Sny mužů a těla žen: Čeští nakladatelé se honí za erotickým komiksem, ale jen za tím pro muže

24. květen 2018

Na zlatou žílu devátého umění – erotický komiks – přišli už i čeští nakladatelé a hodlají ji podle svých slov řádně vytěžit. O tuzemské komiksové scéně vysílá zájem o erotiku dvě zprávy: je už dostatečně velká, aby uživila větší množství velkoformátových celobarevných alb. Za druhé: komiks je u nás stále hlavně macho prostor.

Jedním ze tří témat letošního veletrhu Svět knihy byl vyhlášen komiks. O erotických albech se jali diskutovat zástupci nakladatelství, která se na jejich produkci poslední roky podílejí především – spolumajitel Crewe Petr Litoš a šéf propagace Arga Richard Klíčník. V anotaci debaty se sice psalo, že se dvojice pokusí odpovědět na otázku, kde se nachází hranice mezi uměním a „pouhou“ erotikou, tu ale v podstatě hned na začátku smetli ze stolu s tvrzením, že je potřeba erotiku v komiksu vždy trochu zamaskovat, aby prošla před případnými cenzory. Pak už šlo v zásadě o nakladatelský panel, přítomným bylo hozeno několik vějiček z edičních plánů za početného doprovodu košilatých dvojsmyslů ve stylu „když víte, kam sáhnout, všechno jde“.

Barbarella má comeback

Kam tedy nakladatelé rádi sahají? Třeba pro Milo Manaru, jehož jméno je v erotickém komiksu pro muže pojem. Skvělý kreslíř, který se věnuje kromě erotiky také historii a občas své dva hlavní zájmy spojí – jako v Borgii, která vyšla v češtině už před čtyřmi roky. Loni se přidal hravý Klik a dva pastiše v jedné knize Gulliveriana a Zlatý osel. Manara miluje ženské křivky typu Sophie Loren, barvy a detaily. Nebojí se humoru a přímočaré prezentace mužských vlhkých snů – celý Klik v podstatě vypráví o tlačítku v mozku jedné krásné frigidky, které když dálkovým ovládáním zapnete, tak víte co – prostě si nemůže pomoct.

Z komixu Borgia

Barbarella Jeana-Clauda Foresta je dalším nasazením fíkového listu na erotické téma. Hrdinka tentokrát vymodelovaná podle herečky Brigitte Bardot létá z planety na planetu a bojuje proti netvorům, robotům, mimozemšťanům a bůhvíkomu především svým sex-appealem. Coby dítě sexuální revoluce a ztělesnění archetypu dokonalé milenky chce sex vždy a všude. Dnes ji lze číst především jako zábavnou a výborně nakreslenou nadsázku.​

Alejandru Jodorowskému je erotická poloha vlastní nejen v komiksu, ale i ve filmu. Freudovec vracející se opakovaně k teorii všemocného libida je zvyklý spolupracovat s nejlepšími kreslíři: na albu Borgia a na loni vydaných Andělských drápcích s Manarou, na v českém překladu právě vycházející Šílené ze Sacré-Coeur s Moebiusem. Série černobílých kreseb doplněná veršovaným textem v Andělských drápcích vypráví o vzpouře dívky proti svému otci a uvědomění si vlastní sexuality. Napětí je založeno na klasických kontrastech nevinnosti a zhýralosti, mládí a staří, mužské a ženské tělesnosti.

Z komixu Šílené ze Sacré-Coeur autora Alejandro Jodorowského

Pro ženy nic?

Kromě zmíněných klasiků žánru vychází mnoho titulů, které k němu lze přiřadit jen volně, přinášejí měkčí podobou soft erotiky než jejich hanbatější sourozenci. Na vlně ženských bujných těl si ale některé ediční plány ujíždějí víc, než by bylo zajímavé. Důvod je jednoduchý, jestliže se evropský komiks na rozdíl od amerického obecně hůře prodává, u erotiky funguje přesně opačná zákonitost. Liberálnější Evropa cenzuruje ve srovnání s prudérními Spojenými státy americkými jen ledabyle. A evropský papír unese mnoho, navíc v podobě, kterou by nezvládl žádný castingový přeborník. Třetí komiksová velmoc Japonsko zatím zůstává kvůli kulturním odlišnostem stranou. Pokud ale budou nakladatelé pokračovat nastoleným tempem, dojde brzy i na komiksovou pornografii nejen francouzské provenience. A na Světu knihy slíbili, že budou. I když erotického komiksu pro ženy – Ztracené dívky Alana Moorea a Melindy Gebbie – se zatím prodalo tři tisíce výtisků, čtenářek se jejich nakladatelská horečka nadále netýká. Trh prý na nahé muže ovládané ženami není připraven.

Erotický komiks zažívá na domácím trhu nebývalý boom. Co mají společného Barbarella, Borgia a Zlatý osel? Poslechněte si i audioverzi Kateřiny Čopjakové.

autor: Kateřina Čopjaková
Spustit audio