Spaceballs 2? Tmavá helma možná opravdu vrátí úder

První model umělé inteligence, který byl uveden jako otevřený zdroj, byl v lednu 2025 Deep Seek R-1 od čínské společnosti DeepSeek, což vyvolalo vlnu dalších modelů v režimu open source – například model Qwen od společnosti Alibaba nebo model Kimi od společnosti Moonshot.

Jednou z firem, která model Deep Seek využívá, je sociální síť Pinterest. Její technický ředitel Matt Madrigal pro server BBC uvedl, že na rozdíl například od modelu ChatGPT od americké společnosti OpenAI, je možné čínské alternativy volně stahovat a přizpůsobovat.

Šéf firmy Airbnb Brian Chesky pak v říjnu agentuře Bloomberg řekl, že jeho společnost spoléhá na model Qwen od společnosti Alibaba. Uvedl pro to tři jednoduché důvody – je podle něj velmi dobrý, rychlý a levný. Podle bývalého britského vicepremiéra Nicka Glegga je tento vývoj událostí ironický. „V souboji mezi největší autokracií světa a největší demokracií světa – Čínou a Amerikou – Čína dělá více pro demokratizaci technologie, o kterou soupeří,“ řekl v rozhovoru pro BBC.

Podle zprávy, kterou minulý měsíc zveřejnila Stanfordova univerzita, čínské modely umělé inteligence podle všeho dohnaly, nebo dokonce předstihly své americké protějšky – a to jak z hlediska toho, čeho jsou schopné, tak z hlediska počtu lidí, kteří je používají. Zpráva dále naznačuje, že úspěch Číny ve vývoji open source modelů lze částečně vysvětlit vládní podporou.

Mezi diváky tamní státní televize i dalších s režimem spřátelených médií získávají velký ohlas svými svědectvími o tom, jak se jim na západě údajně špatně žilo. Sledujícím v Unii naopak ukazují život v Rusku a snaží se je taky nalákat k emigraci.

Německý server Deutsche Welle představuje třeba příběh manželů Birgit a Rema Kirschových, kteří pocházejí z Postupimi, města v bývalém komunistickém Východním Německu. S manželkou prodal svou farmu, koupil několik hektarů půdy u Nižního Novgorodu. Na pozemku buduje vesnici pro podobně smýšlející lidi, kteří chtějí z Evropy do Ruska uprchnout. Remo v rozhovoru pro Deutsche Welle řekl, že západní svět ztratil hodnoty. Nesouhlasí také s genderovou a LGBT politikou. „Nechceme být součástí tohoto systému. Chceme žít v míru a tichu na venkově,“ řekl Kirsch. Že Rusko už 4 roky vede brutální válku na Ukrajině, munevadí.

Pro režim prezidenta Vladimira Putina jsou lidé jako manželé Kirschovi cenní. Už předloni podepsal dekret „o humanitární podpoře osob sdílejících tradiční ruské duchovní a morální hodnoty.“ Díky tomu dostávají zrychleně povolení k pobytu, i když neznají historii nebo jazyk. Od prosince jsou navíc zvýhodnění i sportovci nebo umělci.

Rakouský deník Der Standard píše, že se pro řadu emigrantů do Ruska z propagandy stává slušný byznys. Například Rakušan Martin Hedl do Ruska přijel na pozvání tamní poslankyně Martiny Butiny. Provozuje tam agenturu Vítejte v Rusku a portál Moje Rusko. Tváří se jako charita, která přistěhovalcům poskytuje praktické informace. Ve skutečnosti podle vyšetřování Standardu a ruského exilového média iStories Hedl dostal od ruské státní televize 45 milionů rublů, tedy v přepočtu na dnešní ceny přes 12 milionů korun, za které si měl koupit mimo jiné dům. Jeho manželka ruského původu podle Standardu přitom nežije v Rusku, ale ve Wiener Neustadtu nedaleko rakouské metropole.

Tehdejší pětašedesátník v roce 2010 v loterii získal 2,4 milionu liber. Spolu se synem a dalšími dvěma komplici peníze přeměnili ve varnu drog, kterou nejdřív provozovali přímo na své chalupě. Další pak podle serveru LBC vybudovali ve městě Salford. V okolí Manchesteru kvůli nim stoupl počet úmrtí na předávkování, protože zaplavili ulice neregulovanými, nelicencovanými a nekontrolovanými drogami.

Policie se k organizované skupině dealerů dostala přes Whatsapp. V ní se Spiby chlubil, že by si „Elon Musk a Jeff Bezos měli krýt záda,“ jak zmiňuje deník The Guardian. Při razii u nich kriminalisté našli přes 2,5 milionu tablet, které se vydávaly za lék Diazepam.

Kromě toho na několika místech objevili tři zbraně, střelivo, hotovost i průmyslové stroje na výrobu tablet. Spibyho nakonec soud poslal na 16 a půl roku za mříže, do vězení zamířil i jeho syn a spolupachatelé.

Server Newsweek sdílí komentáře naštvaných fanoušků. Ti srovnávají současné turné Harryho Stylese s tím předchozím, nazvaným Love On Tour. Jedna z fanynek říká: „byla jsem na obou londýnských koncertech a za jeden lístek jsem zaplatila méně než 100 liber. Teď je to víc než dvojnásobek za úplně stejná místa. Pracuju, je mi 23, ale na tohle prostě nemám peníze. Nedávno jsem byla na dvou koncertech Beyoncé a její lístky byly levnější, tohle je nechutné.“

Web ABC News přidávají další příspěvek, tentokrát ze sociální sítě Threads. Tam uživatel sdílel obrázek, kde po něm organizátor za 2 vstupenky žádal 1532 dolarů, to vychází na víc než 31 000 korun. „Promiň Harry, ale prostě si nemůžu dovolit dát celou výplatu za 2 lístky,“ komentuje to.

Newsweek píše, že Stylesovy koncerty se teď v New Yorku prodávají za 393 až 3000 dolarů, tedy v přepočtu za 8 000 až 61 000 korun.

Případ se týká tehdy devítiměsíčního chlapce z Brisbane. 33letý muž na něj měl v parku Hanlon Park hodit termosku. Dítě utrpělo devastující popáleniny na hrudi, krku a obličeji a od útoku podstoupilo nejméně osm operací, napsal veřejnoprávní australský server ABC. Lidé také pro malého chlapce vybrali přes 230 tisíc australských dolaru, tedy víc než 3,2 milionu korun.

Policisté tvrdí, že pachatel odletěl z Austrálie na konci srpna jen několik dní po incidentu a zároveň pouhých dvanáct hodin před tím, než ho úřady identifikovaly. Později potvrdili, že se muž nachází v Číně.

Čínský velvyslanec Xiao Qian prohlásil, že tým z Číny pomůže případ vyšetřit. „Promluvíme si s australskými kolegy, zjistit, co se přesně stalo, jak k tomu došlo, a podíváme se, jak mohou obě strany spolupracovat,“ prohlásil.

Australská federální policie i složky státu Queensland čínskou delegaci podle BBC podporují a poděkovaly za pokračující spolupráci. Na muže byl vydán zatykač za činy s úmyslem způsobit těžkou újmu na zdraví. Hrozí mu až doživotní vězení.

„Nenávist nebo to, co lidé říkají, mě vůbec neovlivňuje. Naopak mě to motivuje, abych ho podporovala ještě víc. Nenecháme je, aby ho beztrestně šikanovali a vedli proti němu pomlouvačné kampaně. To jim nevyjde. Jasné? Má velkou sílu a Bůh ho chrání. Amen,“ řekla podle hudebního serveru Rolling Stone ve svém projevu Minaj.

Umělkyně původem z karibského Trinidadu a Tobaga později na sociální síti X zveřejnila fotografii takzvané „Trumpovy zlaté karty“. Šéf Bílého domu ji podle magazínu People nabízí jako alternativu k zelené kartě, která umožňuje trvale pobývat a pracovat ve Spojených státech. Za Trumpovu zlatou kartu zájemci musí zaplatit příspěvek ve výši 1 milionu dolarů (v přepočtu přes 20 milionů korun). Držitelé této karty mohou v USA trvale pobývat a pracovat a časem mohou žádat i o americké státní občanství.

Nicki Minaj sama řekla, že není občankou USA a podle ABC News dodala, že do země přišla v 80. letech jako nelegální imigrantka. V minulosti také vyjádřila obavy nad imigrační politikou Spojených států: „Nedokážu si představit, jak musí být hrozné být v cizím prostředí a v pěti letech přijít o rodiče. Je to pro mě tak děsivé. Prosím, přestaňte s tím. Zkuste si představit, jaký strach a paniku teď tyto děti prožívají. Nevědí, jestli jsou jejich rodiče naživu, nebo mrtví, jestli je ještě někdy uvidí.“

Rapperka se už objevila dříve po boku Eriky Kirk, vdově po zastřeleném konzervativním aktivistovi Charliem Kirkovi, který byl spojencem Donalda Trumpa. Na sociálních sítích ji lidé zkritizovali, napsal tehdy server Independent. Vznikla také petice za její deportaci zpět do Trinidadu a Tobaga, která nasbírala téměř 70 tisíc podpisů. „Kdysi byla hlasem komunity LGBTQ+, nyní však změnila svůj postoj a prosazuje zastaralé a škodlivé představy…,“ píše se v úvodu prohlášení.

Vláda podle soudu porušila články 8 a 14 Evropské úmluvy o lidských právech, které chrání právo na respektování soukromého a rodinného života a zakazují diskriminaci. To znamená, že s obyvateli Bonaire zachází rozdílně než s obyvateli evropských částí země, napsal server The Guardian.

Nizozemský kabinet neučinil včasné a patřičné kroky k ochraně lidí na Bonaire, tvrdí soud. „Ostrov již trpí záplavami způsobenými tropickými bouřemi a extrémními srážkami a podle několika výzkumníků se tato situace v příštích letech ještě zhorší. I konzervativní prognózy předpovídají, že do roku 2050, tedy za 25 let, budou některé části ostrova pod vodou,“ řekl podle agentury AP soudce Jerzy Luiten.

Soud v Haagu nařídil vládě, aby do osmnácti měsíců stanovila závazné cíle pro snížení emisí skleníkových plynů, a to v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou. Jejím cílem je omezit globální oteplování a bojovat proti změně klimatu. Státy se shodly na cíli udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a pokud možno omezit nárůst na 1,5 stupně. Dohodu ratifikovaly všechny země EU.

Bonaire leží nedaleko pobřeží Venezuely a dříve byl součástí Nizozemských Antil. V dnešní době je stále zámořským územím Nizozemského království. Na ostrově žije asi 20 tisíc lidí.

Uživatelé TikToku si stěžují, že nebyli schopni v soukromých zprávách používat jméno finančníka Jeffreyho Epsteina, který byl obviněn ze sexuálního zneužívání nezletilých dívek. Dále uživatelé sociální sítě tvrdí, že byla cenzurována videa z města Minneapolis. Ke stížnostem se připojila mimo jiné hudebnice Billie Eilish, či guvernér státu Kalifornie Gavin Newsom.

Mluvčí americké pobočky TikToku pro server veřejnoprávní stanice NPR uvedl, že žádná pravidla zakazující používání slova „Epstein“ neexistují. Sama stanice pak provedla průzkum, podle kterého se obtíže sice týkaly jen některých uživatelů, ale objevovaly se.

Podle serveru Euronews společnost TikTok v pondělí uvedla, že řeší závažný problém s infrastrukturou způsobený výpadkem proudu v jednom ze svých datových center v USA, a připustila, že to způsobuje určité problémy v uživatelském rozhraní aplikace.

Kalifornský guvernér Gavin Newsom také v pondělí uvedl, že prošetří, zda TikTok porušuje státní zákony cenzurou obsahu. „Zahajuji šetření, zda TikTok porušuje státní zákony cenzurou obsahu kritického vůči Trumpovi,“ napsal v příspěvku na X.

Kontroverze propukla už v loňském roce, kdy Jared Kushner a jeho manželka Ivanka Trumpová své plány na proměnu ostrova na luxusní turistickou destinaci zveřejnili. Plány už před rokem schválil albánský premiér Edi Rama. Náklady na projekt se odhadují na 1,4 miliardy euro, tedy zhruba 35 miliard korun, a podle serveru Balkan Insight má resort zabrat 562 hektarů ostrova. Výstavbu umožnil kontroverzní zákon, který Albánie přijala v loňském roce. Ten povoluje výstavbu pětihvězdičkových hotelů kdekoli na albánském území, a to včetně přírodních rezervací.

Sazan je jedním z posledních ostrovů ve Středozemním moři, které nejsou trvale osídleny. V jeho okolí se rozprostírá mořský národní park Karaburun-Sazan, který je útočištěm pro některé ze světově nejohroženějších mořských druhů, například tuleně středomořského. Je také klasifikován jako oblast středomořského významu.

V otevřeném dopise, který cituje server Euronews, se mimo jiné uvádí, že „plánované zásahy by s sebou přinesly hluk, umělé osvětlení, znečištění a zvýšenou přítomnost lidí.“ To vše pak může mít za následek to, že se stanou pro zvířata neobyvatelnými pobřežní jeskyně, které jsou přitom pro přežití právě tuleně středomořského nezbytné.