Ze smartphonů se do těla můžou dostávat jedovaté látky, ukázala studie

mobil - mobily - smartphone
mobil - mobily - smartphone

Pokud používáte mobilní telefon, můžou se vám z něj do těla dostávat jedovaté látky. Takový je závěr nové studie výzkumníků a výzkumnic Univerzity v Torontu, kteří se zaměřili hlavně na chemikálie přidávané do plastových částí elektroniky.

Výzkum, na kterém je studie založená, byl vůbec prvním pokusem najít vztah mezi používáním drobné elektroniky a zatíženým lidského organismu látkami používanými ke změkčování součástek a předcházení jejich vznícení. „Zajímáme se o ně, protože jsou spojeny s neurotoxicitou, sníženou plodností a problémy se štítnou žlázou,“ vysvětlila hlavní autorka studie Miriam Diamond. Během výzkumu, který byl zaměřen jen na ženy v plodném věku, vědci a vědkyně zjišťovali obsah toxických látek v chytrých telefonech a poté i v tělech jejich majitelek. Podle jejich zjištění existuje spojitost mezi množstvím zpomalovačů hoření nalezených v mobilech a na rukou a v moči žen, kterým telefony patřily. Výzkum zároveň objevil, že ve smartphonech je těchto látek víc než ve velkých domácích elektronických zařízeních, jako jsou televize. Další výzkumy na toto téma, které je dnes v toxikologických kruzích velmi živé, budou nejspíš přibývat. Miriam Diamond totiž s vědeckou opatrností dodává, že ani její studie ještě neprokázala, jestli jsou elektronická zařízení skutečně hlavním zdrojem látek objevených v tělech zkoumaných žen.

Spustit audio
  • Brazílie schválila stovky nových pesticidů. Skoro polovina z nich obsahuje vysoce rizikové látky

    13. červen 2019
    Pesticidy

    Od doby, kdy se v lednu letošního roku v Brazílii chopil moci krajně pravicový prezident Jair Bolsonaro, schválila země stovky nových druhů pesticidů sloužících k hubení škůdců zemědělských plodin. Mnoho z nich přitom obsahuje zdraví škodlivé látky a v Evropě jsou zakázané.

    Ze 169 pesticidů nově schválených v květnu letošního roku jich 78 obsahuje látky, které jsou britskou organizací Pesticide Action Network klasifikovány jako vysoce rizikové, a 24 z nich je složeno z látek zakázaných v Evropské unii. Píše o tom zpráva publikovaná organizací Greenpeace.

    „Zdá se, že urychlili proces schvalování pesticidů. Některé z nich jsou vysoce rizikové a to vyvolává obavy,“ řekl toxikolog profesor David Eastmond z University of Carolina deníku The Guardian. S urychlováním schvalování pesticidů ale přišla už vláda minulého prezidenta Michela Ternera. Od září 2016, kdy se stal prezidentem, bylo v Brazílii schváleno přes 1200 nových pesticidů, to je zhruba dvojnásobný nárůst oproti předchozím letům. Bolsonaro v politice svého předchůdce pokračuje. Byl totiž zvolen i díky podpoře velkých agropodnikatelů.

    Na situaci už začínají reagovat obchodníci v Evropě. Švédský řetězec supermarketů Paradiset, který se zaměřuje na organické potraviny, přestal minulý týden prodávat brazilské výrobky. Důvodem je právě nárůst pesticidů, ale také hrozba, kterou Bolsonaro představuje pro Amazonský deštný prales. Zakladatel řetězce Johannes Cullberg také zahájil kampaň s názvem #BoycottBrazilianFood

    Podívejte se také na Pesticidy škodí. Včely a čmeláci kvůli nim ztrácejí schopnost opylovávat.

  • Radnice Brna-střed odmítla pokračování projektu Housing First. Nejchudší lidé byty nedostanou

    13. červen 2019
    Housing First, sociální program v Brně. 2 děti Agáty Olahové, Medlánky

    Zastupitelé městské části Brno-střed na úterním zasedání odmítli projekt pro ukončování bezdomovectví Housing First, který rozjela předchozí koalice. Projekt měl lidem žijícím na ulici a chudým rodinám nabídnout byty, na které mohla radnice získat peníze z evropských dotací od Ministerstva práce a sociálních věcí.

    Byty měly být určeny například lidem ze zrušené ubytovny na Olomoucké ulici. Opozice složená z Pirátů, Zelených a hnutí Žít Brno navrhla 30 bytů, do kterých by se po přísném výběrovém řízení nastěhovali lidé bez domova. Zastupitelé však tyto kroky k ukončování bezdomovectví zamítli. Pro usnesení hlasovalo jen 15 zastupitelů z 45.

    „Na Brnu-střed je dobojováno. A bohužel musím říct, že se zapojení Brna-střed do Housing First vybojovat nepodařilo. Přesto děkuju zastupitelům klubu Žít Brno, Zelených a KDU-ČSL za podporu,“ uvedl jeden z iniciátorů projektu Martin Freund pro server Brněnská drbna.

    Projekt měl být původně schválen už v květnu, zastupitelé s ním však v některých bodech nesouhlasili a vrátili ho k přepracování. Nakonec jej ale odmítli. „Nesouhlasím s bodovým systémem. Lidé dostanou body třeba za užívání návykových látek či za vykázání z azylového domu. Byt pak přidělí nejvíce problematickým zájemcům,“ shrnul pro Brněnskou drbnu své výhrady zastupitel Brna-střed a náměstek primátorky pro oblast sociálních služeb Robert Kerndl.

    Součástí Housing First byl přitom v Brně úspěšný projekt Rapid Re-housing nebo Housing First, který fungoval za minulého vedení radnice. Šanci vrátit se zpět do běžného života dostalo díky němu 50 rodin v nouzi. 96 procent z nich si byty udrželo. Projekt dokonce nedávno získal prestižní ocenění RegioStar Awards pro nejlepší projekt ukončování bezdomovectví.

    Nové vedení města i městské části Brno-střed se ale k Housing First stavělo zdrženlivě už od nástupu na radnici. Definitivní rozhodnutí o budoucnosti projektu padne v Brně 18. 6., kdy se o něm bude jednat na magistrátu.

    Housing First úspěšně funguje například ve Finsku, kde dlouhodobě pomáhá snižovat počet bezdomovců. Přečíst si o něm můžete v našem článku.

  • Po Wu-Tangu je na řadě Big Poppa. V New Yorku pojmenovali ulici na počest rapera Notorious B.I.G.

    12. červen 2019
    Notorious B.I.G.  na obalu desky Born Again

    Jedna z brooklynských ulic byla v pondělí během slavnostního ceremoniálu přejmenována na ulici Christophera Wallace, což bylo občanské jméno „diamantového“ rapera Notorious B.I.G. Ten se v této newyorské čtvrti narodil před 47 lety a žil zde s matkou Volettou Wallace.

    Voletta se slavnosti účastnila spolu se dvěma dětmi, které po Biggiem zbyly. Úspěšný raper byl totiž zastřelen v Kalifornii v roce 1997, když propagoval svou desku Life After Death. Wallace zemřel v pouhých 24 letech, jeho vrah nebyl nikdy vypátrán. O čestném přejmenování rozhodl jednohlasně městský koncil v tajném hlasování. Vedoucí iniciativy za pojmenování ulice po slavném raperovi LeRoy McCarthy prohlásil, že ocenění Biggieho není pouze symbolické pro jednu významnou postavu, ale jde o samotný symbol celé čtvrti, potažmo hip hopu a jeho místního významu. Nejedná se o první podobnou akci, před několika týdny se ze Staten Island stal Wu-Tang Clan District. V roce 2013 bylo jedno z hřišť v brooklynském parku pojmenováno po Adamu „MCA“ Yauchovi z tria Beastie Boys, který nečekaně zemřel rok předtím.

  • Děti z Aljašky mají jako školní závěrečnou zkoušku kurz přežití na odlehlém ostrově

    12. červen 2019
    Děti z Aljašky mají jako školní závěrečnou zkoušku kurz přežití na odlehlém ostrově

    Zvládnout rozdělat oheň, dokázat si obstarat jídlo ve volné přírodě nebo přespat pod širým nebem – i to jsou úkoly pro žáky Schoenbar Middle School z města Ketchikan na Aljašce, kteří jsou v posledním, tedy osmém ročníku. Jako závěrečnou zkoušku absolvují děti dvoudenní kurz přežití na odlehlém místě. Netradiční ukončení školní docházky má na Aljašce tradici už 45 let.

    Třídy se se svými učiteli v květnu vypraví na jeden z neobydlených ostrovů nedaleko osmitisícového Ketchikanu – například na malý opuštěný Back Island. S sebou mají děti na dvoudenní zkoušce výdrže jen základní vybavení, například spacák, kapesní nožík, motouz, zápalky nebo plechovku namísto nádobí. Do ní si tak k večeři na ohni připraví mořskou okurku, kterou musí předtím chytit v oceánu. S kurzy přežití začal jako první v roce 1973 Stephen Kinney, který na škole v Ketchikanu tehdy vyučoval. Podle něj můžou být pro lidi, kteří žijí na Aljašce, dovednosti jako postavit přístřešek nebo umět založit oheň stále důležitou součástí života – a to i v dnešní době. Proto na škole se svým kolegou zavedl i dvoutýdenní kempy v přírodě pro děti v předposledním ročníku. Ty je mají připravit nejen na závěrečný kurz přežití, ale i na samotný život na Aljašce.

    Podívejte se, jak se naši moderátoři zúčastnili kurzu přežití.

  • Při výzkumu kráteru na Antarktidě pomáhají tuleni se speciálními anténami na hlavách

    12. červen 2019
    Tuleň s vysílačkou

    V roce 2017 se na Antarktidě u Weddellova moře objevila díra v ledu, která nakonec dosáhla velikosti asi 19 000 čtverečních mil – rozlohou je tedy větší než Česká republika. O tom, proč se v antarktických ledech takzvané polynie můžou otevřít, mají nyní vědci lepší představu. U výzkumu jim asistovali i nevšední pomocníci.

    Kromě robotů a vysílaček zapojili vědci z Washingtonské univerzity do výzkumu i tuleně, kterým na hlavu připevnili speciální antény. Zásadní je pro vědce přirozený pohyb tuleňů ve vodě, díky kterému lze dobře zmapovat prostředí v bezprostřední blízkosti díry. Tuleni totiž plavou i v antarktických hlubinách samotné polynie. A antény se zabudovanou přenosovou technikou jim v tom nijak nebrání.
    Vědci dlouhodobě bádají, co díry v ledu velkých rozměrů způsobuje. V Antarktidě se polynie objevují opakovaně, podle klimatologů můžou mít také značný dopad na klima. Tým z Washingtonské univerzity nyní zjistil, že aby polynie vznikla, musí se spojit velké množství faktorů. V oblasti, kde se obří díra otevřela, je podmořská hora, která v kombinaci se silnými bouřkami utváří víření mořské vody – slanější vodou pak víří z hlubších částí oceánu až na vrchol. Jakmile je voda ochlazena, znovu padá na dno, a led se tak už nemůže znovu vytvořit.

  • Jak „insta“ místa mění okolí – v Perthu postaví kvůli nejfotografovanějšímu domku veřejné WC

    11. červen 2019
    Nejfotografovanějším místem v Perthu je modrá kůlnička

    Pořídit si fotku u neobvyklé Bell Tower nebo moderního mostu Elizabeth Quay v australském Perthu už turisty nepřitahuje tolik jako snímek s malým modrým domkem na kůlech v moři v tamním přístavu.

    K malé stavbě s molem stranou od centra se vydává čím dál tím více lidí, čehož si všimla i městská rada. Podle ní se, jak píše CNN, s nadturismem v této lokalitě pojí hned několik problémů – třeba ten, že turisté parkují v přilehlých ulicích a pak nebezpečně přebíhají hlavní ulici vedoucí podél přístavu. „V uplynulých letech se zvýšil počet turistů, kteří se do této části města vydávají. Přijíždí sem jak speciálními autobusy, tak po vlastní ose. Nejbližší veřejné toalety jsou vzdálené asi 2,4 kilometru,“ zaznělo na radě. Aby fotky chtiví lidé nevyužívali sociální zařízení v blízké restauraci, rozhodlo se město pro turisty i místní postavit první toaletu na solární pohon. Její vybudování bude stát v přepočtu 6,3 milionu korun. Dalších zhruba 317 tisíc korun bude stát roční údržba zařízení.

    Podívejte se taky na Mileniálové při výběru dovolené důvěřují více Instagramu než svým přátelům a rodině.

  • Radiohead zveřejnili 18 hodin tajných materiálů z éry OK Computer. Čelí tak hackerům

    11. červen 2019
    Minidisk Thoma Yorka

    Ukradený obsah minidisku Thoma Yorka si následujících osmnáct dní můžete stáhnout za 18 liber na Bandcampu kapely.

    Hackeři, kteří odcizili nahrávky, které se nikdy neměly dostat na veřejnost, požadují za jejich navrácení 150 000 dolarů (v přepočtu cca 3 400 000 Kč), nebo hrozí jejich zveřejněním. Podle oficiálního vyjádření kapely na sociálních sítích se Radiohead ale rozhodli místo vyplácení výkupného zjistit, jakou hodnotu neveřejný materiál z období jejich nejslavnějšího alba OK Computer doopravdy má. A to tím, že ho nyní nabízí ke stažení za přibližně 500 Kč na svém Bandcampu. Zároveň ale s typicky britským humorem varují, že je to zatraceně velká a pro většinu pravděpodobně ne moc zajímavá sbírka souborů, které ovšem zároveň alespoň vystačí na nespočet deštivých dnů. Výdělek z prodaných nahrávek pak poputuje za sociopolitickým hnutím Extinction Rebellion, které se mimo jiné zabývá například bojem proti klimatickým změnám.

  • Studenti medicíny z Univerzity Karlovy chtějí středoškolákům přednášet o významu očkování

    11. červen 2019
    Očkování

    Zvyšovat středoškolákům povědomí o důležitosti očkování nebo jim předávat pravdivé informace o různých typech vakcín – i to jsou cíle projektu Medici PRO Očkování studentů lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

    Podle nich jsou středoškoláci jako budoucí rodiče zranitelní tím, že často tráví čas na sociálních sítích, které mohou být v oblasti očkování zdrojem dezinformací nebo neférových argumentů. Jeden z tvůrců projektu, medik Lukáš Vaněk o tom mluvil v květnu ve vysílání Českého rozhlasu.
    Medici chystají pro střední školy interaktivní semináře. Chtějí fungovat jako prostředník mezi laickou a odbornou veřejností a předávat informace o očkování způsobem, který bude pro studenty ve věku zhruba od 15 do 19 let srozumitelný. Podle svých slov cítí odpovědnost za vývoj situace v oblasti očkování v Česku, tedy za klesající proočkovanost. Roste počet rodičů, kteří děti očkovat nenechávají nebo očkování odkládají, protože je považují za nebezpečné. Závažné nežádoucí účinky ale podle lékařů nejsou prokázány.
    Povinně jsou děti v Česku očkovány proti spalničkám a příušnicím, dále například proti záškrtu, tetanu nebo žloutence typu B. Včetně nepovinných vakcín, jako jsou ty proti pneumokokovým infekcím nebo chřipce, je to ročně milion dávek. Rodičům, kteří děti očkovat odmítnou, hrozí v Česku pokuta až 10 000 korun. Situacemi, kdy rodiče očkování svých dětí odmítli, se už v Česku zabývaly soudy.

  • Pěstování sóji a palmový olej připravily svět o lesy o ploše dvou Británií, tvrdí Greenpeace

    11. červen 2019
    Palmy pěstované pro výrobu palmového oleje

    Do začátku příštího roku ubude na planetě zhruba 50 milionů hektarů zalesněné plochy, což se dá přirovnat k rozloze dvou Spojených království. Vypočítala to ekologická organizace Greenpeace s tím, že jde o úbytek za roky 2010 až 2020.

    Právě na začátku tohoto období totiž velcí výrobci a prodejci potravin sdružení v organizaci Consumer Goods Forum slíbili zmírnit odlesňování, a to prostřednictvím udržitelnějšího získávání čtyř hlavních produktů, které jsou s odstraňováním lesů spojené, konkrétně sóji, palmového oleje, papíru a buničiny a masa z dobytku. „Odlesňování může za zhruba 20 % všech emisí skleníkových plynů. Každou minutu je zničen tropický prales o rozloze 50 fotbalových hřišť,“ zdůvodnily už dříve velké firmy své rozhodnutí s tím, že zmíněná čtveřice produktů tvoří hlavní suroviny v dodavatelském řetězci většiny výrobců. Greenpeace ale obviňuje firmy, že své závazky neplní. Podle zprávy neziskové organizace se od roku 2010 třeba v Brazílii zvětšila plocha, na které se pěstuje sója, o 45 %. V případě pěstování palmového oleje v Indonésii to je navýšení pozemků o 75 %. Greenpeace k tomu dodává, že mizení lesů je zhruba v 80 % případů způsobené právě zemědělskou produkcí. „Firmy by teď měly vést krizová jednání, místo toho se stále snaží zvyšovat poptávku po svých výrobcích, která povede k dalšímu zhoršování odlesňování. Náš vzkaz pro společnosti je jednoduchý: rozvíjejte svůj byznys tak, abyste předcházely klimatickému a ekologickému zhroucení,“ cituje server Guardian Annu Jones, vedoucí kampaně týkající se záchrany lesů z britské pobočky organizace. Aktivisté z Greenpeace se obrátili začátkem letošního roku na více než 50 obchodníků, dodavatelů a výrobců s dotazem, jestli mohou prokázat, že se jim podařilo zlepšit přístup k odlesňování, tím, že zveřejní dodavatele svých surovin. Jen hrstka z nich prý odpověděla, přičemž všichni měli mezi původci surovin ty, kteří se na ničení lesů podílí. Žádný z padesáti oslovených navíc nebyl podle Greenpeace schopný prokázat smysluplnou aktivitu, která by dokázala ukončit odlesňování. Greenpeace se přitom dívalo na zásady podnikání firem a taky na veřejně dostupné informace týkající se dodavatelského řetězce.

    Přečtěte si taky Češi a Slováci mají „mobilní bič na palmový olej“.