V Murakamiho světě jsou na obloze dva měsíce
Japonský spisovatel Haruki Murakami patří k nejprodávanějším autorům současnosti a zdomácněl už i v češtině. Tři roky po prvním vydání v japonštině a jeden po anglickém překladu se na pultech knihkupectví i u nás objevuje jeho poslední opus 1Q84 – přesněji tedy v jednom svazku obsažené první dvě knihy tisícistránkové trilogie, jejíž třetí část na nás čeká letos v září.
Po dvou třetinách románu se asi ještě nesluší říkat, že 1Q84 je Murakamiho literární „opus magnum“, nicméně podle počtu stran i podle šíře použitých témat to nejspíše pravda bude.
Murakami zabodoval na globálním trhu autorským stylem, který se vyznačuje typicky japonským citem pro harmonii a střídmost. Jakkoliv letos pětašedesátiletý spisovatel vždy tvrdil, že inspiraci hledá spíše v západní popkultuře, ona japonskost v jeho psaní vždy tak nějak vyplula na povrch a tenhle mix západní a východní estetiky mu pomohl stát se literárním unikátem nového milénia. Murakamiho průlomovým románem bylo Norské dřevo z konce 80. let – prostý, až étericky průzračný příběh lásky dýchající melancholií a nostalgií. Robustní novinka 1Q84 je oproti tomu komplikovaný fantaskní labyrint, který po čtenáři bezmála chce, aby si při čtení dělal poznámky. Je to trochu, jako kdyby se folkový písničkář, třeba takový Bonnie Prince Billy, rozhodl natočit prog-metalové trojalbum se symfonickým orchestrem. Jenže někde pod všemi těmi překvapivými zvraty a zápletkami je to ale pořád ten stejný Murakami – mistr střídmého popisu a tlumených emocí.
Příběh 1Q84 se odvíjí ve dvou liniích, jejichž kapitoly se pravidelně střídají – v první vystupuje učitel matematiky a začínající spisovatel – třicátník Tengo, který dostane zakázku anonymně upravit román nadějné náctileté spisovatelky nazvaný Kukly ze vzduchu, ze kterého se následně stane bestseller. A právě to spustí sled událostí, které ho začnou přibližovat k jeho ztracené lásce z dětství. Tou je učitelka bojových umění Aomame, která ve volném čase na objednávku zabíjí muže, kteří ubližují svým manželkám. Její poslední obětí má být lídr jisté náboženské sekty, jehož dcera napsala právě zmíněný úspěšný román.
Znovustřetnutí odloučených milenců je tak trochu kýčovitý romantický motiv, který je v Japonsku celkem běžný v tuctovém čtení komiksů či televizních soap oper. V 1Q84 je to ale jen první vrstva příběhu, pod níž se skrývá fantastická zápletka – Aomame i Tengo začnou mít v určitou chvíli pocit, že se ocitli v jakémsi paralelním vesmíru, v němž se svět jejich roku 1984 nenápadně proměnil v cosi jiného – na obloze teď svítí dva měsíce a do reality k nim odkudsi pronikli zlovolní Little People – tajemné bytosti, které z dosud neznámého důvodu „sází“ po světě kokony s dvojníky žijících lidí. Klíčem k řešení záhady se zdá být zmíněný román Kukly ze vzduchu, náboženský kult, láska obou hlavních protagonistů anebo třeba klidně Sinfonietta, orchestrální skladba Leoše Janáčka z roku 1926, která v románu hraje důležitou roli.
Fantastické příběhy s tajemstvím, které čtenáři odhalují společně s hrdiny, tvoří v Murakamiho tvorbě – a to hlavně povídkové – výraznou linii. V češtině z ní vyšel třeba román Konec světa & Hard-Boiled Wonderland, jenž je mimochodem také vyprávěný ze dvou různých pozic. Náboženské sekty ho fascinují přinejmenším od sarinového útoku kultu Aum Šinrikjo na tokijské metro v polovině 90. let – členy sekty i oběti útoku Murakami zpovídal v non-fiction knize Underground. V eseji zde analyzuje, proč mají sekty v Japonsku tak úrodnou půdu. Podle Murakamiho jsou totiž Japonci chorobně závislí na příbězích, které by jim vysvětlily, jaké mají jejich životy smysl. Asi to neplatí jen pro Japonce, ale pro celou naši civilizaci, z níž vymizely velké narace, jak by řekl filozof Francois Lyotard. Murakamiho hrdinové tento smysl úpěnlivě hledají skrze populární kulturu, tak třeba hudba hraje v jeho románech obvykle velmi důležitou roli, ať už je to jazz, klasika nebo pop.
Odkaz na slavný Orwellův román 1984 v názvu není náhoda – v japonštině se číslo 9 a písmeno Q čtou stejně, a proto ona záměna. Stejně jako Winston Smith zjišťují i Aomame a Tengo, že jejich zdánlivě osamělé životy nepatří jenom jim samotným, ale že jsou zapleteni do složité sítě, k jejímuž rozpletení je potřeba i odvaha pohlédnout do očí sám sobě. „Žijeme ve falešném světě; sledujeme falešné hlavní zprávy a naše vláda je taky falešná. Nezbývá nám nic jiného než v tomto falešném světě hledat nějakou realitu,“ řekl Murakami v rozhovoru k nové knize pro Guardian a tento výrok by mohl sloužit jako motto pro 1Q84.
Haruki Murakami – 1Q84. Překlad Tomáš Jurkovič. Odeon, 2012.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
