PornHub je ode dneška i hudební label

„Nebýt války, nikdy bych se náhradní matkou nestala,“ říká Karina pro BBC. Žena nyní žije v bytě poskytnutém klinikou. Za odnošení dítěte má slíbeno asi 370 000 korun, což je zhruba dvojnásobek průměrného ročního platu na Ukrajině. Původně měla dostat více, ale poté, co jedno z dvojčat, která čekala, v děloze zemřelo, jí byla odměna podle smlouvy snížena. Přesto plánuje v budoucnu odnosit tolik dětí, kolik její tělo dovolí, aby si našetřila na bydlení.

Náhradní mateřství na Ukrajině nezastavila ani válka, jak píše list Guardian. Země byla před konfliktem po Spojených státech pravděpodobně druhým největším centrem komerčního náhradního mateřství na světě. Válka to nezměnila. Ukrajinský parlament teď zvažuje zákon, který by na věc přísněji dohlížel a zakázal k němu přístup cizincům, kteří tvoří 95 % klientely.

Zastánci zákona tvrdí, že reprodukce se stala komoditou a kliniky zneužívají zranitelné ženy v tíživé situaci. Argumentují také tím, že by ukrajinské ženy neměly rodit děti pro cizince v době, kdy porodnost v zemi kvůli válce prudce klesla. „Kvůli válce roste počet zoufalých žen a kliniky jim nabízejí tuto možnost, protože západní páry chtějí koupit děti levně,“ říká aktivistka za práva žen Maria Dmitrijevová, která požaduje úplný zákaz této praxe.

Existují i tragické případy, kdy biologičtí rodiče dítě po narození nepřevzali, například kvůli tomu, že se narodilo s postižením. Ty pak končí v péči státu, který nemá přesné statistiky o tom, kolik „opuštěných“ dětí z náhradního mateřství v systému je.

Na druhé straně stojí páry, kterým náhradní mateřství na Ukrajině změnilo život k lepšímu. Manželé Bajwovi z Londýna se pět let marně pokoušeli o dítě. Kvůli přísným britským zákonům a vysokým nákladům ve Spojených státech, kde by náhradní mateřství stálo přes 3 miliony korun, zvolili Ukrajinu, kde je proces vyšel zhruba na polovinu. Své dítě si z Kyjeva odvezli loni v srpnu, přestože rodina strávila první tři měsíce jeho života v protileteckých krytech během bombardování.

Nikdo přesně neví, kolik kusů jelení zvěře v Británii žije. Nejčastější odhad, dva miliony, je podle listu Economist v nejlepším případě kvalifikovaným tipem. Je ale jasné, že jejich počty rostou. Podle některých odhadů i dvojnásobně oproti době před 20 lety.

Jelení zvěř způsobí ročně až 74 000 dopravních nehod. Ničí úrodu a je hrozbou pro biodiverzitu. V roce 2023 musela nemocnice v Plymouthu posílit ochranku poté, co byli na videu zachyceni dva jeleni, jak se procházejí po chodbě.

Dlouhodobý problém urychlila pandemie covidu-19, která zadržela lovce doma, jak píše britská BBC. Ročně se uloví kolem 350 000 kusů, toto číslo by se však mělo zdvojnásobit.

V Británii lidé navíc nejsou zvyklí konzumovat zvěřinu. Výsledkem je, že populace britské jelení zvěře se přibližně každých 20 let od 70. let minulého století zdvojnásobuje. A teď už je to problém.

Co se s tím dá dělat? Vláda plánuje zvyšovat poptávku po zvěřině. Někteří doufají v humánní alternativy, jako jsou vysoké ploty nebo antikoncepční návnady. K regulaci populace pomocí přirozených predátorů by bylo potřeba minimálně 15 000 vlků, ale ti jsou ve Spojeném království přes 200 let vyhubeni.

Ve většině případů sportovcům pomáhají nové technologie, které způsobily revoluci ve sportovní medicíně, od chirurgických zákroků přes výživu až po duševní zdraví. Některé z metod působí spíše jako sci-fi než věda, jak píše list New York Times.

Zařízení Ammortal Chamber sice zní jako z fanouškovské fikce o Harrym Potterovi, ale poprvé se o něm začalo mluvit v souvislosti s quarterbackem Los Angeles Rams Matthewem Staffordem a jeho bolavými zády. Stafford mizel v záhadném stříbrném přívěsu přímo v tréninkovém areálu. Ammortal Chamber, stojí 159 500 dolarů, tedy přes 3 miliony korun, píše web USA Today.

Zařízení vypadá jako rekvizita z laboratoře na výrobu androidů – průsvitné lůžko plovoucí uvnitř obřího vaflovače. Starším sportovcům, jejichž těla jsou křehčí a regenerují pomaleji, nabízí tento nástroj něco neocenitelného: čas.

Ammortal Chamber údajně pomáhá vměstnat 48 hodin regenerace do 24hodinového dne pomocí pěti souběžných metod: terapie červeným světlem, pulzního elektromagnetického pole pro regeneraci buněk, vibroakustiky pro zmírnění stresu, inhalace molekulárního vodíku a řízené meditace.

Klíčovým faktorem je také spánek. V době, kdy ligy posílají týmy k zápasům po celém světě, se sportovci potýkají s narušenými biorytmy. Týmy NBA nalétají za sezónu kolem 40 000 mil. Spánek je přitom nepřekonaným nástrojem pro kontrolu zánětů, což je proces, který se s věkem zpomaluje.

Marco Zucconi z Los Angeles Chargers zdůrazňuje, že bez kvalitního spánku jsou investice do drahých technologií zbytečné. To potvrzuje i bobistka Elana Meyers Taylorová, která ve 41 letech vyhrála olympijské zlato. Přiznává, že bez pomoci manžela, který se staral o děti, aby se mohla vyspat, by kvůli vyčerpání a bolestem zad kariéru ukončila.

Změnil se i pohled na stravu. Zatímco dřív baseballista Wade Boggs jedl před každým zápasem smažené kuře z pověrčivosti, dnes je výživa precizně řízena. Basketbalistka Alysha Clarková využívá nutriční poradkyni, která testuje její citlivost na potraviny a hladinu kortizolu. Basketbalové týmy jako Golden State Warriors dnes mají celé štáby pro plánování jídel a doplňků stravy.

„Rusko děti neunáší. Rusko je ‚zachraňuje‘. Neokupuje území. ‚Osvobozuje‘ je,“ píše Maksymov pro server Euronews. Podle něj je jazyk používaný ruskými úřady záměrně postavený na převracení reality. Únos se mění v záchranu, okupace v ochranu a ničení identity v její údajné zachování. 

Ukrajinské ministerstvo spravedlnosti eviduje k dubnu 2026 celkem 20 570 případů deportací a nucených přesunů ukrajinských dětí. Organizace na ochranu lidských práv ale odhadují, že další statisíce zůstávají pod ruskou kontrolou. Děti jsou umisťovány do ruských rodin, sirotčinců nebo vojensko-vlasteneckých táborů. Dostávají nové dokumenty, někdy i nová příjmení, a používání ukrajinštiny se podle autora stává kázeňským problémem. Některé děti navíc podle textu končí v programech zaměřených na vojenský výcvik a vlasteneckou převýchovu.

Maksymov připomíná případ Filippa Holovnii, kterého z Mariupolu odvezla ruská zmocněnkyně pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová. Ta později v médiích popisovala, jak se jí podařilo „překonat“ jeho proukrajinské postoje. „To není důkaz záchrany. Je to popis cíleného ničení identity dítěte,“ píše autor.

Dalším případem je podle webu Al-Džazíra osmnáctiletý Oleksandr Jakuščenko z Chersonské oblasti. Po deportaci do Ruska mu pěstounská rodina zadržovala pas a znemožnila návrat na Ukrajinu. V lednu 2024 spáchal sebevraždu. Jeho sestra Chrystyna byla mezitím umístěna do jiné rodiny a sourozenci už se nikdy nesetkali.

Maksymov dodává, že Rusko děti nejen deportuje, ale zároveň je militarizue jako ruské vojáky prostřednictvím vlasteneckých organizací a vojenského výcviku. „Jde o stát, který dal dětem jiné země nová jména, nové dokumenty a nové vlajky,“ uzavírá autor.

Když se poprvé objevila na veřejné politické scéně, bylo jí údajně pouhých devět let. Už tehdy ale působila dojmem, že je oblečená tak, aby na diváky zapůsobila. Od té doby se její styl oblékání stal elegantnějším a sofistikovanějším, píše server BBC.

Jihokorejská tajná služba se domnívá, že si ji Kim Čong-un vybral jako svou nástupkyni. Naznačuje to její rostoucí veřejná role navzdory velmi nízkému věku. Ču-e, které je dnes pravděpodobně třináct let, se vedle vůdce objevuje při raketových testech, vojenských přehlídkách nebo na zahraničních cestách.

S tím souhlasí i někteří analytici, kteří se domnívají, že její módní styl, hlavně kožené a kožešinové outfity nebo takzvaný „kohoutí“ účes současně ukazuje, že je připravována na vedení země.

„Protože je Ču-e stále velmi mladá, její věk by mohl být vnímán jako slabina budoucí vůdkyně. Zdá se, že režim ji obléká do formálních outfitů podobných těm, které nosí její matka, aby zakryl její mládí a vytvořil dospělejší image,“ řekl BBC Korean zástupce ředitele institutu Sejong Čong Song-čchang. Ču-e je navíc často stylizována tak, aby připomínala svou matku Ri Sol-ču. Jak píše server AOL, napodobování vzhledu předchozích generací, je podle expertů jednou z taktik, které severokorejští vůdci používají k upevnění moci.

„Kožené oblečení není mezi obyčejnými Severokorejci běžné. Pro většinu obyvatel je naprosto nedostupné,“ uvedl Song-čchang. Její módní styl přitom výrazně kontrastuje se stále přísnějšími pravidly pro běžné obyvatele.

Severní Korea v roce 2020 přijala zákon, který zakazuje zahraniční kulturní vlivy. Přesto státní agentura KCNA v roce 2023 zveřejnila záběry, na nichž Ču-e znovu kráčí vedle svého otce před mezikontinentální raketou tentokrát v bundě francouzské značky Christian Dior za 1900 dolarů.

Běžní Severokorejci mají omezený přístup k informacím ze zahraničí, a to včetně módních trendů. I proto se vůdce země stal v minulosti módní ikonou. A nyní v jeho šlépějích zjevně kráčí i jeho dcera.

Pražská rada v pondělí rozhodla o vyškrtnutí kulturního centra Stalin z takzvaného tržního řádu. Ten určuje, kde je v Praze možné provozovat obchodní činnost, například stánky, bary nebo občerstvení. Bez zařazení v tržním řádu tak prostor pod pražským metronomem na Letné prakticky nemůže dál fungovat.

Kulturní centrum Stalin v posledních letech hostilo koncerty, debaty, letní kino nebo komunitní akce. Radní Adam Zábranský (Piráti) chce rozhodnutí zvrátit. Podle něj je rušení zavedených kulturních míst v metropoli chybou. „Bylo to oblíbené místo pro tisíce a tisíce lidí nejen z nejbližšího okolí. A myslím si, že není dobrá cesta rušit kulturní místa v Praze, která fungují,“ řekl serveru iDnes.

Kulturní centrum Stalin přitom řešilo problémy už loni. Magistrát tehdy nechtěl prodloužit nájemní smlouvu kvůli využívání nevyhovujících prostor. Provozovatel centra Jan Faltys pro ČTK ale uvedl, že novou smlouvu s magistrátem podepsali letos 25. března a nic nenasvědčovalo tomu, že by měl provoz skončit, naopak. Na sociálních sítích nadšeně ohlašovali začátek sezóny. Organizátoři mezitím taky zajistili program i technické zázemí.

„Zamluvili jsme dodavatele, dohodli se s umělci, koupili přepravní kontejner, který měl sloužit jako sklad, a před pár dny otevřeli - a najednou se dozvíme, že kulturní centrum Stalin bude vyňato ze seznamu tržních míst.“ Informaci se organizátoři dozvěděli ze sítí.

Podle Faltyse je rozhodnutí paradoxní i proto, že přišlo od pravicových stran, které dlouhodobě mluví o předvídatelném prostředí pro podnikatele. Připomněl také, že Stalin fungoval jako otevřený kulturní prostor a poskytoval například veřejné toalety návštěvníkům Letenských sadů. „Byla by škoda kulturní centrum Stalin zavřít, protože se jedná o ostrůvek nezávislé kultury, která v posledních měsících a letech dostává na frak,“ dodal.

Plavidlo spolu s přibližně dvaceti lidmi zadržela civilní garda v pátek v mezinárodních vodách u španělských Kanárských ostrovů, sdělily agentuře AFP zdroje z hlavního odborového svazu této složky. Nákladní prostor byl zcela přeplněný. Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska novinářům sdělil, že se jedná o „jednu z největších zabavených zásilek, a to nejen na národní, ale i na mezinárodní úrovni“. Bližší podrobnosti operace zatím nejsou známé.

Loď plula ze Sierry Leone a směřovala do Libye. Z dosavadních podobných operací však vyplývá, že cílem bylo přesunout drogu na menší plavidla za účelem distribuce v Evropě, uvádí server CBS News.

Díky úzkým vazbám Španělska na Latinskou Ameriku a blízkosti Maroka, které je předním producentem konopí, je země na Pyrenejském poloostrově klíčovým vstupním bodem pro drogy směřující do Evropy. Dosud největší zajištění kokainu na moři provedly španělské úřady letos v lednu, připomíná BBC. Tehdy loď přepravovala téměř 10 tun této drogy.

Síť spravuje společnost Radiant Mobile, nově založený virtuální mobilní operátor. Tito operátoři nemají vlastní vysílače, ale nakupují kapacitu od velkých poskytovatelů a následně ji nabízejí vybraným cílovým skupinám, uvádí web MIT Technology Review. „Chystáme se vytvořit – a domníváme se, že na to máme plné právo – prostředí zaměřené na Ježíše, oproštěné od pornografie, LGBT a trans témat,“ uvedl zakladatel společnosti Radiant Mobile Paul Fisher.

Služba Radiant Mobile, která využívá technologii izraelské kyberbezpečnostní firmy Allot, rozděluje webové domény do více než sta kategorií a na úrovni sítě blokuje veškerý pornografický obsah, takže uživatelé toto omezení nemohou obejít, vysvětluje server Independent. Mezi další blokované oblasti patří například i hry a také sekty – v případě Radiant Mobile sem spadají i webové stránky věnované satanismu.

Pokud se některý z uživatelů pokusí navštívit webovou stránku, která spadá do blokované kategorie, stránka se nenačte. „Blokování v síti rozhodně není nic nového,“ říká David Choffnes, profesor informatiky a výkonný ředitel Institutu pro kyberbezpečnost a ochranu soukromí na Northeastern University. Takové blokování bývá základem cenzurních opatření autoritářských vlád.

Podle Chrise Klimise, pastora z Orlanda a provozního ředitele Radiant Mobile však cílem projektu nabídnout křesťanům reálné řešení problému pornografie v jejich víře. Impulsem pro jeho zapojení byl průzkum společnosti Barna, podle něhož má osobní zkušenost se sledováním pornografie 67 % pastorů. „Musíme najít způsob, jak zavřít dveře do tohoto digitálního prostoru,“ dodává.

Aby společnost zaplnila mezeru vzniklou blokováním části webu, plánuje nabídnout přístup k rozsáhlé knihovně náboženského obsahu, včetně videí o Bibli, generovaných umělou inteligencí. Zakladatel společnosti Paul Fisher nyní doufá, že se síť podaří rozšířit i na trhy s početnou křesťanskou populací, například do Mexika a Jižní Koreje.

Zpráva organizace Internet Matters s názvem „Zákon o bezpečnosti na internetu: Jsou děti na internetu v bezpečí?“ zkoumala názory 1270 dětí ve věku 9–16 let a jejich rodičů z celého Spojeného království. Z průzkumu vyplývá, že se v posledních měsících podařilo obejít kontroly zhruba třetině dotazovaných dětí. Nejčastějšími důvody, které děti uváděly pro obcházení věkových kontrol, byly snaha o přístup k sociální síti (34 %), připojení se k online hře nebo herní komunitě (30 %) a používání aplikace pro zasílání zpráv (29 %).

Mezi standardní triky pro vstup do online prostoru patří zadávání falešného data narození, využívání půjčených účtů starších osob nebo postav z videoher k oklamání nástrojů pro rozpoznávání obličeje, píše server Euronews. „Viděla jsem na internetu videa, kde lidé pořizují záběry postav z videoher, třeba jak otáčejí hlavou, a používají je k ověření věku,“ řekla výzkumníkům jedna jedenáctiletá dívka.

Některé případy ukazují i překvapivou kreativitu. Děti si na obličej například kreslí knírek, aby oklamaly systémy rozpoznávání věku. „Přistihla jsem svého syna, jak si tužkou na obočí kreslí knírek, čímž dokázal potvrdit, že mu je patnáct let,“ cituje web Independent jednu z matek.

Technologie založené na analýze obličeje mají být jedním z pilířů nových regulací, jako je britský zákon Online Safety Act. Ten ukládá platformám povinnost ověřovat věk uživatelů, zejména u obsahu pro dospělé nebo sociálních sítí. Realita ale ukazuje, že tyto nástroje nejsou zdaleka spolehlivé.

Do problému se navíc zapojují i rodiče. Zpráva zjistila, že více než čtvrtina dotazovaných rodičů umožnila svým dětem obejít věkové kontroly, přičemž 17 % jim v tom aktivně pomáhalo. Studie zároveň naznačuje, že ačkoli regulace částečně omezily vystavení škodlivému obsahu, jejich celková účinnost zůstává sporná.

Zmíněný zákon, který by měl zajišťovat větší bezpečnost dětí ve virtuálním prostoru, totiž mladistvé uživatele stále nedokáže efektivně chránit. Téměř polovina dětí v dotazníku uvedla, že se v uplynulém měsíci setkala s nevhodným obsahem na internetu, včetně násilí, propagace nereálných ideálů či rasistických, homofobních a sexistických sdělení.