Rap se dá dělat až do důchodu, myslí si brněnský rapper Maniak
Zuzana a Ivana tentokrát nebyly ve studiu, které pro ně znamená svět. Zúčastnily se totiž brněnského pouličního festivalu Ghettofest, na kterém vystupoval rapper Maniak. A tak s ním daly řeč.
Maniak se původně chtěl rozpovídat o tom, co pro něj není sexy, řeč se ale jako vždy stočila jinam. Postěžoval si, že má kvůli svému životnímu stylu kruhy pod očima a že neumí smažit závitky, proto se musí stravovat v bistrech. Zuzana se pochlubila tím, že slavného Maniaka znala už jako dítě, a vyznala se z obdivu k jeho ruské mamince. Ta Maniakovi analyzuje texty i klipy a chtěla by, ale se některé z jeho videí odehrávalo v jejím rodném Omsku.
Čtěte také
Ivanu jako rapového laika zajímalo, jestli ho na jeho povolání něco obtěžuje a zda se dá dělat do důchodu, nebo dokonce na smrtelné posteli. Maniak spokojeně odpověděl, že skupina PSH je důkazem toho, že rap jde provozovat i v domově důchodců.
Jelikož se jednalo o Buchty naživo, došlo i na dotazy rozdivočelého publika – to se ptalo, jestli má Maniak holku (nemá) a jestli moderátorky někdy jedly romská jídla goja a pišoty (samozřejmě ano). Maniak se také rozpovídal o nešvarech některých zvukařů, kteří marně hledají kapelu, kterou nemá, nebo tvrdí, že zvučili Kabáty, takže umí nazvučit cokoli.
Chcete si vzpomenout na to, jak jste v pubertě rapovali na vařečku místo mikrofonu, ale jak vás na rozdíl od Maniaka nečekala žádná sláva? Pusťte si do srdce a mozku aktuální díl Buchet z festivalu Ghettofest a zjistíte, že to mohla být dobrá kariéra.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
