87 let rozhlasového vysílání

18. května 1923 z vojenského stanu ve Kbelích poprvé zazněla pravidelná hodina rozhlasového vysílání, tehdejšího Radiojournalu, konkrétně šlo o krátké ohlášení a koncert. Vysílání pochopitelně mělo odlišnou podobu i kvalitu ve srovnání s tím dnešním, a vysílalo se pouze v omezeném čase večer, kdy byly nejlepší podmínky pro příjem.

V roce 1971 na vlnách Československého rozhlasu vzpomínala na své historické vystoupení i vůbec první rozhlasová hlasatelka na světě, Míla Tučková-Kočová, která původně do Radiojournalu nastoupila jako úřednice. Podle pamětníků byly podmínky ve vysílacím stanu skutečně spartánské. Mimo jiné se nedostávalo mikrofonů, takže problémy s ozvučením hudební produkce se musely řešit třeba tak, že jeden z vokalistů zpíval vleže pod klavírem. Svou vzpomínku na poezii prvních dnů pravidelného rozhlasového vysílání přidal v roce 1958 i hudební vědec Mirko Očadlík.

V roce 1923 se tedy Československo stalo po Velké Británii teprve druhou zemí v Evropě s pravidelným rozhlasovým vysíláním. Díky několika nadšencům a vizionářům, mezi něž patřili třeba novinář a první programový šéf Radiojournalu Miloš Čtrnáctý, podnikatel v radiofonii a novinář Eduard Svoboda a právník Ladislav Šourek, se u nás od dvacátých let čile rozvíjelo mladé rozhlasové médium, které se rychle ukázalo jako velmi perspektivní a minimálně do sedmdesátých let sloužilo jako nejdůležitější zdroj informací a zábavy pro veřejnost.