Pražské náplavky: Problém, nebo příležitost?

Úmyslem radnice je teď okolí Vltavy zvelebit a využít jeho potenciál podobně jako Paříž, Vídeň nebo Bratislava. Tam fungují nábřeží jako útočiště pro pěší i cyklisty, oáza klidu i zábavy napříč rušnými centry.

Plochy v sousedství toků řek byly vybudovány na konci 19. století a sloužily jako překladiště, prostor pro sádky i jako kotviště lodí. Pro zástavbu nebo dopravu se nikdy nehodily a moderní města musela pátrat po způsobech, jak se strategickými místy naložit. Pražské náplavky na rozdíl od jiných metropolí zatím stojí před velkou výzvou, a to nejen vybaveností, ale také územním řešením. Zásadním úpravám těchto lokalit doposud podle odborníků i města bránily především nájemní smlouvy na jejich správu, jak ale vysvětluje architekt Adam Gebrian, vinu na neměnné situaci nese podle něho dlouhodobě laxní postoj ze strany města.

V minulosti sklízel pražský magistrát kritiku především kvůli podmínkám pronájmu lukrativního Rašínova nábřeží společnosti Pražská servisní – nynější PMC servisní. Společnost získala pronájem náplavky na Praze 1 a 2 v roce 2006 a před dvěma lety s ní byly spojené např. negativní reakce vůči záměru proměnit úseky nábřeží na velké parkoviště. V té době se na Rašínově nábřeží uhnízdilo několik subjektů, které prostor náplavky zajímavým způsobem oživují. Vedle kulturních projektů (A)void Gallery tady od roku 2010 působí servisní cyklodílna s barem Bajkazyl.

Z workshopu urbanACT na náplavce u Výtoně|foto: Standa Soukup

Na pravém břehu Vltavy je i díky tomu v poslední době rušněji, skromnější dění na protějším nábřeží zpestřuje hlavně hudební klub Jazz Dock, živo je taky na Kampě. I tak se ale jedná o výjimky, které pouze reflektují celkový stav, jemuž nechybí příležitosti, ale propracovaná koncepce, která by počítala s jejich realizací.

K zásadnímu rozhodnutí pro nadějný vývoj věci došlo letos v březnu, kdy pražský magistrát potvrdil záměr zrušit nájemní smlouvy na náplavky, a to ke konci června. Případné rozsáhlejší proměny těchto území by tak mohly být konečně průchozí. Přitom nápadů, jak náplavku zvelebit, už existuje celá řada.

Pro Marii Davidovou z architektonického ateliéru Coll Coll je promarněnou šancí velké části náplavky například plynulý přístup k vodě. Pražským náplavkám kromě toho chybí třeba místa k sezení a celková obslužnost, hrozí tu kolize cyklistů s chodci, fungující úseky jsou odříznuty a je potřeba je propojit.

Právě momentu propojení různých kvalit nábřeží se ve svém návrhu věnoval také vítěz soutěže Bridging Prague Award konané v rámci pražského festivalu reSITE, jehož tématem bylo zužitkování potenciálu pramenícího z blízkosti řeky a metropole. Kanaďan Peter North nechce budovat nákladné a náročné stavby, ale přirozenou cestou břehy Vltavy zvelebit a zpřístupnit lidem.

Výstava na pražské náplavce|foto: Standa Soukup

Jestli se vítězný návrh festivalu reSITE nebo jiný ze spousty existujících projektů pro pražské náplavky vůbec kdy dočká realizace, zatím není jasné. Magistrát prý o definitivní koncepci aktuálně jedná, žádný z úředníků nicméně není ochotný o budoucnosti mluvit. Z dostupných informací vyplývá, že radnice bude uzavírat smlouvy s nájemci typu Bajkazyl přímo a chce pracovat s vlastní studií Řeka a život. O dalším postupu prý rada města rozhodne během následujících měsíců.

Víc o situaci pražských náplavek uslyšíte ve středečním pořadu Rentgen!