Přes čáru: Vnímá český film znásilnění jako komický prvek?
Teorie tygra Radka Bajgara, Padesátka Vojty Kotka, Strašidla Zdeňka Trošky, Lída Baarová Filipa Renče, Básníci Dušana Kleina. Výčet nejvýraznějších filmů roku 2016 a jejich režisérů. Kdo, pro koho a jak točí nejúspěšnější filmy, glosuje „ještě větší filmový kritik, než jste doufali“, Kamil Fila.
Diváci chtějí do kina jako na dovolenou
České publikum i autoři nejúspěšnějších filmů mají rádi stereotyp. „Je třeba udržovat zpátečnický status quo. Ženy jsou hašteřivé, jsou hysterky, muži jsou líní a mají rádi pivo,“ říká Kamil Fila. Divákům je dokola předkládáno podobné schéma, recept na úspěšný film zní: trocha nostalgie, laskavé lidské poselství, spousta postav různých generací.
V českém filmu se opakuje především genderový stereotyp: muž-nekňuba a žena-semetrika. V hezkém českém filmu muž-nekňuba podléhá svojí matce. „Já tomu říkám HEČ, hezký český film. Teď se jen mění to, zda zahrajeme Antonína Dvořáka, nebo nějakou popinu, jako to dělá Marie Poledňáková. Největší rajc pro současné publikum je vidět zajištěné postavy a jít se na ně dívat jako na dovolenou.“ Filmy pro ženy se tu v podstatě netočí, výjimkou je režisérka Alice Nellis.
Víc než sto let za opicemi
„Mužští hrdinové v českých filmech mají často o mnoho mladší partnerky. Což se ale vůbec netematizuje, krom toho, že na plakátě stojí padesátník nebo šedesátník a vedle něj třicátnice. Takový přívěšek.“ Stereotypy zacházející do extrému pak způsobují zobrazování jinde zcela nepřípustných scén. „V českém filmu se objevuje znásilnění jako komický prvek. V Padesátce si muž šťouchne na kulečníku do opilé ženy. V dětském filmu Strašidla je čarodějnice přeměněná v kočku znásilněna kocourem. Když to jde hlásit policii, všichni se smějí. Ve světě se tematizuje téma rasy, sociálních rozdílů, předsudky, chápání mnohosti, řeší postavení žen, menšin a u nás máte Strašidla, kde se znásilňují kočky. To jsme o hodně víc než sto let za opicemi.“
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
