Železná srdce kukuřičných Leviatanů

Trojici různorodých filmových titulů načal klasický festivalový popcorn z Gruzie, ve kterém se moc nemluví a sklízejí se kukuřičné klasy. Balada o dědovi a vnučce George Ovašviliho Kukuřičný ostrov sice po zásluze brala zlato v hlavní karlovarské soutěži, ale jinak je to spíš nenápadné políčko v lánech zajímavějších festivalových sklizní.

Vášnivý verbální tankista Dan Řehák zamířil na novinku specialisty na drsné thrillery Davida Ayera Železná srdce, který si odskočil do roku 1945 a natočil brutální válečné drama. Dan, sám veterán mnoha prohraných válek, trochu kousavě poukazoval na hollywoodské limity snímku, ale chválil jeho vibrace, slušný casting a mužný pach benzínu, korditu a ponožek. Žádný jiný parfém už používat nehodlá.

Možná jen pižmo z Leviatana. Plachý ruský maestro Andrej Zvjagincev natočil monstrózní, přitom ale neokázalý archetypální příběh o konfliktu „everymana“ a zrůdné moci, film rétoricky přesvědčivý, přitom se vyhýbající plané angažovanosti, soudržný a dotažený… a takhle bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Zkrátka, jeden z filmů roku. Nic lepšího o nespravedlivém chrámu světa jen tak neuvidíte.

Čelisti: vaše kazatelna marnosti

Čtěte také