Produktivní, bohatí, pracující z pláže. Tak si spisovatelé před 50 lety představovali dnešní zaměstnance

Jedna z největších talentových agentur v zábavním průmyslu CAA, která zastupuje herce jako Brada Pitta a Julie Roberts, v pondělí oznámila, že Bidena přidala na svůj seznam. Informuje o tom Los Angeles Times a BBC.

Biden byl klientem agentury už v letech 2017 až 2020, po svém druhém funkčním období viceprezidenta v Obamově administrativě. V té době vydal své paměti a zahájil turné American Promise Tour, na které se prodalo více než 85 000 vstupenek po celé zemi. Jeho příjem tehdy vzrostl z necelých 400 tisíc dolarů ročně v době, kdy byl viceprezidentem, na více než 15 milionů dolarů.

„Prezident Biden je jedním z nejrespektovanějších a nejvlivnějších amerických hlasů v národních i globálních záležitostech,“ uvedl v prohlášení Richard Lovett, předseda CAA. Agentura bude 82letého exprezidenta zastupovat ve všech oblastech, včetně publikační činnosti a přednášek.

CAA je většinou spojována s filmovými hvězdami a dalšími celebritami, ale ani spolupráce s politiky a zájmovými skupinami pro ni není nic výjimečného. Manželé Obamovi s agenturou spolupracovali prostřednictvím své produkční společnosti Higher Ground, což vedlo k vytvoření oceňovaných filmů a televizních pořadů. Řadí se mezi ně i oscarový dokument Americká fabrika z roku 2019. Agentura také zastřešuje knižní projekty bývalé kandidátky na prezidentku a ministryně zahraničí Hillary Clinton, včetně titulu Těžká rozhodnutí, který líčí působení Clintonové ve funkci nejvyšší americké diplomatky.

Pětadvacetiletá Rhiannon Evansová se přiznala k tomu, že posíláním „nevhodných“ videí obtěžovala Deboru Prytherchovou. Jedná se pravděpodobně o první případ „kyberprdění“ ve Velké Británii, jak informuje BBC Wales News a Mirror.

Prokurátorka Diane Williamsová popsala soudcům v Caernarfonu v severním Walesu, že na prvním videu Evansová „natáčí vlastní prdění tak, že si přiloží kameru na zadek a vypouští plyn“. Žalobkyně uvedla, že v průběhu několika dnů těsně před Vánoci poslal obviněná další čtyři videa stejného charakteru, na nichž si „slečna Evansová ulevuje a přitom se usmívá do kamery“. Její „kyberprdění“ pokračovalo i v novém roce, přestože policie už o incidentech věděla.

Debora Prytherchová uvedla u soudu: „Ráda bych se ve svém domě cítila bezpečně.“ Po zatčení Evansová přiznala, že videa poslala. Dělala to prý kvůli tomu, že se k jejímu partnerovi nechová dobře.

Státní zástupkyně uvedla: „Byl to čistě zlý úmysl. Celou dobu se usmívala, připadalo jí to vtipné, ale oběti ne.“ Obhájkyně Harriet Gorstová u soudu namítla: „Obvinění z trestného činu je v rozporu se zákonem. Mezi partnerem slečny Evansové a jeho bývalou partnerkou jsou problémy, které se týkají styku s dětmi.“ Obhájkyně dodala, že její klientka měla „v době, kdy tato videa posílala, trochu vypito a poslala je bez zlého úmyslu.“

Obžalované soudci jako trest uložili 15 rehabilitačních sezení a 60 dnů dohledu při abstinování od alkoholu. Evansová také musí zaplatit odškodné 100 liber a náklady řízení 199 liber. S obětí se nesmí stýkat 12 měsíců.

Evansová označila případ vedený proti ní za „malicherný“ a uvedla: „Nikdy jsem si nemyslela, že mě prdění dostane před soud. Myslím, že rozsudek je trochu nafouknutý.“

Fenomén falešných hodnocení v gastronomii může podnikům způsobit značné škody. Jejich vliv na spotřebitele při rozhodování o návštěvě restaurace potvrzují mnohé studie. V posledních letech začalo bujet cílené zneužívání veřejného hodnocení uživatelů, informuje El País.

Napsat falešnou recenzi na internet je snadné. Zabere to jen několik minut a je to často anonymní. Zveřejňování názorů, které neodpovídají skutečnosti, ale může podnikům uškodit a odstranění těchto hodnocení z internetu je často velmi komplikované.

Italský ministr pro podnikání Adolfo Urso chce zákonem „zaručit skutečně spravedlivou hospodářskou soutěž, zejména v odvětvích, jako je cestovní ruch nebo stravování, kde často rozhoduje dobrá pověst“. Podrobnosti nařízení budou upřesněny, italská vláda ale oznámila, že uživatelé platforem pro hodnocení budou muset prokázat svou totožnost a doložit, že podnik skutečně navštívili. Na zveřejnění svého názoru budou mít maximálně 15 dní.

Podle průzkumu italského ministerstva je 82 % rezervací ubytování ovlivněno online recenzemi, u rezervací barů a restaurací je to 70 %. Zprávy platformy Tripadvisor hovoří v roce 2022 o zveřejnění 1,3 milionu falešných recenzí, které byly později odstraněny. To odpovídá přibližně 4 % všech recenzí.

Návrh zákona uvítalo i italské národní sdružení na ochranu spotřebitelů Assoutenti. Zároveň ale vyzvalo k přímému zásahu v oblasti sociálních sítí, „kde nespočet influencerů denně hodnotí restaurace a ubytování prostřednictvím obsahu, který se tváří jako osobní a nezaujatý názor, ale ve skutečnosti je výsledkem obchodních dohod, které nejsou vždy jasně osvětleny veřejnosti.“

Lososí farma LocalCoho už tento pátek ukončí svůj byznys. Rozhodla se proto všechny své ryby darovat potřebným skrze newyorskou potravinovou banku. Zhruba 13 tisíc lososů bylo ale pořád naživu. Do práce se tak zapojily desítky dobrovolníků z potravinových skladů. Zaměstnancům farmy pomáhali s odchytem a zabíjením lososů. Informuje o tom server NBC News a New York Times.

Potravinová banka získala na pomoc 42 dobrovolníků. Místní firma Brown Carbonic, která disponuje chladírenskými vozy, nabídla, že ryby zdarma dopraví do hodinu vzdáleného zpracovatelského závodu v Rochesteru.

Mezi dobrovolníky, kteří se na odchytu podíleli, patří třeba i Christina Hudson Kohler, se kterou server NBC News udělal rozhovor. „V minulosti jsem jako dobrovolnice v potravinové bance třídila mrkev nebo papriky, případně jsem sbírala potraviny na poli. Tohle je trochu jiné,“ uvedla.

Lososa stihli zpracovat i zmrazit a teď ho rozdělí mezi 243 potravinových skladů. Z masa by mělo vzniknout zhruba 26 tisíc porcí jídla. Řešení problému plýtvání potravinami je v USA i na celém světě už řadu let náročnou výzvou. Více než třetina potravin vyprodukovaných ve Spojených státech se nikdy nesní a velká část z nich končí na skládkách.

Podle profesora na univerzitě v Seville a ředitele pracovní skupiny HABIER, která se věnuje podpoře studií interakce mezi lidmi a zvířaty, je porovnání inteligence obou zvířat těžká. Kočky a psi se vyvíjeli odlišně a každý z nich se musel přizpůsobit jiným kontextům. „Pokud chápeme, že inteligence znamená schopnost řešit problémy, je každé zvíře aklimatizováno na řešení těch, které jsou specifické pro jeho prostředí,“ vysvětlil pro web El País.

Když se zaměříme na schopnost dobře fungovat v lidském prostředí, jsou v této oblasti zdatnější psi než kočky. Psi byli domestikováni po mnohem delší dobu (přibližně 40 000 let) než kočkovité šelmy (5 000 let), což jim umožnilo vyvinout inteligenci, která je velmi dobře přizpůsobena životu s lidmi.

Podle odbornice na behaviorální medicínu zvířat a profesorky na katedře živočišné výroby na Univerzitě Complutense v Madridu se inteligence jednotlivých druhů taky liší v závislosti na jejich rozdílných smyslových schopnostech. „Například zrak psů a koček je velmi odlišný. V prvním případě je v noci špatný, ale kočkovité šelmy mají vysoce vyvinutý zrak, protože jsou nočními dravci a lovci,“ říká odbornice.

Na vývoji inteligence se ale podílí i výchova zvířat. Majitelé mohou přispět k rozvoji inteligence jejich mazlíčka třeba tím, že obohatí jejich podněty, které odpovídají jejich povaze. „Tím, že jim dáte úkoly podobné těm, se kterými by se setkali ve svém přirozeném prostředí, například tím, že jim umožníte čichat, honit se nebo lovit,“ dodává odbornice. Je ale důležité, aby psi a kočky rozvíjeli svou přirozenost, ne aby se chovali jako lidé. „Neměli bychom od nich očekávat, že budou dělat stejné věci jako my, stejně jako my nemůžeme mít stejné schopnosti jako oni,“ dodává.

Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) 20 % lidí starších 65 let v Japonsku žije v chudobě. Někteří senioři se tak uchylují do japonských věznic. Pravidelná strava a zdravotní péče je údajně hlavním lákadlem. Informuje server CNN a South China Morning Post.

Mezi „dobrovolnými“ vězni jsou hlavně ženy, pro které je trestná činnost cestou k přežití. Nejčastějším trestným činem mezi staršími vězni jsou krádeže. V roce 2022 bylo podle japonské vlády víc než 80 % starších vězenkyň v celé zemi zavřeno právě za krádeže.

Jednou z nich je i 81letá seniorka Akioy, se kterou server CNN udělal rozhovor. Zůstala bez peněz i bez rodinné podpory. Poprvé ji za krádež jídla zavřeli před 20 lety. Další vězeňkyně, 51letá Yoko, byla za posledních 25 let pětkrát uvězněna za drogové delikty. Podle ní se zdá, že vězeňská populace jen stárne. „(Někteří lidé) dělají špatné věci záměrně a nechají se chytit, aby mohli přijít do vězení znovu, když jim dojdou peníze,“ řekla Yoko, kterou CNN kvůli ochraně soukromí identifikovala pseudonymem.

Nedostatek pečovatelů, omezený přístup ke zdravotní péči a opuštění rodinami – to vše jsou důvody, proč se ženy do věznic opakovaně vrací. Problém také je, že se jim nedostává žádné podpory při návratu do společnosti, říká vězeňská dozorkyně Megumi, identifikovaná pouze křestním jménem. „Ani po propuštění a návratu do normálního života nemají nikoho, kdo by se o ně postaral,“ řekla CNN.

Devatenáctiletá Lucrecia Kormassa Koiyan z Loganville byla obviněna ze zneužívání postižené osoby. Na záběrech, které údajně natočila a zveřejnila, je vidět, jak má na sobě škrabošku a stetoskop a nevhodně tančí nad sedící osobou. O obvinění informuje web The Express Tribune.

Policisté v Loganville zahájili vyšetřování poté, co video získalo širokou pozornost na sociálních sítích. „Dne 23. ledna 2025 se policejní oddělení v Loganville dozvědělo o ‚virálním‘ videu zveřejněném na sociálních sítích, na kterém žena provokativně tančí nad postiženou osobou,“ uvedly úřady.

Policejní náčelník v Loganville Dick Lowry tento čin odsoudil a prohlásil: „Když jsem to viděl, znechutilo mě to. Pečovat o postiženého a pak natočit video a zveřejnit ho na sociálních sítích pro vlastní zviditelnění, to je zneužití takového člověka.“

Zprávy také naznačují, že Koiyan možná natočila další video, na kterém tančí s mužem sedícím ve vaně. Policie sice případ stále vyšetřuje, ale další obvinění zatím nepotvrdila. Pečovatelka jako reakci na obvinění zveřejnila odpověď s videem, v němž tvrdí, že muž, nad jehož hlavou tančila, o všem věděl a bylo mu to příjemné.

Koiyan nicméně zůstává ve vězení okresu Walton a úřady prověřují, zda nezneužila další pacienty. Podle policie pracovala v domácím programu denní péče o dospělé. Není ale jasné, jakou měla licenci. „Vyšetřování stále probíhá,“ řekl Lowry.

Pohyb uší je u mnoha zvířat pro přežití klíčový. Pomáhá jim třeba zaměřit pozornost na konkrétní zvuky a zjistit, z jakého směru přicházejí. Ačkoli je lidské ucho mnohem statičtější, stopy po systému orientace našich předků zůstaly v takzvané „nervové fosílii“. Vědci zjistili, že svaly se při soustředěném poslechu pohybují tak, aby orientovaly uši směrem ke zdroji zvuku, informuje The Guardian.

„Předpokládá se, že naši předkové ztratili schopnost pohybovat ušima asi před 25 miliony let“, uvedl Andreas Schröer, hlavní autor výzkumu ze Sárské univerzity v Německu. „Proč přesně, je těžké říci,“ dodal. Vědcům se ale podařilo prokázat, že náš mozek si stále zachoval některé struktury pro ovládání svalů pro pohyb uší. I když dnes už zřejmě nejsou příliš užitečné.

Tým zjistil už dřív, že pohyb těchto svalů u lidí souvisí se směrem zvuků, kterým věnují pozornost. Nyní zjistili, že některé z těchto svalů se aktivují, když lidé usilovně poslouchají.

V časopise Frontiers in Neuroscience vědci popsali pokus, ve kterém požádali 20 dospělých, aby poslouchali dva jinak hlasité zvukové záznamy současně. „Představte si, jak se snažíte porozumět tomu, co někdo říká v téměř prázdné restauraci, a jak se snažíte porozumět někomu ve velmi rušné restauraci,“ popsal Schröer. Tým zjistil, že aktivita horních ušních svalů, byla větší během nejtěžších poslechových podmínek než během lehkých a středně těžkých podmínek.

„Téměř nikdo z účastníků studie neuměl hýbat ušima, takže naše výsledky s tím nesouvisí,“ poznamenal autor výzkumu. Zaznamenané pohyby uší účastníků studie byly však nepatrné. Podle Schröera se aurikulomotorický systém „sice snaží, ale nepatrné pohyby nemají žádný vnímatelný přínos.

Do zkoumání „obchodů“ Venezuelana se pustil deník El País. Novináři získali přístup k e-mailům, fotografiím a zprávám z jeho WhatsApp z roku 2024 a z ledna letošního roku, které odhalují, že Márquez stále používá svůj modus operandi z 90. let. Novináři mu přezdívají El Camaleón criollo, tedy kreolský chameleón.

Tento venezuelský občan působí jako gentlman: oblek, kravata, kapesník, plášť a klobouk s širokou krempou. Se svými oběťmi se setkává v nóbl restauracích nebo ve vestibulech pětihvězdičkových hotelů v Madridu. Když se někomu představí, předá mu svou vizitku: Generální ředitel mexického ropného gigantu PEMEX v Evropě. Jen v listopadu a prosinci loňského roku oslovil téměř 30 společností, včetně nadnárodních firem, jako jsou Samsung, Siemens, Mitsubishi, Rolls Royce a Morgan Stanley. Každou z nich požádal o provizi za účast v neodolatelných (ale falešných) tendrech. V roce 2024 se do jeho pasti chytila nejméně jedna společnost.

Poprvé psal El País o José Trinidad Márquezovi už v roce 1998. Informoval o falešném ropném manažerovi, který byl zatčen za pokus o podvod v hodnotě milionů dolarů. Týkal se jedné z největších španělských společností, stavitele lodí Astilleros Españoles.

V současné době „kreolského chameleona“ hledá policie. Případ vyšetřuje oddělení hospodářské a finanční kriminality. Podvodník je stále na svobodě a zřejmě stále podvádí lidi. „Určitě hledá někoho, kdo by mu pomohl pokračovat v jeho tricích,“ domnívají se policisti. A vzhledem k jeho téměř třicetileté sérii podvodů, mají nejspíš pravdu.