Podívejte se na sci-fi, jehož scénář napsala umělá inteligence

Lidé na internetu si například stěžují, že se s tímto pohledem setkávají u mladé obsluhy v kavárně nebo restauraci. Objevuje se ale i v řadě dalších sociálních situacích. Ačkoliv může působit odsuzujícím dojmem, podle zakladatelky lifestylového časopisu The Zillennial Zine Sabriny Grimaldi jde jen o generační rozdíl. Pro CNN uvedla, že starší generace byly vychovávané k tomu, aby se chovaly přespříliš přátelsky a zdvořile.

„Myslím, že se pomalu vzdalujeme od toho přehnaně veselého způsobu komunikace, kdy se chováte, jako by každý zákazník nebo každá osoba, se kterou na veřejnosti komunikujete, byla vaším nejlepším přítelem, nebo jako byste ji znali už deset let,“ řekla.

Podle vědců může mít tento fenomén kromě preference i hlubší důvod. Mladá generace totiž nemá s mluvením takovou praxi jako předchozí generace. Studie nedávno zveřejněná v časopise Perspectives on Psychological Science zjistila, že denně vyslovíme o 28 procent méně slov než v roce 2005. Největší pokles mluvení výzkum zaznamenal právě u lidí mladších 25 let.

Podle magazínu Forbes mohou být na vině technologie. Dřív jsme museli kvůli rezervacím telefonovat nebo se v případě nouze ptát cizích lidí na cestu. Mluvenou komunikaci omezila i koronavirová pandemie, během níž společnou výuku na určitou dobu nahradily online úkoly.

Mluvení je přitom z neurologického hlediska náročnější než psaní textu a vyžaduje praxi. Chcete-li nahlas odpovědět na jednoduchou otázku, váš mozek vyhledá slova, vyhodnotí výraz tváře protějšku, uchová právě řečenou větu v pracovní paměti a sestaví odpověď. To vše během sekundy. Při chatování téměř všechny tyto překážky odpadají. Dobrou zprávou podle Forbes je, že komunikaci lze trénovat. Magazín proto dokonce vyzývá zaměstnavatele mladých, aby s komunikačním tréninkem pracovníků počítali i ve svém rozpočtu.

Zločinci se zaměřují na generaci Z prostřednictvím sociálních sítí, živých přenosů a falešných investičních schémat. Podle britského serveru The Independent na to upozornil kalifornský generální prokurátor Rob Bonta. „Jde o stejné staré podvody, proti kterým jsme vždy bojovali, ale s rostoucí dostupností kryptoměn našli podvodníci nový zákeřný způsob, jak vás připravit o peníze,“ uvedl Bonta.

Pachatelé používají například tzv. sextortion, tedy formu sexuálního vydírání, při které pachatel vyhrožuje zveřejněním intimních snímků nebo osobních údajů, pokud jim oběti nepošlou peníze nebo kryptoměnu. Jiní podvodníci využívají hlasy generované umělou inteligencí a deepfake videa, aby se vydávali za příbuzné, celebrity nebo důvěryhodné osoby.

Pachatelé také lákají oběti na falešné platformy pro investice do kryptoměn nebo na herní platformy, o kterých tvrdí, že přinášejí zisky. Oběti se pak mohou stát terčem podvodníků i podruhé, když se pachatelé vydávají za představitele orgánů činných v trestním řízení a slibují vrácení ukradených prostředků výměnou za platbu předem. Na rozdíl od tradičních podvodů s hotovostí umožňují transakce s kryptoměnami pachatelům převádět na dálku velké částky, což ztěžuje navrácení odcizených prostředků.

Podvody se nemusí nutně týkat jen mladých. Singapurský server The Straits Times informoval o důchodci, kterému cizí žena na TikToku představila investiční projekt. Muž poté investoval do kryptoměny na webové stránce využívající roboty s umělou inteligencí. Kvůli podvodníkům následně přišel o více než 1,5 milionu korun.

Kalifornský generální prokurátor Bonta všem uživatelům sociálních sítí doporučil, aby si před kliknutím na podezřelé odkazy nebo interakcí s neznámými účty vyhradili alespoň devět sekund na zvážení situace.

Studie zveřejněná v časopise JMIR Formative Research zjistila, že 32 procent ze zúčastněných 995 dospělých v USA ve věku 18 až 29 let využilo nástroje jako ChatGPT, Google Gemini a Meta AI k získání informací souvisejících s drogami a alkoholem. Polovina účastníků studie přitom uvedla, že umělou inteligenci k vyhledávání informací o drogách používá aspoň jednou do měsíce, 12 procent respondentů týdně a 4 procent denně nebo téměř každý den.

Vyvolává to otázky ohledně rizik pro zdraví vzhledem ke skutečnosti, že chatboti jsou stále běžnějším zdrojem zdravotních rad. Podle serveru Euronews hlavní autorka studie Mireia Triguero Roura uvedla, že tento jev může vést k riskantnímu užívání návykových látek u mladých lidí, kteří už tak představují věkovou skupinu nejvíce zasaženou nepříznivými důsledky užívání drog. AI totiž stejně jako o jiných tématech může o užívání návykových látek šířit nepravdivé informace.

Podle studie mladí primárně používali chatboty proto, aby se dozvěděli o rizikách a důsledcích užívání návykových látek. Polovina respondentů ale také hledala informace o konkrétních drogách, včetně otázek ohledně dávkování nebo účinků. A 35 procent účastníků si hledalo informace o závislosti. Dotazovaní chatboty obecně hodnotili kladně z hlediska nápomocnosti, spolehlivosti a důvěryhodnosti. Ti, kteří umělou inteligenci využívali k dotazům o návykových látkách, jí udělili průměrné hodnocení důvěryhodnosti 3,66 z pěti, zatímco u obecného použití to bylo jen 3,51.

Výzkum dál odhalil rozdíly v závislosti na rase a pohlaví. Respondenti černé pleti častěji než běloši uváděli, že používají AI k získávání informací o návykových látkách. Jejich upravený poměr šancí byl 2,52krát vyšší. A mužští respondenti měli přibližně dvojnásobný upravený poměr šancí ve srovnání s ženskými respondentkami. Triguero Roura uvedla, že zjištěné rozdíly by mohly mimo jiné odrážet i rozdíly v přístupu ke zdravotní péči a stigmatizaci. Důvody demografických rozdílů zatím výzkumníci spolehlivě neznají, ale podle nich by to mohlo být předmětem dalšího výzkumu.

Nová pravidla zavedl například pětihvězdičkový Hotel du Cap-Eden-Roc ve francouzském městě Antibes. Bez předchozího svolení se v něm nově už nesmí fotit. Podle hotelu si lidé dříve například rezervovali oběd a přinesli si s sebou tašky s oblečením a šperky. Rezervaci pak využili k vytváření snímků v různých outfitech, které zveřejňovali na sociálních sítích.

Jedním z argumentů provozovatelů je, že focení ohrožuje diskrétnost, která se od drahých hotelů obzvláště očekává. Ředitelka hotelu Sophie Volant pro Travel Weekly uvedla: „I když [hosté] oceňují, že v restauracích a barech jsou lidé, zároveň chtějí, aby jejich letní útočiště zůstalo soukromé. Museli jsme vymyslet řešení.“

Zákazy se přitom zavádějí i na méně okázalých místech. Farmářský obchod v anglickém Cheshire s názevm The Hollies se stal oblíbeným místem pro natáčení díky hvězdě pořadu Love Island Molly-Mae Hague, která odtamtud zveřejňovala fotografie. Obchod nově zakázal fotografování a natáčení mezi 10:00 a 16:00.

Součástí negativního vnímání influencerů je podle serveru The Guardian i rozšířená představa, že za svůj obsah dostávají dobře zaplaceno. Někdy influenceři vytvářejí příspěvky například výměnou za bezplatné ubytování, není to ale pravidlem. „Většina z nich vytváří převážnou část obsahu pro své publikum zdarma,“ vysvětlila pro server The Guardian Nicole Ocran, influencerka a zakladatelka organizace Creator Union. Doufá přitom, že pravidla týkající se fotografování by mohla podpořit vyváženější přístup k sociálním médiím obecně.

Nová omezení v hotelech a restauracích totiž odrážejí trend, který se odklání od neustálého zachycování všeho a směřuje k tomu, aby se člověk do daného okamžiku plně ponořil. Alex Goat, zakladatelka agentury zaměřené na mládežnickou kulturu Livity, přirovnává tato pravidla ke klubům, které žádají návštěvníky, aby si na fotoaparáty svých telefonů nalepili nálepky. „Jde spíš o to, že ‚jsem tady, protože si chci ten prostor užít‘, než o to, že jsem tady, abych něco zdokumentovala pro ostatní‘,“ uvedla pro The Guardian.

„Komičky“ generované AI především na Instagramu využívají stand-upový formát k tomu, aby přiváděly nové návštěvníky na OnlyFans, Fanvue a další servery s erotickým obsahem. Americký komik George Brett Olson obvinil instagramový účet řízený umělou inteligencí s 300 000 sledujícími z toho, že doslovně okopíroval jeho vtip.

Falešná komička na vygenerovaném videu má na sobě dokonce stejné oblečení jako Olson v původním videu, jen v přiléhavější a odhalenější verzi. „Umělá inteligence mi ukradla vtip i outfit,“ uvedl komik pro časopis The Hollywood Reporter a dodal, že i tento avatar má stránku na OnlyFans.

S krádeží obsahu se setkala také americká komička Julia Jasunas. Falešná stand-up komička jménem Aylen Skye má na Instagramu 250 000 sledujících a ve vygenerovaném videu doslovně přeříkává vtip Jasunas. Také v něm propaguje svoji stránku s erotickým obsahem. „Jedna věc je, když vám někdo ukradne vtipy, ale něco úplně jiného je, když se vaše tvorba přetaví v něco tak sexualizovaného, a to pro zisk někoho jiného“, uvedla pro magazín Wired.

Komička video nahlásila společnosti Meta jako případ vydávání se za jinou osobu. Meta jí však odpověděla, že video neporušuje směrnice pro komunitu, protože Skye se za nikoho nevydávala, pouze prezentovala cizí obsah jako vlastní, což Instagram nezakazuje.

Wired identifikoval minimálně osm komiků, jejichž videa na sociálních sítích napodobily ženské postavy generované umělou inteligencí. Podle magazínu přitom AI-generované verze vtipů oslovují širší publikum, protože mají lepší osvětlení i zvuk a umělé komičky mívají zpravidla i odhalenější oblečení.

Komici v současnosti mohou proti hromadnému kopírování svého obsahu dělat jen velmi málo. Vtipům se historicky dostávalo menší autorskoprávní ochrany, částečně i kvůli tomu, že mnoho úvodů a point se ve stand-upu používá léta v mírně odlišných variantách.

Jasunas na sociálních sítích vyzvala veřejnost, aby komiky podporovali tím, že půjdou na živá vystoupení, místo toho, aby si jen prohlíželi videoklipy. „Komici zveřejňují své stand-upové klipy online, aby vás přilákali na živá vystoupení,“ uvedla. „…pokud se díváte na tato videa a neuvědomujete si, že se jedná o počítače opakující naše vtipy, které jsme si postupem času na jevišti vypracovali, vybrousili a zredukovali do poutavé podoby, pak byste měli vyrazit ven na procházku a zajít se podívat na živé vystoupení.“

Novou podobu platformy Upward, kterou vyvinula společnost Match Group, ovlivnila její studie „Singles in America 2026“. Podle ní se chce 72 procent příslušníků generace Z oženit či vdát a čtvrtina svobodných lidí ve věku 18 až 34 let sdílí tradiční rodinné hodnoty.

Magazín The Atlantic poukazuje i na rostoucí tradicionalismus na sociálních sítích, který reprezentují například influencerky propagující roli tradiční manželky („tradwifes“). „Změna zaměření od aplikace určené výhradně pro křesťanské singles spočívala v tom, že jsme se otevřeli lidem, kteří sdílejí stejné cíle, ale jejich přístup nemusí být primárně založen na víře,“ uvedla pro magazín Wired Lauren DeFordová z marketingového vedení společnosti Match.

Na Upwardu může uživatel podobně jako na Tinderu nápadníky posouvat vpravo nebo vlevo. Upward ale navíc vybízí, aby lidé na svém profilu uváděli vyznání víry. Mezi nové funkce patří i „Chivalry Mode“ (režim kavalírství). Pokud funkci zvolí oba k sobě přiřazení uživatelé, musí první zprávu poslat muž a žena se pak rozhodne, jestli odpoví. S touto funkcí se už dříve mohli setkat i uživatelé aplikace Bumble.

Speciální funkcí Upwardu je ale „Marriage Timeline“ (časová osa sňatku), díky níž mohou uživatelé na profilu sdílet, v jakém časovém horizontu by rádi měli svatbu s potenciálním partnerem. Aplikace tvrdí, že svým nastavením reaguje na touhu mladých lidí po vážném vztahu.

Podle kanadského autora Daniela Coxe to ale neznamená, že by se mladí hromadně vraceli k tradičním normám ve vztazích. Ve své knize „Generation Uncoupled“ píše o tom, že generace Z nemá jasnou představou o vztahových prioritách. Touha po tradičním randění u mladých je podle něj hlavně reakcí na nedostatek norem v oblasti vztahů. Lidé podle něj zoufale touží po nějakém „scénáři“ s definovanými rolemi, zejména vzhledem k tomu, jak mezi mladými lidmi přibývá netradičních přístupů k partnerství, jako je polyamorie. „A na tom tradičním scénáři je hezké to, že je velmi jasný,“ uvedl Cox pro Wired.

25letá uživatelka aplikace Andreanna Pulliam pro magazín Wired popsala, že mnoho profilů, na které narazila na Upwardu, patřily mužům, kteří „spíš zapadali do kategorie uživatelů, kteří vyznávají red pill, tradiční manželství a konzervativní hodnoty“. Při zakládání účtu ji taky zaskočilo, že aplikace umožňuje uživatelům uvést svůj typ postavy od „sportovní“ přes „plnoštíhlou“ až po „buclatou“, což je funkce, která se obvykle vyskytuje jen v aplikacích pro příležitostné známosti.

Překvapilo ji taky, že Upward povoluje v aplikaci registrovat i vdané a ženaté osoby. Mezi ještě podivnějšími možnostmi typu vztahu figurovaly například i „je to komplikované“ a „nemám rád škatulkování“.

Cena Bridget Jones za komediální prózu bude udělena za nejvtipnější ucelený prozaický text psaný v první osobě o rozsahu 1 000 slov. Formát připomíná anonymní deníkové sloupky v deníku Independent, díky kterým se Bridget poprvé dostala k čtenářům v polovině 90. let, popisuje deník The Guardian.

Fielding, rodačka ze Západního Yorkshiru, se zároveň se podílela na scénářích k filmovým adaptacím Deníku Bridget Jones, kde postavu ztvárnila herečka Renée Zellweger. Fielding, jak píše stanice BBC, cenu založila ve spolupráci s charitativní organizací New Writing North. Vítěz obdrží finanční odměnu ve výši 2 000 liber a balíček podpory při psaní od literárních agentů Fieldingové a organizace New Writing North.

Ve svém prohlášení k vyhlášení ceny Fielding poznamenala, že Bridgetin smysl pro humor pramenil z lidí, s nimiž vyrůstala a s nimiž se společně smáli nad jejich trapasy. Cena je podle autorky určená pro lidi, kteří nejsou slavní a jednoduše žijí svoje životy a jsou přitom nenápadně vtipní. Soutěže se mohou zúčastnit spisovatelé žijící na severu, kteří dosud nic nevydali ani nemají podepsanou smlouvu s agentem, uvádí The Guardian. Fielding na akci pořádané deníkem Independent podle BBC uvedla, že rozložení příležitostí pro spisovatele ve Velké Británii je velmi nerovnoměrné. Lidé na jihu mají podle ní mnohem více příležitostí než na severu, kde vyrůstala.

Přihlášky se otevřou 23. listopadu a budou přijímány až do 1. února 2027. Jméno vítěze bude oznámeno příští léto na slavnostním předávání cen Northern Writers’ Awards v Newcastlu, kde cenu předá sama Fieldingová. Ocenění se bude udělovat každoročně až do roku 2029.

Tyto investice jsou součástí počátečního kola financování společnosti Coherence v hodnotě 45 milionů dolarů a odrážejí rostoucí zájem velkých technologických firem o data z mozku. Generální ředitel a spoluzakladatel společnosti Coherence Ben Woodington podle magazínu Wired upozornil na rostoucí synergii mezi velkými laboratořemi zabývající se umělou inteligencí a společnostmi, které vyvíjejí zařízení pro dekódování mozku, známá jako rozhraní mozek-počítač. Woodington tvrdí, že umělá inteligence je ideálním příkladem využití pro rozhraní mozek-počítač, protože vývojáři těchto zařízení generují obrovské datové soubory, které jsou pro člověka příliš rozsáhlé na to, aby je dokázal analyzovat sám.

Ben Woodington a Elise Jenkins společně založili společnost Coherence v roce 2022 s cílem využít neurovědu a technologie k transformaci léčby rakoviny. Její vlajkovou technologií je implantát o velikosti knoflíku s názvem SOMA, který monitoruje jemné elektrické signály nádorů a dokáže vysílat vlastní elektrickou stimulaci, aby zabránil jejich růstu. Implantát je spárován s odnímatelným nositelným zařízením o velikosti mince, které se nosí přes ucho, a také s aplikací, která poskytuje data v reálném čase, sledování příznaků a historii léčby. Informuje o tom server Inc. První aplikace je určena pro pacienty s glioblastomem, agresivním a smrtelným typem rakoviny mozku. Tým společnosti Coherence už zahájil testování bezpečnosti u pacientů, kteří s tím souhlasili. Během jiných chirurgických zákroků jim na 30 minut vkládá implantáty do mozku a poté je opět vyjímá.

Technologie je podle Wired založená na tom, že se zařízení v průběhu času naučí rozeznávat signály spojené s rakovinou a bude poskytovat léčbu v reálném čase. Společnost Coherence plánuje využít nové finanční prostředky k zahájení klinické studie zaměřené na dlouhodobé implantování tohoto zařízení pacientům s glioblastomem.

Technologie vychází ze zjištění, podrobně popsaných ve studii Stanfordovy univerzity z roku 2019. Nádorová tkáň má specifické elektrické vlastnosti a některé druhy rakoviny mozku přebírají signály ze zdravé tkáně, aby stimulovaly svůj vlastní růst. Tato studie, jak zmiňuje Inc, také zjistila, že přerušení elektrických signálů by mohlo zpomalit růst nádoru. Tým společnosti Coherence se domnívá, že tato technologie by mohla najít uplatnění v celém těle, zejména pokud bude k trénování algoritmů umělé inteligence využívat průběžná data od pacientů.

Za návratem exprezidenta do povědomí stojí především mediálně zdatná Nadace Richarda Nixona. To je nezisková organizace, která pomáhá spravovat prezidentskou knihovnu a v poslední době také produkuje krátká videa. Klipy, které pokrývají vše od jeho úvah o vztazích Ameriky s Ruskem až po jeho postřehy ohledně soupeření s Johnem F. Kennedym, nasbíraly miliony zhlédnutí. Influenceři podle serveru The Economist nosí baseballové čepice a tašky s výšivkami sloganů jako „Pretty Girls for Nixon“ a „Nixon Now More Than Ever“. Návštěvnost Prezidentské knihovny Richarda Nixona v Kalifornii vzrostla oproti loňskému roku o 30 %.

Videa Nixonovy nadace obsahují úryvky ze skladeb „Rottweiler” od EsDeeKida nebo „We on Go” od BIA. Podle časopisu The Hollywood Reporter jde spíš o posmrtnou rehabilitaci Nixonova politického odkazu než o satiru, která si z něj jen utahuje. Zdá se, že to funguje. Nejoblíbenější videa na istagramovém účtu nadace mají přes milion zhlédnutí a účet sleduje 115 tisíc lidí. Nadace připisuje zásluhy svému marketingovému týmu za to, že oslovuje nové publikum tam, kde se právě nachází. The Hollywood Reporter v červnu uvedl, že generální ředitel nadace Jim Byron, se do práce vrátil po 14měsíční přestávce, během které působil v Národním archivu za Trumpovy vlády.

Někteří mladí konzervativci vidí v Nixonovi podobnost s Donaldem Trumpem: dva prezidenti, kteří se vyznačují nepřátelskými vztahy s tiskem a jsou pronásledováni vyšetřovateli. Zdá se, že Trumpova administrativa má podobný názor, uvádí The Economist. Ministerstvo spravedlnosti prověřuje, zda se úřad zvláštního prokurátora, který vyšetřoval aféru Watergate, nedopustil pochybení. Viceprezident J.D. Vance navíc s nadsázku v červnu při projevu v Nixonově knihovně poznamenal, že kdyby se Watergate odehrálo zítra, byla by to asi dvanáctihodinová zpravodajská událost.

Představa, že by to mohlo znamenat konec prezidentského mandátu, je podle Vance šílená. Tím, že se mladí pravicoví aktivisté hlásí k Nixonovi, zároveň odmítají uctívání Ronalda Reagana ze strany svých starších kolegů. Nixon zůstává jedním z nejméně oblíbených prezidentů v historii země a je nepravděpodobné, že by vlna “Nixonmaxxingu” v dohledné době napravila jeho pověst, poznamenává The Economist.