90 % testované balené vody obsahuje mikroplasty, zjistil to výzkum

Plasty – plastové lahve
Plasty – plastové lahve

Zahraniční test balených vod ukázal, že ve většině z lahví byly plastové mikročástice.

Analýza zkoumala skoro 260 lahví pocházejících z 19 zdrojů v 9 zemích. Testy prověřily celkem 11 různých značek a zjistily, že v každém litru vody bylo průměrně 325 mikroplastů. Výzkum, který zadala nezisková žurnalistická organizace Orb Media, provedli vědci na State University of New York ve městě Fredonia ve státě New York. Jen 17 balených vod neobsahovalo žádné plasty. V některých lahvích ale odborníci odhalili i 10 000 mikročástic. Konkrétně jde podle zprávy o polypropylen, nylon a polyethylentereftalát. Jak informuje britský server The Guardian, v porovnání s posledními testy kohoutkové vody z loňského září se jednalo průměrně zhruba o dvojnásobné množství. Ani dřívější test vody z kohoutku ale nedopadl z hlediska obsahu plastů uspokojivě. 83 % vzorků pořízených v různých částech světa bylo kontaminováno plastovými vlákny. V případě balené vody použili výzkumníci červené barvivo, které přilne na povrch plastů, ale ne na většinu přírodních materiálů. Jak je vidět na videu, malé fluoreskující částice nežádoucích látek pak bylo možné pozorovat pod mikroskopem. Mluvčí Světové zdravotnické organizace (WHO) Guardianu řekl, že se instituce bude problémem zabývat. Přestože zatím nebylo prokázáno, zda mají mikroplasty vliv na lidské zdraví, jde prý o znepokojující výsledky. WHO chce důkladně prověřit možná rizika. Někteří výrobci se závěry testů nesouhlasí. Podle CBC třeba Nestlé kritizuje použitou metodu, která podle nich nemusí přinést správné výsledky. Firma Gerolsteiner ve svém prohlášení uvádí, že nerozumí tomu, jak vědci dosáhli takových výsledků. Ty podle nich neodpovídají interním analýzám, které si firma pravidelně zpracovává. Za nejasnou a možná i zavádějící označuje metodu testování taky Danone.

Spustit audio
  • Čtyřicetiletý muž žaluje rodiče, kteří vyhodili jeho erotickou sbírku. Chce po nich skoro 2 miliony

    15. duben 2019
    Pornočasopis

    Čtyřicetiletý Američan z Indiany požaduje po svých rodičích odškodné ve výši 87 000 dolarů (skoro 2 miliony korun). Na soud se obrátil poté, co zjistil, že jeho rodiče vyhodili sbírku erotických filmů a časopisů, která měla podle něj hodnotu 29 000 dolarů (650 000 korun). Po rodičích teď chce trojnásobek.

    Svou sbírku si muž do domu v městečku Grand Haven v Michiganu, kam se s rodiči po rozvodu přestěhoval, přinesl v roce 2016. O deset měsíců později ale opět měnil bydliště a v domě zůstali jen jeho matka a otec. Do nového domu ve městě Muncie v Indianě poslali synovi jeho majetek. Chyběla ale erotická sbírka. Rodiče později přiznali, že dvanáct krabic plných pornografických filmů a časopisů vyhodili. Muž na ně zavolal policii, státní zástupce ale odmítl jeho obvinění řešit. Proto se Američan obrátil na soud a rozhodl se rodiče žalovat o náhradu škody. Píše o tom web The Guardian. „Jestli jste měli nějaký problém s mými věcmi, měli jste mi to říct hned a já bych se přestěhoval jinam. Místo toho jste se rozhodli mlčet a mstít se,“ napsal muž e-mailem svým rodičům. Informuje o tom server ABC 13. „Věř tomu nebo ne, hlavní důvod, proč jsem zničil tvé porno, bylo tvoje duševní a emocionální zdraví. Udělal bych to samé, kdybych našel kilo kokainu. Doufám, že to jednou pochopíš,“ reagoval jeho otec. „Tím, že jsem se zbavil těch věcí, jsem ti udělal velkou laskavost,“ dodal. Právě e-mailová komunikace teď slouží u soudu jako hlavní důkaz. Jestli dá soudce za pravdu puritánským rodičům nebo synovi sběrateli se rozhodne v nejbližších dnech.

  • Vzniká první videohra věnovaná paralympiádě. Má jít o fantasy RPG propagující sportovní událost

    15. duben 2019
    Vzniká první videohra věnovaná paralympiádě

    V souvislosti s olympijskými a paralympijskými hrami v Tokiu, které se budou konat v roce 2020, ohlásila společnost JP Games, že pracuje na hře jménem Pegasus World Tour.

    Má jít o role-playing game odehrávající se na paralympiádě pořádané ve fiktivním městě jménem Pegasus, kde hráči vedené postavy v sobě probudí různé druhy speciálních vlastností. Za vývojem hry stojí Hadžime Tabata, podepsaný například pod Final Fantasy XV. „V souvislosti s blížící se paralympiádou v roce 2020 v Tokiu hledáme nové cesty, jak oslovovat mladé globální publikum,“ prohlásil prezident Mezinárodního paralympijského výboru. „Věříme, že právě tato hra nám pomůže zvýšit zájem o paralympijské hry a umožní lidem všude po světě si užít tuto událost se vší úžasnou atmosférou, vášní a vzrušením, které s sebou nese.“

  • V Egyptě objevili ostatky starověké řemeslnice. Dosud se věřilo, že byli pouze muži-řemeslníci

    15. duben 2019
    Sklizeň - Egypt

    Jedním z obtížných úkolů archeologů je určit, jaké role v každodenním životě lidé ve starověkých civilizacích zastávali a jaké bylo jejich povolání. Obyvatele historického Egypta ale mají vědci díky malbám, figurkám a soškám nalezeným v jejich hrobech, které jim měly pomoci v posmrtném životě, zmapovány celkem dobře.

    Všechny teď ale překvapil nález ostatků ženy z doby asi před 4000 lety, která podle nálezu rýh na zubech byla řemeslnicí. Až doteď vědci přitom předpokládali, že toto povolání bylo určeno výhradně mužům. Ženy mohly podle dosavadních poznatků zastávat ve starověkém Egyptě pouze sedm povolání. Bohaté dobře situované ženy se mohly stát kněžkami v chrámech, umělecky nadané ženy mohly být zpěvačkami, hudebnicemi nebo herečkami. Dále mohly ženy pracovat jako profesionální truchlící, tkalkyně a porodní asistentky. Nový nález ale tyto poznatky zpochybňuje. Vědci z Albertské univerzity o tom píší ve své studii zveřejněné v knize Bioarchaeology of Marginalized People. Žena, která zemřela asi v 50 letech, měla na svých řezácích rýhy v klínovitém tvaru a zuby měla enormně opotřebené. Nezvyklé ploché oděrky vykazuje i dalších čtrnáct ženiných zubů. Podle vědců takové opotřebení vzniklo rozdělováním rostlinného materiálu, které je typické právě pro řemeslníky. Podobné opotřebení viděli už u mnoha jiných nálezů z různých kultur. „Je pravděpodobné, že si žena zuby opotřebovala kousáním rostliny Cyperus papyrus (šáchor papírodárný), která rostla v deltě Nilu. Stonky papyru se používaly jako palivové dříví, vyráběly se z nich krabice a koše ke skladování a přepravě zboží, ale také boty, závěsy nebo podlahové rohože,“ píší vědci ve studii. Vnitřní dřeň se zpracovávala na papyrus, na který Egypťané psali. Nálezy vědců také dokládají, že si řemeslnice své zuby kartáčovala. Píše o tom server ScienceAlert. O výjimečnosti řemeslnice svědčí i fakt, že z více než tisícovky zubů pocházejících z koster minimálně 92 žen nalezených na pohřebišti obsahoval podobné opotřebení pouze její chrup. Na svou dobu byla řemeslnice nezvykle respektovaná. Její pozůstatky se našly v dřevěné rakvi lemované rákosem a kolem sebe měla plno cenných předmětů, jako například alabastrové nádoby, bronzové zrcadlo, kosmetiku a zlatý list.

  • Všechny rekonstruované silnice kolem Harvardu musí mít oddělené cyklopruhy. Schválila to rada města

    12. duben 2019
    03454818.jpeg

    Cyklisté z amerického městečka Cambridge nedaleko Bostonu se mohou radovat. Součástí každé nově zrekonstruované ulice totiž musí od nynějška být chráněný jízdní pruh pro cyklisty oddělený od silnice vertikálními bariérami. Nařízení se týká všech ulic zahrnutých do sítě komunikací o celkové délce asi 20 mil označované jako Cambrigdeský cyklistický plán (Cambridge Bicycle Plan).

    Město, v němž sídlí Harvardova univerzita, křižuje už nyní na americké poměry neobvyklý počet cyklistů. Nová vyhláška v pondělí schválená místní radou má jejich počet ještě zvýšit. Cambridge se tak v podpoře cyklistiky stane jedním z nejprogresivnějších míst v Americe. Neznamená to ale, že se ulice ve čtvrti začnou houfně přestavovat a chráněné cyklistické pruhy se najednou objeví na všech silnicích. Vyhláška platí pouze pro plánované rekonstrukce a modernizace ulic (například loni se postavila pouze jedna míle chráněných cyklistických tras). Podporovatelé nového nařízení ale slibují, že budou na město tlačit, aby nová infrastruktura vznikala rychleji než v minulých letech. Zasadit se o to chce například organizace Cambridge Bicycle Safety, která společně s městskou radou nové nařízení od roku 2017 připravovala. „Používání jízdních kol je nejvhodnějším způsobem dopravy v našem městě, které je čtvrtým nejhustěji osídleným místem v zemi. Tento způsob cestování podporuje zdraví obyvatel, čistší životní prostředí a přináší i větší tržby maloobchodníkům, řekl městský radní Dennis Carlone ve svém prohlášení. Píše o tom server CityLab. Z nařízení budou mít výjimku pouze rekonstrukce provázené takzvanými vzácnými okolnostmi. Schválit je bude muset zástupce města.

  • Vědci chtějí ze třetiny plochy oceánů vytvořit světovou rezervaci. Svůj návrh předložili OSN

    12. duben 2019
    Mořská želva

    Živočichů a rostlin žijících ve světových oceánech dlouhodobě ubývá. Může za to rybolov, těžba na dně moří, znečištění plasty nebo oteplování. Mořští tvorové přitom hrají důležitou roli při snižování emisí oxidů uhlíku v ovzduší. Díky jejich biologickým procesům se totiž uhlík z hladiny moře ukládá hluboko u mořského dna.

    Vědci z Univerzit v Yorku a Oxfordu ve spolupráci s organizací Greenpeace proto vytvořili geografickou studii Global Ocean Treaty, podle které by se zhruba ze třetiny plochy světových oceánů mimo výsostné vody jednotlivých států měla stát přírodní rezervace. Předložili ji Organizaci spojených národů, která se možnými způsoby ochrany oceánů zabývá už delší dobu. Studie má podporu mnoha odborníků, od biologů po klimatology. Obnova rovnováhy v oceánech je totiž podle nich nezbytným základem pro prakticky všechny dosud navržené strategie udržitelné budoucnosti. Výzkumníci zároveň připravili i důslednější návrh ochrany, který počítá s rezervací až na polovině rozlohy světových oceánů. „Rychlost, jakou se v oceánech snižuje množství pozoruhodných volně žijících tvorů, nás neustále překvapuje. Úbytek mořských ptáků, želv, žraloků a mořských savců odhaluje, že lidstvo spravuje oceány špatně. Vlády musí situaci v OSN urychleně změnit. Naše studie ukazuje, jak by v mezinárodních vodách mohly být stanoveny  chráněné oblasti, aby se vytvořila síť, která pomůže zachránit živočichy a rostliny před vyhynutím a umožní jim přežít v našem rychle se měnícím světě,“ řekl webu The Independent profesor Callum Roberts, biolog z Univerzity v Yorku zabývající se ochranou mořských živočichů. Při stanovování míst, která by měla být součástí rezervace, vzali vědci v potaz mnoho faktorů. Chránit by se podle nich měla místa s rozmanitým podmořským životem, jako jsou například korálové útesy, zároveň ale také oblasti, kterými prochází mořské proudy, nebo místa, která slouží mořským živočichům jako sezónní zdroje potravy. Zároveň by budoucí rezervace měla zahrnout místa ohrožená aktuální situací, tedy například nadměrným rybolovem, znečištěním nebo současnou či budoucí těžbou. Píše o tom server Ekolist. Z představeného návrhu se zatím jeví jako nejlepší začít s plošnou ochranou v oblasti Jižního oceánu a na severu Atlantiku. První kroky k vytvoření rezervace by podle vědců měly být podniknuty už v roce 2020, aby se o 10 let později dostavily první pozorovatelné výsledky.

  • Období pylových alergií jsou stále delší a intenzivnější. Může za to nárůst teplot

    11. duben 2019
    02754728.jpeg

    Pylu je stále více a ukazuje se, že za to může především klimatická změna. Nárůst průměrné teploty má totiž za následek prodloužení pylové sezóny některých rostlin. Na vině je ale i oxid uhličitý.

    Nedávná studie publikovaná v časopise Lancet Planetary Health odhalila, že společně s průměrnými teplotami roste po celém světě také počet pylových částic v ovzduší. Nárůst množství pylu a prodloužení pylových sezón v průběhu uplynulých 20 let bylo prokázáno na většině sledovaných míst. Čím rychleji se klima mění, tím je situace horší. Například obyvatelé Aljašky, kde k oteplování dochází dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr, proto nyní čelí obzvláště velkému riziku alergií. Delší období alergií ale souvisí také s nárůstem množství oxidu uhličitého v atmosféře. Oxid uhličitý je totiž důležitý pro výživu rostlin a ukázalo se, že rostliny díky němu produkují více pylu.

  • Fotka černé díry vznikla díky mladé vědkyni, algoritmus navrhla už jako studentka

    11. duben 2019
    Černá díra, dosud známá spíše z ilustrací, je objekt, který kolem sebe křiví čas a prostor takovým způsobem, že z něj nemůže uniknout ani světlo

    V médiích po celém světě se ve středu objevovala průlomová fotografie černé díry – první svého druhu. Nepodařilo by se jí ale vytvořit bez Katie Bouman, ještě jako studentka totiž vytvořila algoritmus, který při pořizování obrazu hrál zásadní roli.

    Černé díry jsou extrémně vzdálené a hutné, zachycení fotografie proto není vůbec snadné. Jsou navíc ze své definice neviditelné, mohou ale vrhat stín při interakci s okolním materiálem. První, kterou se podařilo vyfotografovat, je černá díra uprostřed galaxie Messier 87 a jedná se o jednu z nejhmotnějších černých děr v celém vesmíru. Na jejím zobrazení pracovali vědci z mezinárodního projektu Event Horizon Telescope (EHT), kteří propojili osm radioteleskopů na několika kontinentech. Úsilí vyfotografovat černou díru přirovnali ke snaze vyfotografovat ze Země pomeranč umístěný na povrchu Měsíce. Přesto ale uspěli. Globální síť dalekohledů shromáždila miliony gigabajtů dat technikou známou jako interferometrie. Podařilo se jim tak získat rozptýlená data se spoustou šumu, z těch se následně dlouho pokoušeli zkompilovat výsledný obraz. Zde pomohl mimo jiné právě i algoritmus, který Bouman vytvořila před třemi roky během svého studia počítačové vědy a umělé inteligence na Massachusettském technologickém institutu. Bouman v posledních letech vedla tým, který měl na starosti sestavování obrazu. „Vyvinuli jsme způsoby, jak generovat syntetická data, používali jsme různé algoritmy a slepě je testovali, abychom zjistili, zda můžeme obraz obnovit,“ řekla CNN. Vědci ve skutečnosti vytvořili několik fotografií, obrázek zveřejněný ve středu pak vznikl jejich spojením. Výsledkem je průlomový obraz prstencové struktury, kterou předpověděl Albert Einstein před více než stoletím ve své teorii relativity.

  • Družice Kopernikus zachytila vysychání Evropy, lesní požáry, ustupující ledovce i vyprahlou půdu

    10. duben 2019
    Pohled z družice programu Copernicus Sentinel-3A na Itálii a Středozemní moře

    Sucho a vedro v Evropě nabírají na obrátkách. Loňský rok, jako jeden z teplotních rekordmanů posledních čtyř dekád, zachytily snímky evropské služby Kopernikus, která pomocí satelitů sbírá data o počasí, půdě, vodě i vzduchu nad Evropou.

    Cílem programu Kopernikus je monitorovat stav životního prostředí na zemi, v oceánech i v atmosféře a zlepšit bezpečnost lidstva v podmínkách, kdy mimo jiné kvůli klimatickým změnám roste riziko přírodních a dalších katastrof. Objektivy Kopernika vloni zachytily desítky snímků, které ilustrují, jak jen za poslední rok globální oteplování změnilo starý kontinent. Komentované snímky zveřejnilo zpravodajství Bloomberg. Dešťové srážky napříč střední a severní Evropou byly vloni o 80 % nižší, než je jejich průměrná hladina, což vedlo k velkým ekonomickým ztrátám v zemědělství i k lesním požárům, které například v severských zemích nejsou vůbec obvyklé. Satelitní fotografie mimo jiné ukázaly desítky požárů ve Švédsku, kde zničily dřevo v hodnotě sta milionů dolarů. „Se zvyšujícími se teplotami se prodlužuje i délka působení slunečního svitu,“ upozorňuje tým Kopernika ve svém prohlášení. „Některé části střední a severní Evropy zažily loni až o 40 % víc hodin slunečního svitu, než byl obvyklý průměr, například v Německu jde o absolutní sluneční rekord.“ Ne všechny dopady oteplování se ale dají označit za negativní. Převaha bezoblačných dnů v severní Evropě pomohla Němcům v loňském roce vyrobit rekordní množství solární energie, která se podílela na celkové německé spotřebě celými 9 %.

  • Psi dokážou vycítit rakovinu ze vzorku krve, nepletou se v 97 případech ze sta, říká nová studie

    10. duben 2019
    Pes

    Tři honicí psi z plemene beaglů, které američtí vědci nasadili do výzkumu rakoviny, mají fantastické výsledky. Dokázali čichem rozpoznat rakovinu u 96,7 % nabídnutých vzorků.

    O výzkumu informoval zpravodajský server Deutsche Welle. Že psi, jejichž čich je až stotisíckrát lepší než lidský, dovedou přítomnost rakoviny vycítit, není ve vědě nová věc. Už dřív dokázali podle britského deníku Daily Telegraph poznat u pacientů Parkinsonovu nemoc nebo cukrovku. Odborníky teď ale ohromila přesnost, kterou poslední studie americké společnosti BioScentDx prokázala. Beaglové našli se skoro 100procentní přesností rakovinu plic ve vzorcích krve. Vedoucí výzkumu Heather Junqueira vysvětluje: „Zvažujeme, že by psi vyšetřovali pacienty přímo v ordinacích, v každodenní lékařské praxi. Možností, jak rakovinu včas a spolehlivě detekovat, je víc. Hledáme, co přesně psi v krvi nacházejí. Rádi bychom vytvořili takový test, který by dokázal nemoc rozpoznat tak snadno a spolehlivě jako oni,“ dodává Junqueira. Společnost BioScentDx zahájila v listopadu studii karcinomu prsu. V tomto případě by psi měli umět nemoc rozpoznat z pacientova dechu.