Popová barokní pěna Rachel Zeffiry

21. březen 2013

Sólové album Rachel Zeffiry z Cat's Eyes není průšvihem ani bleskem z čistého nebe. Je napěněnou, barokně popovou vatou, která pro plné zhodnocení svého obsahu potřebuje jemné zacházení a vhodné prostředí pro konzumaci.

Zpěvačky s andělským hlasem to mají těžké. K tomu, aby se sostaly se svou tvorbou na ostrou hranu kýče mají totiž blíže než jiní muzikanti. V takové situaci je i Rachel Zeffira, klasicky školená zpěvačka, producentka a polovina dua Cat's Eyes, která spolu s členy psych-rockových Toy a bubenicí Melissou Rigby z postpunkových S.C.U.M natočila debutové album The Deserters.

Objevitel Rachel Zeffiry pro popový národ, Faris Badwan z The Horrors, zasadil brilantní zpěvačku v Cat’s Eyes do ideálního prostředí nařaseného melodramatického popu s lehkým retro odérem. Je jasné, že na jejím sólovém albu bude leccos jinak, a i když se jedná v případě The Deserters o první sólovou desku, žánrový posun se dal tak trochu předpokládat. Ano, ženský element si žádá více klasiky, více akustična a především více prchavých citů. Všechna tato očekávání byla na novince vyslyšena. Většina skladeb je naplněna smyčcovými aranžemi, často se hlas autorky zaplete dohromady s barokními ornamenty harfy nebo klarinetu.
Sofistikovaná uspávačka hadů? Naštěstí ne. Rachel posluchače pravidelně probírá svižnějšími kousky s rockovou rytmikou i doprovodem a nadýchanými barokními melodiemi. Základním průvodním instrumentem Rachelina hlasu je klavír.

Tato deska mohla dopadnout strašně. Utopena v romantizujících klišé by si jistě své roztoužené duše našla a nebylo by jich zřejmě málo. I z tohoto důvodu jsou poprockové výpady, které desce dodávají barevnost, tak důležité. Jako by se milovnice Nico nechala nejen inspirovat kaskádovitým rukopisem Michaela Nymena, ale mimo pravidelné snění se večer co večer oddávala i současnějším, popovějším radovánkám. Její suverénní hlas je ve všech polohách, kterých se rozhodla na The Deserters dosáhnout, jejím velkým pomocníkem. Dokonce i nečekaný cover To Here Knows When původně od My Bloody Valentine do celé skládanky zapadne tak nějak samozřejmě. Rachel navíc svůj debutový sen utíná v pravou chvíli, těsně předtím, než začnete znuděně usínat.

Rachel Zeffira – The Deserters |foto: Oficiální Facebook Rachel Zeffiry

I když jsem doposavad nešetřil chválou, ve srovnání s tvorbou Cat’s Eyes sólovka Rachel Zeffiry mírně zaostává. Zatímco retro pop dvojice má nejen styl, ale i silný vnitřní náboj, The Deserters vyžaduje jemnější rozpoložení. Je to dámička ne pro každého a z tohoto úhlu pohledu je potřeba ke kolekci také přistupovat.