Romney v michiganské zkoušce uspěl
Nečekalo se, že by primárky v Michiganu mohly být pro zisk republikánské prezidentské nominace rozhodující.
Pokud by zvítězil John McCain, po New Hampshire by uspěl ve druhém státě za sebou a jistě by tak měl řadu výhod na své straně. Nezpochybnitelným republikánským favoritem by ale ještě v žádném případě nebyl. V pelotonu kandidátů ale přesto byl jeden muž, pro kterého měl Michigan zásadní význam - Mitt Romney. Pokud by nezvítězil, jeho prezidentské šance by se ocitly na pokraji zmaru.
Romney si až dosud v primárkách vedl rozpačitě. Zvítězil ve Wyomingu, ale tento stát ostatní kandidáti i většina médií ignorovali. Ve skutečných soubojích, tedy v Iowě a New Hampshire obsadil druhé místo. V těchto státech přitom v rámci kampaně utratil jednoznačně nejvíc peněz ze všech uchazečů a založil na nich svou volební strategii. Ta byla následující: v celostátních průzkumech zaostávám, ale pokud zvítězím v Iowě a New Hampshire, světla reflektorů se upřou na mě a na vítězné vlně se vyvezu až do Bílého domu. Z minulosti přitom víme, že to nebyla úplně neracionální strategie.
Jenže Romney v obou zmiňovaných státech obsadil druhé místo. K jeho velkému štěstí ale tamní primárky přinesly pokaždé jiného vítěze - v Iowě to byl Mike Huckabee, v New Hampshire John McCain. Pozice jasného favorita tak zůstala volná a Romney mohl bojovat dál.
Včerejší hlasování v Michiganu pro něj bylo otázkou politického bytí a nebytí. V tomto státě se narodil a vyrostl, jeho otec zde byl v šedesátých letech třikrát zvolen guvernérem. Byl také silně spjat s tamním automobilovým průmyslem. Kde jinde by už Romney junior měl uspět, když ne v Michiganu? Případná porážka by věrohodnost jeho kandidatury zásadním způsobem zpochybnila.
Romney však v této zkoušce obstál: získal 39 procent hlasů a druhého McCaina za sebou nechal o 9 procent. Za tímto výsledkem můžeme nepochybně hledat už zmiňované Romneyho michiganské vazby. Prezidentský kandidát je však mohutně podpořil celou řadou slibů: míra nezaměstnanosti v Michiganu dosahuje 7,4 procenta, což je nejvyšší údaj v celých Spojených státech; důvodem je krize tamního automobilového průmyslu. Romney tak do Detroitu a dalších měst přijel s následujícím poselstvím: byrokraté ve Washingtonu vašim problémům nerozumí, ale já, místní rodák, jsem jiný případ. Tuto rétoriku okořenil slibem finanční podpory ve výši 20 miliard dolarů či závazkem snížit emisní limity u aut. Ty jsou podle něj příliš vysoké, americká vozidla prodražují a činí je méně konkurenceschopná. Jak víme, voliči na to vše slyšeli: například ve volebním okrsku, jehož centrem je Detroit, Romney zvítězil o celých 20 procent.
Tato rétorika tedy byla úspěšná, zároveň ale o Mittu Romneym leccos vypovídá. Tento muž byl v minulosti velmi úspěšným byznysmenem, a také manažerem: pamatujeme si, že zachránil před krachem zimní olympiádu v Salt Lake City. Jako takový tedy jistě ví, jaká je realita: Detroit a celý Michigan se musí smířit s tím, že globalizace řadu tamních pracovních míst v dělnických profesích prostě odvála do levnějších lokalit; třeba v Německu by mohli vyprávět. Romney tedy svou kampaň postavil na jednoznačném a otevřeném populismu. Naopak John McCain dostál své pověsti muže, který umí říkat nepříjemné pravdy: po celou kampaň tvrdil, že Michigan se musí smířit s tím, že mnoho ztracených pracovních míst se zpět už nevrátí. Dodával, že na místo planých nadějí je třeba soustředit se na rekvalifikaci pracovníků. Přitom se momentálně zdá, že ekonomika a její problémy se nyní stane hlavním tématem celých primárek. Uvidíme, zda Romney bude i nadále plout na populistické vlně.
Zmiňme ale ještě jeden rozhodující moment michiganských primárek. Je jím drtivé Romneyho vítězství mezi republikánskými voliči. Potvrdilo se, že McCain si se svou nekonvenčností tvrdé stranické jádro nezískal. Dominoval sice mezi nezávislými voliči a demokraty, kteří mohli v Michiganu také hlasovat, těchto osob ale přišlo k volebním urnám málo: tvořili asi třetinu elektorátu. McCain proto nezopakoval své michiganské vítězství z roku 2000, kdy porazil George W. Bushe. Před osmi lety totiž nezávislí a demokraté tvořili většinu mezi voliči v republikánských primárkách.
Michiganský výsledek tedy pole republikánských uchazečů dále vyrovnal. V sobotu bude volit Nevada a Jižní Karolína, ale prvně jmenovaný stát většina kandidátů vypustila a soustředí se na druhý. Favorité jsou tam dva: Mike Huckabee a John McCain, ale nynější úspěch jistě zvedl i Romneyho akcie. Co se týče demokratů, Michigan i přes stranický zákaz své primárky předsunul před 5. únor a byl za to potrestán ztrátou možnosti vyslat na volební shromáždění své delegáty, takže tamní včerejší primárky byly bezvýznamné. Demokraté nyní hlasují v sobotu rovněž v Nevadě, Jižní Karolína přijde na řadu až o týden později. Z celkového hlediska mají reálnou šanci už jen dva kandidáti: Hillary Clintonová a Barack Obama, i když John Edwards se v Jižní Karolíně narodil. Souboj je vyrovnaný, ovšem s tím, že v Jižní Karolíně je vzhledem k vysokému podílu černošských demokratů v lepší výchozí pozici Obama. Každá spekulace a dílčí výsledek má ale jen omezenou platnost. Vítěze napoví až rezultát z více než dvaceti států, které volí v úterý 5. února. Zrovna tak je ale možné, že se u republikánů i demokratů bude rozhodovat ještě později.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na
přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka