Vrcholově sportovat se dá i s cukrovkou, ukazuje cyklistický tým Novo Nordisk

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03788627_0.jpeg

Na profesionální sportovce se obvykle díváme jako na dokonale zdravé lidi s těly vypracovanými k dokonalosti. Platí to i o silničních cyklistech, kteří běžně absolvují více než dvousetkilometrové závody. Tomuto sportu se však úspěšně věnuje tým složený výhradně ze sportovců, kteří onemocněli vzácnou cukrovkou 1. typu.

„Měl jsem klasické symptomy, ale to se snadno zpětně hodnotí. Bylo mi tehdy dvanáct a neměl jsem o tom ani tušení. Hodně jsem tehdy zhubl, měl jsem často žízeň a pořád jsem se cítil unavený, nemohl jsem spát. Pak se to najednou během několika dnů rapidně zhoršilo,“ popisoval pro server CyclingTips australský cyklista Fabio Calabria období, kdy si uvědomil, že s jeho tělem není něco v pořádku. Záhy přestal být schopen chodit a po převezu do nemocnice upadl do kómatu, ve kterém zůstal dva dny. Až po intenzivní péči doktorů, kteří mu diagnostikovali cukrovku 1. typu, se z něj dokázal dostat.

Calabria byl v té době nadšeným cyklistou, jehož snem bylo někdy v budoucnu dosáhnout podobných úspěchů jako jeho zbožňovaný Miguel Indurain, kterého v televizi viděl pětkrát zvítězit v nejslavnějším závodu světa Tour de France. Zdálo se ale, že jako cukrovkář se profesionální cyklistice bude moci nadále věnovat jen u televizní obrazovky. Lidem s jeho diagnózou nežádoucí reakce organismu postupně zničila všechny buňky produkující inzulín, do konce života jsou odkázáni na pravidelné injekce.

Calabriův příběh má však šťastný konec. „Doktoři mě přesvědčili, že můžu pokračovat přesně v tom, co jsem do té doby dělal. Věřím ale tomu, že oni sami si tím tehdy zase tak jistí nebyli,“ říká dnes sportovec, který cyklistiky nenechal a sedm let poté, co zkolaboval na nemocniční chodbě, se dostal až mezi profesionály. Měl štěstí, neboť v té době (2008) začala existovat cyklistická stáj, která pomáhá sportovcům se stejným hendikepem, jaký má on sám. Za tým Novo Nordisk závodí pouze sportovci, kteří onemocněli cukrovkou 1. typu, a stejnou diagnózu má také management i pomocný personál.

Přináší to s sebou řadu nezvyklostí a komplikací, sami závodníci ale říkají, že pokud se o sebe dobře staráte a víte, jak vaše tělo na zátěž reaguje, nejde o neřešitelný problém. Tým má jako jediný povolené podávání injekcí, což je jinak kvůli dopingovým kostlivcům ve skříni přísně zakázáno. Jezdci je mohou dostávat i během závodů – když jim hladina cukru v krvi stoupne. Vozí si tak s sebou přístroje, které jejich hodnoty průběžně monitorují. Zbytek už je otázka promyšlené diety.

Závodníci téměř jednohlasně opakují, že ačkoliv jejich život a sportovní výkony cukrovka ovlivňuje, nechtějí, aby to bylo to jediné, díky čemu se o nich mluví. „Jsem úplně stejný jako ostatní – vstanu, najím se a závodím. Cukrovku mám od svých čtrnácti, takže si s tím umím poradit,“ říká další závodník týmu, Javier Megias, a dodává, že nemá pocit, že by ho jeho onemocnění ve sportu limitovalo.

Jako další krok se tak nabízí, aby se závodníci s podobnou diagnózou dostávali i do jiných týmů. To se ale zatím bohužel neděje. Tým Novo Nordisk tak mezitím pokračuje ve své misi, kdy se snaží upozorňovat na to, že ať už máte jakýkoliv hendikep, nejde o překážku, kterou by nešlo přelézt. Dalším cílem cyklistů v bílo-modrých dresech je nyní účast na vysněné Tour de France. V týmu si první start ve Francii vysnili pro rok 2021, neboť právě tehdy uplyne 100 let od doby, kdy kanadští lékaři Banting a Best poprvé z krve extrahovali inzulín.