Rivalové mají nádrž plnou adrenalinu

Oheň, Apollo 13, Čistá duše, Těžká váha, Duel Frost/Nixon, všechno dovedně naplněné šablony, byť jen poslední jmenovaný si může nárokovat status výjimečného filmu s přesahem. Jinak ryšavý rodák z Oklahomy vyrábí precizně vykalkulované a dobře šlapající žánrové stroje, které fungují podle předem známých principů.

I když Rivalové budí jisté naděje už tím, že je pro Howarda napsal Peter Morgan, autor scénáře fascinujícího verbálního mače Richarda Nixona s Davidem Frostem, k výjimečnosti jim přeci jen pomyslný krok chybí. Námět je bez debat fascinující. Rivalita závodníků Formule 1 Nikiho Laudy a Jamese Hunta nebyla jen soubojem dvou skvělých sportovců, ale především střetem vyhraněných osobností s diametrálně odlišným postojem k životu.

Byznysmen, pragmatik a asociál Lauda versus temperamentní, bonvivánský a riziko milující Hunt – duel, který neprobíhal jen na trati, vyvrcholil v legendární sezoně 1976. Nashromáždilo se v ní vše podstatné. Huntovo symbolické zmrtvýchvstání po neúspěšném úvodu, Laudovo skutečné zmrtvýchvstání po bezmála smrtelné nehodě na Nürburgringu a několik zvratů, které souboj o titul světového šampiona odsunuly na poslední závod.

Howardovi Rivalové jsou samozřejmě volným zpracováním skutečného příběhu, který je symetricky obroušený tak, aby ještě lépe vyhovoval vypravěčské šabloně. Lauda a Hunt jsou soky od prvního setkání ve formuli 3 (které se podle všeho nikdy nekonalo) a všechny okolní „rušivé“ faktory, které by závody rychlých aut degradovaly na souhru zákulisních machinací a stájových politik, jsou pečlivě obroušeny, aby se v popředí ocitl výhradně souboj protikladných temperamentů.

Z filmu Rivalové

Režisér, který je svým naturelem blíže perfekcionistickému praktiku Laudovi, naprosto kraluje v adrenalinových kolážích ze závodní trati. Rivalové jsou mnohem zábavnější než cokoli, co nabízí skutečná Formule 1. Už proto, že se ve zlomku vteřiny můžete podívat do nitra motoru, do očí jezdce i na detailní záběry z dráhy. Dětský sen okusit kokpit a vidět do nitra stroje tu získává atraktivní filmové vyjádření. Navíc jsou Rivalové pečlivě stylizováni do zažloutlého retro looku, což jim místy dodává kvality pohyblivého plakátu.

Z filmu Rivalové

Tuto dimenzi filmu ještě posiluje Hunt, kterého si australský playboy Chris Hemsworth prožil s obrovskou chutí a lehkovážným charismatem, které láme dívčí srdce (na rozdíl od mnoha jiných filmů se tu nemusí cítit ošizen ani milovník skutečnosti, ani milovník fiktivních filmových ideálů). Přesto právě tam, kde se Howard pokouší dotknout podstaty problematické a v jádru sebevražedné vášně, jsou často mnohem působivější sošná gesta než samotný obsah sdělení. Jednoduše tenhle stroj až příliš pravidelně a předvídatelně přede na to, aby se zabořil do toho, co se symetrii a plakátu vymyká.

Jedinečné prvky mají Rivalové dva, oba spojené s figurou Nikiho Laudy. Předně, Daniel Brühl je v téhle krysí kreaci neskutečně břitký a přesvědčivý, dokonce natolik, že se v klidu popasuje i se sex-appealem surfařského krále Hemswortha. V neposlední řadě ale film nabízí nápaditou dvojjedinost hrdiny. Ani Lauda ani Hunt nejsou ideálními hrdiny – každý z nich je svým způsobem „defektní“. Co však chybí jednomu, má ten druhý.

Z filmu Rivalové |foto: Bioscop

Film tak jejich vyrovnaný souboj z dráhy přenáší i do mantinelů diváckých sympatií. Dvě formule, přetlačující se kolo na kolo, jsou unikátní metaforou toho, jak Rivalové fungují – z neustálého střetu protikladů vytěžují entitu jednolitého hrdiny, který má všechno. Můžeme mu říkat třeba „sportovní duch“, každopádně je esencí toho, co nás na sportu a sportovních filmech fascinuje.

Do poslední chvíle nerozhodnuté nepřátelství, které je ve skutečnosti nejhlubší symbiózou a projevem respektu dvou principů, dělá z Rivalů v lecčems idealistickou, místy prkennou, ale stejně v konečném důsledku strhující vysokooktanovou podívanou.

Hodnocení: 80 %

Rivalové (Rush)
Ron Howard, USA / Německo / Velká Británie, 2013, 123 minut