Stranger Things se dočkají třetí sezóny

Nový zákon, který vstoupí v platnost 1. ledna příštího roku, stanoví, že uzavřít manželství mohou jen osoby starší osmnácti let. „Toto je dlouho očekávané opatření na ochranu mladých Kaliforňanek. Dnes jsou kalifornské děti v bezpečí víc než kdykoli předtím,“ cituje Newsoma server NBC Los Angeles.

Návrh dokumentu guvernér podepsal spolu s Courtney Stodden, jejíž rodiče jí dovolili vdát se za 50letého hollywoodského herce Douga Hutchinsona, když jí bylo pouhých šestnáct let. Stodden, která se zasazovala o ukončení této praxe, označila změnu za vítězství. Podle ní se od osob, které prošly dětskými sňatky, nikdy nemělo očekávat, že toto břemeno ponesou, píše web BBC. Stodden na závěr dodala, že bude bojovat dál, dokud nebudou před sňatkem chráněny děti ve všech padesáti amerických státech.

Data ze sčítání lidu ukazují, že se v Kalifornii každoročně vdá více než 9000 dětí – téměř všechna dětská manželství v USA se přitom týkají dívek provdaných za dospělé muže, uvádí web Unchained At Last.

Kalifornie se přijetím zákona připojila k osmnácti americkým státům, které sňatky osob pod osmnáct let zcela zakázaly. Ve zbylých dvaatřiceti je tato praxe stále legální.

Pilotní projekt nedaleko Amsterdamu a Haagu zatím zabírá jen asi 0,6 hektaru. Zemědělci na něm chtějí vypěstovat přibližně tři tuny krátkozrnné rýže vhodné na sushi nebo rizoto, informuje server Euronews.

Tým tvořený výzkumníky z Wageningenské a Leidenské univerzity pracuje s přibližně třiceti různými kultivary rýže ze zemí, jako je Rusko, Čína, Japonsko a Uzbekistán, aby zjistil, která z nich se nejlépe uchytí v nizozemském klimatu.

Nápad s nadšením přijal třeba farmář Sander Roeleveld. „Mým cílem je ukázat, že na mokřadech je možné vypěstovat víc než jen trávu. (…) Chci dokázat, že se věci dají změnit ve prospěch budoucnosti,“ řekl třiapadesátiletý farmář agentuře AFP.

Rašeliniště tvoří zhruba desetinu země. Farmáři je odvodňují, aby získali trávu pro dobytek. Jak rašelina vysychá, uvolňuje miliony tun oxidu uhličitého a zároveň způsobuje pokles půdy v nejvíce postižených oblastech až o několik centimetrů ročně. Podle Wageningenské univerzity tvoří emise skleníkových plynů z nizozemských rašelinných půd přibližně dvě až tři procenta celkových emisí země.

Rýže naopak potřebuje vodu a podle vědců by umožnila pole znovu zavodnit a zároveň na nich něco pěstovat. Julian Helfenstein z Wageningenské univerzity a jeho tým pečlivě sledují, kolik oxidu uhličitého a metanu při pěstování rýže vzniká ve srovnání s udržováním travních porostů. Chtějí tím ověřit, že možné řešení nebude mít na klima horší dopad než stávající problém. „Zatím jsou výsledky slibné,“ říká.

Problém s rašelinou se netýká jen Nizozemska, ale velké části severní Evropy, včetně Německa, Belgie i pobaltských států. Vědci proto nyní doufají, že ho pěstování rýže pomůže vyřešit.

Technologické společnosti čelí stále většímu tlaku, aby dětem poskytovaly prostředí lépe přizpůsobené jejich věku. Prosby rodičů vyslyšela aplikace WhatsApp, která představila rodičovskou kontrolu pro teenagery – sadu volitelných nástrojů, které mohou rodiče a teenageři nastavit společně. Dohled rodičů je dobrovolný, připomněla společnost, která zároveň zdůraznila, že do samotných zpráv svých dětí se rodiče nedostanou. Zprávy, stejně jako hovory, zůstanou soukromé a chráněné end-to-end šifrováním, uvádí web BBC.

Rodiče ale budou mít možnost vybrat, kdo uvidí profilovou fotku dítěte nebo kdo ho může přidávat do skupin. Dále mohou určit, jak jejich teenager používá Channels, prostřednictvím kterých mohou organizace a veřejně známé osobnosti sdílet obsah.

Kontrola se týká i funkcí Status – příspěvků, které dítě samo sdílí nebo sleduje – nebo Meta AI. U umělé inteligence zase mohou rodiče rozhodnout o tom, jaké nastavení je pro jejich dospívající dítě vhodné, a to včetně volby mezi výchozím nastavením „13+“ a přísnější možností „Omezený obsah“. „Pokud teenager bude chtít některá z těchto nastavení změnit, bude k tomu potřebovat souhlas rodičů pomocí PIN kódu, který si rodiče sami nastavili,“ píše aplikace na svých stránkách.

Změny přicházejí v době, kdy vlády a regulační orgány vyvíjejí tlak na technologické společnosti, aby změnily způsob svého fungování, a lépe tak chránily děti používající jejich platformy. Rodičovské kontroly aplikace teprve zavádí na základě zpětných vazeb od rodin a jejich potřeb. „Všechny tyto funkce jsou navrženy tak, aby podporovaly otevřenou komunikaci mezi rodiči a dospívajícími o tom, jak používat WhatsApp, a zároveň zachovávaly soukromí osobních zpráv všech uživatelů,“ dodává aplikace.

Nové webové stránky TheCornell7.org spustil Toby Morton, bývalý scenárista amerického seriálu South Park. Na nich chce zveřejňovat ověřené dokumenty, veřejné záznamy i další informace související s případem ženy známé jako Jane Doe. „Pracuji na tom pečlivě a bude to nějakou dobu trvat,“ napsal Morton na úvodní stránce webu. „Už jsem obdržel jména, fotografie, dokumenty, zprávy a další informace související s tímto případem. Než tyto materiály zveřejním, chci se ujistit, že všechna jména jsou správná a že každá fotografie zachycuje správnou osobu,“ cituje scénáristu server Variety.

Ačkoli je velká část webu stále ve vývoji, Morton zveřejnil na Instagramu samostatné prohlášení: „Nemám žádná omezení, žádné hranice, nikoho, kdo by mi řekl, že jsem zašel příliš daleko.“

Incident z roku 2024 znovu vzbudil pozornost poté, co jeho údajná oběť podala 16. září občanskoprávní žalobu na Cornellovu univerzitu patřící do skupiny Ivy League. V ní tvrdí, že byla v domě studentského spolku na univerzitě omámena drogami a následně několik hodin znásilňována sedmi muži bratrstva Chi Phi. Škola podle ní selhala v její ochraně, píše web BBC. Cornell její tvrzení odmítl s tím, že univerzita udělila několik trestů a vydala opatření. Nově se také zavázala k nezávislému externímu vyšetřování incidentu.

Případ mezitím vyvolat diskusi i o ochraně identity Jane Doe. Na sociálních sítích začali lidé, především ženy, na její podporu zveřejňovat a šířit videa i fotky s hesly „I Am Jane Doe“ nebo „We Are Jane Doe“ poté, co americký politický komentátor Michael Tracey veřejně pohrozil zveřejněním jejího skutečného jména. „Uvidíme, jestli má někdo „odvahu“ zveřejnit jméno této neznámé ženy, abychom všichni mohli posoudit její věrohodnost i věrohodnost jejích právníků, protože ve své žalobě se nezdráhala jmenovat a veřejně pranýřovat sedm svých kolegů jako pachatele skupinového znásilnění,“ napsal na sociální síti X.

Podporu bývalé studence Cornellovy univerzity naopak vyjádřily známé osobnosti jako britská herečka Florence Pugh nebo americká komička Atsuko Okatsuka.

Vyšetřování případu z roku 2024 se nyní znovu ujali státní zástupci v New Yorku. Úřady zároveň uvedly, že chtějí postupovat nestranně a co nejobjektivněji.

Kontroverzní americký rapper, jehož koncerty byly zrušeny již v několika evropských zemích, včetně Česka, měl vystoupit v petrohradské Gazprom Areně 10. a 11. října. Stal by se tak největším západním umělcem, který v Rusku vystoupil od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022. Stadion ale uvedl, že s pořadatelem neuzavřel nájemná smlouvu. „Koncerty Ye v Petrohradu se nebudou moci konat v plánovaných termínech,“ oznámila v prohlášení 30. září ruská pořadatelská agentura Say Agency. Podle moskevské agentury držitelé vstupenek obdrží zpět peníze.

Vstupenky totiž začali organizátoři prodávat před získáním potřebných povolení. Zrušení koncertů pak mělo následovat po „telefonátu z Moskvy“, píše web Euronews. Ruský list Kommersant navíc informoval o předběžném vyšetřování pořadatelů kvůli podezření z podvodu. Samotný rapper se ke zrušení koncertů i jeho okolnostem zatím nevyjádřil.

S vystoupením Westa v Rusku ještě před jeho zrušením nesouhlasili někteří ruští politici, kteří chtějí zemi zbavit jakéhokoli západního vlivu. Jiní naopak rapperův příjezd označili za vítězství nad „protiruskou hysterií“ – a to navzdory Yeho antisemitské minulosti a výrokům, jimiž oslavoval nacistické Německo.

Kanye West v posledních letech opakovaně čelí kritice kvůli používání nacistické symboliky. V roce 2025 pak vydal píseň s názvem „Heil Hitler“, kterou většina platforem zakázala. Letos se za své dřívější chování veřejně omluvil.

V deníku Wall Street Journal si k veřejnému pokání objednal celostránkovou inzerci, napsal zkraje roku britský Guardian. „Nejsem nacista ani antisemita,“ uvedl tehdy West. Přesto bylo několik koncertů Westova evropského turné letos v létě zrušeno.

Podle kurátorky současného umění v RAMM Lary Goodband trvala příprava exhibice s názvem Living Labyrints pět let, píše britský Guardian. Jihozápadní Anglie je podle ní pro výstavu zaměřenou na houby ideálním prostředním: „Máme k tomu skvělé počasí, teplé a vlhké. Myslím si, že lidé zde mají k houbám zvláštní vztah.“

Autor instalace Jason Singh musel dlouhé hodiny ležet v lesích v okolí Devonu. „Zajímala mě myšlenka, že všechny živé organismy něco vytvářejí a vibrují,“ popsal. Pomocí senzorů měřil elektrický proud vycházející z mycelia a následně ho převáděl do hudební podoby.

Zájem o houby v Anglii v posledních letech výrazně vzrostl. Přispěla k němu mimo jiné popularita knihy Entangled Life od mykologa Merlina Sheldrakea. Britové si navíc po pandemii koronaviru oblíbili procházky lesem, dodává britský deník The Observer.

V posledních letech se běžecké časy prodlužovaly v souvislosti se znečištěním ovzduší v šesti městech – Berlíně, Bostonu, Chicagu, Londýně, New Yorku a Tokiu. S odvoláním na vědeckou studii Univerzity v Leicesteru to píše server Euronews. Výzkumníci analyzovali přes 2,7 milionu závodních výkonů série World Marathon Majors, která každoročně hostí tisíce sportovců.

Následně zjistili, že za každý mikrogram oxidu dusičitého navíc v ovzduší doběhli muži v průměru o více než 80 vteřin pomaleji, ženy pak o 96 sekund. Nejvyšší mediánová koncentrace oxidu dusičitého byla v Londýně, nejnižší v Berlíně. Oxid dusičitý vzniká především při spalování fosilních paliv. Jeho hlavním zdrojem jsou automobily a nákladní vozy, ale také továrny a další průmyslové procesy.

Podle vedoucího studie Jamese Donaldsona je ale důležité zmínit, že zdravotní benefity cvičení a běhání výrazně přesahují škodlivý vliv oxidu dusičitého. Pravidelný pohyb je zásadní pro zdraví kardiovaskulárního systému a může snížit riziko srdečních a oběhových onemocnění až o 35 procent.

Tak jako tak musí organizátoři maratonských závodů ve velkých městech stále častěji řešit, jak běžce ochladit. Všímá si toho americký web LA Times, který uvádí, že se zhoršující se klimatickou změnou a globálním oteplováním bude čím dál složitější závodníkům poskytnout co možná nejpříjemnější podmínky pro závod.

Na menu restaurací se čím dál častěji objevuje slovíčko „foraged“ – nasbíráno v přírodě. Rostoucího zájmu o lesní chutě si všímá i americký New York Times. Podle analytičky Sally Lyons Wyatt spotřebitelé stále více touží po příchutích, které jim evokují přírodu, sběr plodin a pobyt venku. Návrat do lesů navazuje na éru, ve které dominovaly mezinárodní kuchyně a tropické příchutě jako třeba dračí ovoce.

Takové smrkové latté přitom není novinkou. Americký řetězec kaváren Starbucks ho představil už v roce 2018. Jenže během koronavirové pandemie se neuchytil. Podle demografky Eve Turow-Paul, která se zabývá kulturními a emočními souvislostmi gastronomických trendů, jsme přirozeně nastaveni tak, aby nám kontakt s přírodou přinášel pocit fyzické odměny. Právě příchutě, které získáváme z lesa, nabízí alternativu světa digitální transformace, geopolitických konfliktů a klimatické změny. Slova demografky Turow-Paul potvrzuje i britská BBC. Popisuje, že se k podobným trendům jako ve Spojených státech začíná uchylovat i západní Evropa.

Ve střední a východní Evropě má sběr hub i dalších lesních plodů dlouholetou tradici, píše web Flash Art. Naopak Británie nebo Spojené státy považují manželé Robert a Valentina Wassonovi, vědci a zakladatelé etnomykologie, za mykofobní společnosti, které k houbám tak kladný vztah obecně nemají. Vzhledem k vzestupu nového trendu se však nejen houby, ale i kopřivy nebo právě lesní plody budou zřejmě čím dál častěji objevovat nejen na stolech rodinných obědů u prarodičů, ale i na restauračních ubrusech doma i v zahraničí.

Lidé tento termín často používají k vysvětlení toho, proč to někdo přehání s alkoholem nebo jinými látkami, ale také s nakupováním nebo hraním hazardních her. Stejně tak si ho ale přisvojili i samotní závislí, aby ospravedlnili, že mohou bez omezení popíjet, hrát nebo užívat drogy, píše server The Times.

Odborníci ale tvrdí, že ve skutečnosti neexistuje nic jako konkrétní „sklon k závislostem“. „Myšlenka, že lidé mohou mít specifický typ osobnosti, který je činí náchylnými k závislosti, existuje již dlouho, ale není vědecky podložena,“ říká Ryan Carpenter, výzkumník užívání návykových látek a docent psychologie na University of Notre Dame.

Podle terapeutky Niloufar Esmaeilpou se pod označením „osoba se sklonem k závislosti“ rozumí soubor charakteristik, jako je impulzivita, hledání novosti, neuroticismus a podobně. Ty mohou zvyšovat náchylnost člověka k nadměrnému užívání drog nebo alkoholu, rozvoji kompulzí nebo formování jiného návykového chování.

Navzdory desetiletím výzkumu této problematiky se vědcům nepodařilo identifikovat typ osobnosti, který by spolehlivě předpovídal, zda bude mít někdo problémy s nadměrnou konzumací alkoholu nebo jiných látek.

Ačkoli koncept „osoby se sklonem k závislosti“ není podložen vědeckými důkazy, některé výzkumy naznačují, že určité individuální rysy, ale ne jeden konkrétní „typ“ osobnosti, jsou spojené s vyšším rizikem vzniku závislosti. Výzkum například zjistil, že impulzivita hraje roli u všech typů návykových poruch a problémy s užíváním drog a alkoholu bývají častější u lidí, kteří dosahují nižšího skóre v měřítku příjemnosti a extraverze. Lidé, kteří vyhledávají senzace nebo novinky, mají také vyšší riziko vzniku závislosti, uvádí výzkum.