Punková babička Patti Smith zazpívá před papežem

Tuto otázku by mohla pomoci zodpovědět nová studie ze Stockholmské univerzity, na kterou upozornil americký deník The New York Times. Tým vedený profesorem archeologie Svenem Isakssonem tam objevil stopy jedu na 60 000 let starých hrotech šípů z Jižní Afriky. Nejstarší dosud známé stopy použití jedu pocházely z doby před 35 000 lety, takže tyto hroty představují zdaleka nejstarší důkaz použití otrávených zbraní.

„Je to velký skok, ale mohlo by se jednat o ještě starší praxi. Toto je zatím jen nejstarší důkaz,“ uvedl k objevu dr. Isaksson. Objev zapadá do dosavadních poznatků, podle nichž měli raní Homo sapiens kognitivní schopnosti blízké těm našim. Lovci totiž museli znát místní rostliny a jejich účinky, aby mohli šípy potřít jedem, a zároveň umět vyrobit speciální zbraně se správným dávkováním.

Dr. Isaksson a jeho kolegové zkoumali vzorky, které byly původně objeveny v roce 1985 ve skalním úkrytu Umhlatuzana ve východní části Jižní Afriky. Úkryt obsahuje vrstvy archeologických pozůstatků, které zde zůstaly před desítkami tisíc let. Vědci se rozhodli podrobněji prozkoumat několik křemenných hrotů šípů, které byly nalezeny v sedimentech starých odhadem 60 000 let.

Chemická a molekulární analýza zbytků jedu naznačuje, že pochází z laskavce, tedy rostliny boophone disticha, která roste po celé Jižní Africe. Domorodé komunity, včetně kmenů San a Khoe, tuto rostlinu po generace využívají pro její toxické i léčivé účinky.

Základní zdroje pitné vody jsou nenapravitelně poškozené a miliardy lidí nemají dostatek vody k uspokojení svých základních potřeb, prohlásili vědci v rozsáhlé zprávě Univerzity OSN.

Výzkumníci přirovnali lidstvo k člověku, který si pod sebou podřezává větev. O studii píše například list Washington Post. Svět podle ní překračuje svůj roční „limit příjmu vody“ – spotřebovává víc vody, než se stihne obnovit z deště a sněhu. Lidstvo také vyčerpává dlouhodobé vodní zásoby uložené v podzemních vodních nádržích, ledovcích a ekosystémech. Zároveň lidé umožňují, aby byly zbývající zásoby sladké vody znečištěné odpadem, zemědělstvím a průmyslovou činností.

Zpráva podle listu The Guardian říká, že od počátku 90. let se polovina velkých jezer na světě zmenšila. Ohroženy jsou dokonce i země, jako je Velká Británie, protože jsou závislé na dovozu potravin a dalších produktů, jejichž výroba vodu vyžaduje. Podle studie až 2 miliardy lidí žijí na půdě, která se propadá v důsledku kolapsu podzemních vodních rezervoárů.

Profesor Kaveh Madani, který vedl výzkum, uvedl, že sice ne všechny povodí a země spadly do vodního bankrotu, ale svět je propojený a velká část přírodních systémů překročila kritickou hranici spotřeby vody.

Zpráva vyzývá k zásadnímu přehodnocení způsobu ochrany a využívání vody po celém světě. To by zahrnovalo omezení práv a nároků na odběr vody tak, aby odpovídaly dnešnímu sníženému množství zdrojů, a transformaci odvětví s vysokou spotřebou vody jako je zemědělství a průmysl. Vyžadovalo by to změnit pěstování plodin, efektivnější zavlažování a omezit plýtvání v městských vodovodních systémech.

Veronika podle nové studie prokázala ještě pokročilejší schopnosti – používala různé konce dřevěného koštěte k poškrábání se na různých částí svého těla. Podle vědců, které cituje web New York Times, se jedná o příklad flexibilního používání nástrojů, což je chování, které je v živočišné říši relativně vzácné. Studie byla publikována v časopise Current Biology a je prvním vědeckým článkem popisujícím používání nástrojů u skotu, který tradičně není známý svou inteligencí.

Jak připomíná web WIRED, schopnost používat nástroje ke zlepšení svých životních podmínek prokázali zatím jen šimpanzi. Nedávné studie dál jmenují velryby jako jediná mořská zvířata schopná používat složité nástroje. Veronika se k této exkluzivní skupině vynalézavých zvířat brzy připojí.

Vědci si kraví vynalézavosti všimli ve videích, která kolovala po sociálních sítích. Navštívili farmu, provedli behaviorální testy a kontrolované pokusy. Opakovaným pozorováním ověřili, že její rozhodnutí byla konzistentní a funkčně vhodná.

Její schopnosti se neomezují jen na škrábání. Vědci krávě nabídli různé textury a předměty a ona si je přizpůsobila podle svých potřeb. Někdy si vybrala štětiny koštěte, jindy zase tvrdší hrot. Vědci tvrdí, že používala různé části stejného nástroje pro konkrétní účely a dokonce upravovala svou techniku v závislosti na typu předmětu nebo části těla, kterou si chtěla poškrábat.

Vědci doufají, že studie, která je součástí malé, ale rostoucí literatury o kognici hospodářských zvířat, by mohla podnítit lidi ke změně vnímání hospodářských zvířat. „Víme, že mají emoce, že zvířata jsou sofistikovaná, zjevně stále existuje velký rozpor mezi tím, co očekáváme, že tato zvířata dokážou, a tím, co skutečně dělají.“ Uzavírá Christian Nawroth, který se na výzkumu nepodílel a studuje kognitivní schopnosti hospodářských zvířat ve Výzkumném ústavu pro biologii hospodářských zvířat v Německu.

DATUMDUTAM má pomáhat lokální scéně být vidět a usnadnit ji cestu mezi účinkujícími a publikem. Jde o otevřený a jednoduchý systém pro hudebníky a hudebnice, kapely, kluby a promotéry z celé republiky. V digitálním prostředí má nahradit tradiční plakátovací plochu. Kdokoliv zde může zdarma zveřejnit hudební událost, klubový večer, festival, DIY koncert v bytě nebo garáži, workshop nebo jiný formát.

Důležitou součástí projektu je e-mailový odběr. Ten slouží jako přímý způsob, jak zůstat ve spojení s hudebním publikem. Kdokoliv se může přihlásit k odběru koncertů podle místa a žánru i konkrétních účinkujících a dostávat tak přehled toho, co se v nejbližší budoucnosti chystá - bez scrollování, bez reklam, bez sociálních sítí a jejich neprůhledných algoritmů, uvádí Martin Hůla na svém webu.

Z pořadatelského pohledu je přístup do portálu také velmi jednoduchý. Stačí pouze zadat email a přijde vám heslo. Poté přidáte akci, nastavíte kdy, kde a kdo na akci vystupuje.
Martin Hůla někdy také jako Bonus, Bourek nebo Martin Tvrdý je hudebník, skladatel, producent, sound designer a grafik.

Martina také dlouhodobě zajímá vizualita české hudby, zejména té nezávislé a alternativní, proto má platforma sloužit i jako archiv a galerie plakátů. Na portálu lze třídit koncerty podle regionů nebo žánrů.

Koncept aplikace s názvem „Are You Dead?“ je jednoduchý. Kliknutím na velké tlačítko musí uživatelé každé dva dny potvrdit svým blízkým, že jsou naživu. Pokud tak neučiní, systém je spojí s kontaktem určeným pro případ nouze a informuje je o možných nesnázích.

Ačkoliv úspěch aplikace musí být zčásti způsoben jejím chytlavě znějícím názvem, společnost Moonscape Technologies, která stojí za aplikací, uvedla, že bere na vědomí kritiku současného názvu a zvažuje jeho možnou změnu.

V pátek 9. ledna ráno aplikace zmizela z dostupných serverů pro stažení, k čemuž vývojáři neuvedli důvod. Následně na svém oficiálním účtu na čínské sociální platformě Weibo oznámili přechod k novému názvu „Demumu.“ Nové pojmenování mělo být tajemnější, neobstálo ale u veřejnosti. Tvůrci tak v reakci nabízí odměnu tomu, kdo pro aplikaci najde nové jméno. Podle ABC News se již do hledání názvu připojilo přes 10 000 lidí.

Předpokládá se, že populace tučňáků císařských v tomto století prudce poklesnou v důsledku ztráty přirozeného prostředí na Antarktidě, a to kvůli oteplování oceánů a úbytku sezónního mořského ledu.

Desetiletá studie vedená organizací Penguin Watch na Oxfordské univerzitě a Oxford Brookes University odhalila dramatické změny v chování tučňáků, přičemž u některých jedinců se období rozmnožování posunulo o více než tři týdny.

Největší změnu vykázali tučňáci oslí, s průměrným posunem o třináct dní za desetiletí, v některých koloniích až o 24 dní. To představuje dosud nejrychlejší změnu v načasování rozmnožování zaznamenanou u jakéhokoli ptáka. Rovněž tučňáci kroužkoví a brýloví posunuli svůj rozmnožovací čas, a to v průměru o deset dní.

Posun času rozmnožování může zapříčinit narušení přístupu tučňáků k potravě, což zvyšuje obavy o jejich přežití. Sezóna lovu potravy u těchto tučňáků se znepokojivě prodlužuje.

Tučňáci se rozmnožují čím dál dříve, což pro ně může být podle deníku Guardian osudné. Pokud se mláďata narodí dříve, než se objeví jejich kořist, budou hned od prvních dnů života čelit nedostatku potravy.

Zatím není jasné, jaký konkrétní mechanismus posouvá data rozmnožování tučňáků dopředu. Mohly by k tomu vést vyšší teploty, jako u mnoha jiných zvířat a rostlin, dřívější lámání ledu a tání sněhu nebo dřívější kvetení fytoplanktonu.

Tučňáci hrají klíčovou roli v antarktických potravních řetězcích. Přenášejí živiny z hluboké vody na povrch, což je nezbytné, aby řasy mohly dokončit fotosyntézu. Vědci se obávají, že úbytek těchto druhů zvýší riziko rozsáhlého kolapsu ekosystému.

Výzkum naznačuje, že vystavení člověka tomuto plynu by mohlo zlepšit mozkové funkce a snížit kognitivní pokles. Zjištění jsou založena na laboratorních testech na myších a mohou nakonec otevřít nové dveře v léčbě neurodegenerativních onemocnění souvisejících s věkem. Ačkoli myšlenka čichání vlastních prdů zní spíše jako vtip než jako věda, výsledky poukazují na vážnou souvislost mezi sirovodíkem a zdravím mozkových buněk. Informoval o tom web Optimist Daily.

Výzkumníci pracovali s geneticky modifikovanými myšmi, které byly upraveny tak, aby napodobovaly příznaky lidské Alzheimerovy choroby. Těmto myším byl injekčně podán NaGYY, sloučenina určená k pomalému uvolňování sirovodíku v celém těle. Po dvanácti týdnech byly léčené myši testovány na změny v paměti a pohyb, jak napsal web The Independent.

Výsledky byly ohromující. Myši vykazovaly 50% zlepšení paměti i motorických funkcí ve srovnání s neléčenými zvířaty. Byly také fyzicky aktivnější. Podle výzkumníků z Univerzity Johnse Hopkinse tyto výsledky naznačují, že sirovodík by mohl hrát významnou roli při zvrácení některých účinků Alzheimerovy choroby.

Návrhářské duo Miuccia Prada a Raf Simons, stojící za značkou Prada, po nedělní přehlídce pánské módy uvedlo, že móda pro ně představuje více než jen oblečení. Podle jejich slov bylo obtížné přenést nestálost současného světa do samotné kolekce, kterou proto označili za „nepohodlnou“. Informoval o tom deník The Guardian.

Jednotlivé outfity kombinovaly zdánlivě nesourodé prvky, například červený džínový svetr doplněný manžetami košile vykukujícími z rukávů nebo žlutý svetr s kulatým výstřihem. Součástí kolekce byly také netradiční, ale praktické detaily, jako peněženky uložené v zadních kapsách kalhot či pestrobarevné tkaničky do bot.

Raf Simons uvedl, že spojení mezi módou a politikou se změnilo: „V minulosti lidé reagovali na světové situace způsobem, jakým se oblékali, ať už se podíváte do 60. nebo 70. let a dále. Teď to není přímo reakce, ale pocit, že bychom neměli sedět v klidu.“ Poukázal na dekonstruované krejčovství, stejně jako na manžety u košil, jako na jeden ze způsobů, jak odmítnout politické elity. „Nechceme americký korporátní model mužské moci,“ řekl pro deník The Guardian.

Pozornost vzbudila také sobotní přehlídka značky Dolce & Gabbana. Jako modelové na molo vystupovali výhradně muži bílé pleti, přestože kolekce nesla rasově neutrální název Portrét muže. Někteří módní komentátoři tuto skutečnost kritizovali a přehlídku označili za problematickou z hlediska reprezentace.

Nejde přitom o první případ, kdy se Dolce & Gabbana ocitla v centru sporů týkajících se rasové citlivosti. V minulosti značka čelila kritice například za náušnice s motivy černochů, pojmenování jednoho z modelů obuvi „otrocký sandál“ nebo za reklamy z roku 2018, které zobrazovaly čínskou modelku pokoušející se jíst italská jídla pomocí hůlek.

Vědci se tomuto fascinujícímu jevu věnovali v nové studii, která byla tento týden publikována v odborném časopise Nature Microbiology. Výzkum popisuje, jak syndrom autopivovaru funguje a proč u některých lidí dochází k samovolné intoxikaci. Informoval o tom web Vice.

ABS je vzácné onemocnění, při němž trávicí systém produkuje alkohol v důsledku nadměrného množství kvasinek ve střevech. Tyto mikroorganismy fermentují sacharidy přijaté potravou na ethanol, který se následně vstřebává do krevního oběhu. To může vést k příznakům podobným opilosti, jako by člověk skutečně pil alkohol.

Zatímco každý člověk běžně produkuje při trávení jen stopové množství etanolu, u lidí s ABS je jeho produkce natolik vysoká, že může způsobit skutečné projevy intoxikace.

Výzkumníci analyzovali vzorky stolice od 22 osob se syndromem ABS a 21 zdravých dobrovolníků. U pacientů s ABS zjistili jasnou souvislost mezi složením střevních mikroorganismů a hladinou alkoholu v krvi. Rozdíly byly natolik výrazné, že by podle vědců mohl v budoucnu vzniknout diagnostický test založený právě na analýze stolice.

Mezi typické příznaky ABS patří závratě, zmatenost, nezřetelná řeč a poruchy koordinace. Mnoho pacientů však bylo v minulosti zdravotnickými zařízeními označováno za „tajné pijáky“ a odcházelo bez správné diagnózy. Jak uvádí článek publikovaný v časopise Science Alert, nový výzkum konečně nabízí těmto lidem vědecké vysvětlení jejich potíží.