Zemřel jeden z tvůrců seriálu Jen počkej, zajíci!, ruský scenárista Alexandr Kurljandskij

21. prosinec 2020

Po dlouhé nemoci dnes ve věku 82 let zemřel ruský scenárista, dramatik a spisovatel Alexandr Kurljandskij. Proslavil se jako spoluautor scénářů oblíbeného kresleného seriálu Jen počkej, zajíci! (Nu pogodi!, 1969–2006). Pracoval na nich spolu s Arkadijem Chajtem a Felixem Kamovem. V Rusku je znám také jako tvůrce postavičky papouška Kešy, hrdiny animovaného seriálu Vozvraščenije bludnogo popugaja (Návrat ztraceného papouška, 1984–2006).

Na základě jeho scénářů vzniklo dohromady víc než 40 kreslených filmů. V roce 1988 získal Státní cenu SSSR a byl také nositelem čestného titulu zasloužilý umělec. Informuje o tom ruský deník RBK.

Kurljandskij se narodil v roce 1938 v Moskvě. Za války žil s babičkou a dědečkem v evakuaci ve Sverdlovsku (dnes Jekatěrinburg). Vystudoval sice stavební inženýrství a několik let pracoval jako stavbyvedoucí, už za studentských let ale psal pro své spolužáky krátké vtipné scénky. Na vysoké škole se také seznámil s Chajtem, s nímž později spolupracoval na seriálu Jen počkej, zajíci!. Profesionálně se scenáristice věnoval od poloviny 60. let. Psal také knihy, spolu se spisovatelem Eduardem Uspenským například vydal knihu fantastických příběhů Poslednij čempion Zemli (Poslední mistr Země, 1996).

V roce 2018 Kurljandskij v rozhovoru pro ruský zpravodajský server Meduza o zrodu slavného animovaného seriálu řekl: „V těch letech muselo všechno naše umění být k něčemu, z nějakého důvodu a kvůli něčemu – a my jsme přišli s vlkem, který se honí za zajícem. Nikomu se do toho nechtělo.“ Zájem projevil až režisér Vjačeslav Koťonočkin. Když sovětské studio animovaných filmů Sojuzmultfilm na přelomu 60. a 70. let natočilo první díly kresleného seriálu s roztomilým zajícem a věčným smolařem vlkem, velmi brzy zaznamenaly obrovský úspěch. Jednotlivé díly prý zakoupilo sto různých zemí.

Zajímavé je, že když scenáristé seriál připravovali, nebyli si jisti ani hlavními postavami – původně prý místo vlka a zajíce zvažovali třeba lišku a kohouta.

Spustit audio
  • Hroši dokážou rozpoznat hlasy svých přátel, vyplývá z nové studie

    25. leden 2022
    hroch, hroši

    Hroši jsou hlasitá zvířata. Sípavé, troubivé zvuky, které vydávají, se přenášejí na velké vzdálenosti. Vědce proto napadlo, že by hlasové projevy mohly být důležitou součástí hrošího života.

    Nová studie publikovaná v časopise Current Biology ukazuje, že dokážou rozpoznat hlasy ostatních hrochů. Výzkum také ukazuje, že tato zvířata reagují agresivněji na volání cizích hrochů než na jejich sousedy. Upozorňuje na to web Earth.com.

    „Zjistili jsme, že hlasové projevy cizího jedince vyvolaly silnější behaviorální odezvu než ty, které produkují jednotlivci ze stejné nebo sousední skupiny, říká Nicolas Mathevon, profesor na univerzitě Saint-Etienne ve Francii. „Naše studie potvrzuje, že jsou hroši schopní identifikovat stejné druhy na základě hlasových podpisů, a navíc zdůrazňuje, že skupiny hrochů jsou patrioty, kteří se chovají méně agresivně k sousedům než k cizím jedincům.“

    Profesor Mathevon a jeho kolegové studovali zvířata v rezervaci Maputo v Mosambiku, oblasti s několika skupinami hrochů obývajícími různá jezera. Nejprve natočili hovory všech těchto skupin, poté všechny zvukové stopy přehráli jednotlivě ostatním skupinám a zkoumali jejich reakce. Chtěli zjistit, jestli zvířata zareagují jinak na nahrávky sousedů než na cizí. A to se potvrdilo.

    Hroši reagovali na neznámé jedince hlasitým projevem, stříkáním trusu (teritoriální projev) nebo přiblížením. Prokázalo se tedy, že reagují silněji na hlasy cizích než na hlasy zvířat, která znají. Tento výsledek je velmi důležitý pro zachování zdravé hroší populace. Zvířata jsou totiž právě z důvodu zajištění záchrany často přemisťována.

    „Před přemístěním skupiny hrochů může být jedním z opatření vysílat jejich hlasy z reproduktoru už přítomným skupinám, aby si na ně zvykly a jejich agresivita se postupně zmírnila,“ vysvětluje Mathevon. „Nebo bychom naopak mohli zvolit variantu, kdy by si zvířata, která mají být přemístěna, nejprve zvykla na hlasy budoucích sousedů a pak by se teprve přesunula.“

  • Vlny veder ohrožují korály ve Středozemním moři

    24. leden 2022
    Odborníci teď říkají, že jedinou možností, jak zachránit korály a korálové útesy ve Středozemním moři, je přijmout radikální opatření

    Nová studie ukazuje, že vlny veder spojené se změnou klimatu ohrožují populace korálů ve Středomoří. Pokud nebudou brzy zavedena příslušná opatření, mohli by koráli zcela vymizet.

    Rozsáhlý výzkum dlouhodobých účinků vln veder na korály zjistil, že se množství biomasy v některých oblastech snížilo o 80 až 90 procent. Podle výzkumníků, kteří studii realizovali, to ovlivňuje celkové fungování ekosystému. Koráli jsou klíčoví pro výskyt a fungování korálových útesů. Vlny veder ohrožují existenci útesů, a tím ovlivňují život téměř všech mořských tvorů.

    Výzkum provedli vědci z Fakulty biologie, Ústavu pro výzkum biodiverzity (IRBio) na univerzitě v Barceloně a Ústavu námořních věd (ICM-CSIC) v Barceloně. Jejich zjištění jsou součástí první dlouhodobé analýzy ukazující účinky veder na korály ve Středozemním moři.

    Studií vlivu vln veder na korály existuje celá řada, většina se ale zaměřuje na krátká období. Množství analýz dlouhodobých účinků jsou ale limitovaná vzhledem k tomu, jakou dobu koráli potřebují k rozmnožování a růstu. Rostou řadu let.

    Pro tuto konkrétní studii vědci podle serveru Inhabitat analyzovali data získaná dlouhodobým pozorováním různých populací korálů. Data pocházejí z roku 2003, kdy vlna veder zapříčinila masové odumírání korálů v přírodní rezervaci Scandola na západním pobřeží francouzského ostrova Korsika.

    „Pozorovali jsme průměrnou ztrátu biomasy v souvislosti s následným úbytkem 80, respektive 93 procent populace červených korálů,“ poznamenal Daniel Gómez, výzkumník z ICM-CSIC.

    Joaquim Garrabou, další člen týmu, se více zabývá pokračujícím úbytkem korálů v průběhu let. Tato data jsou znepokojivá pro zachování symbolických druhů a naznačují, že se dopady klimatické krize na podmořskou krajinu zrychlují. Ztráta korálů se rovná ztrátě stromů v lesích.“

    Odborníci teď říkají, že jedinou možností, jak zachránit korály a korálové útesy, je přijmout radikální opatření. „Potřeba zavést přísnější opatření proti klimatické krizi je opravdu naléhavá. V opačném případě hrozí nenahraditelná ztráta biologické rozmanitosti,“ uzavírají výsledky studie.

    Přečtěte si také Nové čisticí zařízení by mohlo zbavit Tichý oceán plastů.

  • REM spánek může ochránit před útoky predátorů. Naznačují to výsledky nové studie

    24. leden 2022
    divočák - selata divočáka

    Vzhledem k tomu, že jsou součástí REM spánku, nejhlubší fáze spánku, občasná krátkodobá probuzení, vědci jako Frederick Snyder už v 60. letech předpokládali, že by tento typ spánku mohl fungovat jako jakási hlídka, která zvířatům pomáhá připravit se na boj nebo útěk před predátory.

    Až donedávna však pro tuto hypotézu neexistoval žádný důkaz. Nová studie provedená na Shenzhen Institute of Advanced Technology (SIAT) v Číně by podle serveru Earth.com mohla být prvním projektem, který takový empirický důkaz nabízí.

    Vědci objevili společný mozkový okruh reagující na REM spánek i na vrozené mechanismy aktivované při strachu, když vystavili spící myši pachu trimethylthiazolinu (TMT), stimulu indikujícímu přítomnost predátora.

    „Spustilo to rychlé vyrušení z REM spánku, ale ne úplné probuzení. To naznačuje, že REM spánek má specifické vlastnosti, které umožňují rychlé procitnutí v reakci na predátorské podněty,“ uvedl hlavní autor studie Liping Wang, neurolog ze SIAT.

    Vzhledem k tomu, že klinické studie vlivu REM spánku na výkyvy nálad souvisejících se stresem už existují, tato nová studie by mohla být krokem vpřed při navrhování nových terapeutických rámců. „Naše studie vyvolává otázku, jestli je možné léčit poruchy nálady tím, že se zaměříme na společný regulační okruh spánku a strachu. Na jejím zodpovězení budeme nadále pracovat,“ uzavřel Wang.

  • Čínská generace Z se brání sňatkům, chce naplňující kariéru

    24. leden 2022
    čínská dívka, Číňanka

    Mladé čínské ženy chtějí získat vzdělání a dávají přednost kariéře před rodinou. Tento trend poslední doby znepokojuje úřady bojující proti demografické krizi.

    Začátkem tohoto měsíce zveřejnila čínská státní tisková agentura Xinhua video, které připomíná občanům narozeným v roce 2000, že jsou teď konečně způsobilí uzavřít sňatek. Související hashtag se téměř okamžitě objevil v seznamu nehledanějších výrazů na sociální síti Weibo. Mnozí uživatelé vnímají prohlášení vlády jako nátlak a komentují ho slovy jako: „Kdo se chce v dnešní době vdávat? Nepotřebujeme vydělávat peníze? Přestaňte mě s tím otravovat!“

    Podle čínských zákonů se muži mohou ženit od 22 let a ženy od 20 let. Smíšené reakce mladých Číňanů na zprávu státních médií přišly v době, kdy země čelí „demografické časované bombě“, jak situaci popisují někteří analytici. Čínská vláda minulý týden oznámila, že míra růstu populace klesla na jedenašedesátileté minimum, přičemž počet narozených v roce 2021 sotva převýšil počet mrtvých, a to navzdory snahám v posledních několika letech povzbudit čínské páry, aby měly děti.

    „Postoj mladých k manželství představuje velkou hrozbu pro úsilí Pekingu odvrátit hrozící demografickou krizi,“ říká docentka Liu Ye z Lau China Institutu při londýnské King’s College. „Ve spojení s vyšší úrovní vzdělání a zlepšením ekonomické situace to bude v nadcházejících letech čím dál větší problém.“

    Stále více mladých lidí ve východní Asii oddaluje sňatky, protože regiony, kde žijí, začínají prosperovat. Ve městech se tato změna udála velmi rychle. Podle dat z čínského sčítání lidu v letech 1990 až 2015 se podíl neprovdaných Číňanek ve věku kolem 20 let během čtvrt století zvýšil osmkrát.

    Údaje ze sčítání lidu z let 2000 až 2010 ukazují, že většina vysokoškolsky vzdělaných mladých Číňanů mezi 25 a 29 lety zůstává svobodná. A zejména ženy ve vyspělých čínských městech mají menší ambice se vdávat.

    Vicky Liu, která pochází ze Severního Tianjinu a narodila se v roce 1997, loni v Anglii absolvovala magisterské studium. Rodiče jí hned poté začali domlouvat rande naslepo. „Já jsem ale dospělá žena. Chci kariéru a okruh dobrých přátel. Nechci se příliš brzy zapojit do rodinného života,“ říká.

    Podobnými postoji jsou čínské úřady znepokojené už několik let. Populační růst stále klesá. Už v roce 2015 úřady ve snaze tento trend zvrátit zrušily politiku jednoho dítěte a loni zavedly politiku tří dětí. Ekonom Ren Zeping dokonce navrhl, aby vláda poskytla peníze na financování baby boomu“.

    Podle Liu Ye jsou ale tyto politické postoje maskulinní a odpojené od reality, v níž žije současná čínská generace Z: „Chtějí lepší kariérní budoucnost a příležitost mít obojí – naplňující kariéru i rodinu,“ přibližuje situaci mladých Číňanů.

  • Rezistence na antibiotika je ve světě nejčastějším důvodem úmrtí, uvádí to britská studie

    21. leden 2022
    Srovnání rezistence na antibiotika. Vlevo antibiotika na bakterie působí, napravo jsou bakterie na antibiotika rezistentní

    Rezistence bakterií na antibiotika (AMR) je pro lidstvo významnou hrozbou. Studie zveřejněná v medicínském časopise The Lancet řadí tento problém k nejčastějším příčinám úmrtí na světě – každý den na něj zemře přibližně 3 500 lidí, tedy víc než na malárii nebo AIDS.

    Stovky tisíc lidí umírají na běžné – dříve léčitelné – infekce, protože jsou bakterie odolné vůči léčbě. Na analýzu na svém webu upozornil deník The Guardian. Antimikrobiální rezistence (AMR) si podle odhadů v roce 2019 vyžádala nejméně 1,2 miliony životů. Pokud bychom započítali i případy, kde rezistence hrála nějakou roli, dostali bychom se na téměř 5 milionů úmrtí.

    „Nová data odhalují celosvětový dopad AMR a jsou jasným signálem, že je potřeba situaci řešit,“ říká spoluautor studie Chris Murray z Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví z Washingtonské univerzity. Analýza zkoumala více než 470 milionů záznamů z literatury, nemocničních systémů a celé řady dalších institucí ve 204 zemích. Vědci tak mohli stanovit odhady i pro státy, ze kterých dřív nebyla žádná data dostupná.

    Studie pak zmiňuje srovnání s AIDS a malárií, které v roce 2019 způsobily zhruba 860 tisíc úmrtí. Antimikrobiální rezistence pak ohrožuje všechny věkové skupiny, nejvíc ale děti do pěti let, které tvoří asi pětinu z celkového počtu úmrtí.

    Autoři analýzy taky upozorňují, že by mělo dojít k rychlé změně v nastavení zdravotnických systémů – mělo by se více kontrolovat používání současných antibiotik a financovat vývoj nových léků a léčebných postupů. Nejvíc úmrtí způsobuje AMR v subsaharské Africe a jižní Asii, naopak nejméně v západní Evropě.

  • Kanadská restaurace přijímala místo dokladu o očkování fotky psů. Hygienici ji dočasně uzavřeli

    21. leden 2022
    pes na skateboardu, mops, mopslík

    Hygienici v kanadské provincii Alberta minulý týden dočasně uzavřeli restauraci The Granary Kitchen. Obsluze totiž místo potvrzení o očkování proti covidu-19 nebo negativního testu stačily fotografie psů.

    V celé provincii platí přísná pravidla proti šíření koronaviru. Všechny restaurace tak po svých zákaznících musí požadovat potvrzení o ukončeném očkování nebo negativní PCR test. Místní hygiena ale dostala několik stížností na to, že personál v restauraci The Granary Kitchen ve městě Red Deer chce vidět fotografie psů a občanský průkaz.

    Na místo proto v různý čas poslala své dva zaměstnance a oba se mohli po ukázání fotky psího mazlíčka najíst. Restaurace událost potvrdila na Facebooku s tím, že šlo o pochybení personálu, který projde školením o aktuálních protiepidemických opatřeních. Restaurace navíc musela hygieně předložit podrobný plán o dodržování všech pravidel.

    Provincie Alberta má podle serveru Vice ve srovnání s ostatními druhou nejnižší míru proočkovanosti proti covidu-19 v Kanadě. Alespoň jednu dávku vakcíny má k dnešnímu dni asi 78 procent obyvatel Alberty, zatímco v celé Kanadě je to zhruba 83 procent.

  • Archeologové zahájili první kosmickou studii. Chtějí zlepšit podmínky na Mezinárodní vesmírné stanici

    21. leden 2022
    Mezinárodní vesmírná stanice (ISS)

    Místo hledání starověkých předmětů se tým archeologů zaměřil na zkoumání vesmíru. Bude totiž sledovat život posádky na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Jde o vůbec první archeologickou studii mimo planetu Zemi. Podle serveru NPR může pomoci třeba s dalším plánováním misí na Mars.

    Vesmírná archeologie je poměrně nový obor – vědci chtějí zjistit hlavně to, jak astronauti přizpůsobují své chování zcela novému prostředí. Sledovat budou třeba jejich spolupráci, ale taky to, jaký mají vztah k předmětům, které ve vesmíru každý den používají, nebo jak si vesmírnou stanici upravili podle svých potřeb.

    První archeologickou studii mimo planetu Zemi zahájil tým pod vedením Alice Gormanové z australské Flindersovy univerzity a Justina Walshe z Chapmanovy univerzity v Kalifornii. „Fungování posádky na ISS sice máme důkladně zdokumentované, jde ale většinou o psychologické nebo lékařské studie. Archeologií se zatím nikdo nezabýval. Obor přitom ukazuje to, co lidé skutečně dělají. Hledáme vzorce chování, které se vyvíjí v průběhu let nebo desetiletí,“ vysvětluje Gormanová.

    Posádka ISS bude místnost každý den fotit. Vědci tak zjistí, jak se používání věcí časem mění. Jak upozorňuje server Space.com, jedna ze studií se bude věnovat taky hluku na stanici.

    „Víme, že některé moduly jsou hlučnější, a posádka proto nosí špunty do uší. Nikdo ale zatím neví, jak hluk ovlivňuje další aspekty života ve vesmíru – například soukromí. Chceme zjistit, jak daleko se musí vzdálit od ostatních, aby mohli vést soukromý hovor třeba s někým na Zemi,“ říká Walsh. Doplnil, že vědci budou sledovat i to, jak posádku dlouhodobě ovlivňuje život v malé a uzavřené společnosti.

    První fáze experimentu bude trvat dva měsíce a sledovat ho můžete na webových stránkách ISS. Poznatky z výzkumu můžou být užitečné například pro budoucí mise na Mars nebo fungování výzkumných stanic na Antarktidě.

  • Archeologové objevili v Ománu 4000 let starou stolní hru

    20. leden 2022
    archeolog, archeologie, vykopávky

    Moderní deskové hry zažívají svůj boom v posledním desetiletí, dlouhou chvíli si ale krátili už naši předci –⁠ potvrzuje to nejnovější objev polských a ománských archeologů. V dnešním Ománu našli hru podobnou vrhcábám (backgammon), která je stará zhruba 4000 let.

    Archeologové zkoumají vývoj osídlení v době bronzové a železné v údolí Qumayrah na severu Ománu. Projekt vedou profesor Piotr Bieliński z polského Centra středomořské archeologie na Varšavské univerzitě a Sultan al-Bakri z ománského ministerstva památek a cestovního ruchu.

    Deskovou hru našli vědci na konci loňského roku v osadě z doby bronzové, která se datuje zhruba do období 2600–2000 př. n. l., a podle serveru Nerdist šlo jednoznačně o nejpřekvapivější nález. „Je velmi vzácná, několik podobných her máme z Indie nebo Mezopotámie, tahle je ale jedna z nejstarších,“ vysvětluje Bieliński. Kromě deskovky našli archeologové taky několik věží a důkazy o obchodu s mědí, který byl v Ománu velmi rozšířený.

    Objevená stolní hra ale není tou nejstarší na světě – prvenství patří deskovce s názvem Královská hra z Uru, která je stará zhruba 4 500 let. Pochází ze starověké Mezopotámie, hrací desky ale byly nalezeny na Krétě nebo Srí Lance.

    Ale vraťme se zpět do současnosti – jaké byly nejzajímavější hry loňského roku? Připomeňte si je v reportáži Jardy Petříka, který zmapoval i to nejlepší, co se ve světě deskovek událo během uplynulé dekády.

  • Britská vláda chce zrušit studentské půjčky na některé obory – týkat se to může hlavně umění nebo designu

    20. leden 2022
    umělec, malíř, umění

    Vláda chce zakročit proti takzvaným „mickeymousovským titulům“ – tedy podle ní „nekvalitním“ oborům na britských univerzitách. Jejich studentům plánuje zrušit zvýhodněné studentské půjčky. Zatím ale není jasné, podle jakých kritérií se kvalita oborů bude posuzovat.

    Organizace Universities UK, která školy ve Spojeném království sdružuje, navrhuje hodnotit například spokojenost studentů, míru nezaměstnanosti po ukončení studia nebo přínos oboru pro kulturu. Zohlednit by se taky měly příjmy absolventů.

    Vláda sice zatím oficiálně neoznámila, kterých oborů se zrušení studentských půjček bude týkat, pravděpodobně ale půjde o ty umělecké. Jejich studenti totiž mají menší šanci splatit půjčku v plné výši. Daňové poplatníky pak stojí až 35 000 liber, tedy zhruba o 30 % více než studenti technických oborů. Vyplývá to z výzkumu Institutu pro fiskální studia. Nejnákladnější jsou obory jako hudba, divadlo, výtvarné umění nebo studium designu.

    Studentka produkce na londýnské College of Fashion – devatenáctiletá Aamani – ale upozorňuje, že umění je subjektivní a každý ho vnímá odlišně: „Kdo rozhodne o tom, které obory jsou špatné? To, že někdo označí práci a zájmy ostatních lidí za nekvalitní, je nespravedlivé.“

    Souhlasí s ní i Isaac Roach, který nedávno dokončil studium na Leeds College of Music. „Fráze ‚mickeymousovské tituly' je zatraceně urážlivá a svědčí o útoku vlády na umělecké obory. Významnou součástí britské ekonomiky je přitom hudební průmysl,“ doplňuje Isaac s tím, že v roce 2020 byl britský hudební průmysl oceněn na 3,1 miliardy korun. Podle něj se zrušením půjček pro umělecké obory příliš nezmění. Problém zadlužených studentů je totiž dlouhodobý, a navíc podle něj taky klesá kvalita vzdělání na britských univerzitách.

    Server Dazed Digital pak připomíná případ studentky, která v roce 2013 na Univerzitě Anglia Ruskin absolvovala obor Mezinárodní obchod. Vzdělání ale nebylo tak kvalitní, jak škola avizovala. Studentka proto univerzitu zažalovala za klamavou reklamu.

    Zrušení studentských půjček by ale nebyl první krok britské vlády proti uměleckým oborům – loni v červenci se kabinet rozhodl snížit jejich financování o polovinu, v říjnu pak navrhl omezit počet míst na uměleckých univerzitách.