Psaní na počítači nevoní, neškrábe a neuklidňuje. Ruční psaní ano, propsat se dá až ke štěstí
Kdy jste naposledy psali rukou delší text? Ne seznam na nákup, poznámky z porady nebo úkol do diáře. Ale třeba dopis, záznam do deníku nebo zážitek, který se vám během dne stal. Z výzkumů je jasné, že ruční psaní má pozitivní vliv na řadu funkcí mozku a funguje jako psychologická očista, uleví depresím i úzkostem. Pomoct může už zamlada třeba psaní deníku.
Děti ve školách už dávno nepíší tolik jako dřív, zhoršuje se jim proto cit v prstech a slábnou dlaně, dá se říct, že jsou kvůli tomu víc nešikovné. Ťukat do klávesnice nebo na displej je úplně jiný typ pohybu a námahy. Technologie navíc děti používají i ve volném čase, koukají na pohádky nebo paří hry. Někteří rodiče potomky čím dál častěji zabavují tabletem nebo počítačem, někdy ani nemají jinou možnost, chtějí-li zvládat i ostatní povinnosti. Děti tím ale přicházejí o čas, ve kterém by procvičovaly jemnou motoriku. Úpadkem ručního psaní ve školách se zabývá článek The Guardian.
Gutenbergův smajlík
Studie univerzity v Indianě zjistila, že ruční psaní aktivuje v mozku stejné oblasti, které jsou činné během meditace, a zvyšuje kreativitu. Během zápisu se myšlenky lépe formulují a přes ruku a pero přenášejí na papír. Tím psaní udržuje pozornost člověka v přítomném okamžiku, pomáhá se soustředit a zužuje prostor pro rozkutálení myšlenek. Přispívají tomu i fyzické vjemy provázející psaní. Tření hrotu o papír, typický škrabavý zvuk a třeba i vůně inkoustu nebo tuhy. Psaní perem zaměstná všechny smysly a velkou část mozku. O pozitivním vlivu píše také magazín Forbes.
Univerzita v Cambridgi chce zavést psaní testů online, studenti prý škrábou jako kočky
Cambridgeská univerzita možná povolí studentům psát testy na noteboocích a tabletech, protože jejich psaný projev je čím dál méně čitelný. Právě teď studenti vyplňují online dotazník, ve kterém se jich škola ptá, zda by preferovali elektronické psaní a zda by to přispělo k jejich spokojenosti. „Problém s psaním rukou je stále větší. Je to složité jak pro studenty, tak pro zkoušející,“ řekla pro Telegraph jedna z vyučujících Sarah Pearsall. Podle ní je zhoršující se srozumitelnost psaného projevu způsobena tím, že si studenti dnes zapisují do notebooků a tabletů namísto do sešitu. Dříve byli zvyklí psát několik hodin denně. Nečitelnost odpovědí neznamená problémy jen pro vyučující, ale také pro studenty. Když zkoušející nejsou schopni něco přečíst, musí spousta studentů přijet do školy i během léta a nahlas přečíst své odpovědi administrátorům, píše Independent.
Výzkumníci dokonce zjistili, že studující, kteří si poznámky na kurzech psali ručně, a ne digitálně, lepé pochopili předávanou látku. Zkoumali to na 300 studentech Princetonské univerzity. Došli k závěru, že ručním psaním si lidé musí informace (třeba jen v duchu) přeříkat, utřídit a zapsat. To jim pomáhá v procesu učení. Lidé, kteří píší rukou, také snáze přečtou písmo psané někým jiným. Psaný projev snáze přenáší emoce a má unikátní estetickou hodnotu. Text napsaný ve spěchu a rozčilení nebo naopak pečlivě je dobře poznat na podobě jednotlivých písmenek i slov. V počítači se emoce do podoby znaků nepřenese, proto byly vymyšleny emotikony neboli smajlíci. O dalších výhodách psaní se dočtete zde.
Terapie perem
S konceptem tzv. expresivního psaní přišel psycholog University of Texas James Pennebaker. Pomocí něj si lze ulevit od traumat, úzkostí a depresí, účinky dokázaly opakované studie. Pennebaker vypracoval stručný a jasný postup: pište aspoň 20 minut denně čtyři po sobě jdoucí dny. O nejniternějších osobních záležitostech, emocích a zážitcích. Nelamte si hlavu se strukturou, gramatikou, stylistikou ani celkovým smyslem napsaného. Text nemusíte nikomu ukazovat, je jen pro vás. Po napsání ho můžete zničit nebo schovat.
Pomocí této metody se prý dá ulehčit lidskému trápení. I když se po takovém intenzivním sezení můžete cítit pár hodin špatně, celkově pomáhá. Nesmíte se ale bát ponořit se do opravdu hlubokých traumat. Dětských zážitků, křivd, utrpení, setkání se smrtí. Můžete psát o blízkých lidech, minulosti i budoucnosti. Pokud byste ale během psaní cítili, že je to na vás příliš silná emoční zátěž, nepokračujte. Důležité je ale psát bez přestávek, spontánně. Dojdou-li vám slova, udělejte čáru a pište od začátku, klidně to samé. Expresivní psaní odblokovává emoce a odhaluje bezútěšné myšlenky. Dává jim průchod a tím jim bere vliv na náladu a uvolňuje fyzické napětí v těle. Důležité také je, že vypsáním se z nepříjemného pomáháte dát svému životu smysl. Tím, že traumata a nepříjemné věci pojmenujete, prozkoumáte z mnoha stran a zasadíte správně do příběhu svého života. O expresivním psaní se více dočtete zde a zde.
Nejenže je možné se vypsat z depresí a traumat, jde se také prý propsat až ke štěstí. Shawn Anchor, psycholog specializující se na pozitivní psychologii, doporučuje zapisovat si všechny příjemné a dobré události. Díky tomu je mozek „prožije“ znova a lépe si je ukotví. Také doporučuje psát denně jeden e-mail, ve kterém někoho oceníte nebo mu za něco poděkujete. Anchor v legendárním vystoupení na konferenci TED mluví ještě o deníku vděčnosti. Díky tomu, že si budete každý den zapisovat tři nové věci, za které jste vděční, se vám mozek přeorientuje na vyhledávání pozitivních podnětů a omezí ty negativní. Na hledání negativ je totiž naše hlava nastavena „od výrobce“. Cílení pozornosti směrem k riziku a hrozbám nás chrání před nebezpečím, predátory, odloučením od tlupy nebo nepřízní počasí. V postmoderním světě se ale nepotřebujeme ohlížet po maskovaných hadech nebo jedovatých bylinách. Stačí si všechno zapsat.
Také skoro vůbec nepíšete rukou? Jaké výhody ruční psaní má a čím prospívá mozku? Poslechněte si celý příspěvek.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka