Švýcaři příští víkend rozhodnou o nepodmíněném příjmu

25. květen 2016

Pouhých jedenáct dnů zbývá do chystaného švýcarského referenda, ve kterém si obyvatelé této západoevropské země rozhodnou, zda chtějí základní nepodmíněný příjem pro všechny dospělé občany. Ten by měl činit 2500 švýcarských franků, což je v přepočtu něco málo přes 60 tisíc korun. Nepracující by měli nárok na celou tuto sumu, pracující by dostali rozdíl mezi touto částkou a svým platem. Tato jednotná výplata by tak nahradila celý systém sociálních dávek. Ačkoliv se v přepočtu jedná o vysokou částku, ve švýcarském kontextu je tato suma jen o pár stovek vyšší než tamější hranice chudoby a činí o něco víc než třetinu národního mediánu příjmů. Odpůrci, mezi které se řadí i současná švýcarská vláda, ale i tak namítají, že to všechno bude příliš drahé. Naopak ti, kteří nápad vítají, tvrdí, že pomůže vyřešit situaci osob, jejichž pracovní místo zanikne kvůli technologickému pokroku. Z obyvatel podle předběžných průzkumů nepodmíněný příjem podpoří pouze okolo 40 % voličů. Většina navíc uvádí, že by nepřestala pracovat, i kdyby návrh prošel, opačně přemýšlí pouze 10 %. Víc než polovina také tvrdí, že by jim peníze umožnily trávit víc času s rodinou a věnovat se studiu. 40 % by zase věnovalo víc energie dobrovolným aktivitám.

autor: Nicol Staňková
Spustit audio
  • Kamery jsou všude. Armády je začaly využívat pro válečné účely

    12. říjen 2026
    Bezpečnostní kamery, ilustrační snímek

    Americké a izraelské jednotky letos v únoru začaly s bombardováním cílů v Íránu. V ten moment se izraelský chovatel kuřat rozhodl zkontrolovat zvířata na kamerách. Bylo mu divné, že aplikace, kterou kamery na dálku ovládá, změnila jazyk do arabštiny. Ozval se proto izraelskému kybernetickému ředitelství, které zjistilo, že nad kamerami čínské výroby převzali kontrolu hackeři.

    Útočníci ale neměli zájem o sledování kuřat. Díky umístění kamery na kurníku totiž záběry sledovaly pohyby izraelských bezpečnostních složek na hranici s Libanonem, píše americký Wall Street Journal.

    Farmáři stačilo pomoci s lepším zabezpečením a kameru opět přesměrovat na kuřata. Incident ale poukazuje na výrazně větší problém. Na světě je asi 1,2 miliardy online přístupných kamer.

    Státní zpravodajské služby proto začaly prohledávat internet a hledat zranitelná zařízení, která jsou namířena na citlivou infrastrukturu. Do jejich systémů se pak nabourávají. Kybernetické útoky navíc usnadňuje překotný vývoj umělé inteligence. Z kamer pro sledování zahrad, dveří nebo dobytka se tak stávají legitimními prostředky elektronického boje a nástroje, kterými se můžou armády cizích zemí špehovat navzájem.

    Hackování kamer došlo k dokonalosti na rusko-ukrajinské frontě. Vyhledávání cílů a vyhodnocování škod způsobených útoky hluboko v nepřátelském území jsou každodenní prací zaměstnanců zpravodajských služeb obou znepřátelených zemí. Moskva se ale podle nizozemské tajné služby snaží pravidelně nabourat do kamerových systémů v Nizozemsku, ale taky v členských státech Severoatlantické aliance a Evropské unie. Píše to server Industrial Cyber.

    Třeba v roce 2024 se na Ukrajině povedlo ruským hackerům převzít kontrolu nad webkamerami v obytných domech v ukrajinském hlavním městě Kyjevě. Podle ukrajinské tajné služby potom mělo Rusko v úmyslu záznamy využít k tomu, aby vyhledávali cíle ve městě. SBU uvedla, že od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 „zajistila, přesměrovala nebo zablokovala přes 40 tisíc videokamer, které představovaly potenciální bezpečnostní riziko.“

    Obavy ze ztráty kontroly nad vlastními zařízeními vedou k novým snahám o posílení bezpečnosti. Některé západní země už zakázaly prodej čínských výrobců kamerových systémů.

  • Nedělní úzkosti jsou čím dál častější realitou přepracované generace

    12. říjen 2026
    Únava, nedělní úzkost

    Před měsícem zařadil americký Merriam-Webster spojení „Sunday scaries“ do slovníku pod definicí „Pocit smutku nebo úzkosti, který může člověk pociťovat, když se víkend chýlí ke konci. Buď proto, že se blíží začátek pracovního nebo školního týdne, nebo protože už nezbývá čas na zábavu. Případně z obou těchto důvodů.“

    Americký deník Wall Street Journal popisuje nedělní úzkost na příběhu Jill Davis. Do práce chodí od pondělí do pátku a živí se jako manažerka v jedné neziskové organizaci. Už v neděli odpoledne se jí ale do hlavy začínají vtírat první otázky: „Jsem připravená na tenhle meeting?“ nebo „Mám všechno dostatečně zorganizované a uspořádané?“

    Nedělní blues není nic nového, ale s narůstajícím tlakem na zaměstnance, větší pracovní zátěží a zvyšující se nejistotou na pracovním trhu jsou sunday scaries čím dál horší. Podle průzkumu americké pracovní portál FlexJobs, do kterého se zapojilo asi 21 tisíc respondentů, podobné pocity zažívá až polovina zaměstnanců. Nejčastěji v podobě nedokončeného seznamu úkolů, který nad nimi visí i mimo pracovní dobu.

    Jill to vyřešila tak, že si koupila přesýpací hodiny. Každou neděli je převrátí a přípravě na pondělí věnuje maximálně hodinu času, tedy dobu, než se písek přesype z jedné nádržky do druhé. Deník WSJ ale popisuje, že hodinová příprava mnoha lidem nestačí. Roste procento lidí, kteří místo nedělního volna odpovídají na pracovní zprávy, řeší organizační věci, odepisují na emaily nebo tráví čas výzkumem a přípravou na následující pracovní týden. Vše samozřejmě neplaceně.

    Psychologové doporučují čelit nedělním úzkostem tím, že si vymezíme hranice. V případě nutnosti nedělí neplacené pracovní přípravy je důležité zachovat si pevně stanovená pravidla, doplňuje Wall Street Journal.

  • Až půl milionu filipínských dětí se živí online sexuálním obsahem, určeným pro muže ze Západu

    12. říjen 2026
    Ilustrační snímek

    Sexuální prací online se se živí asi půl milionu filipínských dětí. Vyplývá to z dat neziskové organizace International Justice Mission, která pomáhá chránit chudé lidi před násilím. Sexuální nebo násilný obsah s dětmi přitom konzumují zejména muži ze Západu.

    Američané za sexuální nebo násilný obsah s dětmi utratili mezi lety 2020 až 2022 více než 7 milionů dolarů, to je v přepočtu přes 140 milionů korun. Vyplývá to z dat filipínské rady pro potírání praní špinavých peněz Anti-Money Laundering Council.

    Dalších 8 milionů dolarů utratili zákazníci v ostatních světových zemích včetně Velké Británie, Kanady nebo Saúdské Arábie. Součet ale naplno nepoukazuje na rozsah, v jakém se sexuální obsah online prodává. Obrázky nebo materiály, se, jak píše CNN, často prodávají jen za několik dolarů.

    Televizní stanice CNN také rozkryla identity desítek „zákazníků“, kteří za ilegální obsah na sítích platili. Jsou to muži v rozmezí mezi 20 a 70 lety rozdílného nejvyššího dosaženého vzdělání. Mezi nimi jsou studenti, číšníci, psychologové nebo podnikatelé.

    Stanice také zveřejnila interview přímo s jednou nezletilou obětí, která zároveň nevystupuje pod vlastním jménem. Tehdy třináctiletá dívka, říkejme jí třeba Kate, se začala živit prací online. Psal se rok 2021, její otec právě přišel o práci a bylo potřeba doma vydělat nějaké peníze. Starší sestra dívky, Lorraine, se živila jako sexuální prací online. Lorraine poprosila Kate, aby jí s některými zákazníky pomohla. Původně měla vystupovat pouze jako online přítelkyně a ptát se zákazníků, jak se mají nebo jaký měli den. Muži postupně začali požadavky stupňovat. Kate se nejdřív měla svlékat do spodního prádla. Tančit. Pak ji chtěli mlátit, škrtit, bičovat. Nutili ji používat sexuální hračky, zatímco se na dívku dívali online. Její největší obavou bylo, že nezůstane u onlinu, ale že se jednou někdo ukáže u dveří jejich rodinného domu na Filipínách, a tyhle požadavky bude chtít naplnit i osobně. Nyní 20letá Kate se snaží žít normální život. Její sestra, Lorraine, si odpykává 33letý trest za obchod s bílým masem.

    V posledních letech mají americké úřady čím dál svázanější ruce v rozplétání podobných případů a hledání online násilníků. S nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu navíc klesl počet zaměstnanců amerického ministerstva vnitra, které by se případům mohly věnovat. A to až o 90 procent. Většinu z nich administrativa přemístila pod úřad ICE, který kontroluje migraci.

  • Muž se pokusil propašovat deset živých ptáků na letišti v Miami. Ukryl je do spodního prádla

    9. říjen 2026
    TSA, letiště, USA, letištní kontrola

    Muž s nevysvětlitelnou boulí na letišti v Miami při kontrole prozradil deset živých ptáků ukrytých ve spodním prádle. Celníci je objevili u kubánského cestujícího.

    Kubánský muž byl zatčen poté, co američtí celníci a příslušníci pohraniční stráže objevili v jeho spodním prádle deset živých zpěvných ptáků. Informoval o tom server Vice.

    Alberto Hernandez Castillo, který má podle zprávy povolení k trvalému pobytu v USA, byl vzat do vazby 4. října poté, co přiletěl z Havany letem společnosti World Atlantic.

    Podle trestní zprávy vyšetřovacího úřadu Homeland Security byl po příletu vybrán k důkladnější kontrole. Ve svém celním prohlášení při vstupu do země zaškrtl „Ne“ u všech otázek týkajících se dovozu zvířat nebo volně žijících živočichů, píše CBS News.

    Podle NBC6 South Florida Hernandez během kontroly uvedl, že má jedno příruční zavazadlo a jednu ledvinku. Když policista prohledal jeho věci, žádné pašované zboží nenašel. Při následném rozhovoru si ale úředníci všimli, že má Hernandez Castillo v oblasti pasu nevysvětlitelnou bouli a působí nervózně.

    Při důkladnější prohlídce zjistili, že si Castillo nechal do spodního prádla všít speciální kapsy, do kterých umístil šest plastových trubiček s otvory ze síťoviny. Uvnitř se nacházelo deset živých ptáků. Osm z nich patřilo k druhu bělohlávek, malých ptáků živících se semeny, kteří pocházejí ze Střední a Jižní Ameriky a Karibiku. Další dva byli modře zbarvení severoameričtí zpěvní ptáci chránění zákonem Migratory Bird Treaty Act z roku 1918, který omezuje přepravu těchto druhů bez příslušného povolení.

    Oba druhy ptáků jsou běžně pašovány do USA a nelegálně prodávány pro chov v domácnostech nebo pro pěvecké soutěže. Vyšetřovatelé nakonec zjistili, že Hernandez Castillo neměl potřebné dokumenty k dovozu ptáků, a byl zatčen.

  • Ženy se zlobí víc a víc, ukazuje výzkum. Tlak společnosti se zvyšuje nejen na hodný holky

    9. říjen 2026
    řev, konflikt

    Ženský hněv je dlouhodobě zajímavé téma. Dříve byl hodnocen negativně, nyní ho začínáme akceptovat. Podle studie z roku 2024 téměř každá pátá Britka sewběhem velké části předchozího dne cítila rozzlobeně. V roce 2020 to přitom byla přibližně každá desátá.

    Pocit hněvu ale není jedinou emocí, která v posledních letech sílí. Data z průzkumu Gallup World Poll ukazují, že v roce 2024 si 39 procent dospělých na celém světě dělalo po většinu předchozího dne s něčím těžkou hlavu a více než třetina se cítila ve stresu. Ve srovnání se situací před deseti lety se s těmito pocity potýkají stovky milionů lidí navíc.

    Jednou z žen, které o svém hněvu začínají otevřeněji mluvit, je čtyřicetiletá hudební umělkyně Chess Galea. Jak popisuje BBC, dříve své emoce potlačovala, protože se obávala, že ji ostatní označí za „hysterickou“ nebo „obtížně spolupracující“. Nyní si ale stále více uvědomuje, kolik situací ženy přijímají, aniž by se proti nim ohradily. Poukazuje přitom na psychickou zátěž, sexismus na pracovišti i násilí páchané na ženách.

    Podle psychoterapeutky Jennifer Cox může být jedním z důvodů také způsob, jakým jsou ženy vychovávány. Od dětství se od nich často očekává, že budou hodné, zdvořilé, laskavé a ohleduplné. „Byly jsme vychovány s touhle absurdní představou o hodných holkách,“ říká Coxová. Zároveň upozorňuje, že dnešní ženy čelí tlaku zvládat stále více povinností. „Velkou změnou oproti předchozím generacím je, že se od nás očekává, že uděláme všechno,“ dodává.

    Proměňuje se ale také způsob, jakým společnost ženský hněv vnímá. Dřív byly rozzlobené ženy v populární kultuře často vykreslovány jako nestabilní nebo nebezpečné. Postavy jako Alex Forrest, kterou ztvárnila Glenn Close ve filmu Osudová přitažlivost, anebo Carrie v hororovém filmu podle románu Stephena Kinga tak stojí v kontrastu k novějšímu pojetí ženského hněvu jako způsobu, jak se ozvat proti nespravedlnosti.

  • Elon Musk sype další peníze do senátní kampaně v USA. Republikánům už pomohl víc než půl miliardou

    9. říjen 2026
    Elon Musk

    Elon Musk a jeho organizace America PAC dál zvyšují výdaje na volby do amerického Senátu, aby pomohli republikánům. Spojené státy se aktuálně nacházejí v polovině volebního období.

    K 6. říjnu společnost America PAC investovala 24,8 milionu dolarů (538,1 milionu Kč) z celkových 31 milionů dolarů (672,6 milionu Kč) na sedm klíčových senátních voleb. Ty jsou obecně považovány za velmi těsné. Demokrati to vidí jako příležitost republikánů získat v listopadu kontrolu nad Senátem. Snaží se proto Muskovy finanční prostředky vyvážit výzvami ke svým příznivcům, aby se postavili miliardářovu vlivu.

    Server WIRED sleduje jednotlivé volební souboje i celkový vliv Muska na letošní volby. Vytvořil přehled, který denně aktualizuje a ukazuje, kam peníze směřují. Vychází z dokumentů America PAC předložených Federální volební komisi (FEC), které agentura denně zpracovává. Dokumenty uvádějí platby za reklamy, poštovní zásilky i textové zprávy. 

    Společnost letos podle jejich dat dosud utratila 31 milionů dolarů (672,6 milionu Kč) na podporu kandidátů. To představuje přibližně třetinu z 85,9 milionu dolarů (1,87 miliardy Kč), které vynaložila ve stejném období roku 2024, kdy ale 90 procent výdajů spolkly prezidentské volby a senátním kandidátům šla jen menšina.

    Po Muskově výrazném zapojení do Trumpovy administrativy, zřízení úřadu DOGE a jeho četných příspěvcích na sociálních sítích o imigraci, kriminalitě a dalších citlivých tématech se demokraté domnívají, že hrozbu jeho finančního vlivu mohou využít k mobilizaci drobných dárců, uvádí ve svém článku portál The Detroit News.

    Musk by také mohl darovat peníze politickým neziskovým organizacím, které se mohou zapojit do aktivit zaměřených na získávání voličů a dalších aktivit souvisejících s volbami a nejsou povinny zveřejňovat své dárce. Podle indexu miliardářů agentury Bloomberg má Musk má čisté jmění ve výši 924 miliard dolarů (20,1 bilionu korun).

  • Írán láká zpět zpěváky v exilu. Hudba se ale stává nástrojem odporu

    9. říjen 2026
    Írán (ilustrační foto)

    Íránské úřady se snaží přesvědčit prominentní zpěváky v exilu k návratu domů. Zatímco stát se snaží využít hudbu jako politický nástroj, hudba se zároveň stala silným vyjádřením disentu a odporu.

    Íránský hudebník Bijan Mortazavi je jedním z nejznámějších íránských houslistů, zpěváků a skladatelů. V červenci 2026 vystoupil se svými slavnými bílými houslemi na závěrečném ceremoniálu mistrovství světa ve fotbale po boku Newyorského filharmonického orchestru. Koncem září se po 47 letech strávených v zahraničí vrátil do vlasti, píše server Deutsche Welle.

    Jeho návrat přichází v době, kdy se íránské úřady snaží přesvědčit k návratu i další známé osobnosti žijící v zahraničí. Íránský ministr kultury a islámského vedení Abbás Sálehí v rozhovoru pro íránský mediální server Farhikhtegan 27. srpna uvedl, že jeho ministerstvo sestavilo seznam více než stovky významných Íránců žijících v zahraničí. Cílem podle něj bylo odstranit překážky bránící jejich cestě nebo návratu do Íránu.

    Podle etnomuzikoložky Sepideh Raissadat má současná iniciativa íránských úřadů delší praxi. „Myšlenka vyhledávat určité známé osobnosti, o kterých se reformisté obzvlášť domnívají, že je méně pravděpodobné, že překročí červené čáry, a získávat je ke spolupráci nebo je přivést zpět do země, není nová,“ uvedla Raissadat, která se již léta věnuje studiu historie a vývoje perské hudby.

    Podle Raissadat se ale v posledních letech mění způsob, jakým hudbu využívají samotní Íránci. „Nejdůležitější věcí, kterou jsme v posledních letech viděli, je způsob, jakým pozůstalé rodiny lidí zabitých při protestech, které začaly 25. prosince 2025, používají hudbu. To je v naprostém rozporu se šíitskou tradicí a naší historií,“ řekla v rozhovoru.

    Na některých pohřbech rodiny proměnily vzpomínkovou bohoslužbu za své blízké v novou formu protestu. Hudba se tak podle Raissadat stává nejen nástrojem, který se snaží využívat stát, ale také způsobem, jakým lidé vyjadřují svůj nesouhlas.

    „Hudba se stala zbraní. Ti, kdo truchlili, se s ní mohli sami ztotožnit a zároveň se prostřednictvím ní vymezit vůči tomu, co politický systém zastává,“ zdůraznila Raissadat a dodala: „Vyjádřením tohoto odporu se také stal tanec v bílém oblečení.“

  • Umělá inteligence OpenAI napadla australskou vládu. Pak jí napsala omluvu

    8. říjen 2026
    ChatGPT, AI, ilustrační

    Agent AI vyvinutý společností OpenAI se naboural do klíčových webových stránek australských ministerstev. Když pak americká organizace incident oznamovala australské vládě, k sepsání e-mailu využila umělou inteligenci.

    Podle serveru Guardian Australia právní a bezpečnostní týmy OpenAI použily umělou inteligenci k vygenerování částí textu e-mailu, včetně výběru slov a formátování zprávy. V úterý jeden z vedoucích pracovníků společnosti OpenAI při parlamentním vyšetřování uvedl, že nevěří, že k vytvoření zprávy byla použita vlastní technologie společnosti.

    Zároveň ale dodal, že to společnost musí ještě potvrdit. Zdroj obeznámený s incidentem uvedl, že konečný e-mail zkontrolovali lidé, stejně tak byli zodpovědní za samotné odeslání komunikace do schránky Services Australia.

    Tam e-mail dorazil 10. září, tedy téměř tři měsíce poté, co AI agent americké společnosti v červnu získal přístup ke statistickému portálu Medicare a dalším systémům australské vlády, píše server News24.

    Na otázku, proč OpenAI ihned poté, co se o události dozvěděla, nekontaktovala přímo vládní ministry, hlavní strategický ředitel společnosti Johan Kwon odpověděl, že se jednalo o chybu, píše zpravodajský portál BBC. Po těchto incidentech společnost zavedla do svých tréninkových prostředí „další opatření“, uvedl Kwon před dvanáctičlenným výborem, který se zabývá umělou inteligencí a jejím dopadem na Austrálii.

  • „Boots and cats, boots and cats.“ Justin Timberlake se omlouvá za svou beatboxovou éru

    8. říjen 2026
    Justin Timberlake

    Justin Timberlake doufá, že mu fanoušci „odpustí“ beatboxovou jeho éru. Zároveň nevyloučil její návrat.

    Americký herec a zpěvák se narodil a vyrůstal v Memphisu v Tennessee. Ke zpěvu a tanci měl blízko už od dětství – jako dítě dokonce vyhrál soutěž „Dance Like New Kids On The Block“. V jedenácti letech se poprvé objevil v televizi, a to v talentové show „Star Search“. Největší slávy se ale dočkal koncem devadesátých let jako člen skupiny *NSYNC, s níž se dostal na vrchol amerických hitparádách a získal si fanoušky po celém světě.

    Nejen během svých dřívějších vystoupení byl zpěvák známý tím, že popustil uzdu svému hudebnímu sebevyjádření a do písní spontánně zakomponoval zvukové efekty pomocí svých úst. Na Timberlakeovu beatboxovou éru si před pár dny posvítila tvůrkyně sociálních médií Hannah Young (@uhhuhhannah). „Nemluvíme dostatečně o beatboxu Justina Timberlakea,“ řekla Young ve videu zveřejněném na Instagramu 4. října 2026.

    Dříve beatboxová intermezza Timberlakea fanoušci nezpochybňovali. V současnosti mají lidé pro jeho hudební vložky už menší pochopení. „Nikdo neřekl: ‚Justine, víš, existují bicí. Tohle je profesionální nahrávací studio. Máš k dispozici nástroje,‘“ uvedla ve videu influencerka.

    Podle Hanny Young předváděl Timberlake svůj beatbox prakticky kdekoli: „Bylo to všude na předávání cen, živých vystoupeních a dalších akcích.“

    Video neuniklo ani samotnému zpěvákovi, který na popíchnutí následně reagoval přímo v komentářích. „Taky se často ohlížím za touto částí své kariéry. Pořád jsem nepřišel na žádnou odpověď,“ cituje zpěváka server Page Six. „Nevím, jak se dostatečně omluvit za tyto ambice. Příliš mnoho bot. Příliš mnoho koček. Doufám, že mi odpustíte,“ dodal s odkazem na poznámku Young o jeho věčném „boots and cats“.

    Tvůrce hitu „SexyBack“ pak podle webu Vice naznačil, že i přesto všechno beatboxu nechává otevřené dveře. „Nemůžu slíbit, že už to neudělám. Bůh nám všem pomáhej,“ uzavřel s nadsázkou.