Švýcaři příští víkend rozhodnou o nepodmíněném příjmu

Vadnoucí růže byla podle dat Googlu, která analyzoval deník The New York Times, nejrychleji rostoucím emoji z hlediska popularity v roce 2025 a zároveň se stala 93. nejpoužívanějším emoji. To, že se dříve méně známá vadnoucí růže nyní nachází mezi stovkou nejpoužívanějších emoji, je zásluhou generace Alfa, tedy lidí narozených mezi lety 2010 a 2024. Ti ji používají místo emoji zlomeného srdce k vyjádření smutku nebo ironicky k naznačení falešného zlomeného srdce.

Začátek popularity vadnoucí růže mezi generací Alfa lze vysledovat až k JuggToku, komunitě meme účtů na TikToku, které se zaměřují na ironický humor. Začátkem roku 2025 se začala objevovat videa, která uváděla, že emoji zlomeného srdce se stává nadužívaným a „mainstreamovým“, a naznačovala vadnoucí růži jako alternativu, píše server The Guardian.

Emoji vadnoucí růže někteří lidé používají vážně, jiní posměšně, jak uvádí server Merriam-Webster. I když se předpokládá, že vadnoucí růže je nyní k označení romantické ztráty vhodnější než zlomené srdce, internetová kultura může být vrtkavá. Mnoho lidí, kteří tyto znaky používají, nyní přijalo emoji vybité baterky
Ať už jde o slangové výrazy, emoji nebo samolepky, způsob, jakým teenageři komunikují, bude mít vždy skryté významy, některé zlověstnější než jiné. Příkladem může být seriál Adolescence, který několikrát zmiňuje komunikaci generace Alfa.

Právě utajení nebo exkluzivita může být podle amerického lingvisty Adama Aleksice jedním z důvodů, proč jsou tyto výrazy mezi mladými lidmi populární. Jakmile se jejich význam dostane k širší veřejnosti, mohou rychle ztratit svou přitažlivost, vysvětluje Aleksic v článku deníku The Guardian.

V prohlášení zveřejněném na Instagramu Macklemore obvinil majitele Krafta, který vlastní stadion Gillette Stadium v Massachusetts, z toho, že pohrozil stažením Sheeranova koncertu, pokud rapper nebude odstraněn jako předskokan. Také tvrdil, že Kraft přesvědčil majitele dalších koncertních sálů, aby následovali jeho příklad. To podle Macklemora vedlo Sheeranův tým a Messina Touring Group k tomu, že ho nakonec z programu vyřadily.

Protest začal tím, že rapper během koncertu v New Jersey začátkem září pronesl frázi „Free Palestine,“ píše The Independent. Kraft v pondělním prohlášení pro NBC News uvedl, že k jeho rozhodnutí došlo právě po Macklemorových prohlášeních na koncertech v New Jersey a po „širší historii rétoriky a obrazů, o kterých se domníváme, že byly pro židovskou komunitu hluboce urážlivé a zraňující“.

„Ed byl v hrozné situaci,“ napsal podle webu Pitchfork Macklemore o svém dlouholetém příteli a „bratrovi“. Dodal, že o této záležitosti spolu několikrát mluvili po telefonu. „Věděl to. Jeho apolitický postoj byl najednou zpochybňován dosud nevídaným způsobem.“

Macklemore se podle NBC News během své kariéry otevřeně vyjadřoval k sociálním a politickým otázkám. V roce 2012 vydal píseň „Same Love“ na podporu manželství osob stejného pohlaví, tři roky předtím, než bylo v USA legalizováno rozhodnutím Nejvyššího soudu. V roce 2024 vydal píseň s názvem „Hind's Hall“, která odkazuje na protiválečný protest na Kolumbijské univerzitě, při kterém studenti obsadili budovu a pojmenovali ji na počest palestinského dítěte, které bylo zabito poté, co bylo uvězněno v autě během izraelské palby v Gaze.

Rapperovy výroky mají širší politické pozadí. Komise OSN uvedla, že Izrael se v Gaze dopouští genocidy, jak vyplývá z nezávislého vyšetřování zveřejněného loni. Izraelští vládní představitelé tato obvinění odmítli a označili je za „zkreslená a nepravdivá“.

Studenti zorganizovali pochod centrem Bělehradu a v rukou nesli krabice s podpisy, které shromáždili v posledních dnech ve snaze splnit podmínky pro účast ve volbách, píše Africanews.

V Srbsku se budou 25. října konat předčasné parlamentní volby. Konají se poté, co prezident Aleksandar Vučić rozpustil 250členné Národní shromáždění. Hlasování se původně mělo konat až koncem roku 2027. Vučić předčasné volby vyhlásil s odvoláním na „obrovské turbulence“ po téměř dvou letech studentských protikorupčních protestů.

Ty začaly po zřícení střechy železniční stanice v Novém Sadu v listopadu 2024, při kterém zahynulo šestnáct lidí. Studenti požadují vyvození odpovědnosti a obviňují úřady z toho, že se nezabývají korupcí spojenou s rekonstrukcí stanice.

Demonstrace opakovaně přivedly do ulic statisíce lidí a prezident Aleksandar Vučić se tak ocitl pod nejsilnějším politickým tlakem od svého nástupu do úřadu v roce 2012.

Na studentské kandidátní listině, jak uvádí server Euronews, jsou profesoři, učitelé, odborníci, bývalí sportovci a další méně známí kandidáti. Mezi výraznější jména patří doktor Ilija Srđanović, bývalý basketbalista Dejan Bodiroga, bývalý guvernér centrální banky Dejan Šoškić, hudebník Feđa Dimović, sportovec Mihal Dudaš a profesor filozofie Aleksandar Baucal.

Prezident Vučić prohlásil, že pokud zvítězí jeho Srbská pokroková strana (SNS), odstoupí z funkce prezidenta a bude usilovat o premiérský post. Následně 8. září oznámil rozpuštění parlamentu a konání předčasných voleb 25. října. Zároveň uvedl, že 27. září rezignuje, aby mohl vést kampaň SNS. Vládnoucí strana ho následně nominovala na kandidáta na premiéra a umístila ho na čelo kandidátní listiny „Aleksandar Vučić – Jednotné Srbsko“.

Studentská listina, která vzešla z hnutí „Studenti v blokádě“, je obecně vnímána jako hlavní vyzyvatel SNS. Několik opozičních stran, včetně Demokratické strany a Zeleno-levé fronty, se rozhodlo nekandidovat s vlastními kandidátkami a studenty podporuje, zmiňuje EUlive.net.

Průzkumy veřejného mínění z počátku roku 2026 ukázaly, že Studentská listina je mezi rozhodnutými voliči konkurenceschopná vůči SNS a v některých průzkumech ji dokonce předčila. Vučić listinu odmítl jako projekt řízený zkušenými opozičními politiky. Studenti to odmítají a prezentují listinu jako výsledek pléna, nikoli stranického vyjednávání.

„Tohle jsou lidé, které jsme si pro tuto práci vybrali,“ uvedli studenti. Zároveň zdůraznili, že poslanecké křeslo je veřejná funkce a mandát patří občanům. Kandidáti podle nich musí vědět, komu jsou za jeho výkon odpovědní.

Ve Spojených státech vzrostl počet náhodných požití rekreačních drog u dětí mladších 6 let za posledních 25 let o více než 3 300 %. Vyplývá to z nedávné studie zveřejněné v časopise BMC Public Health. Za velkou část tohoto nárůstu přitom mohly potraviny s obsahem konopí, tzv. edibles. Ty představují pro malé děti zvláštní problém, protože na rozdíl od produktů určených ke kouření mohou vypadat velmi podobně jako potraviny, které děti znají. Konopí se často přidává do želé, čokolády nebo třeba sušenek.

Lékařka působící na Univerzitě George Washingtona Leana Wen pro server stanice CNN uvedla, že nejpravděpodobnějším důvodem častějších případů otravy dětí je zvýšená dostupnost konopí. Drtivá většina amerických států legalizovala užívání marihuany pro léčebné účely a více než 20 států legalizovalo i její rekreační užívání u dospělých. V roce 2024 užívalo marihuanu 61,5 milionu amerických dospělých, což je téměř každý čtvrtý. To znamená, že konopné produkty se nacházejí v mnoha amerických domácnostech.

Hlavní psychoaktivní složkou konopí je tetrahydrokanabinol, neboli THC. Podle Wen u malých dětí může intoxikace THC způsobit silnou ospalost, zmatenost, poruchy koordinace, zvracení a změny srdeční frekvence. Závažnější otrava může vést ke zpomalení dýchání, záchvatům, ztrátě vědomí i kómatu. Podle ní se tyto příznaky týkají hlavně malých dětí, ale konopné potraviny nejsou bezpečné ani pro starší děti. Podle studie z časopisu BMC Public Health bylo po požití konopných produktů 32 % dětí hospitalizováno a šest dětí zemřelo.

Wen radí tyto produkty nenechávat v kabelkách, batozích, nočních stolcích, kuchyňských skříňkách ani na jiných místech, kam se děti dostanou. Nestačí ani produkty uložit na vysokou polici. Tato opatření by měla platit všude, kde se mohou děti objevit. Mezi další běžné zdroje otravy dětí podle CNN ale patří i léky, vitamíny, čisticí a prací prostředky, kosmetika, pesticidy, automobilové kapaliny nebo baterie. Rodiče by měli všechny tyto výrobky uchovávat pod zámkem a na skříňkách používat bezpečnostní západky. V případě podezření na otravu je potřeba okamžité vyhledání lékařské pomoci.

Návrh zákona známý také pod výstižným názvem „Zákon o přednosti etiky před estetikou“ byl vypracován s cílem zabránit podnikům v prodeji domácích zvířat, která byla geneticky modifikována pouze z kosmetických důvodů. Podle Senátního výboru pro rozpočet by ale návrh zákona mohl kvůli potenciálním soudním sporům o pokuty způsobit soudům vysoké náklady. „Tento návrh zákona nikdy nebyl o politice, šlo o ochranu zvířat před tím, aby se z nich staly kuriozity,“ uvedla podle serveru Los Angeles Times poslankyně Leticia Castillo, která návrh zákona představila. Dodala, že se v boji za zvířata nevzdá.

Podle magazínu Vice se technologie úpravy genů v současnosti využívá k modifikaci zvířat například za účelem odstranění dědičných nemocí, jindy k vytvoření domácích mazlíčků, u nichž je menší pravděpodobnost vyvolání alergií. Návrh zákona, který v Kalifornii neprošel, by tato použití stále umožňoval, jen by se výslovně zaměřil proti genetickým úpravám prováděným výhradně za účelem změny vzhledu zvířete.

Podle časopisu Wired texaská společnost s názvem Los Angeles Project dříve diskutovala o plánech na vytvoření králíků svítících ve tmě a dokonce nenápadně nadhodila myšlenku vytvoření zvířete, které by vypadalo jako jednorožec. Zastánci návrhu zákona argumentovali, že stát by měl rychle stanovit základní pravidla, než se z esteticky upravených domácích zvířat stane komerční odvětví, zejména proto, že nikdo si není zcela jistý, jaké dlouhodobé zdravotní důsledky má genetická modifikace zvířete pouze z estetických důvodů.

Vědci to popsali ve studii zveřejněné v časopise iScience. Snímky, které pořídil tým z Vídeňské univerzity, ukazují, jak mozky zvířat reagují odlišně v závislosti na výrazu, který lidé mají. Výzkumníci skenovali mozky osmi psů: šesti border kolií, jednoho labradora a jednoho zlatého retrívra. Ukazovali jim při tom obrázky neznámých lidí s veselým, nebo s neutrálním výrazem.

Obrázky veselých tváří u psů zvýšily aktivitu v částech mozku spojených s vyššími kognitivními funkcemi a zpracováním odměn. „To naznačuje, že šťastné lidské tváře mohou mít pro psy emocionální význam,“ uvedla hlavní autorka studie Laura Cuaya pro CNN.

Dále chtěli vědci zjistit, jestli stejné oblasti mozku psů reagují i na jiné emoce. Ukázali psům obrázky lidí, kteří se tvářili nejen šťastně, ale i rozzlobeně, vystrašeně nebo smutně, a pomocí strojového učení analyzovali mozkovou aktivitu psů. Ti na rozzlobené, vystrašené nebo smutné výrazy nereagovali stejným způsobem jako na štěstí. Analýza celého mozku ale odhalila zřetelné vzorce aktivity, když psi viděli tváře vyjadřující negativní emoce.

Podle vědců se způsob, jakým psi zpracovávají lidské emoce, týká i dalších faktorů, jako je řeč těla, hlas a vůně člověka. Tým také zdůraznil, že psi zapojení do výzkumu pocházeli výhradně z milujících domácností. Ti, kteří žijí na ulici, mohou mít zcela odlišný způsob zpracování lidských signálů.

Omezením výzkumu podle autorů bylo to, že většina zapojených psů patřila k plemeni border kolie, což je inteligentní plemeno známé svou schopností vnímat sociální signály. „Je možné, že border kolie mají větší schopnost interpretovat obličeje, a budou nutné další studie, aby se zjistilo, zda mezi plemeny existují rozdíly v chování a mozkové činnosti při vnímání lidských výrazů,“ uvádí ve studii. Podle vědců by díky dalším podobným výzkumům mohlo být v budoucnu možné lépe pochopit i to, jak psi vyjadřují své vlastní emoce.

Často uváděný údaj hovoří zhruba o 50 procentech, přičemž příznaky s větší pravděpodobností přetrvávají u dospělých, kteří měli v dětství závažnější formu ADHD a více přidružených poruch, jak píše web The New York Times.

ADHD ale není trvalý a neměnný stav. Typy příznaků a způsob, jakým ovlivňují každodenní život lidí, se mohou v průběhu času vyvíjet. Existují dvě hlavní kategorie příznaků ADHD: nepozornost a hyperaktivita s impulzivitou. Aby bylo dítěti diagnostikováno ADHD, musí vykazovat šest nebo více příznaků z jedné či druhé kategorie. Pokud jedinec splňuje požadavky v obou kategoriích, je mu diagnostikován kombinovaný typ ADHD.

Podle rozsáhlé studie z roku 2023 je u dětí do 12 let rozložení mezi primárně nepozorným, primárně hyperaktivně-impulzivním a kombinovaným typem zhruba rovnoměrné. Mezi 12. a 18. rokem se tato čísla začínají měnit – více dospívajících vykazuje znaky nepozornosti a méně než čtvrtina z nich spadá do kategorie hyperaktivně-impulzivního typu. Velmi málo dospělých má převážně hyperaktivní a impulzivní příznaky.

Děti mohou s nepozorností bojovat více ve „strukturovaném školním prostředí, kde musí dělat věci, které je nebaví,“ upozorňuje americká psycholožka Michelle Martelová. V dospělosti se příznaky naopak mohou zlepšit, jakmile si člověk najde práci, jež lépe vyhovuje jeho temperamentu a osobnosti.

Dalším důvodem, proč se ADHD může s věkem měnit, je fakt, že mnoho lidí nakonec najde způsoby, jak svou poruchu zvládat tak, aby byla méně omezující. Podle odborníků platí, že jedinci s převážně hyperaktivními a impulzivními příznaky častěji podstupují behaviorální terapie, zatímco ti s příznaky nepozornosti obvykle lépe reagují na medikaci. Pro mnoho lidí, zejména pro ty s kombinovaným typem ADHD, ale nejlépe funguje hybridní přístup.

Intenzitu ADHD určuje i menstruační cyklus, zjistili odborníci z Queen Mary University a King's College London podle BBC. Pacientky dlouhodobě upozorňují, že v určitých fázích cyklu, zejména při poklesu hladiny hormonu estrogenu, se u nich výrazně zhoršuje soustředění, stoupá impulzivita a běžně užívané léky přestávají účinkovat.

Jedna z nedávných studií ale zjistila, že děti, u nichž se příznaky v průběhu dvou let zlepšily, vykazovaly odlišný vzorec vývoje mozku než ty, u kterých symptomy přetrvaly, nebo se naopak zhoršily.

„Některé děti z toho zkrátka vyrostou,“ uzavírá pediatr James Swanson z Kalifornské univerzity. „Když začnete sledovat určitou skupinu v průběhu času, příznaky se s věkem zmírňují. Je to zkrátka vliv věku. Říkám tomu dozrávání.“

Jak si všímá list Washington Post, v lednu vědci informovali o souvislosti mezi užíváním doplňků stravy s vitaminem D a rychlejším kognitivním úpadkem u starších dospělých, kteří už měli v krvi normální hladinu tohoto vitaminu. V dubnu jiná studie zjistila, že u dospělých ve věku 55 let a více, kteří užívali doplňky s omega-3 mastnými kyselinami, docházelo postupem času k většímu zhoršení kognitivních funkcí než u těch, kteří je neužívali.

V červnu pak vědci oznámili, že lidé užívající glukosamin, jenž se používá při bolestech kloubů, mají během pěti let mnohem vyšší pravděpodobnost progrese z mírné kognitivní poruchy do demence než jejich vrstevníci, kteří tento přípravek neužívají. „Byl jsem ohromen,“ říká Ramon Sun, profesor biochemie a molekulární biologie na Floridské univerzitě a hlavní autor studie o glukosaminu.

Výzkumníci netvrdí, že tyto pilulky přímo způsobují demenci. Zmíněné studie mají observační charakter, tedy ukazují na souvislosti, nikoli na jasnou příčinu. Lidé navíc podobné doplňky často začínají brát až ve chvíli, kdy na sobě pozorují nějaké zdravotní problémy. Společně však tyto výzkumy ukazují na možnost, kterou experti začínají brát velmi vážně: stárnutí mění to, jak mozek nakládá s tuky, vápníkem a glukózou.

Mladší mozek se efektivněji zbavuje odpadu a lépe zvládá buněčný stres. Ten starší má menší biologické rezervy. Zásadní roli hraje také hematoencefalická bariéra – důmyslný bezpečnostní systém kolem mozkových cév, který propouští živiny a blokuje toxiny. S věkem se tato brána mění a s ní i propustnost pro různé látky.

„U jiných léků se se stárnutím běžně počítá,“ upozorňuje vědec Sun. Lékaři seniorům běžně upravují dávkování přípravků na ředění krve, protože funkce ledvin a celkový metabolismus se s věkem zkrátka mění. U doplňků stravy ale podobná věková doporučení chybí. Hodnota trhu s vitaminovými a minerálními doplňky stravy se odhaduje na 32,7 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 750 miliard korun), jak připomíná britská BBC. Více než 74 procent Američanů a dvě třetiny Britů přitom přiznávají, že tyto preparáty užívají ve snaze zlepšit své zdraví.

Odborníci tak neradí, aby starší lidé okamžitě vyhodili své zásoby do koše. Připomínají ale, že doplňky stravy jsou biologicky aktivní látky, ne jen neškodný bonus k jídelníčku. Otázka proto už nestojí, zda je vitamin D nebo rybí tuk ze své podstaty dobrý. Mnohem užitečnější je ptát se: Pro koho je dobrý – a v jakém věku?

Sexuální strangulace, nebo zkrátka škrcení či rdoušení při sexu, je dnes obrovsky populární – hlavně mezi dospělými od 18 do 35 let, píše magazín WIRED. A to i přes reálnou hrozbu vážných zranění, poškození mozku nebo dokonce smrti. Část expertů tvrdí, že za normalizaci tohoto chování může pornografie. Zástupci průmyslu pro dospělé naopak namítají, že zákaz zobrazování škrcení v pornu šíření tohoto obsahu nezastaví a už vůbec nenahradí sexuální výchovu a mediální gramotnost, které společnost tolik potřebuje.

„Vzhledem k dezinformacím, které se šíří zejména na internetu, si mnoho lidí myslí, že při mírnějším tlaku mohou být ‚v bezpečí‘, což ale není pravda,“ říká Debby Herbeniková, profesorka na Škole veřejného zdraví Indonéské univerzity a jedna z předních badatelek v oblasti sexuálního škrcení.

Herbeniková také varuje, že vyvíjení soustavného tlaku na přední a boční část krku – ať už rukama, předmětem, nebo jiným způsobem – může vést ke krevním sraženinám a mrtvici, natržení krčních tepen, zhoršení zraku a kumulativním poraněním mozku.

Údaje o četnosti případů, kdy mladí lidé při sexu škrtí, rdousí nebo jsou škrceni, mohou působit ohromujícím dojmem. V průzkumu Herbenikové z roku 2021, kterého se zúčastnilo téměř 5 000 amerických vysokoškoláků, přiznalo 58 procent žen, že byly při sexu škrceny, a čtvrtina z nich byla poprvé škrcena do 17 let věku.

Výzkumníci v Austrálii obdobně zjistili, že tuto praktiku provozuje zhruba polovina lidí ve věku 18 až 35 let. Ženy bývají při heterosexuálním styku nejčastěji škrceny či rdoušeny muži a sexuální a genderové menšiny jsou těmto praktikám vystaveny rovněž s větší pravděpodobností.

Všichni experti, se kterými mluvil deník The Guardian, se shodují na jednom: prvním a naprosto zásadním krokem, jak zabránit fatálním následkům na zdraví, je pořádná a plošná sexuální výchova, která se bude bavit přímo o škrcení. Jenže školy na takhle otevřenou debatu nejsou připravené a svět, ze kterého mladí čerpají informace, zůstává hlavně na sociálních sítích.