• Ropákem roku 2019 je ministryně Dostálová, nejhorší ekologický výrok pronesl podle Dětí Země Babiš

    26. červen 2020
    Klára Dostálová

    Antiekologickou cenu Ropák dostala za rok 2019 ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová za hnutí ANO. Spolek Děti Země, který anketu pořádá, prvenství Dostálové udělil za abnormálně zrychlenou přípravu nového stavebního zákona.

    Ta proběhla na základě memoranda o spolupráci mezi jejím resortem a Hospodářskou komorou. Podle mluvčího spolku Děti Země Miroslava Patrika byla spolupráce neprůhledná a návrh zákona mimo jiné snižuje efektivní účast veřejnosti. Druhé místo v anketě patří ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi za ČSSD. Anticenu získal mimo jiné za to, že podporuje výstavbu sporného jezu u Děčína na Labi. Proti jeho stavbě dlouhodobě protestují ekologové, kteří zdůrazňují, že by šlo o výrazný zásah do přírody na spodním úseku řeky. Na třetím místě skončil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček za ANO, a to za prosazování výstavby pátého bloku Jaderné elektrárny Dukovany.

    Zelenou perlu za antiekologický výrok udělil spolek premiérovi a šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi. Předseda vlády anticenu dostal za svůj výrok o motýlech a řepce: „Ale my v Čechách máme rádi přírodu. Máme obrovský program na vodu. My chceme zasadit deset milionů listnáčů. Kůrovec nám žere lesy. My chceme znovu motýle. A ty včely mají rády tu řepku. Můžou si kecat novináři, co chtějí. Mají. Je to pravda. Jsem byl v Lysé nad Labem na výstavě.“

    O vítězích letos rozhodovalo 86 členů nezávislé komise. Najdeme mezi nimi například sociologa Jana Kellera, ekologickou ekonomku Naďu Johanisovou nebo publicistu Vladimíra Justa.

  • Původ tažných psů sahá mnohem dále, než jsme mysleli, zjistili vědci. Jsou s lidmi už 9500 let

    26. červen 2020
    Sibiřský husky a malamut

    Tažní psi jsou vývojově daleko starší, než se dosud předpokládalo. Ukázal to nový výzkum vědců z Kodaňské univerzity. 

    Sibiřský husky, grónský pes nebo aljašský malamut, kteří jsou obvyklými účastníky moderních psích spřežení, mají předky už v době před 9500 lety. Takovou dobu lidé podle nového dánského výzkumu taky tažné sáně k práci nebo k dopravě využívají. Doteď vědci tyto sáně i samotná plemena datovali do doby před dvěma až třemi tisíci lety.

    Psi se pravděpodobně vyvinuli z vlků euroasijských, důležitým milníkem je právě doba před 9500 lety. V této době podle vědců žil sibiřský pes zhokhov, kterého považují za jednoho z nejstarších domácích psů vůbec. Nová studie odhalila, že výše zmíněná moderní tažná plemena sdílí značnou část svého genomu právě se zhokhovem. Jsou tedy více příbuzní právě tomuto psovi než jiným psům nebo vlkům.

    Studie více napovídá i o genetických rozdílech mezi psy typickými pro psí spřežení a ostatními plemeny. Husky nebo malamuti například nejsou stavění na trávení cukrů a škrobů, tak jako většina jiných psů. Naopak zvládají stravu plnou tuků, v tom se podobají třeba ledním medvědům.

    Podívejte se taky na Zažít kouzlo polárních světů. Jaké to je na nejextrémnějším závodě psích spřežení v Česku?

  • Jak šetrněji hospodařit v lesích, vyzkouší v Ostravě, chtějí tak mírnit těžbu i chránit před kůrovcem

    26. červen 2020
    Les, lesy, zalesňování (ilustrační foto)

    Město Ostrava se chce při hospodaření ve svých lesích vydat ekologičtější a udržitelnější cestou. Ve Staré Plesné vyčlení magistrát lesní pozemek o rozloze zhruba 17 hektarů, který poslouží jako takzvaná výzkumně-demonstrační plocha. Na ní budou například zůstávat odumřelé stromy k samovolnému rozpadu, což by mělo zajistit přirozenou obnovu lesa.

    Šetrná by měla být především těžba dřeva. V těchto místech se bude kácet pouze tak, aby následně nevznikaly rozsáhlé holiny – tedy plochy, na kterých se po vykácení už nové stromy nevysází. Místo plošné těžby by se les měl spíše pravidelně očistit od předem vytipovaných jednotlivých stromů. To porostu pomůže, protože další stromy získají více prostoru ke zdravému růstu. Vysázené tady budou hlavně listnaté stromy mnoha druhů, které jsou pro českou krajinu přirozené.

    Cílem tohoto hospodářského záměru je vypěstovat stabilní, druhově pestrý les, který bude dobře odolávat klimatickým změnám a biotickým činitelům, jako je například kůrovecMéně náchylný by měl být porost i k výkyvům počasí. Lépe zvládat by mohl nejen období velkého sucha, ale i přívalové deště. Odbornou záštitu nad projektem bude mít Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, do projektu se chce zapojit i Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity. Město se inspirovalo v Praze, která už podobný způsob hospodaření zavedla například v Kunratickém lese a v Xaverovském háji.

  • Dalšího dílu knižní ságy Hra o trůny se podle autora George R. R. Martina dočkají čtenáři příští rok

    25. červen 2020
    George R. R. Martin

    George R. R. Martin se na svém blogu svěřil, že izolaci tráví na chatě v horách a že práci na knize věnuje denně dlouhé hodiny. Vichry zimy budou šestým dílem fantasy ságy Píseň ledu a ohně, která je zasazena do království Westeros a jeho okolí, kde narazíte na válčící tlupy, draky nebo zlovlky.

    Ze série fantasy knih se stal bestseller a posloužila jako předloha pro seriál HBO Hra o trůny. Poslední sezonu seriálové adaptace odvysílali už loni, fanoušci originální Martinovy prózy stále ale čekají na teprve šestý, předposlední díl s názvem Vichry zimy. Od vydání pátého dílu Tanec s draky přitom uplynulo již devět let. Martin na svém blogu napsal, že nucená izolace mu pomáhá psát. „Včera jsem dokončil novou kapitolu, před třemi dny další a jednu minulý týden. Neznamená to ale, že knihu zítra dopíšu a příští týden vyjde. Bude to dlouhý, komplikovaný příběh a ještě nejsem u konce,“ vzkázal svým fanouškům.

    Loni přitom ještě Martin odhadoval, že kniha bude hotová už letos v létě. Na svém blogu také připustil, že by si přál psát rychleji. „Když se ohlédnu zpět, tak třeba v roce 1999 jsem byl hluboce ponořen do psaní knihy Bouře mečů, průměrně jsem zvládl vyprodukovat i 150 stran měsíčně. Obávám se ale, že teď už takového tempa nejsem schopný. Vlastně už ani nechápu, jak jsem to tenkrát dokázal,“ přiznává Martin

    „Jsou dny, kdy se mi nedaří, a pak dny, kdy jde vše jako po másle, obecně jsem ale spokojený s tím, jak se to vyvíjí,“ dodal dnes už legendární autor s tím, že právě píše o postavách Cersei a Ashy.
    „Většinu dní teď trávím ve Westerosu, někdy se ovšem na stránkách knihy vydávám i na jiná místa. Teď už mě ale musíte omluvit, volá mě Arya a myslím, že se chystá někoho zabít,“ rozloučil se s fanoušky na blogu Martin

  • Billie Eilish už na Instagramu nikoho nesleduje. Vyjadřuje tak podporu obětem zneužívání

    25. červen 2020
    Billie Eilish na předávání cen Oscar

    Zpěvačka Billie Eilish rozvířila vody Instagramu. Někteří fanoušci spekulovali o tom, že její účet napadl hacker, jiní se domnívali, že by mohlo jít o symbolický akt související s všudypřítomným zneužíváním v umělecké branži.

    „Jestli sleduji někoho, kdo vás zneužívá, pošlete mi zprávu a já s tím přestanu. Chci vás tímto podpořit,“ napsala do takzvaných stories na Instagramu zpěvačka a skladatelka Billie Eilish. Po půlhodině Eilish zprávu smazala a následně ze svého seznamu účtů, které sleduje, odstranila všech 600 lidí, včetně svého bratra nebo herce a zpěváka Finnease O'Connella, se kterým často spolupracuje.

    Mezi stovkami účtů, které si Eilish takzvaně odebrala, bylo ale i několik kontroverzních osobností, včetně Chrise Browna, který byl v roce 2009 usvědčen z napadení své tehdejší přítelkyně, zpěvačky Rihanny, a XXXTentaciona, rappera, který se údajně na pořízeném záznamu přiznává k domácímu násilí.

    Na Twitteru se hned začaly šířit screenshoty smazaného příspěvku Eilish. Zpěvačka hitu Bad Guy má v současné době na Instagramu 64,7 milionu sledujících. K rozhodnutí, proč zničehonic přestala sledovat všechny uživatele, se zatím veřejně nevyjádřila. Billie Eilish je ale známá tím, že často využívá platformy sociálních sítí k vyjádření se k různým sociálním a politickým tématům, nedávno například přidala příspěvek o hnutí Black Lives Matter.

  • Nová studie odhalila, že sopečná erupce na Aljašce pravděpodobně přispěla k vzestupu Římské říše

    25. červen 2020
    Vulkán Okmok na Aljašce

    Několik let po zavraždění Julia Caesara se v kronikách objevují záznamy o neobvyklé zimě, nedostatku potravin, nemocech a hladomoru. Tyto okolnosti pravděpodobně provázely klíčové momenty západních dějin.

    Historici se už delší dobu domnívali, že extrémní počasí mohlo být spojeno se sopečnou erupcí, nebyli ale schopni určit, kde a kdy k erupci došlo. V úvahu připadalo několik sopek, a to v Nikaragui, na Sicílii a Kamčatce i na ruském Dálném východě.
    Po důkladné analýze vulkanického popela, který se uchoval v ledu, nyní vědci a historici předpokládají, že se jednalo o erupci sopky Okmok na Aljašce, ke které došlo před více než 2000 lety.

    Caesarova vražda spustila mocenský boj, který nakonec ukončil Římskou republiku, což vedlo k posunu od demokratičtější správy k diktatuře Římské říše. „Najít důkazy o tom, že sopka na druhé straně planety vybuchla a svým způsobem přispěla k zániku Římské republiky a vzestupu Římské říše, je vzrušující,“ říká Joe McConnell, profesor hydrologie na výzkumném institutu v Nevadě.

    Ve studii se uvádí, že nedostatek plodin, hladomor a nemoci – jevy, které se objevily v důsledku erupce – pravděpodobně urychlily sociální nepokoje a přispěly ke změně politické situace. Erupce totiž vyvolala dva roky působící sopečný spad, v jehož důsledku došlo ke snížení teplot na celé severní polokouli. Léto a podzim po erupci byly údajně mnohem vlhčí než obvykle.

    „Pokud ve Středomoří dojde během zemědělsky důležitého období od jara do podzimu k větší vlhkosti a chladu, než jak tomu bývá běžně, je vysoce pravděpodobné, že se sníží úrodnost. Následně pak zřejmě docházelo k problémům s dodávkami plodin, což ještě zhoršilo probíhající politické nepokoje,“ říká spoluautor studie Andrew WilsonPřírodní katastrofy totiž vytváří „výjimečný stav, během něhož se běžný ekonomický provoz stane nemožným a politické i kulturní normy jdou stranou, tím pak vzniká prostor pro rychlé sociální a politické změny“.

  • Ekologové protestují proti stavbě rozhledny na Králickém Sněžníku. Nejsou dodrženy všechny podmínky

    24. červen 2020
    Králický Sněžník

    Pár metrů od Králického Sněžníku, třetí největší národní přírodní rezervace v Česku, se má stavět rozhledna. Vyhlídková věž vysoká třicet jedna metrů chce navazovat na podobnou stavbu, která na polské straně vrcholu stála od roku 1899 do roku 1973.

    U mnoho let plánované stavby není sice ještě vyřízena všechna potřebná dokumentace, přesto by se mohlo koncem června začít stavět. Ekologické organizace proti tomu protestují otevřeným dopisem ministrovi životního prostředí. Jeho signatáři, jako Česká společnost ornitologická, Hnutí Duha, Společnost přátel Jeseníků, ČSOP Šumperk a další, kritizují hlavně chybějící posouzení vlivu záměru na životní prostředí EIA, které je u podobných staveb potřeba.

    Stavět se má sice na polské straně, místo je ale třeba vnímat jako celek. Pozemek je vzdálený jen pár metrů od evropsky významné lokality Natura 2000 národní přírodní rezervace Králický Sněžník, která by tím byla ohrožena. Správa CHKO Jeseníky, pod kterou NPR Králický Sněžník spadá, v roce 2014 rozhlednu schválila, jednou z podmínek ale bylo využití vrtulníku při stavbě tak, aby nepoškodila vrcholový biotop. Ekologové se podle informací z médií obávají, že z důvodu úspor tato podmínka nebude dodržena a polský investor povede na vrchol dočasnou komunikaci, po které chce převážet stavební materiál. Dalším problémem je změna krajinného kontextu.

    To, co před pár lety vypadalo jako lákavé zpestření turistické nabídky, už teď takovým přínosem být nemusí. Pár kilometrů pod vrcholem Králického Sněžníku se rozrostl velký horský resort Dolní Morava s atrakcí Stezka v oblacích a návštěvnost lokality se mnohonásobně zvýšilaDotace na výstavbu rozhledny jdou přes české Ministerstvo pro místní rozvoj. Požadavkem ekologů je, aby Ministerstvo životního prostředí zajistilo ochranu chráněných území, pozastavilo přidělení evropské dotace na výstavbu rozhledny a zablokovalo stavební práce, dokud nebudou odstraněny závažné nedostatky a vyjasněny všechny nejasnosti. Iniciátoři otevřeného dopisu také chtějí podnítit o stavbě rozhledny širší debatu mezi odborníky i laiky.

  • Restaurace pro jednoho. Švédský podnik přišel s extrémním řešením dodržování nezbytných rozestupů

    24. červen 2020

    Někteří mají kvůli pandemii koronaviru stále obavu z toho, že se při konzumaci jídla mimo domov nakazí. Pro takové jedince je restaurace provozovaná na švédském venkově ideálním místem k návštěvě. Způsob, jak dodržovat povinné rozestupy, tady totiž dovedli do úplného extrému – pokrmy hostům až na stůl, nacházející se uprostřed pole, servírují pomocí lanové skluzavky, takzvaného ziplineu.

    Restaurace s názvem Bord för en (Stůl pro jednoho) je jedinečným podnikem pod širým nebem, který umožňuje svým hostům uvolnit se, zapomenout na obavy z nákazy koronavirem a v klidu si vychutnat jídlo. „Myslím, že je skvělé nepřemýšlet chvíli nad tím, jestli se nakazíte nebo zda nejste rizikem pro ostatní,“ říká Linda Karlsson, která společně s manželem Rasmusem Perssonem provozuje zmiňovaný podnik v kraji Värmland na středozápadě Švédska. Na úplně prvního zákazníka Davida Nordstoma zde čekalo tříchodové menu. Pochutnal si mimo jiné třeba na kaviáru z mořských řas se švédskými bramboráčky se smetanou. „Od začátku března jsem nejedl jinde než doma. Už jsem potřeboval vylézt ze své ulity,“ prohlásil Nordstom.

    Myšlenka na otevření netradičního podniku se zrodila v okamžiku, kdy přišli během pandemie na návštěvu rodiče Lindy Karlsson, kteří náleží do rizikové skupiny.
    „Usadila jsem je před domem k pěkně prostřenému stolu, jídlo jsem vydávala oknem. Všichni jsme si to užili, mohli jsme společně trávit čas a zároveň to bylo bezpečné. Řekla jsem si, že něco takového bych chtěla umožnit každému,“ vzpomíná Linda Karlsson.

    Netradiční podnik začal švédský pár provozovat 10. května a až do 1. srpna, kdy budou zavírat, mají všechny termíny rezervované. Oba manželé vykonávají během dne jiná zaměstnání, i když s prací v gastronomii mají zkušenosti. Restauraci pod širým nebem otevírají vždy až v podvečer po návratu z práce. 

    Švédsko se s pandemií koronaviru vyrovnávalo jinak než většina nemocí zasažených zemí, místo zákazů vydávaly místní oficiální orgány jen doporučení. Restaurace tedy byly většinou po celou dobu krize otevřené, museli zde ale dodržovat určité směrnice, například právě povinné rozestupy.

  • Masivní výsadba stromů není pro životní prostředí přínosem, spíše naopak, zjistily nové studie

    24. červen 2020
    les - v lese

    Klíčovým poselstvím obou nedávno publikovaných studií je, že pouhou výsadbou stromů se klimatická krize nevyřeší.

    V posledních několika letech se výsadba stromů jako řešení změny klimatu opravdu ujala. Předchozí výzkumy totiž odhalily, že stromy vstřebávají a skladují uhlík. Ve Velké Británii se z tohoto tématu například stalo jedno z témat loňských voleb. Velkou výsadbovou iniciativou je třeba Bonn Challenge, do které se zapojují organizace všude po světě. Jejím cílem je do roku 2030 obnovit 350 milionů hektarů odlesněné půdy.

    Vědci ale nabádají k opatrnosti, co se bezhlavého sázení stromů týče. První ze zmiňovaných studií se zaměřila na finanční motivaci pro vlastníky půdy k pěstování nových stromů. Jako příklad sloužilo Chile, kde vyhláška o zalesňovacích dotacích byla v platnosti mezi lety 1974 a 2012. V zákoně sice stálo, že dotace se nevztahuje na výsadbu v místě stávajících lesů, avšak laxní kontrola jeho dodržování vedla k tomu, že některé původní porosty kvůli zisku nahradila nová výsadba. Studie tedy odhalila, že dotační režim sice rozšířil oblast pokrytou stromy, ale zmenšil velikost původního lesa, ten je přitom biologicky rozmanitý a absorbuje spoustu uhlíku.

    „Pokud se politika výsadby špatně nastaví a prosazuje, existuje riziko, že dojde nejen k plýtvání veřejnými penězi, ale hlavně k uvolnění většího množství uhlíku a ztrátě biologické diverzity, což je pravý opak toho, k čemu tímto chceme směřovat,“ uvedl spoluautor studie profesor Eric Lambin

    Druhá studie pak zkoumala, kolik uhlíku by vysazený les mohl z atmosféry absorbovat. Zjistilo se, že v půdě chudé na uhlík se přidáním nových stromů hustota výskytu organického uhlíku opravdu zvyšuje. Také se ale ukázalo, že na místech již bohatých na uhlík se po zasazení stromů procento jeho výskytu snižuje.

     

  • První vystoupení v barcelonské opeře po karanténě – koncert pro 2292 rostlin

    24. červen 2020

    Vyprodané hlediště není pro barcelonskou operní scénu Gran Teatre del Liceu žádnou výjimkou. V pondělí ale hudebníci předstoupili před velmi neobvyklé publikum – na počest ukončení nucené karantény kvůli pandemii koronaviru zahráli sálu plnému pokojových rostlin.

    Celou performanci vymyslel konceptuální umělec Eugenio Ampudia – její součástí bylo právě vystoupení smyčcového kvarteta UceLi. Sedadla v opeře zaplnilo 2292 rostlin, hudebníci jim zahráli Pucciniho Crisantemi. Přestože v publiku neseděl ani jeden člověk, mohli si i lidští diváci užít toto vystoupení Concert pel biocè díky živému vysílání na internetu. Slavná operní scéna v oficiálním prohlášení ke koncertu uvedla, že jde o „vysoce symbolický akt na obranu hodnot umění, hudby a přírody, který je jakýmsi úvodním dopisem k našim znovuobnoveným aktivitám“.

    Rostliny byly dovezeny z nedalekých okrasných školek a každou z nich pak po koncertě věnovali zdravotníkovi z fakultní nemocnice v Barceloně. Pořadatelé akce chtěli, jak se dále uvádí v oficiálním prohlášení, po tomto „zvláště bolestném období nabídnout v rámci návratu k činnosti jinou uměleckou perspektivu, takovou, která nás přiblíží k tomu opravdu důležitému, našemu vztahu k přírodě“.

    Barcelonská operní scéna nuceně ukončila provoz v polovině března. V zemi bylo zatím dle údajů Johns Hopkins University potvrzeno 246 504 případů nákazy koronavirem a 28 324 úmrtí. Nouzový stav skončil v neděli a kulturní akce se mohou začít konat s omezeným počtem diváků. Umělci po celém světě se potýkají s problémy souvisejícími s pozastavením činnosti kvůli vynuceným restrikcím v průběhu pandemie koronaviru. Někteří zkusili online streamování, jinde promítali v drive-in kinech pro diváky v autech, a někdy dokonce vystupovali na prázdných stadionech.