W. E. Whitmore - farmář s duší pankáče

Od roku 1999 vydává minimalistická alba inspirovaná country, bluegrassem a lidovými protestsongy, na kterých se doprovází pouze na kytaru nebo banjo. Zároveň má ale pevné konexe na podstatně ostřejší scénu, začínal jako bedňák hardcoreových Ten Grand a občas vystupoval po nich, když jejich divoký koncert skončil příliš brzy.

Hudba Williama Elliotta Whitmorea v sobě nezapře poctivý farmářský původ svého autora. Narodil se a velkou část života totiž strávil na koňské farmě v zapadákově kdesi na jihovýchodě kukuřičného státu Iowa. Kolem svých patnácti začal psát písničky a taky přemýšlet, jak by je přiblížil světu. Nadchnul ho přístup lokální punkové a hardcore DIY komunity, takže se vydal na turné s kapelou svých přátel a mezi sety vybrnkával svoje křehké balady. Jeho reputace se šířila, dostal smlouvu na tři desky u Southern Records a skončil jako předskokan The Pogues, Clutch, Murder By Death, Converge neb Chrise Cornella. Telefonát s nabídkou další smlouvy od labelu ANTI- ho prý zastihl doslova na poli.

Svou lásku a pokorný obdiv k mizejícímu tradičnímu farmářskému způsobu života a jeho hodnotám aktuálně formuluje na půlhodinovém albu Field Songs. Jak má ve zvyku, i tady si vystačí s minimálním arzenálem banja, kytary, občas kopáku - a samozřejmě svého nakřáplého, neuvěřitelně přesvědčivého hlasu. S vášní a něhou venkovského kazatele jím vypráví příběhy o hříchu, bolesti a smrti, ale i vykoupení, smíření a naději.

William Elliott Whitmore|foto: Anti-

V pauzách mezi jednotlivými osmi písničkami příznačně slyšíme zvuky dobytka, kdákání slepic, bzukot hmyzu, prostě autentický soundtrack k večernímu posezení v rozvrzaném křesle na verandě. Sám Whitmore o albu říká, že je zamýšleno k poslechu v jednom kuse, vypráví podle něj příběh, který má svůj začátek, prostředek i konec. Ty by se daly vymezit úvodní gospelově burcující Bury Your Burdens in the Ground, ústřední Let´s Do Something Impossible, která naléhavě opěvuje nezlomnou vytrvalost a víru v lepší konce, a závěrečnou úlevnou Not Feeling Any Pain.

Podobně jako u Williama Elliotta Whitmorea bychom našli inspiraci v americké roots music kombinovanou s láskou k tvrdému rokenrolu třeba u slavnějšího Hanka Williamse III. Jenže tam, kde se Trojka schovává za diskutabilní pózu tuláka mimo zákon, případně sahá po často humpolácké ironii, je Whitmore zcela odzbrojujícím způsobem upřímný. Jeho talent je nesporný a aktuální deska Field Songs patří k tomu nejsilnějšímu, co v alt-country v poslední době vzniklo.