Příští rok do opery na Breaking Bad

Krátce po osmé hodině večerní během horké a dusné noci začal César Gastélum livestream před jedním fastfoodem v mexickém Culiacánu. V rámci výzvy na sociálních sítích se převlékl za rozvozce jídla. Vše vypadalo jako neškodná zábava, dokud kolem neprojela motorka se spolujezdcem. „Nahánějí mi strach,“ pronesl pětadvacetiletý Gastélum. Byla to téměř jeho poslední slova.

O několik okamžiků později se motorka vrátila, zastavila vedle skupinky a spolujezdec v helmě vytáhl pistoli. Influencera střelil do hlavy. Gastélum na místě zemřel. Jeho dva společníci vyvázli bez zranění. Případu si všímá britský list The Times.

Podle mexického deníku El Universal bylo v zemi od roku 2024 zavražděno nejméně 19 influencerů a tvůrců obsahu. Osm z těchto vražd, včetně té Gastélumovy, se odehrálo ve státě Sinaloa. Tímto státem zmítá bratrovražedná válka uvnitř stejnojmenného kartelu Sinaloa. Vypukla poté, co byl v roce 2024 zatčen Ismael „El Mayo“ Zambada a převezen do USA.

Frakce věrná Zambadovým spojencům, známá jako La Mayiza, bojuje s konkurenční skupinou. Tu vedou synové nechvalně proslulého narkobarona Joaquína „El Chapa“ Guzmána, spoluzakladatele kartelu Sinaloa, který si v USA odpykává doživotní trest. Pokračující krveprolití po sobě zanechalo tisíce mrtvých či pohřešovaných.

Zřejmě nejznámější influencerkou, která propojila drogovou kulturu se sociálními sítěmi, byla Claudia Ochoa Félixová. Často se o ní mluvilo jako o „mexické Kim Kardashianové“, a to díky její nápadné podobnosti s americkou celebritou i její vášni pro soukromá letadla a plastické operace. Milovala ale i zbraně. To posílilo podezření, že vedla dvojí život coby nájemná vražedkyně a údajně pod přezdívkou „Císařovna“ řídila ozbrojené křídlo kartelu Sinaloa. Toto nařčení vždy odmítala. Když v roce 2019 ve věku 32 let zemřela, zřejmě na předávkování, měla na sociálních sítích stovky tisíc sledujících.

Organizace Acled uvádí, že v současné době je vyšetřováno 64 influencerů kvůli podezření, že mexickým zločineckým gangům pomáhají prát jejich zisky. Co se týče vraždy Gastéluma, k činu došlo během živého vysílání na sociálních sítích za přítomnosti tisíců svědků. Přesto ani po deseti dnech nebyl nikdo zatčen.

Na rozdíl od svých sousedů Švýcarsko letos zatím nezažilo rozsáhlé lesní požáry. Suchá půda, nízké hladiny vody a úhrn srážek po týdnech veder ale výrazně zvýšily riziko i v zemi helvétského kříže. Federální úřad pro životní prostředí podle portálu Swissinfo v mnoha částech země určil nebezpečí jako vysoké nebo velmi vysoké. Takové varování se týká i lyžařského střediska Adelboden–Lenk.

Jeho zhruba 200 kilometrů sjezdovek se nachází ve střední nadmořské výšce a zhruba 70% sněhu na jeho svazích se vyrábí uměle. Viditelnou částí zasněžovací sítě jsou sněhová děla a trysky. Velká část této infrastruktury, ale zůstává skrytá. Pod zemí se, jak informuje AP News, nacházejí desítky kilometrů vodovodních potrubí. Tato síť by se dala využít i mimo zimní měsíce.

Sněžná děla lze využít k zavlažování polí nebo se dají namířit na okolní infrastrukturu. Důležitá je ale právě ta podzemní síť. Zasněžovací síť v teplejších měsících shromažďuje srážky a tající sníh v nádržích. Pokud by v regionu vypukl požár, hasiči by mohly rychle koordinovat zásah s provozovatelem lyžařských vleků. Prostřednictvím sítě se voda mohla do oblasti dostat během krátké doby, jak píše Swissinfo.

Zasněžovací systémy se v boji proti požárům už využívají i jinde. Například na hašení ohně v americké Kalifornii se podle portálu Swissinfo podílelo lyžařské centrum Mountain High a sněhová děla posloužila jako obří postřikovače. To pomohlo ochránit budovy i lanovky.

Pro Eurovizi, oficiálně nazývané Eurovision Song Contest, je zvykem, že ji pořádá vysílací společnost země, která vyhrála předchozí ročník. Děje se tak v koprodukci s členy Evropské vysílací unie (EBU). To ale nově nemusí platit v případě zapojení země do ozbrojeného konfliktu. Jak informuje Deutsche Welle s odkazem na EBU, soutěž zároveň nebude moci organizovat země, pokud citlivá geopolitická situace ovlivní bezpečnost, ochranu nebo stabilitu jejich státu či bezprostředního regionu.

Změna bude podle BBC vykládána jako reakce na pokračující účast Izraele v soutěži i navzdory kritice. Loni v listopadu oznámilo pět zemí – Španělsko, Irsko, Nizozemsko, Slovinsko a Island – bojkot Eurovize právě kvůli účasti Izraele. Jako důvod zmínily válku v Pásmu Gazy. Izrael je v současné době zapojený i do války v Íránu.

Letošní druhé místo vloni obsadil Izraelec Noam Bettan s písní Michelle a je to už druhý ročník po sobě, kdy se Izrael umístil na druhém místě. Podle BBC někteří zúčastnění vysílatelé v soukromí vyjádřili obavy ohledně bezpečnosti v případě pořádání Eurovize v Tel Avivu nebo Jeruzalémě.

Nové opatření ale pouze formalizuje proces, se kterým se soutěž už v minulosti potýkala, jak píše Deutsche Welle. Ukrajina vyhrála v roce 2022, ale kvůli invazi Ruska nemohla uspořádat následující ročník. Místo ní jménem Ukrajiny hostil Eurovizi 2023 britský Liverpool.

Přes 80 % japonských firem používá umělou inteligenci ve svém provozu pouze v omezené míře nebo vůbec. Informuje o tom průzkum agentury Reuters. Ta zároveň zmiňuje data z vládní zprávy z letošního roku, podle kterých 86,4 % japonských firem využívá AI aspoň k jednomu úkolu. Japonsko ale například oproti Číně zaostává o 11,7 %. Podle zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj z konce loňského roku využívá umělou inteligenci ve své práci pouze 8,4 % japonských zaměstnanců.

Důvod proč Japonsko váhá, popsal BBC spoluzakladatel amerického startupu Kuse AI Austin Xu. Podle něj je to hlavně kvůli konzervativnímu přístupu japonských firem a jejich neochotě podstupovat rizika. Například v oblastech přímého kontaktu se zákazníky je podle Xu nulová tolerance k chybám umělé inteligence. Japonské firmy podle něj potřebují více důkazů o kvalitě a funkčnosti AI, než jí budou dostatečně důvěřovat.

Japonská vláda se ale snaží firmy v širším zavádění AI podporovat. Japonský parlament loni v květnu schválil zákon o podpoře umělé inteligence. Jeho cílem je podle BBC pomocí mírné regulace motivovat podniky k větším investicím do tohoto odvětví. Vláda se domnívá, že větší využití této technologie by mohlo pomoct zvýšit produktivitu. Ta je v současné době na nejnižší úrovni ze skupiny vyspělých zemí G7.

Nový výzkumný program na univerzitě v Cambridge teď chce vytvořit databázi organoidů a pomoci tím ve zkoumání konkrétních léků na jednotlivé nemoci. Podle profesora pediatrie na univerzitě v Cambridge Matthiase Zilbauera bude mít výzkum obrovský dopad na množství zvířat, které v testování vědci používají. „Výrazně to ovlivní taky naše možnosti, jak vyvinout nové léky,“ řekl pro Guardian.

„Neříkáme, že v blízké nebo předvídatelné budoucnosti už nebude docházet k žádnému využívání zvířat, protože stále existují určité problémy, které nelze v těchto nových modelech otestovat, ale toto omezení je zcela reálné,“ dodal Zilbauer.

Americké a evropské regulační orgány v oblasti léčiv nyní proto začínají podporovat jiné přístupy, pokud je to jen trochu možné. Podle vědců organoidy lépe napodobují fungování lidských orgánů i průběh nemocí, a mohou tak odhalit neúčinné nebo rizikové léky dříve než současné testy na zvířatech, vyplývá to ze studie zveřejněné v časopise Nature.

Jen za loňský rok ve Velké Británii provedli vědci přes 2 a půl milionu pokusů léků na zvířatech, píše Guardian. Naprostá většina, asi 90 procent, na myších, potkanech, rybách a ptácích. Jen asi v 1 procentu případů se jednalo o zvláště chráněné druhy, jako jsou kočky, psi, koně nebo opice.

Zillbauerův tým začíná s organoidy pro zánětlivá onemocnění střev a Mohl by tak rychleji najít řešení třeba na ulcerózní kolitidu nebo Crohnovu chorobu. Další vědecké organizace zatím budou pěstovat celou řadu organoidů, od pulzujících buněk simulujících srdeční tkáň až po elektricky aktivní mozkové buňky.

Firma v prohlášení uvedla, že AI umělce také vyjme z listů doporučení. Podle serveru The Guardian je to jeden z dalších kroků, jak se největší hudební streamovací platforma na světě snaží zatočit s umělými tvůrci obsahu.

A že jich není málo. Jen za loňský rok Spotify uvedlo, že odstanilo asi 75 milionů AI generovaných takzvaných spamových skladeb. Nástroje umělé inteligence totiž vytvořily doslova záplavu falešné hudby.

Platforma umožní tvůrcům uvést, zda je jejich identita smyšlená. Nebude se ale, jak píše server Guardian, spoléhat jen na vlastní prohlášení umělců. AI obsah budou vyhodnocovat lidé a… umělá inteligence. Uživatelé uvidí, jestli se umělec s označením AI o štítek sám přihlásil, nebo jestli ho tak vyhodnotila platforma, dodává web Sky News. Podle serveru nebývá AI vytvořená písnička sama o sobě problémem. Problematické ale je chování AI umělců ke generování zisku – tvorbu umělců si pouští neustále dokola, aby za ni získali honoráře.

Drsné rady jako „Nikdy nenoste svetr, vysílá to negativní impulsy“ měly podle autora znamenat, že svetry nosí jen nižší střední třída nebo chudáci. Tématu si všímá britský deník The Guardian. Ten následně uvádí, že až posledních pár let přineslo v tomto zažitém paradigmatu změnu. Velké technologické firmy z oblasti San Franciska na západním pobřeží Spojených států rozvolnily pravidla. Normou se staly trika nebo mikiny s kapucí. Tlak na „Dress to impress“ neboli „oblečte se tak, abyste udělali dojem“ měla snížit taky stále častější možnost práce z domova.

Jenže namísto zlepšení je situace horší. Studie amerických vědců poukazuje na to, že mezi subjektivním vnímáním osobní přitažlivosti a výší příjmu je pozitivní korelace. Vědci zkoumali muže ve věku mezi 30 a 55 lety a přišla na to, že „dobře vypadající uchazeči s titulem MBA“ měli vyšší pravděpodobnost získat na pohovorech pracovní místa, než jejich méně vzhlední kolegové.

The Guardian z toho částečně viní také éru sociálních sítí. Neustálá přítomnost kamer a sociálních sítí je novou normou. Pozornost už přitahují taky profese, které se o vzhled předtím nemusely tak starat. Server doslova píše, že „v éře sociálních sítí už neexistuje pojem mít ‚tvář pro rádio‘.“

Festival ve čtvrtek začne večerním programem v několika prostorách kulturního centra Jupiter Club. Většina eventů se odehraje i ve festivalovém Areálu u Fajtova kopce, u kterého bude možné stanovat.

Přes den se program rozprostře po různých místech Velkého Meziříčí, například v patiu Luteránského gymnázia. V pátek podvečer se bude koncertovat u mostu Vysočina pod dálnicí D1. Sobotní program nabídne náměstíčko u obchodního domu Kotva nebo prostory nedalekého Špitálního kostelu sv. Kříže. O kulturní zážitky nebude nouze ani u rozhledy na Fajtově kopci.

„Letošní ročník je skutečně výjimečně koncentrovaný, publikum i vystupující během něj vystřídají hned několik výrazně odlišných prostředí, včetně krásného patia gymnázia, rozhledny, kinosálu nebo prostoru přímo pod dálnicí D1. Budeme hodně chodit, ale to k výjimečným zážitkům patří. Počtem více než čtyřiceti programových bodů jde určitě o nejbohatší ročník v historii akce,“ říká šéfredaktor magazínu Full Moon Michal Pařízek.

Ještě před vypuknutím festivalu se v sobotu 1. srpna otevřely dvě výstavy pod taktovkou místní off-spaceové Galerie Nemezis. Jedná se o kolektivní výstavu Nevyslovená rána a samostatnou expozici Exuvie výtvarnice Michaely Novákové.

Nově oznámená část programu přidává tři jména z hudebního Open callu: AV show producentky Ameline, hudební projekt filmařky a umělkyně Elišky Lubojatzké vystupující coby Ashen Foals nebo akustické kytarové kompozice na půdorysu amerického primitivismu v podání slovenského hudebníka Michala Berece.

Chybět nebude groovy set producenta counta nebo autorské čtení spisovatele Marka Šindelky, který představí Systémy něhy, jeden z nejvýraznějších románů letošní domácí literární produkce. Součástí programu budou také performance Growing Pains umělkyň Karolíny Auzké a Julie Popovyčové nebo hudebně-projekční série Screening.13.

Kurátorovaný výběr současného pohyblivého obrazu s přesahem do hudby a zvuku bude uveden v kinosále Jupiter klubu. Další projekce nabídne Kino MUTE v Areálu u Fajtova kopce. Návštěvníci se mohou také těšit na ranní jógu, piercing, tetování nebo seance u věštkyně.

Hudební program se skládá z více než 35 vystoupení a propojí současnou českou a slovenskou scénu. Mezi vystupujícími jsou čerstvé držitelky hudebních cen Marie April nebo Meowlau. Rapovou scénu zastoupí Temný Rudo, Don Bart 001, HYTZ nebo JamaicaFusball. Událostí bude i živé vystoupení populárního podcastu Rapspot. Své kladně hodnocené počiny představí Market, Never Sol, Karolina Beranova, Lila Tesla nebo Pivoňka. Hudebník Šimon Havelka, vystupují pod nickem BearCloud, vydá svůj LP debut Nube Nubes přímo v den svého festivalového vystoupení. Silně zastoupené slovenské sestavě dominují Richard Hronský, Rakuskouhorsko nebo Satur99999. Výjimečným zážitkem bude také klavírní improvizační set Denise Banga, který vystoupí i se svými The Wilderness.

Festival Bezmez x Moon Noize vznikl sloučením místního festivalu Bezmez s putovní butikovou akcí Moon Noize, která započala v roce 2020. Šest ročníků proběhlo pod záštitou magazínu Full Moon a promotérské platformy Heartnoize hned na třech místech – v Mariánských Lázních, Prachaticích a v posledních letech v Chomutově. První ročník Bezmezu se uskutečnil o rok dříve. S finálním programem oznamuje festival i termín dalšího ročníku, který se bude konat 19.–22. 8. 2027.

Banksy se k uměleckému počinu přihlásil prostřednictvím svého webu a účtu na Instagramu. Nástěnná malba na budově Královského soudního dvora vyobrazuje bezmocného demonstranta ležícího na zemi s plakátem pokropeným krví, zatímco nad ním stojí soudce s kladívkem v ruce. Výjev byl obecně vnímán jako reakce na tvrdý zásah britské vlády proti aktivistické skupině Palestine Action, informoval server Euronews.

Za odstranění díla pouličního umělce utratilo britské Ministerstvo spravedlnosti 2,4 milionu korun. Další téměř milion byl vynaložen na přesčasy a náklady na bezpečnost, píše web BBC. Proces odstraňování stále probíhá a očekává se, že náklady porostou. „Královský soudní dvůr je památkově chráněná budova a HMCTS je povinna zachovat její původní charakter,“ vysvětlila delikátnost celého procesu Soudní a tribunální služba Jejího Veličenstva (HMCTS).

Nástěnná malba u soudu není prvním Banksyho dílem, kvůli kterému veřejné orgány musely vynaložit finanční prostředky. V dubnu se na Waterloo Place poblíž Trafalgarského náměstí objevila socha muže nesoucího vlajku zakrývající jeho tvář. Banksy se k dílu přihlásil na sociálních sítích.

Městská rada Westminsteru, která je vlastníkem pozemku, uvedla, že o soše neměla předem žádné informace. Úřad dodal, že utratil kolem 1,7 milionu korun za bezpečnostní zábrany, administrativu a plat bezpečnostního strážce, který na sochu dohlížel. Třetím případem je policejní strážní budka, na kterou Banksy namaloval v srpnu 2024 akvárium s piraňami. Její odstranění bez zajištění náhrady stálo přes 60 tisíc korun.

Nedávné případy znovu rozproudily debatu o umístění Banksyho děl ve veřejném prostoru a o tom, do jaké míry by se měly veřejné prostředky vynakládat na jejich ochranu či odstranění. Pro někoho je jeho práce vandalismem, jiní ji označují za umění oslovující lidi mimo galerie.

Podle umělecké kritičky Estelle Lovatt jsou Banskyho díla přínosem pro cestovní ruch: „Někteří lidé navštěvují Buckinghamský palác a jiní Banksyho umění.“ Zcela opačný názor má stínový ministr spravedlnost Nick Timothy, podle kterého je nepřijatelné, aby náklady spojené s Banksyho díly platili daňoví poplatníci: „Vandalismu Banksyho je třeba zabránit a on sám by měl uhradit škody, které způsobuje ostatním.“