• Takzvanou včelí petici podepsal v Bavorsku dostatek lidí, musí se jí zabývat stát

    14. únor 2019
    Bruslaři v Mnichově

    Petici prosazující zachování a ochranu druhové rozmanitosti podepsal v německé spolkové zemi už více než milion lidí. Překonala tak hranici deseti procent právoplatných voličů, která je třeba k tomu, aby se požadavky z dokumentu zabývali politici. Kampaň zaštiťují Zelení, Ekologická demokratická strana a skupiny ochránců rostlin a zvířat.

    Server Guardian připomíná jejich požadavek, aby se výrazně změnily zemědělské postupy – například aby byla do deseti let třetina bavorských farem ekologická. Tlačí také na to, aby se více ploch přeměnilo na louky. Do příštích šesti let by jich mělo být 20 % přívětivých pro včely, do roku 2030 to má být 30 %. Iniciativa prosazuje i to, aby zemědělci pomáhali udržovat břehy potoků a řek jako příjemné prostředí pro život rostlin a živočichů. V neposlední řadě se autoři kampaně snaží i o to, aby se ve školách i firmách zlepšila environmentální výchova. Ke změně ale vyzývají i širokou veřejnost – chtějí lidi přimět, aby třeba nezakrývali trávníky dřevem a betonem. Prezident bavorské Federace zemědělců Walter Heidl aktivisty obvinil z toho, že snahy farmářů neberou v potaz. Píše o tom Deutsche Welle. Spousta z nich se totiž podle něj zapojuje do programů na podporu životního prostředí. „To, co zemědělce rozčiluje, je, že to, na čem už pracují, společnost úplně ignoruje,“ tvrdí Heidl. Bavorští zákonodárci teď musí petici buďto přijmout, nebo navrhnout alternativy. Vyjednávání mezi navrhovateli petice a vládní Křesťanskosociální unií (CSU) musí začít příští týden. O výsledku jejich jednání pak budou voliči rozhodovat v referendu později v letošním roce. Poslední německé studie upozorňují, že počet létajících druhů hmyzu za posledních 30 let klesl téměř o 80 %. V případě zpěvných ptáků vyhynulo za uplynulé desetiletí 15 % druhů. Podobné snížení biodiverzity pozorují vědci i v dalších evropských státech.

  • Na Srí Lance hledají popravčí, země se připravuje na znovuzavedení trestu smrti oběšením

    14. únor 2019
    Šibenice

    Srílanská vězeňská služba hledá dva katy. Země totiž začne během následujících dvou až tří měsíců znovu uplatňovat popravy oběšením. Podle prezidenta Maithripaly Siriseny se budou takové tresty týkat zločinců odsouzených k trestu smrti za drogové delikty.

    Inzerát zveřejněný v místních novinách Daily News poptává muže ve věku 18 až 45 let. Má jít o „duševně a mentálně silné“ Srílančany s „vynikající morálkou“. Jak píše agentura Reuters, měsíční plat je v přepočtu 4 666 korun, což je z hlediska státního zaměstnance nadprůměrný plat. „Nikdy nevíme, jestli vláda trest smrti obnoví. Chceme ale přijmout dva popravčí, abychom obsadili volná místa a byli připravení na situaci, kdy by vláda chtěla popravit obchodníky s drogami,“ říká mluvčí vězeňské služby Thushara Upuldeniya s tím, že příští měsíc pozve úřad uchazeče o práci na pohovor. Podle mluvčího je teď nejméně 25 lidí odsouzených za drogové zločiny, včetně dvou dealerů, kterých by se poprava mohla týkat. Srí Lanka popravila vězně naposledy v roce 1976. Poslední kat přitom ze své práce odešel teprve nedávno – v roce 2014. Za svou kariéru nikoho nepopravil a zaměstnání opustil prý kvůli stresu, který zažíval poté, co vůbec poprvé viděl šibenici. Vězeňská služba najala loni ještě jednoho popravčího, ten se ale v práci nikdy neukázal. Srílanský prezident Sirisena se k plánu obnovit popravy inspiroval během své nedávné návštěvy Filipín. Tamní prezident Rodrigo Duterte po zvolení do úřadu v roce 2016 zahájil brutální boj proti drogám. „Žádám organizace pro lidská práva, aby proti tomuto rozhodnutí neprotestovaly, protože je součástí snahy dostat pod kontrolu drogovou hrozbu a činnost podsvětí na Srí Lance,“ apeloval nepopulární prezident, kterého čeká v roce 2020 těžký boj o znovuzvolení hlavou státu. K rozhodnutí dospěl i přesto, že na prosincovém zasedání Valného shromáždění OSN se rekordních 121 států vyslovilo pro ukončení uplatňování trestu smrti.

  • Deska roku 2018 putuje pohraničníkům Povodí Ohře, objevem roku je rapper a producent Bílej kluk

    13. únor 2019
    Povodí Ohře

    Osmý ročník hudebních cen Vinyla už zná své vítěze, vyhlášení proběhlo během koncertu v pražském Lucerna Music Baru.

    Nejlepší deskou roku 2018 podle hudebních kritiků v porotě cen Vinyla je eponymní album západočeských harcovníků Povodí Ohře. Objevem roku se pak stal pražský producent Bílej kluk, počin roku připadl nezávislé komunitní platformě ZVUK, sídlící ve Vršovicích, jejíž součástí je i projekt Synth Library. „Během necelého roku a půl svého fungování si nezávislá komunitní platforma ZVUK našla pevné místo nejen na kulturní mapě Prahy, ale celé České republiky. ZVUK svými aktivitami podporuje vzdělávání, tvůrčí dialog a realizaci projektů v oblasti elektronické hudby a zvukového umění, nabízí kurzy, workshopy a přednášky, ale také cestu za novými formami komunikace a chování,“ shrnul důležitost komunitní platformy hudební publicista Michal Pařízek.

    Objevem roku se stal producent Bílej kluk, působící i v jednom z dalších nominovaných projektů BCAA System. Podle Karla Veselého si Vinylu zaslouží především pro své divoké koláže post-klubové hudby smíchané z tučných beatů, hlášek z japonského anime, kosmických synth-riffů a jeho éterického vokálu. Kreativnímu kvasu na domácí scéně se vymyká svým smyslem pro výstřednost a precizností. „Dekonstrukce trapu, vesmírné techno, postinternetový illbient, sound design – pražský producent Bílej kluk je výjimečným producentským talentem, který už přesáhl žánrovou komunitu na internetu,“ okomentoval jeho práci.

    Cenu za desku roku si do rodného Chebu odvezli Povodí Ohře. Soupeřili o ni ještě s kapelami Tomáš Palucha a jejich deskou Čaro a s projektem Čáry života. Síla Povodí Ohře, kteří ohýbají punk a temné country, tkví podle hudebního publicisty Miloše Hrocha, který cenu předával, především v postavě zpěváka Sisiho: „Může to znít přehnaně, ale charismatický frontman Sisi jde se svou sebedestruktivní lyrikou a komplikovanou spiritualitou ve stopách domácích ‚prokletých‘ básníků jako Filip Topol. Jeho temné charisma, jak si z reakcí recenzentů a publika sám utahuje, se projevilo v časem prověřených kapelách jako Esgmeq nebo Skupina Štěstí a teď Povodí Ohře.“

    Oceněním pro vítěze byl již klasicky vinyl. Tentokrát se jeho podoby ujal konceptuální umělec Tomáš Vaněk, významný představitel generace 90. let a v současné době rektor Akademie výtvarných umění v Praze. Obálka je koncipovaná jako reflexivní přesmyčka na téma vítězství a jeho významu. Díky osobnímu pojetí je tak poprvé celá limitovaná edice kus od kusu originálem. Jako už tradičně proběhlo předávání v Lucerna Music Baru, kde vystoupily nominované kapely Market, Čáry života a Tomáš Dvořák alias Floex s britským producentem Tomem Hodgem a virtuálním orchestrem.

  • V Amsterdamu mají devítiletou cyklostarostku. Lidé podle ní mají víc jezdit na kole

    13. únor 2019
    holka na kole

    Devítiletá Lotte je dětskou starostkou cyklistiky v Amsterdamu, hlavním evropském městě právě tohoto druhu dopravy. V místní soutěži jí tento post vyhrály nápady, jak udělat dětskou cyklistiku zábavnější a bezpečnější.

    Přišla s plánem dát dětské kolo do výběru mezi běžná kola pro dospělé v půjčovně u vlakové stanice, kudy s rodiči často projížděli. Lotte ale chce svoji působnost rozšiřovat. „Tři největší problémy pro nás, dětské cyklisty, jsou auta, turisté a skútry. Auta zabírají příliš mnoho místa na silnicích, turisté se na kolech pohybují nepředvídatelně a skútry vás pořád předjíždějí,“ vysvětluje Lotte problematiku tamní dopravy pro britský deník The Guardian. A dodává, že když se dítě ocitne na křižovatce, kde ze všech čtyř stran vyjíždí tramvaj, a má se rozhodovat, kdy a jak pojede, je to hodně stresující situace. Chce proto malovat značky upozorňující děti na možná nebezpečí, která jim při jízdě na kolech hrozí. Plánuje také sejít se se starostou města a prodiskutovat další zlepšení, která spolu s ostatními dětmi vymyslela. „Jeden z našich požadavků je jízdní park, kde by se děti mohly pohodlně učit jezdit na kole. Momentálně se to musíme učit na ulici, kde bývá dost rušno. Mohla by také vzniknout aplikace, která by děti naučila pravidla silničního provozu pro cyklisty. Máme totiž dojem, že mnozí je vůbec neznají.“ Přestože se v Amsterdamu podle výpočtů vyskytuje více kol než samotných obyvatel – 881 000 –, ostatní doprava je tu stále příliš frekventovaná, Lotte chce proto svými kampaněmi přilákat více dětí k využívání kol. Protože když se to teď naučí, budou na nich jezdit i v dospělosti. „I proto post dětského cyklostarosty vznikl,“ říká Katelijne Boerma, cyklostarostka za dospělé z organizace BYCS, která celý starostovský program řídí. „Lotte učí děti, já jejich rodiče.“

  • Nový lék na deprese má obsahovat ketamin. Podávaný v nosním spreji

    13. únor 2019
    Pohled z okna. Žena, smutek, deprese, problémy

    Ketamin, populární klubová droga 80. a 90. let, se má stát novým pomocníkem v boji s určitými druhy deprese. V USA ji schválil Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Pacientům by se měl nový lék podávat formou nosního rozprašovače.

    Podle deníku The New York Times by se měl jmenovat Esketamine a jeho nasazení se plánuje převážně u depresí doprovázených sebevražednými myšlenkami. Federální panel tvořený 17 experty z řad psychoterapeutů a spotřebitelů se téměř jednohlasně shodl na tom, že jeho užití přináší výrazně víc pozitivních účinků než těch vedlejších. The New York Times uvádí, že v minulosti se ketamin k léčbě depresivních poruch už používal nitrožilně, ovšem podobným způsobem, jako probíhala například léčba elektrošoky – pacient na specializovaných klinikách absolvoval sérii sezení, kdy mu byla látka během několika dnů či týdnů aplikována. Následně mohl pak docházet na tzv. doléčovací dávky. Celá procedura je dost nákladná, cena se pohybuje kolem 3 000 dolarů, a přestože její výsledky nebyly řádně zkoumány, pacienti si prý chválili nástup rychlé a trvající úlevy. Pokud se podaří Esketamine zavést na trh mezi léčiva, měl by být hrazen většinou pojišťoven.

  • Řezané květiny z obchodů zase voní. V Česku roste počet lokálních květinových farem

    13. únor 2019
    květiny - tulipány

    Květiny ke konvenčnímu prodeji se k nám importují hlavně z afrických a jihoamerických zemí, což obnáší značnou ekologickou zátěž pro životní prostředí. V posledních letech se ale v Česku a na Slovensku rozmáhá trend lokálních, menších květinových farem, které produkují sezónní květiny a jsou šetrnější k životnímu prostředí i pracovníkům.

    Květinové farmy zakládají podle ekologického internetového deníku Ekolist především nadšenci, kteří oceňují, že květiny vypěstované v Česku opravdu voní, jsou kvalitní a jejich trvanlivost a krása je nesrovnatelná s těmi z konvenčního dovozu.
    Květiny ze zahraničí se přepravují nejčastěji letadly, na místě výroby se zatěžuje prostředí nadměrnou spotřebou vody, syntetickými hnojivy a přípravky na tzv. ochranu a trvanlivost rostlin. Práce na ohromných polích obnáší často dokonce neférové a nebezpečné podmínky pro zaměstnance. „Produkce květin k řezu byla v Československu běžná. Až do revoluce, kdy byla převálcována nonstop dovozem čehokoliv odkudkoliv. To se ale pomalu mění,“ vysvětluje Ekolist. Pro českou krajinu jsou květinové farmy v poušti monokultur prý doslova požehnáním. Pěstitelé plodiny na polích pravidelně střídají, půdu kompostují, mulčují a využívají místní statková hnojiva, efektivně hospodaří s vodou a dbají na soběstačnost. Obnovují tak farmaření jako tradiční způsob obživy na venkově.
    Kde všude se květinové farmy nacházejí, můžete najít v této mapě

  • Indické nosiče holí nepustili na golfové hřiště, vynalezli proto slum golf. Zazářili s ním v Paříži

    12. únor 2019
    Urban golf

    Překážkami ve slum golfu nejsou opečovávané keříky a úhledné zelené kopečky, ale zdi, kanály, zaparkovaná auta, spící psi, skládky i zbloudilé krávy.

    Skupinu mladých nosičů z Bombaje nenechal jejich zaměstnavatel hrát na golfovém hřišti, aby nekazili jeho „exkluzivitu“. Mladí obyvatelé slumu, jejichž jednopokojové domky se střechami z vlnitého plechu přiléhají k luxusnímu hřišti, se ale golfu nevzdali a začali hrát v ulicích. O jejich umění přinesl reportáž britský The Guardian. Hru, kterou chlapci bez nadsázky a ironie nazývají slum golf, dovedli k dokonalosti. Odpalují levné pingpongové míčky holemi vyrobenými ze stavební armatury a s hadicemi místo rukojeti. Každý hráč vkládá do banku 50 rupií, vítěz bere vše. Na videa, která slum golfisté nadšeně natáčejí, loni narazil německý hráč golfu Norman Dick a rozhodl se bombajský tým pozvat do Paříže na World Urban Golf Cup, aby zastupovali Indii. Evropské týmy, které se turnaje zúčastnily, se delegaci z Bombaje složily na letenky, víza a hotely a slum golfisté pak na zářijovém prestižním světovém turnaji obsadili páté místo. I když přísná pravidla jejich domovského golfového klubu trochu povolila a hráči by povolení už dostali, golfisté zůstávají ve slumových ulicích, pilují svoji jedinečnou techniku a na green vyrážejí jen do práce.

  • Zkrachovala společnost, která nabízela jednosměrné výlety na Mars

    12. únor 2019
    Mars One

    Projekt, do kterého se údajně přihlásilo 200 tisíc lidí, skončil.

    Mars One, holandská společnost, která plánovala poslat lidi na jednosměrný výlet na Mars a založit první lidskou kolonii na rudé planetě, vyhlásila bankrot. Oznámily to v polovině ledna švýcarské soudy a na případ následně upozornila televize CBS. Od roku 2013 přijímala Mars One přihlášky na misi. Podle společnosti přilákal program víc než 200 tisíc zájemců, v roce 2015 pak Mars One oznámila, že pečlivě sestavila seznam stovky těch, kteří opravdu poletí. Mezi nimi byla i jedna Češka – Lucie Ferstová, která se probojovala přes první dvě kola přijímacích pohovorů. Plán Mars One byl, že od roku 2024 na rudé planetě přistane celkem 24 lidí ve čtyřčlenných skupinách každé dva roky. Podle odhadů by ale jen přistání prvních čtyř lidí stálo 6 miliard amerických dolarů. Společnost chtěla na projekt vydělat peníze prodejem vysílacích práv a crowdfundingem. Většina odborníků se ale k projektu stavěla skepticky a nebrala ho úplně vážně. Společnosti se taky podařilo vybrat jen něco přes 860 tisíc dolarů. Mezi odbornou veřejností se už dřív objevily hlasy, že celý projekt může být podvod. Mars One je nezisková organizace, jejímž cílem bylo vytvoření stálé lidské kolonie na Marsu v roce 2027. Zakladatelem a ředitelem Mars One je nizozemský podnikatel Bas Lansdorp, který na projektu začal pracovat v roce 2011 a oficiální plán mise Mars One oznámil v květnu 2012.

    Přečtěte si taky Na Marsu a Měsíci se bude hospodařit v nafukovacích sklenících.

  • Konopí není nebezpečná droga, má prokazatelné léčebné účinky, říká Světová zdravotnická organizace

    12. únor 2019
    Konopí

    Poprvé v historii navrhuje Světová zdravotnická organizace (WHO) snížit u konopí jeho stupeň nebezpečnosti, látka má podle ní nezpochybnitelný přínos při léčbě některých nemocí. Doporučení WHO projedná Organizace spojených národů v březnu.

    Konopí je v současné době v tabulkách WHO klasifikováno jako omamná látka stupně IV. V této kategorii se mimo jiné nachází třeba i heroin a jde o nejpřísněji sledovanou a kontrolovanou kategorii drog. Odborná komise WHO pro závislost na drogách teď navrhuje tuto škálu přehodnotit a konopí označit stupněm I, kam patří látky s terapeutickým nebo jinak léčebným potenciálem. Odborníci navíc chtějí, aby konopné produkty, které neobsahují psychoaktivní THC, jako je třeba olej, byly z kontrol vyjmuty úplně.
    V listopadu se komise WHO sešla nad přezkoumáním konopných látek, a to vůbec poprvé od roku 1961, kdy bylo konopí jako droga s rizikem vzniku těžké závislosti zařazeno na seznam čtvrtého stupně. Výsledkem nynějšího jednání bylo doporučení pro Organizaci spojených národů, aby konopí přesunula z kategorie IV do kategorie I s tím, že „Světová zdravotnická organizace si je vědoma rizik a zdravotních hrozeb, které užívání konopí má, ale zároveň nepochybuje o jeho potenciálu při využití v medicíně nebo terapii“, jak uvedla WHO ve zdůvodnění. V něm taky doporučila, aby byla mezinárodní kontrola nad užíváním a pěstováním konopí „racionálnější“ a zbytečně nekomplikovala jeho využití v medicíně a farmaceutickém průmyslu.
    Vzhledem k novým poznatkům, které přinesly studie a výzkum, se změna postoje WHO ke konopí očekává už dlouho. Užívání konopí pro lékařské účely je v současné době legální například v Kanadě, některých částech USA, Německu, Dánsku, Finsku, Izraeli nebo od dubna 2013 i v Česku. Studie prokázaly jeho přínos při léčbě chronické bolesti, epilepsie, depresí a psychózy nebo léčbě nevolnosti spojené s chemoterapií. Doporučení WHO projedná Organizace spojených národů v březnu. Zprávu přinesl web IFLScience!

    Přečtěte si taky Většina zdravotních přínosů marihuany je neprůkazná, zjistila rozsáhlá studie nebo Obsah THC v marihuaně a hašiši se za posledních jedenáct let zdvojnásobil, tvrdí studie.

  • George Clooney se pokouší rozmotat Hlavu 22. Podívejte se na trailer ke chystané minisérii

    12. únor 2019
    Ze seriálu Hlava 22

    Slavný protiválečný satirický román Josepha Hellera se doposud dočkal jen jediného filmového zpracování, a to v podobě snímku Mika Nicholse z roku 1970.

    Autorský kolektiv sdružený kolem George Clooneyho se při adaptaci Hlavy 22 pro streamovací službu Hulu rozhodl pro formát šestidílného televizního seriálu. Příběhy válečného letce kapitána Yossariana a jeho „bratrů ve zbrani“ postrádají v knize zřetelný dramatický oblouk. Navíc stejné události jsou tu často popisovány z perspektivy různých postav a orientace v časových souvislostech se pro čtenáře komplikuje, stejně jako Yossarianova snaha dostat se z armády a prolomit hlavu 22. Scenáristé chystané minisérie Luke Davies a David Michôd se naopak rozhodli pro lineární vyprávění, odpovídající lépe filmovému médiu. „Strávil jsem 9 měsíců zavřený v jedné místnosti, když jsem se pokoušel ujasnit si, co se jak ve kterém pořadí v románu událo,“ prohlásil na tiskové konferenci Davies. „Nejdřív bylo nutné uspořádat si správně románové události a pak to vše přepsat do scénáře co nejvíc se podobajícího předlohovému textu, aby se tam zároveň zachovaly obě jeho polohy… temnota i humor.“ George Clooney Hlavu 22 nejen produkuje, ale ujal se i režie dvou dílů a hlavně ho uvidíme v roli budoucího generála Scheisskopfa (to je ten, co chce po pilotech, aby svrhovali bomby z letadel s co nejestetičtějším efektem). Pravé orgie vojenské absurdity s příchutí smrti propuknou na Hulu 17. května. Podle dojmu ze zveřejněného traileru je opravdu na co se těšit.