Povídky z kuchyně

V každé modelové domácnosti se usadí jeden švédský pracovník na židli na velmi vysokých nohou, svrchu pozoruje pohyb osob v kuchyni a zaznamenává ho. Kuchyně hospodyněk od rodin už jsou podle toho standardizovány. Na řadě je výzkum domácností starých mládenců. Při této příležitosti se setkají norský sedlák Isak a švédský výzkumný pracovník Folke.

Povídky z kuchyně

Absurdní téma o nekončící standardizaci lidského prostoru je umocněno tím, že výzkumník s respondentem nesmí vůbec komunikovat. Základ komické situace je položen: Folke sedí, je mu trapně, ale dívá se, jak se nemá na co dívat.

V expozici režisér Bent Hamer představuje celkový rámec situace, která přivedla Folkeho do Norska. Zajímavý je moment hned v úvodu, ve kterém se v promítačce pálí filmový pás, o kterém jsme si do té doby mysleli, že ho sledujeme. Propagační film o vědcích ze Švédska ale sledovali norští občané na náboru jedinců do projektu "vývoj dokonalé kuchyně". Víra ve standardizaci je narušována už od začátku, pálí se jako filmový pásek. V ten samý moment jakoby se nám připomínalo, že sledujeme celuloidové sny. Scéna promítání na náboru je provázena nadáváním na promítačku, "ten švédský krám", naštěstí posledním takto doslovným fórkem na švédsko-norské vztahy v celém filmu.

Povídky z kuchyně

V úvodu defilují komfortní obytné přívěsy výzkumníků, zazní dobový komentář a film se naladí do svých barev. Následuje nejlepší část, jádro filmu: Folke přejíždí norskou hranici s karavanou kolegů a hned se mu udělá špatně z toho, že v Norsku se jezdí po opačné straně. Začnou Folkeho nesmyslná zkoumání a vzápětí se zproblematizuje, kdo koho zkoumá. Když mezi oběma muži vznikne přátelství, objeví se ve filmu více dialogů. Dozvíme se o žárlivosti Isakova starého kamaráda Granta, o skrývaných Isakových problémech a na moment se objevuje drama úplně jiného charakteru, než jaké jsme sledovali doposud. Snímek nakonec přitaká melancholické samotě, nesmyslnost celého švédského snažení je zdůrazněna postavou šéfa výzkumu, opilého na začátku i na konci filmu. Ve srovnání s výrobci švédského absolutna je víc pravdy na straně obyčejných osob pod horami.

Povídky z kuchyně

Film, který se tolikrát během svého průběhu změní, drží pohromadě režijním stylem, jednotným rytmem a hereckými výkony, neexploatující komický potenciál do mrtě (srovnání se tak nabízí pro herce českého retra pod vedením např. Jana Hřebejka). Není těžké spojit film se severskou filmovou nemluvností. Některé Kaurismäkiho postavy jednají podobně, komika několika děl slavného finského režiséra je na tom založena. Hamer ticho tematizuje, ztišení a naopak prolomení nekomunikace stojí na předělech jednotlivých částí filmu, jak jsem je označil výše. Dialogů je minimum a vytváří se dýchatelná trapnost a napětí. V dlouhém tichu spočívá podstata vtipu, po napětí následuje úlevný úsměv (spíš než smích). Úplný mistrovský kus by byl, kdyby se tento postup podařilo udržet po celý film, ale Hamer dal nakonec přednost příběhu. Poté, co nás nechá, abychom se s hrdiny sblížili tak pomalu jako oni sami mezi sebou, pohne dějem směrem k vysvětlení a k projevům citu v závěru. Ať už existuje nějaká tradice severské filmové málomluvnosti nebo ne, pracuje Hamer s tichem velmi dobře. Pokud bychom měli volit ze dvou nových norských filmů v českých kinech, byly by to v porovnání s mnohomluvným, ale přitom plytkým Kámošem (r. Morten Tyldum) právě Hamerovy Povídky z kuchyně.

Povídky z kuchyně

Vlastně nevím, proč se film Benta Hamera nazývá Povídky. Jde o ucelený příběh, koncentrovaný v čase, prostoru i osobách. V rámci příběhu o dvou starých chlapech se tematicky dotkneme absurdních metod zkoumání lidského života, představy pokroku jako kvalitativního přírůstku v čase, která se nám po dvacátém století těžko může vrátit, dále i proměn vztahů Švédska a Norska, města a venkova. Příběh je ukotven do reálného, trochu melancholicky zdůvěrnělého prostoru severní Evropy a právě díky tomuto ukotvení mají Povídky z kuchyně potřebný přesah a jsou inteligentní melancholickou komedií.

Povídky z kuchyně

Povídky z kuchyně (Salmer Fra kjokkenet, Norsko, 2003) režie: Bent Hamer; scénář: Jorgen Bergmark, Bent Hamer; kamera: Philip Otgard; hrají: Joachim Calmeyer, Thomas Norstöm, Bjorn Floberg, Svene Anker Ousdal a další.

Povídky z kuchyně