90 % testované balené vody obsahuje mikroplasty, zjistil to výzkum

Plasty – plastové lahve

Zahraniční test balených vod ukázal, že ve většině z lahví byly plastové mikročástice.

Analýza zkoumala skoro 260 lahví pocházejících z 19 zdrojů v 9 zemích. Testy prověřily celkem 11 různých značek a zjistily, že v každém litru vody bylo průměrně 325 mikroplastů. Výzkum, který zadala nezisková žurnalistická organizace Orb Media, provedli vědci na State University of New York ve městě Fredonia ve státě New York. Jen 17 balených vod neobsahovalo žádné plasty. V některých lahvích ale odborníci odhalili i 10 000 mikročástic. Konkrétně jde podle zprávy o polypropylen, nylon a polyethylentereftalát. Jak informuje britský server The Guardian, v porovnání s posledními testy kohoutkové vody z loňského září se jednalo průměrně zhruba o dvojnásobné množství. Ani dřívější test vody z kohoutku ale nedopadl z hlediska obsahu plastů uspokojivě. 83 % vzorků pořízených v různých částech světa bylo kontaminováno plastovými vlákny. V případě balené vody použili výzkumníci červené barvivo, které přilne na povrch plastů, ale ne na většinu přírodních materiálů. Jak je vidět na videu, malé fluoreskující částice nežádoucích látek pak bylo možné pozorovat pod mikroskopem. Mluvčí Světové zdravotnické organizace (WHO) Guardianu řekl, že se instituce bude problémem zabývat. Přestože zatím nebylo prokázáno, zda mají mikroplasty vliv na lidské zdraví, jde prý o znepokojující výsledky. WHO chce důkladně prověřit možná rizika. Někteří výrobci se závěry testů nesouhlasí. Podle CBC třeba Nestlé kritizuje použitou metodu, která podle nich nemusí přinést správné výsledky. Firma Gerolsteiner ve svém prohlášení uvádí, že nerozumí tomu, jak vědci dosáhli takových výsledků. Ty podle nich neodpovídají interním analýzám, které si firma pravidelně zpracovává. Za nejasnou a možná i zavádějící označuje metodu testování taky Danone.

Spustit audio
  • Za každou přihlášku ke studiu vysadí Ostravská univerzita v regionu strom

    31. říjen 2019
    stromy - les

    Za každou přijatou a zaplacenou přihlášku ke studiu zasadí Ostravská univerzita v regionu jeden strom. Slíbila na to na svém webu.

    Podle něj by stromů v nově vzniklém univerzitním lese mohlo být až třináct tisíc, tolik přihlášek totiž škola přijala vloni. Podle mluvčího Adama Soustružníka počet studentů každým rokem roste a univerzita už jedná s Lesy České republiky o tom, kde bude zalesnění nejvíc potřeba a jak by konkrétně mělo vypadat. Přihlášky ke studiu pro další akademický rok začne Ostravská univerzita přijímat 15. listopadu, k dispozici jsou desítky studijních programů na šesti fakultách.

  • Pozor na lilek nebo broskev – Facebook a Instagram se zaměřily na emoji se sexuálním podtextem

    30. říjen 2019
    Emoji broskve

    Sociální sítě Facebook a Instagram se zaměřily na boj proti emoji, které jsou implicitně nebo nepřímo spojené se sexuálními aktivitami. Příkladem jsou například emoji znázorňující lilek nebo broskev. Někteří uživatelé obou sociálních sítí si ale stěžují, že jde o útok na sexuální svobodu a přehnanou reakci.

    Podle oficiálního stanoviska Facebooku je cílem změn zabránit šíření obsahu, který usnadňuje nebo vyzývá k sexuálním aktivitám mezi uživateli. Facebook zároveň dodává, že „omezuje i to vyjadřování o sexualitě, které může vést k obtěžování“. Jak upozorňuje deník Independent, pravidla se změnila už v srpnu.

    Nejde ale o vyložené zrušení těchto emoji. Facebook bude do budoucna kontrolovat, jestli se nevyužívají jako sexuálně implicitní symboly nebo jestli se nevyužívají k zakrytí nahoty. Server pro dospělé Xbiz upozorňuje i na to, že v případě striktního dodržování pravidel Facebooku by měla být stažena například i tato ukázka z filmu Austin Powers.

  • Muži v Íránu nosí hidžáb. Solidarizují se svými manželkami, které si vlasy zakrývat musí

    30. říjen 2019

    Během minulého týdne se na sociálních sítích objevilo několik fotografií mužů, kteří mají na hlavě hidžáb. Vedle nich stojí jejich manželka nebo příbuzná, která má naopak vlasy odkryté. Nošení šátku je v Íránu od islámské revoluce v roce 1979 vynucováno zákonem. Správnost hidžábu kontroluje takzvaná morální policie. Ženám za porušení tohoto nařízení hrozí pokuta nebo i odnětí svobody.

    Protest proti povinnému zakrývání vlasů má v Íránu různé podoby. Ženy si například v minulosti holily vlasy, minulý rok se na sociálních sítích zase objevily fotky žen, které stojí často na vyvýšeném místě s odhalenými vlasy a v ruce drží tyč, na jejímž konci je bílý šátek. Na opakující protesty zareagoval také stát svou kampaní. V rámci ní jsou na billboardech ženy, které nenosí hidžáb, označované jako rozmazlené a nečestné. Nedodržováním povinného nošení šátku se podle státní kampaně vystavují také riziku nechtěných sexuálních návrhů ze strany mužů. Iniciativa mužů s hidžábem na hlavě vzešla z výzvy íránské aktivistky a novinářky Masih Alinejad žijící v New Yorku. Ta proti povinnému zahalování vlasů v Íránu dlouhodobě bojuje. Vyzvala tak muže, aby podpořili její kampaň. Muži tak začali zejména na Instagramu, který je v Íránu velmi oblíbený, sdílet své fotky s hashtagem #meninhijab. Podle Masih Alinejad žije většina těchto mužů v Íránu a jsou často svědky toho, jak jejich příbuzné či partnerky zažily ponižování ze strany policie kvůli nošení hidžábu. „Po celá léta, od dětství do dospělosti, jsme byly nucené nosit povinný šátek a roky jsme musely snášet ztrátu naší důstojnosti. Mnoho mužů si zvyklo vídat každý den ženy v předepsaném hidžábu a připadá jim to samozřejmé. Ale pro miliony íránských žen je tento povinný hidžáb urážkou jejich důstojnosti,“ dodává novinářka Alinejad. Muži na Instagramu spolu s fotografií často sdíleli i své osobní příběhy. Ty zachycovaly například lítost nad tím, jak byly jejich matky vyčerpané, když musely v parných dnech nosit povinné zahalení. „Když nastala islámská revoluce, moje matka začala nosit hidžáb, protože to bylo povinné. Nikdy tomu ale nevěřila. Musela ho nosit i v horkých letních dnech v Khuzestanu. Moje matka zemřela a jediné, co mi po ní zbylo na památku, byly její šaty. Občas jsem si je oblékl a vzpomněl jsem si na horké letní dny, když se vrátila z nákupu a neměla kvůli horku ani energii mluvit,“ popisuje své pocity jeden z mužů.

  • Kolik poslechů stojí jedno kafe? Hudebník přepočítal statistiky Spotify na běžné ceny potravin a služeb

    30. říjen 2019
    Aplikace streamovací služby Spotify

    Kladli jste si někdy otázku, kolik peněz si vydělávají hudebníci pomocí streamovacích služeb? Německý producent Alex Leonard, který sám využívá platformu Spotify k šíření své hudby, se to rozhodl spočítat.

    Celý příběh začal během nákupu vinylových desek, kdy si Alex Leonard kladl otázku, kolik poslechů jeho hudby na Spotify by mu zaplatilo jedno dvojalbum. Po kalkulaci jednotlivých statistik se ukázalo, že by potřeboval 8459 poslechů. Leonard se rozhodl zajít ještě dál a vytvořil tabulku (celá tabulka zde), ve které přepočítal, kolik poslechů by potřeboval například na zaplacení 1 litru mléka, kafe v kavárně nebo třeba nového auta. Podle jeho slov se částka za jeden poslech často liší. Aby byl jeho experiment co nejpřesnější, tak se rozhodl použít data středně velkého indie labelu z roku 2018, který vykazoval skoro 1 miliardu poslechů ročně. S každou položkou v seznamu pak počítal podle průměrných cen v Berlíně. Jedno kafe by stálo umělce 1015 poslechů, litr mléka 311 poslechů nebo nové auto (VW Golf 1.4) 6 610 030 poslechů. Alex Leonard také v tabulce zahrnul rozdíl, kolik by potřeboval umělec poslechů, pokud hudbu vydává sám, a kolik, pokud je hudba vydaná pod záštitou hudebního vydavatelství. Rozdíl byl skoro dvojnásobný ve prospěch umělce produkujícího na vlastní pěst.

  • Na pohřbu ve východním Německu hostům k čaji omylem servírovali koláčky s hašišem

    30. říjen 2019
    Marihuana – konopí

    Ve východoněmeckém Rostocku si skupina pohřebních hostů nedobrovolně vyzkoušela účinky hašiše. Stalo se tak po samotném pohřbu, když šli příbuzní a hosté na tradiční jídlo do místní restaurace. Místo obyčejných sušenek ale k čaji dostali koláčky s hašišem, píše o tom tisková kancelář AP.

    Koláčky původně pro svoji potřebu upekla dcera majitele restaurace, kam se hosté šli najíst. Vychladnout je ale nechala ve stejné ledničce, kde byly i normální dezerty určené hostům v restauraci. Otec osmnáctileté dívky pak při servírování koláčků nevědomky sáhl po špatném tácu. Po požití hašiše musela jedna žena do nemocnice kvůli silným bolestem hlavy a zvracení a ošetřit se nechalo i dalších 12 lidí, včetně vdovy po zesnulém.

    Dívku teď vyšetřuje policie. Kromě 13 případů ublížení na zdraví je obviněná i z narušení pohřbu a porušení německých zákonů o návykových látkách. Ty patří k těm víc volným v rámci Evropské unie. V roce 2017 například Německo dovolilo marihuanu používat k léčbě a konopím se tam teď léčí nejvíc lidí v celé Evropě. Celkovou legalizaci marihuany ale zatím Německo odmítá.

  • Islandskému chlapci nepřišlo chování rodičů kvůli omluvence do školy fér, napsal proto prezidentovi

    29. říjen 2019

    Pětiletý Fannar Vilhjálmsson se nespokojil s odpovědí rodičů na to, proč nechtějí stáhnout jeho omluvenku do školy, i když už se necítí být nemocný. Chování dospělých mu nepřišlo férové, a tak se rozhodl poprosit o radu prezidenta Islandu.

    Malý školák v dopise napsal, že teď v říjnu kvůli nemoci několik dnů chyběl ve škole. Po pár dnech se probudil už bez zvýšené teploty a chtěl na vyučování zase jít. Cestou do školy se mu ale znovu přitížilo a rodiče usoudili, že by měl zůstat ještě jeden den doma, aby se úplně doléčil. Za chvíli se chlapci ale opět udělalo lépe a trval na tom, aby se mohl za spolužáky vrátit. To rodiče odmítli. Mimo jiné protože už nahlásili, že školák bude chybět ještě celý den. Fannarovi to přišlo nespravedlivé, a tak se rozhodl zeptat prezidenta na jeho názor. Guðni Thorlacius Jóhannesson mu, jak píše islandská veřejnoprávní služba RÚV, tento týden odepsal.

    „Když je někdo označen za nemocného a pak přijde do školy šťastný a zdravý, existuje riziko, že ho budou lidé podezírat z podvodu. Budou ho brát jako někoho, kdo nejdříve lhal, a pak změnil názor, nebo se prostě cítil provinile. Ale samozřejmě se také snadno může stát, že se člověk cítí mizerně, jenže pak se mu zničehonic udělá lépe,“ napsal prezident. V dopise uvedl, že neexistuje jedno řešení a že se musí každý případ posuzovat individuálně. Prezident ale dodal, že platí jedno hlavní pravidlo. Spočívá v tom, že do školy by se nemělo chodit právě jen v případě nemoci nebo jiné překážky. Není to poprvé, co hlava státu udělala vstřícný krok vůči malému Islanďanovi. Loni přišel Jóhannesson s celou rodinou na narozeninovou oslavu sedmileté holčičky, která ho pozvala v dopise zaslaném na adresu prezidentského sídla.

  • Yeah but, no but, yeah but, no but he said we were leaving... Je tu brexitový speciál Little Britain

    29. říjen 2019
    Ze série Little Britain

    Oblíbený britský komediální seriál se vrací! Aby okomentoval koncovku nekonečného příběhu jménem brexit. A je to návrat, jak má být, přímo ke kořenům – jednorázovku odvysílá rozhlasová stanice BBC 4, kde pořad Little Britain původně začínal.

    To, že v britských komediálních show skrovný počet komiků vystřídá v průběhu jednoho pořadu několik rolí, je něco jako standard. Matt Lucas a David Walliams ovšem dali své imaginaci zcela jasné limity – jejich ztřeštěné a výstřední skeče se musí vztahovat k sociálně-politickému rozměru života v jejich rodné zemi. I z toho důvodu vytvořili celou řadu postav/figurek z různých sociálních vrstev, které se pravidelně vracely, aby komentovaly, zesměšňovaly, převracely přízemní realitu života v ostrovním království – i proto název Little Britain. Brexit a okolnosti mu předcházející se pak z této perspektivy jeví jako ta opravdu výbušná směs, která odstartuje smršť scének plných absurdity, jako celý proces odchodu Velké Británie z Evropské unie. Ostatně, další part napsal mimoděk život sám – speciální vysílání je naplánováno na 31. října, mezitím ale Boris Johnson a jeho exekutiva už vyjednali další odklad, tentokrát je tím vytouženým datem 31. leden 2020. Takže jak by nejspíš řekla Vicky Pollard: „Yeah but, no but, yeah but, no but, Boris said we were leaving this week – so shut up.“

  • Oslo tjïelte – do názvu norské metropole by mohlo přibýt označení v domorodé sámštině

    29. říjen 2019
    Sámská vlajka - Sámové

    Severské Oslo by mohlo mít ve svém názvu nově i pojmenování z jazyka domorodých Sámů, v češtině někdy nazývaných jako Laponci. Kampaně usilující o tuto změnu začaly už před několika lety – teď přidala rada města návrh formálně mezi své sliby pro příští čtyři roky.

    Lingvisti z organizace Sametinget, která reprezentuje etnikum Sámů žijících v Norsku, uvádí, že nový název by mohl mít jednu z následujících podob: Osloven tjïelte, Oslon tjïelte nebo Oslo tjïelte. „Je to obrovské vítězství pro sámskou komunitu žijící v Oslu. Město bude blíž našim srdcím, a navíc bude sámština více vidět. Doufám, že některé ulice budou mít název v sámštině a že se nápisy v tomto jazyce objeví na veřejných institucích,“ řekla veřejnoprávnímu vysílateli NRK Kristine Ballari – bývalá šéfka sámské organizace pro mladé Oslove Noereh, která aktuálně sámštinu vyučuje. Žádný termín pro zavedení upraveného názvu stanovený není. Osloská radní Inga Marte Thorkildsen záměr vítá. „Chceme ukázat, že uznáváme své domorodé lidi a jsme na ně pyšní. Je naprosto přirozené, abychom to ukázali skrze název hlavního města,“ cituje norská verze serveru The Local radní. Sámů – domorodých ugrofinských obyvatel žijících v arktickém Laponsku – je podle odhadů zhruba 70 až 80 tisíc. Polovina žije právě v Norsku.

  • Homo sapiens pochází podle nového zjištění vědců z úrodného údolí Zambezi na severu Botswany

    29. říjen 2019
    Domorodec na Zambezi (hranice mezi Botswanou a Zambií)

    Člověk moderního typu se vyvíjel v údolí řeky Zambezi. Nová studie zveřejněná v časopise Nature uvádí, že tato oblast byla díky svým příznivým podmínkám před 200 tisíci lety rodištěm právě Homo sapiens. Rozvíjel se tam více než 70 tisíc let.

    V oblasti, která se rozkládala i na území dnešní Namibie a Zimbabwe, dříve podle geologů existoval největší jezerní systém v Africe pojmenovaný Makgadikgadi, který byl dvakrát větší než současné Viktoriino jezero. Právě oblast s příznivými podmínkami poskytla vhodné prostředí pro vývoj člověka„Už nějakou dobu bylo jasné, že se moudrý člověk objevil v Africe. To, o čem se dlouho vedly debaty, bylo to, kde přesně je jeho původ a kam se následně rozšiřoval,“ cituje Independent vedoucí výzkumného týmu Vanessu Hayes – genetičku z australského Garvan Institutu. Před zhruba 110 až 130 tisíci lety se ale klima začalo měnit a člověk na to začal reagovat. „Změny ‚otevřely‘ zelené koridory s vegetací – nejdříve před 130 tisíci lety směrem na severovýchod, pak před přibližně 110 tisíci lety na jihozápad, což umožnilo našim nejstarším předkům migrovat z původního místa vůbec poprvé jinam,“ říká klimatolog Axel Timmermann z Pusanské univerzity v Jižní Koreji.

    Výzkumníci vycházeli při určení původu z analýz DNA. Spolupracovali s místními komunitami v Namibii a jižní Africe, od kterých sbírali vzorky krve. Porovnávali mitochondriální DNA, která je důležitým ukazatelem právě při zkoumání lidské minulosti, a zjišťovali, jak jsou si jednotliví účastníci studie blízcí. Vědci dali dohromady katalog více než tisíce mitogenů včetně linie nazvané L0, kterou měly rané populace moderního člověka. Někteří vědci ale výzkum kritizují. „Určitě bych byl opatrný ohledně používání moderních genetických metod k odvození toho, kde předci před 200 tisíci lety přesně žili, obzvlášť u tak velkého a komplexního kontinentu, jako je Afrika,“ myslí si Chris Stringer, který se zabývá původem lidstva v Přírodopisném muzeu v Londýně.