Produktivní, bohatí, pracující z pláže. Tak si spisovatelé před 50 lety představovali dnešní zaměstnance

V mikroskopické soutěži se budou vzorky spermií pohybovat po malých drahách, které mají napodobovat lidský reprodukční systém. Cílem závodu je upozornit na klesající plodnost mužů. Za jeho organizací stojí skupina čtyř dospívajících podnikatelů. Eric Zhu, sedmnáctiletý spoluzakladatel společnosti, uvedl, že při zahajovací akci se na závodní dráze dlouhé 20 cm – po vzoru ženského reprodukčního systému – proti sobě postaví vzorky odebrané dvěma zdravým mladým univerzitním studentům. O události, která se koná 25. dubna 2025, informoval web Economic Times. Závod se uskuteční v Hollywood Palladiu před tisícovkami diváků a bude živě přenášen pro celosvětovou veřejnost. Na uspořádání akce společnost Sperm Racing vybrala přes 21 milionů korun.

Cílem akce je podle Erica Zhu nejen pobavit veřejnost, ale zároveň zvýšit povědomí o mužské plodnosti. „Chceme ze zdraví udělat soutěž,“ cituje mladíka server Times. K účasti byli podle britského deníku vybráni mimo jiné dva studenti z konkurenčních kalifornských univerzit. Dvojice se závodu účastní na základě podobného biologického stavu. Odebrané vzorky se následně vloží do pipety, odkud budou aplikovány do mikrofluidního zařízení. Spermie obvykle plavou rychlostí asi 5 mm za minutu, což znamená, že každý závod bude trvat nejméně 40 minut. Vítězem bude vyhlášena ta spermie, která protne cílovou čáru jako první, což bude ověřeno pokročilým zobrazováním. Podle Zhu bude mít závod tři etapy, které v losangeleském divadle Hollywood Palladium uvidí až 4000 diváků. Součástí bude komentovaný přenos, okamžité přehrávání a tabulky s výsledky.

Neplodností trpí přibližně 7 % dospělých mužů. Příčiny zahrnují nízký počet spermií nebo jejich špatnou pohyblivost. Přibližně v 50 procentech případů je příčina neznámá. Předpokládá se, že plodnost ovlivňují faktory životního stylu, jako je kouření, alkohol, pravidelný spánek a udržování zdravé hmotnosti.

Primáti se dělili o ovoce obsahující alkohol o intenzitě slabšího cideru. Výzkumníci pod vedením vědců z Exeterské univerzity ve Velké Británii natočili šimpanze, jak mezi sebou v národním parku Cantanhez v Guineji-Bissau sdílí fermentované africké chlebovníky. O neobvyklé podívané píše britský Guardian.

Pomocí fotopastí vědci natočili šimpanze, jak se v deseti případech dělí o kvašené ovoce. To bylo následně testováno na obsah alkoholu. Nejvyšší zjištěná hodnota odpovídala 0,61 objemového procenta alkoholu. Výzkumníci se domnívají, že při této míře konzumace se šimpanzi pravděpodobně neopijí, jelikož by to zjevně nezlepšilo jejich vyhlídky na přežití. Pro srovnání server Independent uvedl, že pivo má obvykle obsah alkoholu 4 až 6 %.

U lidí je sdílení alkoholických nápojů součástí tradic či běžného shromažďování. Vědci se proto zamýšlí nad tím, zda má alkohol podobný sociální efekt i mezi primáty. „Šimpanzi se o potravu nedělí tak často, proto může být takové zacházení s kvašeným ovocem podstatné,“ říká Kimberley Hockings z Exeterské univerzity.

Ovoce si mezi sebou podle všeho předávali šimpanzi napříč věkovými kategoriemi i pohlavími. Dvě dospělé samice ignorovaly větší kus chlebovníku ve prospěch sice menšího, ale o to zkvašenějšího kousku. Dva dospělí samci byli pozorováni, jak se agresivním způsobem hrnou ke zralým chlebovníkům. Ve vědeckém článku zveřejněném v časopise Current Biology si nyní výzkumníci kladou otázku, zda původ hodování pochází od společného předka.

„Musíme zjistit víc o tom, zda šimpanzi záměrně vyhledávají etanolové ovoce a jak ho zpracovávají. Toto chování by mohlo být raným evolučním stadiem oslavování. Pokud tomu tak je, naznačuje to, že lidská tradice hodování může mít svůj původ hluboko v naší evoluční historii,“ dodává Kimberley Hockings.

Překvapivou odpověď poskytl Sam Altman uživateli sociální sítě X, který se šéfa OpenAI zeptal, kolik společnost utratila za elektřinu za to, že byli lidé k jejich AI modelům zdvořilí. „Dobře vynaložené desítky milionů dolarů – člověk nikdy neví,“ napsal generální ředitel společnosti.

Soudě podle Altmanova šibalského tónu, částka „desítky milionů“ pravděpodobně není přesná. Avšak jakákoli zpráva pro ChatGPT, bez ohledu na to, jak triviální nebo nesmyslná je, vyžaduje po umělé inteligenci úplnou generativní odpověď v reálném čase. Takový proces se neobejde bez náročných výpočetních operací, což zvyšuje zátěž grafických procesorů – a tím spotřebu elektrické energie, upozorňuje server Quartz.

I když se může zdát, že chovat se k chatbotovi slušně je zbytečné, někteří konstruktéři umělé inteligence tvrdí, že jde o významný krok. Podle manažera designu společnosti Microsoft Kurtise Beaverse pomáhá správná etiketa vytvářet zdvořilé a kolegiální výstupy. „Používání zdvořilého jazyka nastavuje tón odpovědi,“ říká Beaver. „Je to konverzace a je na uživateli, aby navodil atmosféru,“ cituje manažera společnost Microsoft na svém serveru.

Průzkum společnosti Future z konce roku 2024 zjistil, že slušné chování vůči chatbotům potvrdilo 67 % amerických respondentů. Z nich pak 55 procent upřesnilo, že to dělají, protože to považují za správné, zatímco 12 procent to dělá proto, aby uklidnilo algoritmus v případě povstání umělé inteligence.

Realita konverzací s umělou inteligencí má ale za následek zátěž pro životní prostředí. Jak poznamenal web Indeed, veškerá datová centra, která slouží mimo jiné i k napájení chatbotů, pohlcují do 2 % světové spotřeby energie. Toto číslo pravděpodobně prudce vzroste, jakmile umělá inteligence začne ovlivňovat více aspektů každodenního života.

Zapomeňte na tzv. situationshipy nebo tzv. nanoshipy. Teď přichází tzv. explorationship. Nový pojem, který se šíří hlavně díky TikToku a zálibě Generace Z ve slovních hříčkách a pojmenovávání trendů. A co vlastně explorationship znamená? V podstatě jde o nenucené a otevřené randění, kde si nikdo na nic nehraje – ale zároveň se nevyžaduje ani ležérní odstup.

„Je to jako randění, ale bez stresu z toho, že si hned musíte říkat, co mezi vámi je,“ vysvětluje zástupce Flure, první seznamovací aplikace zaměřené na právě tento typ vztahů. „Žádné ‚tak jak to s námi vlastně je?‘ na třetím rande, žádný tlak na závazky, ale ani žádný ‚nuceně nenucený‘ přístup.“

Cílem explorationshipu je poznávat druhého přirozeně, bez nálepek a bez nalinkovaných scénářů. Prostě se potkat, zjistit, jestli to funguje a nechat věci volně plynout. Někdo by mohl říct, že jde o obyčejné randění – jen bez snahy ho vtěsnat do běžných a obecně přijímaných škatulek. 

Podle průzkumu Flure považuje 51 % respondentů z řad Gen Z tradiční randění za přežité. 42 % z nich dává přednost vztahům bez označení a 61 % by bylo ochotno i existující vztah „předefinovat“ tak, aby byl méně svazující.

Explorationship tak není jen trendy slovo, ale popis reality, která mladým lidem vyhovuje. Klíčová je upřímná komunikace, respekt a otevřenost. Všechno ostatní se může vyvíjet.

„Sháním účet na Uber Eats pro Jacksonville.“ – „Mám jeden.“ Tak vypadá běžná konverzace ve facebookových skupinách, které fungují jako jakýsi černý trh. Podle nové zprávy organizace Tech Transparency Project jich donedávna existovalo minimálně osmdesát a některé měly i desítky tisíc členů. Prodávané nebo pronajímané účty jsou určené pro řidiče a kurýry, kteří díky nim mohou přijímat a rozvážet zakázky. Za normálních okolností by ale platformy povolily tuto práci jen lidem s ověřenými dokumenty, platným řidičákem a čistým trestním rejstříkem.

Jenže při sdílení účtů přes Facebook se kontrola dá obejít. Pod falešným jménem tak může doručovat jídlo nebo vozit pasažéry kdokoliv – třeba i člověk bez řidičského oprávnění nebo s trestní minulostí. To podle výzkumníků zásadně narušuje bezpečnost, na kterou se spoléhají uživatelé služeb.

Meta (mateřská společnost Facebooku) po upozornění CNN smazala prozatím pět skupin, včetně té největší s více než 22 tisíci členy. Stále jich však zůstává aktivních více než sedmdesát. Uber, DoorDash i Deliveroo uvádějí, že proti falešným účtům začaly bojovat pomocí ověřování identity přes selfie nebo detekci podezřelého chování.

Obchod s falešnými identitami přesto dál běží naplno. Vyhledáte-li na Facebooku frázi „uber account“, algoritmus vám automaticky nabídne variantu „uber account for rent“. Výzkumníci proto vyzývají Metu, aby přidala do skupin více lidských moderátorů a důsledněji zasahovala. Pokud se nic nezmění, bude možné hrát si na kurýra nebo řidiče dál – stačí jen pár kliknutí.

Lososi se rodí v klidných potocích a řekách, odkud se vydávají na nebezpečnou cestu do moře, kde dospívají. Po miliony let mladí lososi urazili každoročně stovky kilometrů, než se dostali do cíle. Dnešní generace ryb ale čelí hrozbě, kterou jejich dávní předci neznali: farmaceutickému znečištění, které během migrace mění jejich přirozené chování.

Vědci zjistili, že když se v mozku lososů nahromadí látka klobazam, ryby se do oceánu dostanou rychleji a snadněji také překonají překážky na cestě, jako jsou třeba přehrady. Na první pohled by to tedy mohlo vypadat jako výhoda. Jenže každá změna chování zvířat v důsledku lidské činnosti — zvlášť pokud jde o psychoaktivní látky — je spíše alarmující. To, jaký přesně má takové znečištění vliv na zdraví, chování nebo reprodukci lososů, zatím není zcela jasné.

Klobazam patří do skupiny benzodiazepinů, tedy léků, které tlumí centrální nervovou soustavu. Používá se ke krátkodobé léčbě úzkosti, nespavosti nebo epileptických záchvatů. „Lidé a ryby mají překvapivě podobnou nervovou architekturu, takže není divu, že na ryby psychoaktivní léky působí podobně jako na člověka,“ vysvětluje profesor Christopher Caudill z University v Idahu.

Už předchozí výzkumy naznačovaly, že benzodiazepiny chování lososů mění, většinou šlo ale o laboratorní testy v nepřirozených podmínkách. Nová studie vedená australským vědcem Marcusem Michelangelim teď sledovala pohyb více než sedmi set mladých lososů přímo v přírodním prostředí ve středním Švédsku, kde migrovali z řeky Dal do Baltského moře.

Lososi přitom museli zvládnout přehrady, peřeje i nádrže a cesta jim zabrala 10 až 13 dní. Vědci některým před cestou do těla implantovali pomalu se uvolňující dávky klobazamu, opioidního tramadolu nebo obou těchto látek zároveň. Kontrolní skupina dostala implantáty bez účinných látek. V laboratoři pak vědci ověřili, že léky skutečně pronikly do tkání i mozků ryb.

Výsledky? Ryby s klobazamem se do moře dostaly dvakrát častěji než kontrolní skupina. Plavaly rychleji a efektivněji překonávaly potenciálně smrtící přehrady. Jenže v laboratoři se ukázalo i to, že se pod vlivem klobazamu přestávaly držet ve skupinách, a to i při hrozbě od predátora — což značí, že lék tlumí přirozený strach.

Podle profesora Caudilla jim sice tato změna může krátkodobě pomoci, v oceánu ale ztráta pudu sebezáchovy pravděpodobně zvýší jejich úmrtnost. A i když se více ryb dostane do moře, není jisté, že to pro populaci bude mít pozitivní dopad.

Úředníci z imigračního oddělení Spojených států můžou přijíždějícím lidem zabavit telefon. Podle serveru Euronews by proto měli mít zálohu všech osobních dat. Stráž se může dožadovat odemčení telefonu. Proto se doporučuje, aby si turisti dočasně deaktivovali biometrické odemykání, tedy formou otisku prstu nebo skeneru obličeje. Úředníkům totiž stačí mobil namířit proti obličeji majitele a dostanou se ke všem citlivým informacím včetně bankovního účtu.

Sázkou na jistotu ale není ani preventivní smazání všech dat. Podle Euronews by totiž zařízení v továrním nastavení mohlo vzbudit podezření. Nadace Electronic Frontier Foundation ve své příručce upozorňuje taky na složku nedávno smazané v galerii fotoaparátu nebo v chatovacích aplikacích. Právě tam totiž stráž na amerických letištích může hledat další kompromitující materiál.

Každý cestující do USA by podle Euronews měl mít dohodnutý taky nouzový kontakt ve své zemi. Takový člověk by měl kontaktovat ambasádu v okamžiku, kdy o svém „svěřenci“ několik dní neuslyší. Může se totiž stát, že turista na hranicích stráví několik týdnů s nárokem na minimum telefonátů. V nejlepším případě ho pak stráž donutí okamžitě opustit Spojené státy. Hodí se proto finanční rezerva na zpáteční letenku.

Původní hypotézy opakovaly pojem digitální demence. U lidí, kteří jsou od narození vystavení technologiím, předpokládaly postupný úpadek poznávacích schopností. Mezi ně patří paměť, pozornost a soustředěnost, pohotovost nebo prostorová orientace.

Texaští neurologové Jared Benge a Michael Scullin ale ve své studii přicházejí s opačným tvrzením. Podle článku zveřejněného v časopise Nature Human Behaviour má používání chytrých telefonů stejné, nebo dokonce lepší účinky než cvičení, vědomostní kvízy nebo vzdělávání.

Podle serveru Euronews se šetření účastnilo více než 400 000 lidí starších 50 let z celého světa. Všichni už měli kognitivní diagnózu nebo alespoň podezření na ni. Úplně nejlépe se díky surfování po internetu dařilo těm, kteří jsou zároveň fyzicky zdraví a sociálně zajištění.

Efekt výzkumníci sledují u lidí, kteří obrazovkám nebyli vystavení v dětství ani mládí. U dnešních dětí a dospívajících naopak telefony mohou soustředěnost a další vlastnosti zhoršovat. Webu Euronews to řekl Maxmilian Haas z Ženevské univerzity. Podle něj je klíčem ke zdraví, tak jako v dalších případech, vyváženost. Lidi by se od technologií neměli odtrhovat, ale ani u nich trávit všechen svůj čas.

Do Berlína se podle odhadů má v příštích 15 letech nastěhovat asi 200 tisíc lidí. Každý rok tak musí vyrůst v průměru 20 tisíc nových bytů. To se ale zatím neděje. Stát proto ve spolupráci s vedením Berlína chystá výstavbu pěti- až desetipatrových domů a několika mrakodrapů. Dosud zelená plocha Tempelhofu se tak má zmenšit z 305 na 180 hektarů. Píše o tom server Deutsche Welle.

Nové čtvrti v brownfieldech a parcích po celém Německu mají být lékem na stále se zhoršující bytovou krizi. Nájem v hlavním městě mezi lety 2015 a 2024 vzrostl o víc než 85 procent. V minulosti už se situaci berlínské zastupitelstvo snažilo neúspěšně řešit třeba regulací nájemného. Píše o tom server The Architect’s Newspaper, který dodává, že výstavba v Tempelhofu teď není zákonně možná. Berlíňané se v referendu z roku 2014 rozhodli pro zachování zeleně.

Tempelhofské pole na jihovýchodě německé metropole má za sebou komplikovanou historii. Do 1. světové války sloužilo jako cvičiště pruské armády. V první polovině 20. století fungovalo jako letiště. Po porážce nacistů spadlo do amerického sektoru Západního Berlína a sehrálo klíčovou roli při sovětské blokádě západních sektorů. Tempelhof fungoval jako základna leteckého mostu, kterým do západního Berlína proudilo zásobování. Provoz letiště definitivně skončil v roce 2008, park je přístupný od roku 2010.