Proč jedí Slováci o Vánocích kousek oplatky, medu a česneku?
Slovensko je naším sousedem a dlouho jsme se Slováky žili i v jednom státě – Československu. Naše jazyky jsou si hodně podobné a podobně slavíme i Vánoce.
Stejně jako u nás i na Slovensku nosí dárky Ježíšek 24. prosince pod stromeček.
O Štědrém dnu se dodržuje půst a večeří se zelná polévka a ryba s bramborovým salátem. Kromě těchto dvou chodů bývají na stole ještě pupáky – drobné kynuté pečivo, které se podává zalité mlékem, medem a posypané mletým mákem.
Před večeří je zvykem sníst kousek oplatky, medu a česneku. To proto, aby byl člověk po celý rok tak pěkný jako chléb, tak zdravý jako česnek a tak dobrý jako med.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
