Současná norská architektura

Pražská Galerie Jaroslava Fragnera nabízí jako další z evropských zastávek nejen sondu do oblasti severské architektury posledních pěti let, v širším kontextu jde o jakýsi společenský výzkum, jak může architektura s relativně slabší tradicí oproti středoevropským zemím přinášet velmi zajímavé výsledky na špičkové úrovni.
Poslechněte si rozhovor s ředitelem galerie Jaroslava Fragnera Danem Mertou.

Kloubení tradičních materiálů a úcta k přírodním podmínkám, v nichž daná stavba vzniká, jsou jen některé z aspektů typických pro většinu zastoupených objektů. Ty mohou na výstavě diváci zkoumat prostřednictvím řady forem, např. fotografie, filmu, skic a modelů. Jednotlivé instalace jsou v galerijním prostoru členěny do deseti rozmanitých tematických sekcí, jako je vzdělávání, veřejné investice, architektura v zahraničí nebo třeba nové ve starém. O estetické citlivosti a progresivním přístupu svědčí např. zvelebování jinak výlučně funkčních odpočívadel lemujících pověstné národní turistické trasy, jejichž úpravám se od roku 1997 systematicky věnuje Norská správa veřejných cest a v současnosti má na kontě více než 50 zajímavě renovovaných lokalit. Čistý úsporný vzhled dominuje také v rokli roztroušeným rekreačním objektům Hotelu Juvet Landscape, smysl pro propojení krajinného rázu s architektonickým záměrem pak dokládají i realizace rodinných domů, chat a vil. Souhru kombinovaných materiálů předvádějí také rozlohou náročné kulturní stavby. Strohou geometrii tvarovanou tradičním tmavě dřevěným pláštěm propojuje s betonem a sklem zevnějšek Centra Knuta Hamsuna. Architekt stavby Steven Holl se pro zajímavost před pěti lety spolupodílel na návrhu rekonstrukce objektu pro pražskou Společnost Franze Kafky. Ze škatulky místní kulturní instituce dál vyčnívá Muzeum Pettera Dasse. Projekt zasvěcený jednomu z nejdůležitějších norských literátů architekti zaklínili do ostře řezaného výklenku skalního masivu. Budova kopíruje krajinný terén a přirozeně se tak začleňuje do okolí. Od roku 2001 se na realizaci tohoto projektu podílelo věhlasné studio Snohetta, jehož hlavním architektem je i v českém prostředí známý Craig Dykers.

Právě nová budova opery patří nejen k ikonickým stavbám Osla, je taky důkazem osvíceného jednání orgánů státní správy, které si uvědomují atraktivitu architektury a její potenciál pro turismus. Společně s centrálním nádražím je opera jednou z největších investic v rámci projektu renovace pobřežních partií Osla – The Fjord City. Norské království vytváří na základě dotačních programů a systému zadávání zakázek poměrně unikátní a především sofistikované prostředí, které je otevřené vůči inovativním záměrům a kvalitním řešením. V takovém prostoru mohou vznikat i nápaditá díla spíše uměleckého rázu – např. Pavilón Lucerna v rámci sekce Instalace.

Současná norská architektura (expozice)|foto: Galerie Jaroslava Fragnera

Příběh norské architektury uzavírají jako výkladní skříně objekty v zahraničí – letiště v Indii nebo norské velvyslanectví v Nepálu. V cizím prostředí čelí architekti výzvám, jako jsou odlišná územní uspořádání, případně nárokům spojeným s národními specifiky. Nicméně právě na příkladech zahraničních staveb se snad nejvíc projevuje snaha zúčastněných stran uchovávat tvář norského stavitelství v pozitivním povědomí, a to nejen severské veřejnosti.