Wave News

Biodiverzita neboli rozmanitost života zahrnuje vše od nejmenších mikrobů v lidském střevě až po obří velryby v oceánech, píše server DW. Příroda funguje jako propojený systém, v němž má každý druh svou roli.

Podle zprávy Živá planeta organizace WWF se ale za posledních 52 let sledované populace obratlovců zmenšily v průměru o 73 %. U sladkovodních druhů byl pokles ještě výraznější – dosáhl 85 %. Další studie upozorňují, že až milionu živočišných a rostlinných druhů hrozí vyhynutí, pokud lidstvo nesníží svůj tlak na přírodu.

Přibližně 200 zemí se v tomto a následujícím týdnu schází v arménském Jerevanu na konferenci OSN o biodiverzitě COP17. Jejím cílem je urychlit naplňování závazků, podle nichž by se měl do roku 2030 zastavit a zvrátit úbytek přírody. Pokrok je však zatím nedostatečný. Mezi hlavní překážky patří zejména nedostatek financí a problémy s převáděním přijatých závazků do praxe.

Přesto stále existují možnosti, jak dopady lidské činnosti zmírnit a ochránit zbývající druhy na Zemi, upozorňuje web Evolution Berkeley. Zatímco předchozí masová vymírání způsobily například dopady asteroidů nebo sopečná činnost, současný úbytek druhů je z velké části důsledkem činnosti člověka. Právě proto ho lidé mohou také ovlivnit.

„Míru vymírání můžeme snížit změnami politiky, které například zvýší úsilí o ochranu přírody, změní naše vzorce využívání půdy a omezí produkci skleníkových plynů, aby se zpomalila změna klimatu. Musíme však jednat rychle,“ uvádí web Evolution Berkeley.

Čtyřiadvacetiletá Newyorčanka popsala v rozhovoru pro CNN, že hudbu nebo podcasty poslouchá téměř neustále, už od ranní cesty do práce. Sluchátka odkládá jen během schůzek nebo rozhovorů s kolegy, jinak je má na uších i při práci, cestě domů nebo večerních činnostech.

Pokud se zvuková kulisa stane neustálým společníkem, může omezovat kontakt s okolím. Odborníci se proto zabývají i tím, zda může tento návyk ovlivňovat mezilidské vztahy a souviset s pocity osamělosti. Průzkum společnosti Edison Research zveřejněný v květnu ukázal, že lidé ve věku 13 až 34 let tráví poslechem hudby, podcastů a dalšího obsahu v průměru 4,5 hodiny denně. Podle mluvčího digitální platformy Spotify se generace Z mezi 1. lednem a 25. listopadem 2025 podílela na zhruba 56 procentech všech hudebních streamů po celém světě.

Samotná obliba sluchátek ještě neznamená, že se lidé chtějí izolovat od ostatních. Podle profesorky informatiky Glorie Mark z Kalifornské univerzity v Irvine je však někteří mohou používat i jako způsob, jak se před okolím uzavřít. „Lidé používají sluchátka k tomu, aby se před ostatními lidmi chránili,“ řekla serveru CNN.

Podle výzkumu osamělost pociťuje každý pátý Američan. Lidé, kteří se cítili izolovaní, měli také o 36 procent vyšší pravděpodobnost, že budou pociťovat smutek, než ti, kteří samotu neuváděli.

Drobnou průsvitnou medúzu Turritopsis dohrnii je překvapivě těžké zabít, píše server BBC. Mořská bioložka Maria Miglietta z Texaské univerzity A&M v Galvestonu tento druh krájela, vařila, nechávala hladovět, přeplňovala jeho nádrže solí nebo jej ponořovala do sladké vody. Všechny tyto pokusy však mořský živočich přežil.

Druh Turritopsis dohrnii je známý jako „nesmrtelná medúza“ díky své schopnosti vrátit se z dospělé formy do dřívějšího larválního stadia, kdy je vystaven fyzickému stresu. Medúzy se pod tlakem přestanou hýbat a klesnou na dno nádrže. Pak nastane pozoruhodný jev, popisuje bioložka Miglietta: žahavci se promění v kuličky buněk, které se vůbec nepodobají dospělým medúzám s jejich typickým deštníkovým tělem a chapadly. Během jednoho až tří dnů se z těchto kuliček vyvine struktura zvaná polyp, tedy rané vývojové stadium medúzy. Následně vznikne kolonie, z níž nakonec vyrostou nové medúzy.

Studie z roku 2022 zjistila, že Turritopsis dohrnii má další kopie genů zodpovědných za opravu poškozené DNA a udržování telomer, tedy ochranných struktur na koncích řetězců DNA, které se s věkem obvykle zkracují. Jiný výzkum odhalil překrývající se aktivitu genů během omlazování medúzy a genů spojených s dlouhověkostí u lidí, uvádí portál BD News.

Michael Koldobskiy, dětský onkolog, lékař a vědec z nemocnice Johns Hopkins, v rozhovoru pro BBC uvedl, že tato zjištění by mohla mít dalekosáhlé důsledky. Konečným cílem výzkumu by mohlo být nalezení molekulárního přepínače, který by lidským tkáním pomohl vrátit se do mladistvějšího stavu. To by potenciálně mohlo urychlit zotavení po mrtvici nebo infarktu či zvrátit degenerativní změny spojené s onemocněními, jako je Alzheimerova choroba.

Ochránci přírody navíc varují, že situace se bude dál zhoršovat. Stavební firmy totiž v Bosně dokončují jednu ze tří plánovaných vodních elektráren Dabar v rámci projektu známého jako Gornji horizonti. Tématu se věnuje web Balkan Insight.

Projekt předpokládá, že voda bude protékat celkem třemi elektrárnami a napájet zastaralý systém vodních děl a elektráren postavených mezi 60. a 70. lety minulého století. Za tím účelem se plánuje odvrácení vodního toku z povodí Neretvy od jejího původního řečiště.

Celý projekt navíc pochází z bosenské části země, kde převážně žijí etničtí Srbové. Jeho dopady ale pocítí taky za hranicí v entitě Federace, v níž zase žijí Bosňáci a Chorvaté a taky přímo v Chorvatsku, kde se řeka vlévá do moře. Samotný rozsah projektu je přitom, jak upozorňuje Pippa Gallop z organizace dohlížející na ochranu životního prostředí Bankwatch, nepředvídatelný. Pokračovat v něm by znamenalo „hazardovat s něčím, čemu ve skutečnosti rozumíme jen málo“.

Podle organizace Bankwatch entita Republika Srbská, tedy jeden ze dvou regionů Bosny, od roku 2012 neustále prodlužuje povolení pro projekty na základě studie dopadů z roku 2012, a to bez veřejné konzultace. Úřady navíc odmítají zveřejnit potřebné dokumenty, které uzavřely s čínskými stavaři.

Projekt také provázejí finanční potíže čínského dodavatele a další právní a sociální spory. Není tak vůbec jasné, jestli elektrárna Dabar, která má stát do konce roku 2027, bude do té doby fungovat, nebo jestli se ekologům a odborníkům podaří její výstavbě zabránit.

Už se totiž nepotýkají s takovými finančními obtížemi, jako kdysi, píše The Economist. Mnozí z nich vydělávají víc než jejich rodiče. Navíc zastávají stále víc vedoucích rolí v businessu, politice nebo třeba v kulturních institucích.

Jde o výrazný obrat oproti předchozímu desetiletí, kdy si procházeli nejen obdobím hospodářských krizí. Všímá si toho britský web The Times. Mzdy mladých Britů v tomto období prakticky nerostly, zhruba 40 procent německých mileniálů žila u rodičů. Sociální hnutí, v jejichž čele stáli mileniálové, naznačovala míru nespokojenosti se stavem společnosti. Stejně jako široká podpora levicověji smýšlejících politiků.

Economist porovnal příjmy mileniálů ze 32 zemí a očistil je o inflaci. Pouze v Itálii, Řecku a Japonsku se mají hůř, než předchozí generace. Tyto tři země ale zůstávají výjimkami. Mileniálové bohatnou ve Spojených státech, Austrálii nebo třeba v Polsku. Navíc dostávají stejně příležitostí, jako předchozí generace, když byla ve stejném věku, vyplývá z analýzy deníku.

Sázkové kanceláře třeba odhadují šanci, že se příštím americkým prezidentem stane mileniál na asi poloviční, tedy 50 procent. Mezi možnými favority jsou totiž Alexandria Ocasio-Cortez, Jon Ossoff nebo JD Vance, kteří se všichni můžou řadit právě do této věkové kategorie.

Co je ale zásadní, mileniálové jsou dobře připraveni na to, co může přijít. Pokud někdo ponese břemeno krizí, jako třeba narušení trhu práce umělou inteligencí, tak to budou spíš příslušníci mladší generace, tedy lidé narození přibližně mezi lety 1997 až 2012, podotýká Economist.

Jediné, co podle médií trápí všechny stejně, jsou pak narůstající ceny bydlení, zejména ve velkých městech ve Spojených státech a v Evropě.

Chvíli si našel krátkodobou práci na trénování umělé inteligence. Ale i tohle byla jen jednorázová zakázka a za chvíli s ní přestal. Weisův příběh, který popisuje deník Wall Street Journal, není ojedinělý. Asi jen třetina Američanů, které oslovila agentura Gallup v srpnu, uvedla, že teď je podle nich dobrý čas si hledat zaměstnání.

Ke špatné situaci na trhu práce přispívají sliby a obavy z vývoje umělé inteligence. Ta je možná jednou z hlavních příčin současné paradoxní situace. Americký trh práce se totiž, jak podotýká Washington Post, vyvíjí způsobem, který ekonomové jen těžko dokážou vysvětlit. Ekonomika roste. Nezaměstnanost je nízká. A přesto je pro miliony občanů hledání zaměstnání obtížnější než kdykoli jindy za posledních několik desetiletí.

AI nicméně podle WSJ komplikuje samotný základ fungování pracovního trhu. Pronikla totiž do samotného procesu zpracovávání žádostí o práci. Zaměstnavatelé jsou zaplavování stovkami pracovních žádostí, často vytvořených pomocí umělé inteligence, aby je potom firma, opět pomocí umělé inteligence, procházela a uchazeče prověřovala. Weis se pokusil tuto „AI past“ obejít a kontaktoval i konkrétní lidi ze zákulisí firem. Jeho alumni a absolventi Princetonu sice odpovídali, ale odkazovali ho na hlavní webové stránky svých firem.

Vedoucí neziskové organizace Pokapoka no Mori Tomoka Sugino, která provozuje kavárnu Anki, se dozvěděla, že zastávky instalované v pečovatelských zařízeních pro lidi s demencí pomohly obyvatelům, kteří se snažili vrátit domů. Uklidnili se čekáním na autobus. Sugino si podle serveru Nippon uvědomila, že podpořit je jemnou lží je skvělý přístup.

Proto od společnosti Toyohashi Rail Road získala zastávku vyřazenou v roce 2021 a postavila ji jako symbol kavárny. Kavárna Anki ve městě Tojohaši v prefektuře Aiči je sama prostorem, který slouží pro setkávání lidí s demencí a jejich rodin.

Potom, co se o iniciativě dozvěděla místní komunita, obdržela společnost Toyohashi Rail Road řadu žádostí od místních pečovatelských domů. Dosud poskytla značky autobusových zastávek celkem patnácti zařízením, píše deník The Japan Times. A dodává, že skupinový domov Aiči no Mori v Tojohaši zřídil napodobeninu autobusové zastávky v červnu a denně ji využívá asi deset lidí.

Bajaria dohlížela na týmy, které jsou zodpovědné za obsah na platformě Netflix po celém světě. Do firmy nastoupila v roce 2016 a v roce 2023 se stala hlavní ředitelkou obsahu. Sehrála klíčovou roli při rozšiřování mezinárodního dosahu Netflixu a při vstupu této streamovací služby do světa živých přenosů. Mezi hity, které Netflix vydal během Bajariina působení, patří animovaný film z roku 2025 „KPop Demon Hunters“ nebo seriály jako „Bridgerton“, „Squid Game“, „Adolescence“ nebo „Stranger Things.”

Pod jejím vedení společnost začala streamovat zápasy NFL i WWE. Zároveň firma i změnila svou strategii co se filmů týče. Zaměřila se na menší počet, ale měly být větší a lepší. Píše o tom deník Los Angeles Times. Bajaria sehrála zásadní roli také při získávání širokého publika pro originální seriály Netflixu v jiných jazycích než angličtině, reality show a pořady, v nichž vystupovali umělci z nedostatečně zastoupených komunit.

Bajariin odchod přichází v době, kdy je Netflix pod tlakem investorů, aby produkoval více populárních pořadů a filmů a zvýšil čas, který spotřebitelé na platformě stráví. Zároveň Netflix provádí rozsáhlé snižování počtu zaměstnanců. Tento týden bylo propuštěno přibližně 1 000 zaměstnanců, to je zhruba 6 procent celkového počtu zaměstnanců, informuje časopis Variety. V rámci restrukturalizace byli propuštěni také viceprezident Netflixu pro filmovou produkci Doug Belgrad a filmový režisér Sheroum Kim.

Bela Bajaria bude nahrazena bývalým výkonným ředitelem společnosti Disney Peterem Ricem. Zároveň v minulosti působil jako prezident společnosti 21st Century Fox a generální ředitel společnosti Fox Networks Group. Rice bude vést globální obsahovou organizaci Netflixu a dohlížet na seriály, filmy, živé přenosy a další projekty ve všech regionech.

Investoři se obávají, jak bude Netflix dále růst, i kvůli bezplatným streamovacím službám financovaných z reklam. Zabírají totiž čím dál tím větší podíl na na celkovém čase stráveném streamováním. Los Angeles Times uvádí, že podle údajů společnosti Nielsen představoval YouTube v červenci 14,2 procent času stráveného streamováním na televizorech v USA, zatímco podíl Netflixu činil 7,8 procent.

Ledovec Thwaites v západní Antarktidě představuje obrovskou neznámou, pokud jde o předpovídání globálního vzestupu hladiny moře. Nese přezdívku Ledovec soudného dne právě kvůli katastrofě, kterou by jeho kolaps vyvolal, informuje CNN. Ledovec je velký jako americký stát Florida a leží v jedné z nejhůře dostupných oblastí na světě. Už desítky let ustupuje a jeho tající led přispívá k globálnímu vzevstupu hladiny moře přibližně čtyřmi procenty.

Západoantarktický ledový štít je jednou z nejrychleji se měnících oblastí naší planety a obsahuje dostatek ledu na to, aby globální hladina moří stoupla přibližně o pět metrů, uvádí web Britské antarktické služby. Ledovec Thwaites a sousední ledovec Pine Island v současné době nejvíce přispívají k úbytku ledu v této části Antarktidy. Dochází k tomu tak, že oceán rozpouští plovoucí ledové šelfy těchto útvarů, což vede k jejich ztenčování a ústupu dále do vnitrozemí.

Rychlé tání způsobuje především relativně teplá mořská voda, která proniká pod ledovec v místě, kde se led přestává dotýkat mořského dna a začíná plavat na hladině. Vědci dříve předpokládali, že takzvaná „hranice ukotvení” je poměrně stabilní. Situace je ale jiná pod hlavními ledovci na Zemi, které ústí do oceánu. Satelitní data odhalují, že linie ukotvení je ve skutečnosti „ukotvovací zóna“, někdy široká i několik kilometrů. Mořská voda v ní neustále proudí dovnitř a ven s přílivem a odlivem.

Ledovec Thwaites v Západní Antarktidě bude i nadále ztrácet led po dobu nejméně dalších 150 let, a to i kdyby se oceán ochladil na nejnižší představitelnou teplotu. Odhalil to výzkum vedený Britskou Antarktickou službou.

V rámci experimentu vědci ve třech nezávislých počítačových modelech zcela vyloučili vliv tání způsobeného oceánem pod oběma ledovci a sledovali, co se děje v simulacích trvajících 150 let. Ledovec Thwaites pokračoval ve ztrátě ledu po celé období. Rychlost úbytku se postupem času zpomalovala, jak se ledovec ztenčoval. Scénář s nulovým táním by se přitom ve skutečném světě nikdy nemohl odehrát, protože přítomnost jakékoli mořské vody pod ledovcem určité tání způsobuje.

První část dokumentu bude pojednávat o autorčiných knižních začátcích a vzniku série o Harrym Potterovi. Když Rowling začala knihy psát, byla svobodnou matkou, která se potýkala s psychickými problémy souvisejícími se ztrátou matky a nedostatkem financí. V průběhu devadesátých let se spoléhala na sociální dávky a většinu času trávila psaním v kavárnách. Než se Rowling podařilo vydat první knihu „Harry Potter a Kámen mudrců“ u londýnského nakladatelství Bloomsbury v roce 1997, byly její texty několikrát odmítnuté.

Na žádost nakladatelství navíc musela přidat ke svému pseudonymu písmeno „K“ (podle Kathleen, své babičky z otcovy strany), protože se předpokládalo, že ženská jména nejsou pro cílovou skupinu mladých chlapců tak přitažlivá, píše server Business Insider. Z knižní série se následně stal globální fenomén, který dál vzniknout i úspěšné sérii filmů. „Zatímco knihy inspirovaly generaci outsiderů a prostřednictvím rozvíjejícího se internetu spojily miliony mladých fanoušků, Rowling vytvořila vesmír, jehož ekonomická hodnotá se počítá v miliardách,“ uvádí se v tiskové zprávě.

S rostoucím vlivem se spisovatelka začala stávat silným veřejným hlasem a zabývala tématy jako skotská nezávislost, feminismus, svoboda projevu či genderová identita. Právě druhá epizoda dokumentu se bude věnovat její kariéře po skončení Harryho Pottera, informuje web Euronews. Tato éra tehdejší popularitou Rowling otřásla. Zatímco její příznivci ji i v současnosti oslavují jako obránkyni práv žen, její kritici ji před několika lety odsoudili za opakované názory na práva transgender osob.

Podle webu Independent autorka v červenci letošního roku znovu potvrdila svůj postoj, že „trans ženy nejsou ženy“. Kvůli svým slovům se v minulosti dostala do sporu i s hlavními představiteli Harryho Pottera, Danielem Radcliffem, Emmou Watson i Rupertem Grintem, kteří se od jejích výroků veřejně distancovali a trans komunitě vyjádřili podporu.

Dokument bude čerpat z archivů, vlastních slov Rowling i rozhovorů s lidmi, kteří s ní během její kariéry spolupracovali. Samotná autorka se na tvorbě minisérie, jejíž premiéra je naplánovaná na příští rok, nepodílí. Oznámení BBC o krátké sérii, stejně jako připravovaný seriál o Harry Potterovi z dílny HBO sklízí kvůli autorčiným společenským názorům kritiku. Mnoho odpůrců spisovatelky v reakci vyzvalo k bojkotu obou projektů.