V Bruselu byla otevřena výstava mapující 30 let českého designu

Web The Guardian s odkazem na Material Focus píše, že za uplynulé čtyři roky lidé vyhodili více než 1 miliardu elektronických cigaret. Zároveň téměř polovina uživatelů nevěděla, že zařízení lze recyklovat. „Recyklace elektronické cigarety by měla být stejně snadná jako její nákup. Všechny obchody, které na jejich prodeji vydělávají, mají již dlouho zákonnou povinnost zřídit sběrná místa pro recyklaci a zaplatit náklady s tím spojené. Samotnou recyklaci by pak měli hradit výrobci a dovozci elektronických cigaret,“ prohlásil výkonný ředitel organizace Scott Butler.

Objem odpadu ale stále způsobuje problémy. V elektronických cigaretách jsou lithium-iontové baterie. Nesprávně vyhozená zařízení tak mohou způsobit nebezpečné požáry. Například společnost Veolia, která se zabývá nakládáním s odpady, uvedla, že u jejích vozidel a v jejích zařízeních dochází zhruba k jednomu požáru denně. A to pravděpodobně v důsledku skrytých Li-on baterií.

Server Financial Times také minulý rok na základě své analýzy padesáti obchodů upozorňoval, že některé podniky i přes platný zákaz jednorázové elektronické cigarety stále prodávaly. Téměř všechny obchody pak měly větší zásoby samotných opakovaně použitelných e-cigaret, než náplní do nich. To podle serveru může naznačovat, že lidé je stále používají jako jednorázové.

Službu zajistí chorvatský start-up Verne společně s americkou dopravní společností Uber a čínskou firmou Pony.ai. Ta podle agentury Reuters dodá samotnou technologii pro autonomní řízení. Uber pak robotaxi v chorvatské metropoli integruje do své platformy.

Verne se bude snažit získat schválení pro spuštění provozu a celý projekt bude koordinovat. Trojice společností chce podle svého prohlášení podobně postupovat i v dalších evropských městech. „Evropa potřebuje autonomní dopravu, která se dokáže posunout od testovací fáze k reálnému provozu,“ řekl generální ředitel společnosti Verne Marko Pejković. Zatím ale není jasné, kdy přesně začnou robotaxíky v Záhřebu jezdit, dodává server Euronews.

Ve Spojených státech amerických už nějakou dobu funguje například služba Waymo. Lidé se mohou autonomním taxíkem svézt v desítce měst, například v Los Angeles, San Franciscu nebo v Miami. Společnost, která patří pod americký technologický holding Alphabet, ale síť robotaxi rozšiřuje. Plánuje přidat třeba New York či Chicago. Časem by Waymo mělo jezdit také v britském Londýně nebo v japonském Tokiu.

Smutek se u každého zvířete projevuje jinak, píše španělský list El País. Stejně jako lidé, i němé tváře vyjadřují své emoce vlastním způsobem. Doba, kdy si zvíře na novou situaci zvykne, se navíc podle veterinářky Sandry Borrás u každého liší. „Často to trvá měsíce, ale jiní se s tím vyrovnají rychle a znovu naleznou důvěru. Vše závisí na faktorech, jako je míra emocionálního utrpení nebo druh pouta, které je s člověkem spojovalo,“ dodala pro El País.

Samotné truchlení se odráží například v chování zvířat. „Mezi změny, které se mohou objevit, patří snížená aktivita a hravost, zvýšená snaha upoutat pozornost, úzkost, častější vokalizace nebo změny v chuti k jídlu,“ vysvětlila etoložka a zvířecí psycholožka Helena Bat. Zároveň upozorňuje, že i mazlíčci mohou potřebovat léky jako anxiolytika nebo antidepresiva.

Britská Královská společnost pro prevenci krutosti ke zvířatům (RSPCA) tvrdí, že zvířatům může pomoci například zachování běžného denního režimu a věnování jim více pozornosti. Další možností je pořízení nového čtyřnohého člena rodiny. Mnohým psům může přítomnost dalšího psa skutečně prospět. I tak ale potřebují čas a prostor, aby si na změnu zvykli. Kočky jsou naopak více nezávislé a nový společník pro ně může být spíše zdrojem stresu.

Odborníci analyzovali data od víc než 700 tisíc lidí narozených ve Finsku. Mezi nimi byly i zhruba čtyři tisíce lidí diagnostikováni s poruchu pozornosti a hyperaktivitou, tedy ADHD.

„Víme, že když sledujeme děti s ADHD až do dospělosti, u malé, ale významné menšiny z nich se vyvinou psychotické poruchy, jako je schizofrenie,“ uvedl profesor Ian Kelleher. Lékaři pacientům s ADHD často předepisují látku methylfenidát, poznamenává server Neuroscience News. Studie se zaměřila na to, zda užívání tohoto léku zvyšuje riziko rozvoje jiných duševních poruch.

Vědci žádné důkazy o tom, že by léčba právě methylfenidátem takový efekt měla, nenašli. Dokonce hovoří o možných benefitech. „Skutečnost, že včasná léčba byla spojena s nižším dlouhodobým rizikem psychózy, naznačuje, že tyto léky mohou mít v dětství širší účinek než jen zmírňování příznaků – mohou mít také dlouhodobější ochranný efekt proti závažným duševním onemocněním, i když to vyžaduje další výzkum,“ doplnil Kelleher pro server Euronews.

Výsledky studie se ale vztahují pouze na methylfenidát a na děti a dospívající. „Nebyli jsme schopni posoudit další významnou skupinu stimulačních léků používaných k léčbě ADHD, tzv. amfetaminy. Nemůžeme tedy vyvodit žádné závěry ohledně rizika psychózy u léků amfetaminového typu,“ dodal Kelleher pro Euronews. Podle něj bude potřeba v tomto ohledu provést další výzkumy.

Podle lidskoprávní organizace Global Rights Compliance (GRC) pracuje za hranicemi jedné z nejizolovanějších zemí světa více než 100 tisíc občanů. Vykořisťování je součástí režimem podporovaného programu, který funguje ve čtyřicítce zemí. Systém přináší Pchjongjangu až 500 milionů dolarů v cizích měnách. Pracovníci působí v odvětvích stavebnictví, textilního průmyslu, zdravotnictví, informačních technologií nebo stravovacích služeb, píše americký server NBC.

Z programu profituje také Rusko, které kvůli své více než čtyři roky trvající agresi proti Ukrajině čelí kritickému nedostatku pracovních sil. Severokorejští pracovníci uvedli pro BBC, že se v Rusku ocitají v podmínkách připomínajících otroctví. Často ani netuší, pro koho pracují, poté co je, navzdory sankcím OSN, ruské společnosti najmou.

„Bylo děsivé se probudit, když si člověk uvědomil, že musí prožít ten samý den znovu,“ řekl pro britský server stavební dělník Tae. V rozhovoru zavzpomínal na chvíle, kdy se po náročné směně budil se ztuhlýma rukama, neschopný je otevřít. Z Ruska se mu nakonec podařilo uprchnout.

Několik mužů z KLDR vyzpovídali i výzkumníci z GRC. Z jejich slov vyplynulo, že byli ve válčící zemi pod neustálým dohledem nucení pracovat až 16 hodin denně a to prakticky bez volna. Měsíční mzda, která jim po srážkách zbyla, navíc často činila pouze 10 dolarů, v přepočtu asi 210 korun. Pracovníci žijí v nevytápěných, přeplněných kontejnerech a mají k dispozici pouze jednu nebo dvě sprchy ročně.

Podle zveřejněné zprávy jsou jim po nástupu zabaveny pasy, které drží severokorejští bezpečnostní úředníci v Rusku. Pchjongjang oficiálně existenci nucené práce popírá, dodává NBC. OSN či americké ministerstvo zahraničí ji však ve svých dokumentech detailně popisují.

Sora fungovala necelé dva roky, jako samostatná aplikace jen 6 měsíců. Server BBC píše, že známá se stala převážně kvůli velmi realisticky vypadajícím videím, které uživatelé generovali na základě jednoduchých pokynů.

Nástroj se ale potýkal s velkou vlnou kritiky. Deník The Guardian uvádí, že kromě bizarních videí slavných osobností lidé například vytvářeli násilný a rasistický obsah nebo šířili dezinformace.

Americký zábavní gigant Disney posléze oznámil, že s OpenAI ukončí spolupráci. Firmy přitom v prosinci podepsaly dohodu, na základě které mělo Disney do start-upu investovat jednu miliardu amerických dolarů, v přepočtu asi 21 miliard korun. Týmy obou společností pracovaly společně na projektu, který se týkal právě aplikace Sora. Uživatelé měli mít také díky oficiální spolupráci možnost vytvářet videa s více než 200 licencovanými postavami z produkce Disney.

„Vážíme si konstruktivní spolupráce mezi našimi týmy a toho, co jsme se z ní naučili. I nadále budeme spolupracovat s platformami umělé inteligence, abychom našli nové způsoby, jak oslovit fanoušky tam, kde se právě nacházejí, a zároveň zodpovědně využívali nové technologie, které respektují duševní vlastnictví a práva tvůrců,“ uvedlo Disney pro The Guardian.

BBC zároveň podotýká, že OpenAI se už zřejmě nebude zabývat vývojem AI generátorů videí. Společnost chce vynaložit úsilí na jiné formy umělé inteligence a robotiky, které by podle ní měly pomáhat lidem řešit úlohy a problémy v reálném světě.

Vědci po několik desetiletí spojovali hluboký spánek s celkovým utlumením, pomalými vlnami a minimální aktivitou. Snění pak podle nich naopak patřilo k takzvanému REM spánku, tedy k fázi, kdy se mozková aktivita více podobá bdělosti. Podle nových dat ale může být takové rozlišení příliš zjednodušující, píše server Euronews.

Výzkumný tým z italské univerzity IMT School for Advance Studies Lucca analyzoval data od 44 účastníků. Podle serveru Neuroscience News je po dobu několika nocí budili a zkoumali výsledky jejich mozkové aktivity pomocí EEG a hlášení o snech. Zjistili, že emocionální či bizarní sny souvisely s nejhlubším spánkem. Naopak abstraktní, „myšlenkové“ sny vyvolávaly pocit lehkého spánku.

„To naznačuje, že snění může ovlivnit to, jak spící člověk vnímá mozkovou aktivitu: čím je sen intenzivnější, tím hlubší se spánek jeví,“ dodává neurovědec a autor studie Giulio Bernardi.

Výsledky studie jsou významné. Web Euronews podotýká, že mohou změnit způsob, jakým vědci a odborníci na spánek nahlížejí a jak přemýšlejí o jeho kvalitě. Spánek až dosud výzkumníci měřili převážně na základě objektivních ukazatelů – například sledováním mozkových vln či fází spánku. Tento výzkum je ale založený také na tom, jak sami účastníci popisují svůj spánek.

Podle serveru Japan Times učební materiály obsahují popisy generativní umělé inteligence, včetně toho jak ji používat. Středoškoláci se také dozvědí, jak se samotné systémy AI učí a jak generují texty, obrázky či další obsah. Učebnice se rovněž budou zabývat dezinformacemi nebo autorskými právy ve vztahu k AI.

Žáci si v učebních materiálech budou moci naskenovat také QR kódy. Ty je pak odkážou na různá videa, texty či další zdroje. Nové učebnice zeměpisu nebo dějepisu pak například obsahují informace o organizaci Nihon Hidankjó, která zastupuje přeživší atomového bombardování měst Hirošima a Nagasaki a je držitelem Nobelovy ceny za mír z roku 2024. Středoškoláci se také budou učit o ruské agresi proti Ukrajině, dodává veřejnoprávní televize NHK.

Server The Korea Times podotýká, že v nových materiálech je malé souostroví Tokdo neboli Takešima považováno za japonské. Vlastnictví tohoto území v Japonském moři je ale dlouhodobě předmětem sporu mezi Soulem a Tokiem. Korejské ministerstvo zahraničí se proti informacím v učebnicím ohradilo. „Důrazně protestujeme proti schválení středoškolských učebnic, které zkreslují historická fakta, a požadujeme jejich okamžitou opravu,“ uvedla korejská diplomacie v prohlášení.

Více než 200 nových učebnic pro 11 vyučovaných předmětů podle tamního ministerstva školství prošlo druhým kolem prověřování. Používat by se měly začít od roku 2027.

V pralese podle serveru Notes from Poland žije asi 1200 zubrů a oblast je tak největším teritoriem tohoto až 900kilového zvířete. Zubr je největším suchozemským divokým zvířetem v Evropě. S rostoucím počtem jedinců přibývá i  jejich cest do míst, kam se dřív nevydávali. To jsou třeba silnice, města nebo právě železniční tratě.

Vlak Zubr spojuje Bělostok na severovýchodě země s hlavním městem Varšavou, jak připomíná web Polského rádia. Polský státní dopravce PKP Intercity, podobně jako České dráhy, pojmenovává své linky podle míst, kterými projíždějí nebo podle různých kuriozit na trase. Třeba z Varšavy do podtatranského Zakopaného jezdí vlak Mořské oko, který odkazuje na tamní proslulé jezero. Z metropole do Kolobřehu u Baltského moře zase jezdí Jantar.