R: další maso k semletí
Mladé dánské dokumentaristy Michaela Noera a Tobiase Lindholma inspiroval k natočení celovečerního hraného debutu dopis od kamaráda z vězení. Jakoby se svým filmem R pokoušeli dokonale pochopit to, co člověk cítí v nesmírné izolaci za ostnatými dráty a vysokými zdmi.
Jejich dokumentaristický naturel se nezapře. Úsilí vyhnout se schematismu a líčit věci v autentické a nezkreslené podobě vede k jednomu z nejpůsobivějších vězeňských dramat posledních let.
Ačkoli se nabízí paralela s ceněným Prorokem Jacquese Audiarda, dánský snímek R otevírá jinou perspektivu. Sevřenější, koncentrovanější, zbavenou subjektivity a vizuálních metafor. Strohost a uměřenost, s níž kamera nelítostně vniká do reality lapáku a slouží nikoli jako prostředek estetizace, nýbrž jako prostředek věcného popisu, je strhující. Zbavuje totiž prostředí jakékoli výjimečnosti a otevírá jeho všední tresť, ztrátu soukromí, ponížení i ubíjející rutinu.
Zatímco Malick El-Djebena v Audiardově filmu byl vyvolený, předurčený stoupat po schůdcích vězeňské hierarchie až k nově nalezenému já, dánský mladík Rune je odsouzen zůstat pěšákem, odosobněným prvním písmenem svého jména. Jako malá ryba zkouší asimilovat mezi zkušené potetované dravce, najít mezi jejich ostrými zuby alespoň kus bezpečí. Z hlediska vězeňského systému je však jen zanedbatelnou částečkou, která bude semleta v mašinérii mocenských klik jako mnoho dalších.
Noer a Lindholm nerezignovali na dějovou výstavbu a ač je jejich snímek nesmírně syrový a věrný, přesto pracuje s dvojitou příběhovou strukturou. Sledujeme paralelní osudy dánského a muslimského vězně, které sice dělí příslušnost k vězeňské komunitě, ale spojuje nelítostná předurčenost a nesmlouvavá litera vězeňských zákonů. Vzepři se a budeš zašlapán. Podřiď se a čeká tě to samé. Hysterické snahy o únik nevedou nikam, spravedlnosti se nelze dovolat. Za zdmi vězení má totiž podobu vlka. Hladovější přežívá.
R graduje scénami, v nichž se naturalistický vizuál spojuje s industriálním hukotem zvukového doprovodu. Absolutní realismus hereckých výkonů jen dotváří dojem, že to, co se odehrává na plátně, není výtvorem scénáristů, ale krvavým výřezem reality. Drsnost dánského vězeňského snímku jde tak daleko za normy žánru. Má preventivní účinky - právě proto, že neestetizuje, nemanipuluje, ale pouze popisuje. V tom je síla, díky které R překonává i Audiardovo oslavované drama - nikoli přímou konfrontací, nýbrž jiným přístupem.
Hodnocení: 85%
(R, Dánsko 2010)
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
