Diagnóza F: K čemu jsou nám sny?
Podle Sigmunda Freuda jsou sny královskou cestou do nevědomí. Podle neurovědců to mohou být naopak jen neuspořádané shluky vzruchů v mozku. A přesto v nich lidstvo už od pradávna hledá význam. Co nám říkají naše sny?
Sny se zdají v REM fázi spánku. Jsou obrazem našeho nevědomí, nás samotných. A jsou neuspořádané, tak jako je neuspořádané i naše nevědomí. Je možné, že se nám někdy nezdají. Zejména pokud užíváme např. psychotropní látky nebo nějaké léky. A když se pak zdát začnou, nejsou vždy příjemné, právě naopak. Častěji zobrazují negativní, nepříjemné obrazy. Možná proto, aby se s nimi naše nevědomí vyrovnalo. Sny pracují za nás. A někdy ani není nutné jim rozumět. A když jim jdeme naproti, možná se o sobě dozvíme víc.
Různým lidem se mohou zdát podobné sny. Na špici nejčastěji zobrazovaných (či zapamatovaných) snů jsou obrazy jako např. pronásledování nebezpečným mužem či zvířetem, selhání při nějaké zkoušce, pád do hloubky, chůze po schodech či létání. Pro každého člověka však tentýž obraz může zapadat do jiného příběhu a nést jinou informaci.
O snech, jejich možných významech, ale i o tom, jak je možné si je lépe pamatovat, jsem si povídala v první dubnové Diagnóze F s psychiatrem, psychologem, psychoterapeutem, bývalým národním protidrogovým koordinátorem a současným držitelem ceny adiktologie, doc. Kamilem Kalinou.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.