500 let starý mlž by mohl vědcům pomoci odhadnout, jestli dojde ke kolapsu klíčového oceánského proudu

Jejich analýzu zveřejnil časopis Science a všímá si jí například americká stanice NPR. „Chtěl jsem získat lepší celkový obraz, abych poskytl odpověď těm, kteří rozhodují, a kteří chtějí přesně vědět, jak se změna klimatu promítne do rizika vyhynutí druhů,“ říká Mark Urban, biolog z Connecticutské univerzity.

Pokud státy po celém světě splní společný cíl omezit oteplování na 1,5 stupně Celsia, bude do konce století ohroženo vyhynutím 1,8 % druhů, uvádí Urban. Pokud se však globální oteplování vymkne kontrole a oteplí se o čtyři nebo pět stupňů Celsia, může být ohroženo až 30 % druhů.

„Těchto 30 procent by mohlo být nejlepším z nejhorších scénářů,“ říká Cristian Román-Palacios, vědec zabývající se biologickými daty na Arizonské univerzitě, který se na studii nepodílel.

Planeta se podle NPR už oteplila přibližně o 1,3 stupně Celsia oproti předindustriálnímu průměru, což by do roku 2100 znamenalo vyhynutí přibližně 1,6 % druhů. Pokud budou emise pokračovat současným tempem, přibližně jeden z dvaceti druhů by mohl zaniknout.

Různým druhům hrozí různá rizika. Obojživelníci, včetně žab a salamandrů, jsou podle Urbana zranitelnější. Jejich stanoviště jsou citlivější na změny prostředí. Také druhy, které žijí na ostrovech, v horách a ve sladkých vodách, by mohly čelit větším problémům. Cílené úsilí o ochranu přírody by mohlo podle analýzy pomoci zpomalit úbytek druhů, ale v konečném důsledku nemůže nahradit snížení emisí.

„Studie předkládá rozhodovacím orgánům jasnou volbu,“ říká Urban. „Omezíme nyní emise a budeme pracovat na ochraně těch 2 % druhů, které jsou v současnosti ohroženy? Nebo zvolíme jednu z těchto dalších cest, které zásadně změní povahu našeho světa?“

Podle počítačových simulací provedených studijním týmem se tento trend bude pravděpodobně rozšiřovat s tím, jak se bude svět oteplovat v důsledku změny klimatu způsobené člověkem. Studie vyšla v časopisu Science Advances a píše o ní například agentura AP. 

Autoři se teď snaží zdůvodnit výsledky. Demografické údaje samy o sobě nevysvětlují, proč ve vysokých teplotách umírá více mladých dospělých Mexičanů než jejich starších kolegů. Do výsledků nejspíš promlouvají dvě skupiny lidí: lidé, kteří pracují venku a nemohou uniknout horku, a mladí, kteří neznají své limity.

„Zjistili jsme, že mladší lidé jsou obzvláště zranitelní vůči vlhkým vedrům,“ uvedl spoluautor studie Jeffrey Shrader, klimatický ekonom z Kolumbijské univerzity. „S oteplováním klimatu budeme skutečně přesouvat úmrtnost související s teplotou na mladší lidi, namísto starších osob, které jsou obvykle zranitelnější vůči nízkým teplotám.“
Údaje o chladném počasí ukazují, že na jednoho mladého člověka, který zemřel v důsledku nízkých teplot, připadá více než 300 úmrtí obyvatel Mexika starších 50 let.

Lidé se ochlazují pocením; odpařování tohoto potu odčerpává teplo z jejich těla, jak píše například americká stanice NPR. Pokud se však pot neodpařuje, tělo nemůže odvádět teplo, které pomalu narůstá, čímž se lidé vzdalují bezpečné teplotě a mohou utrpět úpal. Odpařování se zpomalí nebo dokonce zastaví, když se vzduch nasytí vodou, tedy když je vysoká vlhkost vzduchu.

Saúdské univerzity platily až 70 tisíc eur ročně prestižním vědcům za tvrzení, že pracují v jejich zemi. Chtěli tím uměle vylepšit postavení arabských institucí v mezinárodních akademických žebříčcích. Deník El País odhalil existenci systému, v němž zahraniční vědci dostávali odměny za to, že lhali o svém působišti. Například chemik Damià Barceló v letech 2016 až 2022 nepravdivě uváděl, že jeho hlavním působištěm je Univerzita krále Saúda v Rijádu, zatímco ve skutečnosti byl ředitelem Katalánského institutu pro výzkum vody v Gironě na severovýchodě Španělska.

V roce 2022 se Saúdská Arábie pyšnila 109 profesory na prestižním seznamu vysoce citovaných výzkumných pracovníků, který sestavuje nadnárodní společnost Clarivate. Čím více členů tohoto seznamu univerzita má, tím výše se objeví v Šanghajském žebříčku – nejvlivnějším žebříčku světových univerzit. Po skandálu, který odhalil El País, se jejich počet do konce roku 2023 snížil ze 109 na 76. V novém seznamu, zveřejněném letos v listopadu, jich už zůstalo pouze 26.

Švýcarský analytik Yoran Beldengrün rozkryl globální rozměr saúdského podvodu. Během pouhých deseti let 210 vysoce citovaných vědců z jiných zemí prohlásilo, že jejich hlavním působištěm je univerzita v Saúdské Arábii. Nejvíce jich bylo z Číny (44), Španělska (19), Spojených států (16) a Turecka (14), uvádí Beldengrünova zpráva vypracovaná pro specializovanou poradenskou společnost SIRIS Academic se sídlem v Barceloně. Pro tohoto analytika je „obrovský pokles“ počtu vysoce citovaných vědců, kteří tvrdí, že pracují v Saúdské Arábii, „dobrým znamením o důvěryhodnosti výzkumu“.

Nejspíš nikoho nepřekvapí, že na prvním místě v žebříčcích nejsledovanějších umělců na světě se usadila Taylor Swift. Její jedenáctou studiovou deska „The Tortured Poets Department“ v pořadí následují „HIT ME HARD AND SOFT„ od Billie Eilish a „Short N‘ Sweet“ od Sabriny Carpenter, která skončila třetí. Výsledky každoroční hudební rekapitulace shrnuje server Euronews.

Album „1989 (Taylor's Version)“ od Swift se umístilo na šestém místě globálního žebříčku, na desátém místě v USA a na pátém místě ve Velké Británii, zatímco její album „Lover“ z roku 2019 se dostalo do globálního i britského žebříčku.

V globální i britské verzi se objevují také umělci jako The Weeknd, Billie Eilish, Ariana Grande, Kanye West i Drake. V amerických žebříčcích se hojně objevuje i Kendrick Lamar, jeho hitovka „Not Like Us“ se v žebříčku nejstreamovanějších skladeb v USA umístila na druhém místě.V celosvětovém měřítku se nejstreamovanější skladbou na Spotify v roce 2024 stala 'Espresso' Sabriny Carpenter. Top 3 uzavírají skladby 'Beautiful Things' od Bensona Boona a 'BIRDS OF A FEATHER' od Billie Eilish.

V čele žebříčku je duet Bruna Marse a Lady Gaga „Die With A Smile“, Top 5 doplňují Billie Eilish („BIRDS OF A FEATHER“), Benson Boone („Beautiful Things“), Teddy Swims („Lose Control“) a Chappell Roan („Good Luck, Babe!“)

Stavbu metra komplikovala nejprve finanční krize a hospodářské problémy Řecka, výstavbu pak přerušily právě četné archeologické nálezy. Některé z nich stavitelé netradičně zakomponovali do stanic metra, píše agentura Reuters.

„Nejde jen o projekt veřejné infrastruktury, která je pro město nesmírně důležitá. Je to také stavba muzea,“ řekl řecký premiér Kyriakos Mitsotakis před soukromou prohlídkou stanic. „Jde o světový unikát. Cestou k vlaku cestující prochází podzemním muzeem“, dodal.

Podle dodavatele projektu museli stavaři kopat hlouběji, než se původně plánovalo. A to až do hloubky 31 metrů tak, aby tunely vedly pod archeologickými nálezy. Někteří archeologové, jako například Melina Paisidou, která se podílela na odkrývání soluňských památek, se vyslovili proti vystavení artefaktů. Tvrdí, že měly zůstat na původních místech. Podle jiných archeologů je ale propojení vykopávek s metrem příležitostí pro Soluň stát se „druhým Římem“.

Nová trasa, v Soluni má 13 stanic a spojuje západní a východní část metropole. Cesta trvá 18 minut. Měří 9,6 kilometru a vede výhradně pod zemí. Vedení města si od nového způsobu dopravy slibuje úbytek automobilů ve městě. Město očekává, že metro denně přepraví přes 300 tisíc lidí, jeho výstavba pokračuje i v dalších částech města.

Na ostrově Borkum v Severním moři, který má víc než 5 000 obyvatel, také slaví Mikuláše. Slavnost se jmenuje Klaasohm a její tradiční součástí je rituální bití žen kravským rohem. Informuje o tom Deutsche Welle.

Minulý rok reportéři veřejnoprávní televize NDR z rituálu přivezli reportáž, kterou celou natočili tajně. Tradice se totiž mohou účastnit jen obyvatelé ostrova. Reportéři například tajně natočili skupinu takzvaných „naháněčů“, jak honí ženy, drží je, zatímco je muži převlečení v ovčích kůžích a peří (Klaasohmové) bijí kravským rohem po hýždích.

Některé ženy, které pro NDR vypovídaly anonymně, uvádí, že jim po bití zůstaly modřiny. Jiní zase říkají, že někteří účastníci bití jsou hrdí na to, když si žena i několik dní po rituálu nemohla sednout. Zastánci akce to označují za neškodnou zábavu.

Reportáž vyvolala rozhořčené reakce. Úřady Borkumu připouští, že tradice může být v současnosti vnímána jako kontroverzní. Bití kravskými rohy bylo součástí tradice v minulosti „a v jednotlivých případech i v posledních letech“, uvedli ve svém tiskovém prohlášení. „Výslovně se distancujeme od jakékoli formy násilí na ženách a omlouváme se za akce z minulých let.“ Ve zprávě také uvádí, že se rozhodli tuto část tradice zrušit. V neděli demonstrovalo za zachování kontroverzního mikulášského rituálu asi 150 až 200 žen z Borkumu.

Willis ve svém facebookovém postu uvedl, že píseň je opravdu jen o celosvětové mládežnické organizaci, zejména o jejích pobočkách v městských částech San Franciska. „Když řeknu ‚vyrazit si se všemi kluky‘, je to prostě slang Afroameričanů ze 70. let, kteří se scházejí při sportu, hraní hazardních her nebo čemkoli jiném. Není na tom nic gay,“ řekl o jedné z nejpozoruhodnějších vět písně. Informuje o tom NBC.

Kapela je však s komunitou LGBTQ+ dlouhodobě spjata. Název kapely se odkazuje na manhattanskou queer-friendly čtvrť Greenwich Village. Kostýmy, které členové kapely nosili, údajně odkazovaly na gay subkulturu 70. let. Dva z jejích původních členů – Felipe Rose a Randy Jones – jsou přiznaní gayové, stejně jako spolutvůrce Jacques Morali.

Victor Willis nicméně posvětil používání písně na Trumpových předvolebních shromážděních. Trump začal na tento hit z roku 1978 tančit na konci svých mítinků v roce 2020 a dělá to dodnes. Textař údajně Trumpa nejdřív poprosil, aby píseň přestal používat. Trump ale získal od BMI, která vymáhá práva na provozování hudby, licenci na politické použití písně. Když se proti Trumpovu používání jejich hudby na předvolebních shromážděních začali stavět další umělci, Willis řekl, že „nemá to srdce“ mu v používání „Y.M.C.A.“ bránit.

Čísla naznačují, že kampaň vynesla píseň výš v hudebních žebříčcích. Například se píseň po víc než 45 letech dostala na první místo žebříčku Billboard a držela se tam dva týdny. Willis také přiznal, že si díky tomu vydělal „spoustu peněz.“

Zaměstnanci metropolitní samosprávy už v současné době využívají systém pružné pracovní doby. Ten jim umožňuje přidat si každé čtyři týdny jeden den volna navíc. Nově by si ale mohli vzít toto volno jednou týdně. To znamená, že budou moct pracovat čtyři dny v týdnu. Vláda také plánuje zavést nový systém „částečné dovolené na péči o děti“, který umožní zaměstnancům zkrátit pracovní dobu až o dvě hodiny denně. Informuje o tom server Japan Times.

Podle guvernérky Yuriko Koike je flexibilní pracovní doba důležitá zejména pro ženy. „Chceme zajistit, aby ženy nemusely obětovat kariéru kvůli porodu nebo výchově dětí,“ uvedla během svého projevu na pravidelném zasedání tokijské metropolitní rady. Dodala, že bude i nadále prosazovat řešení nedostatku volných míst v mateřských školách a podporovat zmrazování vajíček.

Parlament už v květnu schválil novelu, podle níž musí firmy s platností od dubna příštího roku nabízet flexibilní pracovní dobu zaměstnancům s malými dětmi. Vzniká větší prostor pro home office, zkrácenou pracovní dobu a společnosti s více než 300 zaměstnanci budou mít povinnost zveřejňovat údaje o otcovské dovolené.

Podobné iniciativy přijímají i další územní správy. Prefektura Ibaraki zavedla v dubnu selektivní čtyřdenní pracovní týden pro většinu zaměstnanců, s výjimkou učitelů a pracovníků na směny. Prefektura Chiba rozšířila svou politiku čtyřdenního pracovního týdne v červnu, zatímco město Kuji v prefektuře Iwate zahájilo zkušební čtyřdenní pracovní týden v květnu a plánuje jeho plné zavedení v roce 2025.

Kočky a psi jsou nejčastějšími oběťmi případů hromadění zvířat. Tomuto problému v Japonsku čelí hned několik regionů. Podle serveru Japan Today je v této asijské zemi více domácích zvířat (6,8 milionu psů a 9 milionů koček) než dětí mladších 15 let (14 milionů). Místní úřady musely zpřísnit pravidla poté, co se čím dál více majitelů psů a koček nedokáže postarat o vysoký počet zvířat. Následkem je jednak zanedbání samotných domácích mazlíčků, jednak nepříjemné vlivy na okolí.

Jak napsal web The Japan Times, v září loňského roku proběhlo ve městě Sagamihara závažné šetření po stížnosti obyvatel domu na nepříjemný zápach. Vyšetřovatelé následně zjistili, že rezidenci obývá šedesátiletý muž, který chová asi 70 koček. Kvůli znečištění bytu zvířecími výkaly a močí byl zápach cítit i mimo seniorovu domácnost, jedna z koček navíc v důsledku infekce oslepla.

Muž se původně začal starat o sedm záchranářských koček před více než deseti lety, ale nenechal je vykastrovat, což vedlo k jejich nekontrolovanému množení. Řešením byla záchrana koček a jejich předání novým majitelům i dovzdělání původního majitele. V rámci případu byla nutná spolupráce města, veterinární asociace Sagamihara a místních skupin na ochranu zvířat.

Město nyní plánuje od dubna příštího roku zpřísnit svá opatření tím, že přepracuje vyhlášku o ochraně zvířat a hospodaření s nimi. Obyvatelé, kteří chovají šest a více psů nebo koček, budou muset do 30 dnů od dosažení této hranice nahlásit příslušné informace – včetně svého jména, adresy a počtu zvířat, která chovají, a zda jsou sterilizovaná. Porušovatelům budou hrozit pokuty do výše 8 tisíc korun.

Je důležité si uvědomit, že hromadění zvířat není totéž co záměrné chovatelství/množení. Množitelé prodávají a pořizují zvířata za účelem finančního zisku. Ti, co zvířata chovají ve velkém množství, svá zvířata nezpeněžují a mohou dokonce pociťovat intenzivní úzkost z jejich darování. S problémem se snaží lidem pomoci třeba Animal Humane Society (AHS).

„Hromadění téměř vždy souvisí s duševní nemocí, nikoli s úmyslným týráním. K potenciálním sběračům přistupujte spíše s empatií a soucitem než s odsuzováním. Nejúčinnější intervence vyžadují silnou podporu rodiny, přátel a komunity,“ píše společnost na svých stránkách.