Prolomit vlny: Proč nebýt na FB

Od počátku existence sociálních sítí se řeší jejich psychologické a sociální aspekty, respektive možné negativní dopady na uživatele právě v těchto oblastech. Vědci už delší dobu dávají do souvislosti nestřídmé užívání moderních technologií tohoto typu s různými poruchami osobnosti, jako je neschopnost delšího soustředění, tedy porucha pozornosti, úzkostné stavy hraničící s obsedantně-kompulzivní poruchou nebo přímo závislost. (Posledně jmenovanou teď nechme stranou, víc se o ní dozvíte během příštího týdne, kdy bude část našeho vysílání věnována právě různým typům závislostí.) Psychologové komunikace zmiňují i problém narcismu, který hrozí zejména mladým uživatelům sítí a souvisí s oslabenou empatií a nezdravou fixací na pozitivní zpětnou vazbu od ostatních.

Samostatnou kapitolou pak je otázka kvality a přínosu samotné komunikace po sociálních sítích. Hranici, dokdy je množství banalit a plytkostí, balastních pseudoinformací a míjejících se monologů, které často suplují dialog, ještě snesitelné, si samozřejmě musí určit každý případný uživatel sám. Stejně jako to, jestli mu vůbec stojí za to udržovat povrchní virtuální kontakty s lidmi, s nimiž se ve svém „offline“ životě z nejrůznějších důvodů reálně nestýká. Virtuální komunikace na sociálních sítích se do značné míry týká i fenomén, který je v jeho nejodpudivější podobě možné pozorovat v internetových diskuzích – ačkoli jsou čím dál míň anonymní, dovolují účastníkům beztrestně zveřejňovat sdělení, která by si při osobním kontaktu nejspíš mnohdy vůbec netroufli vyslovit.

Ale zpět k měřitelným efektům sociálních sítí, které aktuálně sledovali vědci z berlínské Humboldtovy univerzity a armstadtské Technické univerzity. Ti tvrdí, že sítě jako Facebook můžou přinášet svým uživatelům silně negativní pocity a výrazně snižovat jejich pocit spokojenosti se životem – a to zejména u těch pasivnějších, kteří sami méně komunikují a spíš prohlížejí aktivity ostatních. Třetina sledovaných uživatelů pociťuje závist, další pětinu mrzí nedostatek ohlasů na jejich vlastní příspěvky, víc než třetina dotázaných pak „někdy až velmi často“ pociťuje v souvislosti s Facebookem frustraci. Závist budí třeba věci jako exotická dovolená, ale právě i virtuální komunikace – počty lajků, doporučení, narozeninových přání a podobně. Společenská izolace přímo uprostřed zástupů virtuálních přátel.

Vývoj počtu uživatelů sociální sítě Facebook|foto: ČTK

Zkrátka na to, že (řečeno s internetovým publicistou Danielem Dočekalem) Facebook je v podstatě nástroj na zabíjení nudy a dělání věcí, které jsme nikdy předtím nedělali a dělat je nepotřebovali, má celá tahle paráda trochu moc mínusů. Závěrem bych chtěl ujistit své bývalé spolužáky a další, kdo by z jakéhokoli důvodu chtěli (marně) hledat můj facebookový profil, že můj jmenovec z Indonésie se mnou opravdu má společné jen to krásné jméno.