Ze Springbreakers od Harmony Korinea bude televizní seriál

Postava vznikla v roce 2025 díky indonéskému tvůrci vystupujícímu jako Noxa. K výrobě polínka s pálkou využil DALL-E, model společnosti OpenAI k převodu textu na obrázek. Figurka přitom vychází z kentonganu – druhu bubnu, který se v jihovýchodní Asii používá k probouzení muslimů před svítáním, aby se mohli najíst během ramadánu. Jeho AI podoba se širokým úsměvem a prázdným pohledem je antropomorfní verzí tohoto nástroje, vysvětluje britský The Guardian.

Z postavičky se za více než rok stal virální fenomén, který během několika měsíců nabyl na hodnotě. Krom TikToku obletěl YouTube či Roblox, objevil se i jako plyšák nebo na hrnečcích i dalších produktech. Právě využití memu je nyní předmětem soudní pře. Na jedné straně stojí společnosti Spyder Games LLC a Speedy Simulator Gaming LLC Studios, které v rámci své firmy Do Big Studios využily virální popularity AI postav a vytvořily s nimi herní trhák „Steal a Brainrot“, na druhé je francouzský startup Mementum Lab, který zastupuje Noxu.

Právní bitva, která se odehrává u kalifornského soudu, by podle webu NPR mohla rozhodnout o tom, zda lze několik „brainrot postav“ použít ve hrách a dalších médiích bez placení autorských honorářů nebo uvedení jejich tvůrců. „Podle platného práva vyžaduje ochrana autorských práv lidské autorství a materiál generovaný umělou inteligencí se na ni nekvalifikuje,“ uvedly Spyder a Speedy ve své stížnosti směrem k společnosti Mementum, kterou zažalovaly. Zástupci Noxy naopak argumentují, že bez člověka by postavička vůbec nevznikla.

Společnost Mementum nejprve úspěšně zažádala o stažení Tung Tung Tung Sahur ze hry „Steal a Brainrot“ na základě zákona EU o digitálních službách. V reakci na následnou žalobu od firmy Do Big Studios firma podala protižalobu ve Spojených státech za porušení ochranné známky. Společnost ale zatím ve Spojených státech pro Triple T ochrannou známku nevlastní.

Americký Úřad pro autorská práva loni potvrdil, že díla vytvořena pomocí umělé inteligence mohou být chráněna autorským právem. U obsahu generovaného čistě AI se však autorství posuzuje případ od případu. Vývoj soudního sporu tak bude záviset na složité mezinárodní síti právních jednání týkajících se zákonů o duševním vlastnictví.

Nominace na literární Nobelovku můžou podávat například profesoři literatury a lingvistiky, předchozí laureáti nebo představitelé spisovatelských organizací, připomíná server Deutsche Welle.

Jména Akademie přijímá do 31. ledna. Administrátor sestaví dlouhý seznam, který obvykle čítá kolem 200 kandidátů, a předloží ho Nobelovu výboru Švédské akademie. Následně vznikne užší výběr přibližně dvaceti až dvaceti pěti jmen. Po shromáždění zpětné vazby výbor v průběhu jara sestaví svůj užší seznam, který obvykle zahrnuje pět kandidátů, vysvětluje web Švédské akademie.

Přes léto se členové Akademie musí seznámit s díly vybraných autorů a napsat posudky a odůvodnění volby preferovaného laureáta. V září se konají minimálně tři zasedání, kde se nový laureát vybírá. Aby byl výběr platný, musí jeden z kandidátů získat více než polovinu odevzdaných hlasů. Na začátku října se pak svět dozví vítěze.

Co přesně hraje roli ve výběru, Akademie detailně neuvádí. Ve své závěti Alfred Nobel, zakladatel ceny, každopádně stanovil, že by měla být udělena osobě, která vytvořila „nejvýznamnější dílo idealistického směru“. Instituce rovněž střeží seznam nominovaných i hlasování akademiků – tyto informace veřejnosti poskytne až o 50 let později.

Jediným českým laureátem Nobelovy ceny za literaturu je spisovatel Jaroslav Seifert, který ji získal v roce 1984.

Tokijské soutěže s názvem „Matt Race“, pořádané společností vyrábějící matrace, se zúčastnily desítky lidí. Na matracích spali účastníci až 90 minut, přičemž soutěžili o hlavní cenu ve výši přes dva miliony jenů, tedy více než čtvrt milionu korun. Cílem bylo co nejrychleji a tvrdě usnout, kvalitu spánku hodnotila zařízení sledující mozkovou aktivitu.

„Byla to veselá soutěž,“ uvedl pro agenturu AFP účastník Chisato Honda. Finanční odměnu si nakonec odnesla Suimii, která zveřejnila pouze svou přezdívku. „Chci žít sama, takže si myslím, že peníze použiji na stěhování,“ okomentovala své vítězství.

Jakkoli se soutěž zdá být pohodová, upozorňuje na problém, který v Japonsku trápí miliony lidí – chronický nedostatek spánku. Japonci patří mezi národy s nejkratší průměrnou dobou spánku. Podle průzkumu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj naspí v průměru 7 hodin a 42 minut, což je nejméně ze 35 zemí účastnících se studie, píše server Japan News.

Nedostatek odpočinku souvisí mimo jiné s dlouhou pracovní dobou, dojížděním do práce i vysokými nároky zaměstnavatelů. Pokud lidé nedostatek či poruchy spánku přechází, zvyšují tím riziko zdravotních problémů, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak, srdeční choroby i deprese. Nespavost přitom postihuje v Japonsku přibližně 10 milionů lidí a asi 9 milionů z nich má syndrom středně těžké až těžké spánkové apnoe.

Debatu o kultuře pracovního nasazení rozvířila v červenci i premiérka Sanae Takaichi. Na svém účtu X tehdy zveřejnila, že od nástupu do úřadu obvykle spí maximálně tři hodiny, a zdůraznila tak svůj nabitý program, což v Japonsku vyvolalo rozsáhlou debatu o extrémních pracovních i spánkových návycích.

Pracovní den v některých japonských korporacích přesahuje 12 hodin. V posledních letech přitom země čelí případům karoši neboli „smrti z přepracování “, upozorňuje článek deníku The New York Times. Problém se dostal do centra pozornosti v roce 2016, kdy Matsuri Takahashi, zaměstnankyně reklamního giganta Dentsu, spáchala sebevraždu poté, co odpracovala více než 100 hodin přesčasů měsíčně. Po její smrti Japonsko zavedlo limit 45 hodin přesčasů měsíčně.

Ve Francii protesty začaly 17. září v pařížském regionu a postupně se rozšířily po celé zemi. Studenti upozorňují na nedostatek učitelů, přeplněné třídy, špatný stav škol a dlouhou výuku. Podle BBC se některé demonstrace změnily v násilné střety, při kterých došlo k poškození nebo zapálení škol. Od začátku protestů bylo podle francouzských úřadů zatčeno kolem 5 000 lidí, z nichž 87 procent tvořili nezletilí.

Podobné protesty se konaly také v Belgii, kde studenti v Lutychu v pondělí zablokovali vstupy do několika škol. Vadí jim především změny ve školství, rozpočtové škrty a reformy, které podle nich mohou zhoršit podmínky pro studenty. Demonstrace byly zpočátku převážně pokojné, později ale v centru města došlo k násilnostem a policie zadržela šestnáct lidí.

Jiný důvod zase přivedl davy do ulic v Barceloně. Tisíce lidí tam v pondělí protestovaly proti rostoucím cenám bydlení a nájmů a požadovaly dostupnější bydlení. Poklidná demonstrace se později změnila ve střety s policií, hořely kontejnery a vznikaly barikády. Policie zadržela třináct lidí a 30 policistů utrpělo lehká zranění, uvádí Euronews.

Protesty se nevyhnuly ani Kosovu, kde lidé v hlavním městě Prištině požadovali omezení pravomocí soudu pro válečné zločiny v Haagu. Demonstrace souvisí s nedávným odsouzením bývalého prezidenta Hashima Thaçiho a dalších představitelů Kosovské osvobozenecké armády za válečné zločiny. Když se kosovskému parlamentu pokus o změnu zákona nepodařilo prosadit, protestující se střetli s policií, která použila slzný plyn.

Obavy z toho, že by se umělá inteligence mohla vymknout lidské kontrole a ohrozit lidstvo, v posledních letech sílí. Někteří současní i bývalí výzkumníci v oboru upozorňují na možná existenční rizika spojená s dalším vývojem technologie. Vědec Evan Hubinger například uvedl, že podle něj existuje více než 10 procent šance, že AI „zabije všechny lidi“, uvádí BBC.

Ještě předtím, než by se ale umělá inteligence obrátila proti lidstvu, by podle některých odborníků mohla ovlivnit vztahy mezi samotnými lidmi. Výzkumníci z UNICAMP zkoumali, jak populární chatboti reagují na hypotetické uživatele s různými politickými názory.

Výsledky ukázaly, že modely své odpovědi za určitých podmínek přizpůsobují postojům uživatele. Tento jev se označuje jako „sycophancy“, tedy podlézavost nebo přehnané přitakávání uživateli. Chatbot může například uživateli nabídnout odpověď, která potvrzuje jeho přesvědčení, místo aby mu poskytl nezávislé hodnocení.

Vědci upozorňují, že problém může nastat ve chvíli, kdy uživatel takovou odpověď považuje za objektivní posouzení. Pokud lidé dostávají od AI především potvrzení vlastních názorů, může to podle nich přispívat k dalšímu rozdělování společnosti.

Studie má ale důležité omezení. Výzkumníci netestovali, zda politické zrcadlení chatbotů skutečně vede ke změně názorů nebo chování uživatelů. Měřili pouze změny v odpovědích samotných modelů.

„Naše studie prokazuje změnu v reakcích modelu za kontrolovaných podmínek,“ uvedl jeden z výzkumníků Dias pro server Deutsche Welle. Zároveň zdůraznil, že výsledky neprokazují, že by se uživatelé kvůli chatbotům stávali více polarizovanými, radikalizovanými nebo náchylnějšími ke konfliktu.

Společnosti OpenAI a Anthropic tvrdí, že jejich cílem je vyvíjet umělou inteligenci tak, aby byla pro lidi přínosná a zároveň bezpečná. Kritici naopak upozorňují, že technologické firmy někdy schopnosti AI zveličují, aby zvýšily její popularitu nebo zisk.

Výzkum tak zatím nepřináší důkaz, že by chatboti dokázali lidi radikalizovat. Ukazuje ale další problém, který může s rostoucím využíváním AI získávat na významu.

Koncertní rezidence byly po desetiletí spojovány především s Las Vegas. Místo cestování z města do města umělec vystupuje několik dní nebo týdnů na jednom místě a za koncertem cestují diváci. Podobný model se nyní stále více objevuje také v Evropě, píše Euronews.

Výrazným příkladem je Madrid. Shakira tam odehrála sérii dvanácti koncertů v dočasně vybudovaném Shakira Stadium. Bad Bunny soustředil deset vystoupení na stadionu Riyadh Air Metropolitano a Dani Martín se stal prvním umělcem s rezidencí v madridské Movistar Areně. Podobné formáty se týkají také dalších světových hvězd, například Céline Dion, Adele nebo Ariany Grande.

Podle FACUA koncentrace vystoupení na jednom místě umožňuje hudebnímu průmyslu využívat stejný prostor delší dobu a snižovat náklady. Pro diváky, kteří za umělcem musí cestovat do jiného města nebo země, ale může být výsledná cena návštěvy výrazně vyšší.

Rezidence navíc nejsou jedinou změnou evropského trhu s živou hudbou. Studie organizací Reset!, Live DMA a Syndicat des musiques actuelles ukazuje, že vlastnictví velkých festivalů, arén a stadionů se stále více koncentruje v rukou několika velkých skupin. Více než 150 největších festivalů v Evropské unii je podle studie spojeno se čtyřmi skupinami – AEG, Live Nation, CTS Eventim a Superstruct.

Zda se koncertní rezidence v Evropě stanou běžnou součástí hudebního trhu, tak podle FACUA nakonec rozhodnou sami fanoušci. Pokud budou ochotni za svými oblíbenými interprety cestovat a hradit další náklady, může podobných koncertních sérií přibývat.

Organizátoři minulý měsíc potvrdili, že vstupenky na festivalový víkend budou za historicky nejvyšší cenu, tedy 408 liber, včetně rezervačního poplatku, píše server BBC. Hlavní hvězdy festivalu přitom stále nejsou oznámeny, to ovšem fanoušky od koupě neodradilo. Vstupenky se začaly prodávat včera v 10:00 SEČ. V 10:42 See Tickets potvrdily, že celá alokace byla vyprodána.

Zvýšení cen vedlo ke stížnostem, někteří cenu pro rok 2027 i s ohledem na inflaci označili za nepřiměřenou. „Naposledy jsem tam byl v roce 2009. Stálo to 165 liber. Připadalo mi to dostupné, stálo to za každou korunu. S ohledem na inflaci by to teď jasně mělo být 300 liber. Chápu to, jde o charitativní akci. Ale 400 liber?? To mi nepřijde správné ani férové,“ cituje web Euronews jednoho z někdejších fanoušků festivalu.

Glastonbury se po roční pauze uskuteční od 23. do 27. června 2027. Organizátorka Emily Eavis potvrdila, že hlavní jména festivalu jsou již domluvena. Mezi favority sázkových kanceláří jsou například americké zpěvačky Taylor Swift a Rihanna nebo britské skupiny The Rolling Stones či Radiohead. Eavis zároveň odmítla spekulace ohledně vystoupení Madonny nebo Oasis. Britská kapela ostatně pro příští rok oznámila vlastní turné po Evropě i Spojených státech.

Anthropic ke svému AI modelu Claude přistupuje lidštěji, než jak o svých modelech hovoří jeho konkurenti. Debaty společnosti s filozofy i představiteli různých náboženských tradic se zabývaly otázkou, zda by AI mohla mít vědomí a zda je možné k vývoji modelů využít staletí lidského morálního myšlení.

Během rozsáhlé série důvěrných schůzek, telefonátů a diskusí museli účastníci podepsat dohody o mlčenlivosti, které jim bránily ve zveřejnění jakéhokoli nepublikovaného výzkumu společnosti Anthropic, uvádí reportáž deníku The New York Times. Do diskuse se zapojil i Christopher Olah, jeden ze spoluzakladatelů firmy. Zajímalo ho, jestli by byl svět bezpečnější, kdyby se AI modely staly pozitivní silou a pro lidstvo nebyly hrozbou. Poté, co Olah hovořil s americkým deníkem, byly podle Anthropicu dohody o mlčenlivosti týkající se schůzek v létě zrušeny.

Mnozí účastníci vnímali myšlenku, že by modely umělé inteligence mohly něco cítit či si uvědomovat samy sebe, skepticky. Někteří zůstali na pochybách, jiní začali možnost vědomí AI brát vážně. Kritici však naznačují, že přístup, který zachází s modely umělé inteligence jako s nezávislými entitami, ignoruje odpovědnost lidí, kteří je v první řadě vytvořili. Tím zmírňuje vinu vedoucích pracovníků společností zabývajících se umělou inteligencí, pokud by jejich produkty způsobily společenskou újmu.

Zatímco Anthropic svolával myslitele, nejmocnější náboženský vůdce světa, papež Lev XIV., vydal v květnu letošního roku své vlastní morální vize týkající se umělé inteligence. V encyklice „Magnifica Humanitas“ neboli „Velkolepé lidstvo“ uvedl, že lidstvo – ve vší své velkoleposti i zranitelnosti – nesmí být nikdy nahrazeno ani překonáno. K tématu AI se papež vyjádřil i v posledních dnech. Na sociální síti X napsal, že mezi tvorbou člověka a díly vytvořenými algoritmy existuje zásadní rozdíl. „Algoritmům chybí jiskra lidskosti. Z tohoto důvodu si církev přeje obnovit spojenectví s umělci a kulturními institucemi, aby chránila naši lidskost,“ dodal papež Lev XIV.

Speciální podvodní slunečníky by korálům poskytly stín a zmírnily dopady intenzivního slunečního záření. Když teplota oceánu příliš stoupne, korály kvůli stresu vypuzují mikroskopické řasy žijící v jejich tkáních, které jim dodávají živiny i charakteristické zbarvení. Výsledkem je bělení korálů i ztráta významného zdroje energie. Při dlouhotrvajícím tepelném stresu pak mohou korály uhynout, upozorňuje web Discover Wildlife.

Extrémní horka přitom korálové útesy postihují stále častěji. V srpnu Globální síť pro monitorování korálových útesů uvedla, že k bělení nyní dochází zhruba každých pět až šest let, zatímco dříve k nim docházelo zhruba jednou za desetiletí. Poslední globální bělení začalo v roce 2023. Mezi lety 2023 a 2024 klesla plocha tvrdých korálů celosvětově o 8,9 procenta – což je podle serveru Euronews největší roční pokles v historii.

Skupina vědců na Floridě se domnívá, že podvodní slunečníky by mohly škody zmírnit. „Řešení, jako je stínování, může nabídnout dočasnou ochranu v malém měřítku,“ říká Karen Neely z Nova Southeastern University, hlavní autorka výzkumného článku publikovaného v časopise Frontiers in Marine Science.

Výzkumný tým se zaměřil na korály u floridského souostroví Florida Keys poté, co ho v roce 2023 zasáhla rekordní vlna veder. Rok nato otestoval speciální stínící konstrukce nad koloniemi mozkových korálů v dolní části Florida Keys. Vědci rozdělili kolonie na dvě skupiny: jednu nechali odkrytou, druhou vybavili plovoucími stínidly vyrobenými z PVC rámů a nylonové síťoviny – jako podvodní slunečníky zavěšené asi 30 centimetrů nad korály. Některé zastíněné korály začaly po instalaci deštníků znovu nabývat své barvy, naopak obnažené korály během nejteplejší části experimentu zbledly.

Vědci zdůrazňují, že stínidla neslouží k ochlazování vody. Místo toho snižují intenzivní sluneční záření a ultrafialové záření, které může bělení zhoršovat. Dále zdůrazňují, že deštníky jsou dočasným řešením. Pokrýt tímto způsobem celé útesy by totiž bylo finančně i technicky náročné. Dlouhodobá ochrana v konečném důsledku závisí na omezení oteplování moří. Mezitím teploty oceánů na celém světě nadále lámou rekordy.