Vikýře PLAY: Hra se smysly má smysl
Aktuální výstava Vikýře PLAY v pražské Malostranské besedě navazuje na dlouhodobou putovní sérii Orbis Pictus PLAY, kterou po světě vidělo už dva a půl milionu návštěvníků. Petr Nikl a další umělci na ní vystavují další sadu hravých „biostrojů na kreativitu“.
„Chtěli bychom rozvíjet tvořivou lidskou fantazii jako základní předpoklad lidské svobody,“ shrnuje do jedné věty cíl tvůrců výstavy Vikýře PLAY spoluautor původní myšlenky Jiří Wald. Projekt byl v počátku určen hlavně pro děti z dětských domovů, později se z něj už v úzké spolupráci s výtvarníkem a hudebníkem Petrem Niklem vyvinula série hravých interaktivních výstav Orbis Pictus PLAY, která už několik let putuje po České republice i jiných zemích. Pomocí prvků hry vytváří univerzální komunikační kanál a publikum směřuje ke kreativnímu poznávání světa i sebe sama.
„To, co se nám v relativně velmi krátké době podařilo vytvořit, by nemělo zůstat v té podobě, jaké uvidíte. Mělo by se to dál rozvíjet, narůstat, mělo by to mít určitou dynamiku,“ vysvětluje Jiří Wald. „My jsme vždycky s Petrem Niklem říkali, že v žádném případě nechceme budovat muzea interaktivního umění, ale že se chceme pokusit vytvářet jakýsi vývojový ateliér, který by přitahoval mladé výtvarníky a který by umožnil neustálý rozvoj.“
K devatenácti umělcům, jejichž díla tvoří současnou podobu výstavy v Malostranské besedě, by se tak měli postupně přidávat další. „Další zajímavost tohoto projektu je ta, že vznikl jako site-specific projekt, projekt přímo pro to místo, zejména tedy pro tu půdu. Čili asi 95 % těch objektů se na tu půdu nějakým způsobem váže, je jí inspirováno a patří k tomu prostředí,“ popisuje autor umělecké koncepce Petr Nikl, čím se tato výstava odlišuje od svých předchůdců.
Vikýře PLAY zabírají hned několik pater Malostranské besedy, jejich těžištěm pak je zmíněná trámová půda plná různých plošin, schůdků, sítí a zákoutí, které k (nejen zvukovým) hrátkám přímo vybízejí. Zájemci můžou využít i možnost pořídit audiovizuální záznam svého zvukového díla – v Nahrávacím studiu snílků, které je součástí výstavy.
„Chtěli bychom tu zase organizovat nějaké večerní koncertíky a alternativní, drobné, komorní výstupy, protože zejména prostor renesanční půdy je k tomu svou akustikou velice vhodný,“ dodává Petr Nikl, jak by chtěli autoři výstavu napojit na běžný kulturní provoz Malostranské besedy, kde můžete Vikýře PLAY navštívit až do října.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.