pixar funguje lépe než mýtický elixír mládí. Z dospělých dělá děti a dětem plní nejtajnější sny. Každý jejich projekt má vzácný dar vtáhnout do hry všechny skupiny, které mohou v kině sedět. Jak si v tomto ohledu povede jejich nejnovější želízko v ohni, film Vzhůru do oblak, prozradí Vítek Schmarc.
Carl je starý mrzout, který žije v sešlém domě. Sám, jen se vzpomínkami na milovanou ženu a dětské sny, které spolu kdysi snili. O létání. O domě nad divokým vodopádem v zapadlých končinách Jižní Ameriky. O velkém dobrodružství. Zdá se, že pro Carla život skončí v smutném obklíčení relikviemi a starými fotografiemi. Někde v klidném domově důchodců, kam i smrt chodí po špičkách. Jenže to bychom se nesměli nacházet v nové "pixarovce". Největší cesta do neznáma starého muže teprve čeká a průvodcem mu nebude zubatá s kozou, nýbrž obtloustlý skautík, mluvící pes a mýtický pestrobarevný opeřenec. Takže, vzhůru do oblak!
Unikátní schopnost spojit barvitou dětskou fantazii s tématy spíše pro dospělé studio Pixar rozhodně neztrácí. Příběh Carla a jeho družiny není jen výpravnou a technicky oslnivou jízdou za dobrodružstvím, ale i dojemným příběhem o nutnosti snít. Protože kdo sní, ten létá. A kdo létá, ten žije. Tradičně nekomplikované a srozumitelně sdělované poselství opět nedostane do kolen věčné rýpaly, ale diváka ochotného přistoupit na dětinskou perspektivu zanese do báječných exotických krajů, kde je vše možné. Zkušení scénáristé sázejí na jisté karty - pro děti něco roztomilých potvůrek, trochu toho roztomilého šišlání a akčního dovádění, pro dospělé lyrické vsuvky Carlových vzpomínek a zarputilé touhy snít dál, i když tělo stárne. Vzhůru do oblak tak obstojí jako rozverná zkazka o cestě do tajemného kraje i jako dojemný příběh o sklonku života.
Pixarovským projektům lze vytknout snad jen to, že nezapřou odvozenost z krátkých filmů. I Vzhůru do oblak přináší vlastně jen chytře poskládané pásmo kraťasů, které pojí dohromady hodně provizorní příběh. Chvíli se hraje o snech pro menší, chvíli pro dospělé. Nádherná atmosféra, pohádkový soundtrack a okouzlující technické provedení dokáží proměnlivé tváře filmu spojit do soudržného celku. A samozřejmě nelze opomenout postavy, silnou stránku všech pixarovských výprav. Mrzutý penzista i poněkud pomalejší kluk s nadváhou se mohou stát akčními hrdiny a člověk si je zamiluje právě pro jejich naprostou nepravděpodobnost. Jsou to krásné karikatury, do nichž tvůrci vtělují obvyklé sny i životní situace. Roztomilé, rozpoznatelné a neprvoplánové postavy, jejichž kroky doplňuje opravdu pestré a zábavné obludárium.
Jakkoli to může znít jako klišé: na Vzhůru do oblak se vyplatí jít s myslí hravou a otevřenou, jako ostatně na každou pixarovku. Nečekejte neslyšená životní moudra a velké pravdy. Tenhle let směřuje do krajin dětství a je v nejlepším slova smyslu pro všechny. Ano, podařilo se to znovu. A znovu s pocitem, že Pixar každým filmem zraje a vytváří si specifický jazyk na pomezí dospělé vážnosti a dětinského žvatlání.
Hodnocení: 85%
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
