Renesanční intriky hrdého Albionu
30. října startuje v českých kinech britský snímek Králova přízeň. Vypráví příběh anglického krále Jindřicha VIII. a jeho manželky Anny Boleynové a byl uveden už v létě na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. POSLECHNĚTE SI: Recenzi na film Králova přízeň
Dlouho očekávaným filmem letošního roku, uvedeným už na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech, je Králova přízeň britského režiséra Justina Chadwicka. Je adaptací románu Philippy Gregory, který se, jak si mnozí dodnes pamatují ze školních lavic, zakládá na historických událostech.
Manželství anglického krále Jindřicha VIII. a Kateřiny Aragonské zůstává dlouhou dobu bez mužského potomka. Velmi ambiciózní rodina Boleynových mu proto nabídne jako milenku svou dceru Mary. Té se Jindřich ale zakrátko nabaží, a tak se ke slovu dostane Anna, její sestra. Ta však netouží být obyčejnou královou milenkou, míří mnohem výš. Za jakoukoli cenu se snaží stát královnou Anglie. Svým neuváženým jednáním ale postupně ničí všechno, na čem tak usilovně pracovala, a její život nakonec z popudu krále ukončuje kat.
Příběh filmu má sám o sobě sílu diváka vtáhnout, s režijním zpracováním je to však horší. Hlavní hrdinky Mary a Anna Boleynovy působí snad až příliš zjevně jako dobrá a zlá. Výrazně k tomu přispívá i herecké obsazení, neboť Natalie Portman a Scarlett Johansson vedle sebe působí na první pohled jako černá a bílá, a do značné míry tak ubírají svým postavám životnost a věrohodnost. Sám výkon obou hereček je však přesvědčivý, velmi výrazně na diváka působící. Zejména ve scéně popravy ze sebe Natalie Portman vydává opravdu maximum. Pocity paniky a hrůzy, které divákovi skrz plátno předává, jsou až neuvěřitelně skutečné. Vizuální stránka snímku ovšem trochu pokulhává. Záběry na sebe kompozičně ani výtvarně příliš nenavazují. Dokonce u mne vyvolaly podezření, že film snímalo po různě dlouhých pasážích několik kameramanů. Podobně nevyrovnaná je i celá kostýmní výprava a masky. Na jedné straně nejmodernější kosmetikou vylepšení herci v neuvěřitelně čistých a upravených kostýmech, na straně druhé až přízračně strhané tváře, pot a krev. Jako by snad neexistovalo nic mezi tím.
Celkově patří Králova přízeň určitě mezi ty lepší snímky letošního roku. Kromě hereckých výkonů není sice ničím převratná, ale pohltí, zabaví a jako světlá výjimka také přiměje diváka přemýšlet - třeba o tom, kam až může člověk ve své cestě za úspěchem zajít.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
