90 % testované balené vody obsahuje mikroplasty, zjistil to výzkum

Plasty – plastové lahve

Zahraniční test balených vod ukázal, že ve většině z lahví byly plastové mikročástice.

Analýza zkoumala skoro 260 lahví pocházejících z 19 zdrojů v 9 zemích. Testy prověřily celkem 11 různých značek a zjistily, že v každém litru vody bylo průměrně 325 mikroplastů. Výzkum, který zadala nezisková žurnalistická organizace Orb Media, provedli vědci na State University of New York ve městě Fredonia ve státě New York. Jen 17 balených vod neobsahovalo žádné plasty. V některých lahvích ale odborníci odhalili i 10 000 mikročástic. Konkrétně jde podle zprávy o polypropylen, nylon a polyethylentereftalát. Jak informuje britský server The Guardian, v porovnání s posledními testy kohoutkové vody z loňského září se jednalo průměrně zhruba o dvojnásobné množství. Ani dřívější test vody z kohoutku ale nedopadl z hlediska obsahu plastů uspokojivě. 83 % vzorků pořízených v různých částech světa bylo kontaminováno plastovými vlákny. V případě balené vody použili výzkumníci červené barvivo, které přilne na povrch plastů, ale ne na většinu přírodních materiálů. Jak je vidět na videu, malé fluoreskující částice nežádoucích látek pak bylo možné pozorovat pod mikroskopem. Mluvčí Světové zdravotnické organizace (WHO) Guardianu řekl, že se instituce bude problémem zabývat. Přestože zatím nebylo prokázáno, zda mají mikroplasty vliv na lidské zdraví, jde prý o znepokojující výsledky. WHO chce důkladně prověřit možná rizika. Někteří výrobci se závěry testů nesouhlasí. Podle CBC třeba Nestlé kritizuje použitou metodu, která podle nich nemusí přinést správné výsledky. Firma Gerolsteiner ve svém prohlášení uvádí, že nerozumí tomu, jak vědci dosáhli takových výsledků. Ty podle nich neodpovídají interním analýzám, které si firma pravidelně zpracovává. Za nejasnou a možná i zavádějící označuje metodu testování taky Danone.

Spustit audio
  • David Bowie ještě neřekl své poslední slovo. Tento rok vychází dvě nová alba nevydaných písní

    9. leden 2020
    03777681.jpeg

    8. ledna by byly sedmdesáté třetí narozeniny Davida Bowieho. Bowieho vydavatelství Parlophone Records v tento den oznámilo jeho dvě nová posmrtná alba. Jedno z nich je EP s šesti skladbami pojmenované DAVID BOWIE IS IT ANY WONDER? (David Bowie a je se vůbec čemu divit?), které vydavatelství bude postupně vypouštět do světa v průběhu dalších šesti týdnů.

    První ukázka z tohoto EP, kterou si můžete poslechnout na konci článku, je nová verze skladby The Man Who Sold the World, kterou Bowie nahrál s Gail Ann Dorsey, Reevesem Gabrelsem a Markem Platim v dubnu roku 1996. Bude tedy obsahovat nějaké nové verze starých písní, ale i nové a dosud nevydané kusy. Tato verze z roku 96 bude také součástí druhého nového alba, které vyjde pod názvem CHANGESNOWBOWIE 18. dubna na Record Store Day 2020.

    Dole si můžete přečíst seznam písní, které se na albu CHANGESNOWBOWIE objeví.

    01 The Man Who Sold the World
    02 The Supermen
    03 Andy Warhol
    04 Repetition
    05 Lady Stardust
    06 White Light White Heat
    07 Shopping for Girls
    08 Quicksand
    09 Aladdin Sane

  • Včelaři mají za sebou těžký rok, kvůli roztočům hynula včelstva. Med proto zřejmě zdraží

    9. leden 2020
    Včelař a včely

    Letos s velkou pravděpodobností zdraží med. Může za to roztoč kleštík včelí, který měl letos ideální podmínky k množení. Chovatelé tak hlásí velké ztráty a v některých případech dokonce přišli i o všechna včelstva. 

    Roztoči způsobují nemoc varroázu, kvůli níž se líhnou nedokonalé včely. Ty často nedokážou přežít zimu. Přesný počet včel, které na následky nemoci zemřely a zemřou, zatím není známý. Nejde ale o první případ, kdy se roztoči v Česku rozmnožili. Naposledy varroáza ve velkém udeřila v roce 2015. Tehdy zahynula až třetina včelstev. Letos bude situace zřejmě podobná. „Úhyny se dají označit za kritické. Největším problémem výskytu roztočů i chorob je, že za loňský rok bylo postiženo více oblastí, než tomu bývá v jiných letech,“ vysvětluje Antonín Přidal z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity. Píše se o tom v tiskové zprávě brněnské Mendelovy univerzity.

    Včelaři hlásili problémy i loni, kdy se stočilo kolem 9 tisíc tun medu. Šlo o nejhorší výsledek za poslední čtyři roky, a to především kvůli suchu a chemickým postřikům, jak psal v květnu loňského roku server iRozhlas. Česko ale v úbytku včelstev není výjimkou. Celosvětové vymírání včel je velkým tématem už několik let, například i kvůli nebezpečným pesticidům. A jak jsme už v minulosti upozornili, problém se netýká jen hmyzu – problémy mají i ryby.

    V Česku je podle posledních údajů evidováno téměř 780 tisíc včelstev a 63 tisíc včelařů. Podle Přidala jde v množství včelstev na kilometr čtvereční o dvojnásobek průměru Evropské unie.

  • Nové britské poštovní známky budou mít design klasických videoher, objeví se Worms i Tomb Raider

    8. leden 2020
    Nové britské poštovní známky budou mít design klasických videoher, objeví se Worms i Tomb Raider

    Sada 12 poštovních známek vydaných Královskou poštou bude připomínat historii britského průmyslu videoher, objeví se průkopnické dílo Elite odehrávající se ve vesmíru anebo třeba akční a dobrodružný Tomb Raider.

    Jednotlivé designy vždy obsahují ikonický výjev z památného díla. Jde o klasické tituly jako Dizzy, Populous, Lemmings a Sensible Soccer. „Velká Británie stojí v popředí herního průmyslu celá desetiletí. V 80. a 90. letech mladí designéři bojovali s kódováním na nových mikropočítačích a vytvořili šablonu pro ikonické hry. Vznikem známek s touto tematikou oslavujeme některé jejich stěžejní výtvory,“ řekl mluvčí Královské pošty Philip Parker. Konkrétních dvanáct děl bylo vybráno za pomoci obchodního orgánu herního průmyslu UKIE, novinářského veterána Juliana Rignalla, který pracoval ve vlivných game magazínech Zzap! 64 a Mean Machines, a Sama Dyera, kreativního ředitele společnosti Bitmap Books. Finální výběr sahá do poloviny 80. let a zaměřuje se na práci vývojářských studií, jako jsou Bullfrog (Populous) a Codemasters (Dizzy, Micro Machines), pak se přesouvá do 90. let s tituly od liverpoolského vydavatele Psygnosis (Lemmings a Wipeout), od Derby's Core Design (Tomb Raider) a od Wakefield's Team17 (Worms). 
    „Tato kolekce oslavuje skvělé videohry, které pomohly definovat národní i globální vývojářskou scénu v průběhu několika desetiletí. Jsou klíčovou součástí naší kulturní stopy,“ řekl Jo Twist, generální ředitel UKIE. Známky budou v prodeji od 21. ledna.

  • Vědci vytvořili nový plán zotavení, který by mohl zvrátit hmyzí apokalypsu

    8. leden 2020
    Včela

    Existuje vědecký konsenzus, že úbytek hmyzu a globální biodiverzity je vážnou hrozbou, kterou je třeba řešit. Aby došlo k záchraně zmenšující se populace hmyzu, bude muset svět postupovat podle nového plánu na zotavení sestaveného odborníky. V něm je zahrnuta eliminace užívání pesticidů a upřednostnění metody zemědělství založené na přírodních zdrojích, nutně musí dojít také ke snížení znečištění vodou, světlem a hlukem.

    Výzva k akci, která přišla od více než 70 vědců z celé planety, doporučuje podniknout okamžité kroky proti lidským stresovým faktorům. Mezi ně patří ztráta a tříštění míst výskytu, klimatická krize, znečištění, nadměrná sklizeň a invazivní druhy.
    Vyřazování syntetických pesticidů a hnojiv používaných v průmyslovém zemědělství a masivní snižování emisí skleníkových se řadí mezi naléhavá řešení, která zvrátí to, co ochránci přírody nazvali „nepozorovanou hmyzí apokalypsou“.

    Kromě těchto opatření musí vědci zjistit, které druhy jsou pro ochranu prioritní. Hmyz má stěžejní význam pro zdravé fungování ekosystémů – recykluje živiny, opylovává a slouží jako potrava pro jiné živočichy. Pokud by zanikl, dojde ke katastrofickému kolapsu ekosystémů přírody. „Chceme shromáždit všechny dostupné vědomosti a proměnit je v akci ve spolupráci se správci půdy, tvůrci politiky a všemi ostatními zúčastněnými. Doufáme, že koncoví uživatelé budou nyní moci námi vytvořený plán použít jako šablonu pro skutečné zotavení například v zemědělství, správě míst výskytu a při rozvoji měst,“ řekl hlavní autor profesor Jeff Harvey z Nizozemského institutu ekologie a amsterdamské univerzity.

  • Berlínské děti se v překližkovém městě učí vyjednávat i prosazovat svoji politiku

    7. leden 2020
    Děti - studenti - žáci

    Překližkové město v jedné z berlínských čtvrtí má všechno, co správné sousedství obsahuje – radnici, kavárnu, banku, lokální redakci novin, bytové domy i večerku. V jeho kulisách si žáci základních škol zkouší různé role a testují svoje nápady, plány i politické pletichy.

    Z teenagerů je tu starosta, majitel obchodu, řidič autobusu bez práce, policista, aktivista nebo vlastník pozemků a před nimi je řada otázek, které je třeba řešit, včetně rostoucích nájmů, krádeží, obchodu s drogami nebo nezaměstnanosti. Hra navazuje na projekt, který v Berlíně fungoval v letech 1969–72, kdy si děti vytvořily malé modelové město a provozovaly v něm obchody, školní prostory i občanské instituce. Prostor teď zaštiťuje berlínská společensko-kulturní organizace nGbK a hra je tu k dispozici mladším i starším dětem.

    Organizátoři upozorňují, že například osmiletí školáci zuřivě politikaří a svoje zájmy prosazují velmi tvrdě, na druhou stranu se ale ze svých peněz neváhají složit na živobytí zdravotní sestře, která přišla o práci. Hraje se v kolech a atmosféra rychle houstne. Proti sobě tu stojí vlastník pozemků, který plánuje postavit velký bytový dům a od ostatních vybírá nájmy, aktivisté, kteří místo dalších bytů chtějí komunitní zahradu, politici slibující za zvolení nižší nájmy i ti, kteří se pokouší kupčit s hlasy. „Chtěli jsme se zaměřit na kapitalizaci měst, na otázku, co se stane, když jsou domy určeny k vydělávání peněz místo toho, aby prostě žily,“ říká deníku The Guardian koordinátorka projektu Claudia Hummel. Učitelka Ann-Christin Janzen, která děti na hru doprovodila, dodává: „Skoro každé dítě má zkušenost s rostoucím nájemným od svých rodičů.

  • Modelka vybrala pro hořící Austrálii za nahá selfie 700 000 dolarů

    7. leden 2020

    Dvacetiletá Kaylen Ward, „nahá filantropka“, jak si teď říká, posílá každému, kdo má zájem a zaplatí minimálně deset dolarů, svoje nahé fotky. Během čtyř dnů vybrala pro několik charitativních organizací, které v oblastech požárů působí, zhruba 700 000 dolarů, na které má od neziskovek potvrzení.

    Když se americká modelka o zuřících požárech dozvěděla, darovala nejdřív tisíc dolarů a přemýšlela, jak zúročit pozornost šedesáti tisíc followerů na svém Instagramu. „Řekla jsem si, že tolik lidí se hodí a že darovat peníze by kromě mě mohl ještě někdo,“ uvedla pro deník The Guardian.

    Ward zkusila 3. ledna zveřejnit svoje nahá selfie jen s emoji, které ji decentně zakrývaly, a se seznamem charit, kterým mohli její fanoušci přispět. Během večera vydělala sedm tisíc dolarů a přes noc se její nápad stal virálním hitem s osmdesáti tisíci sdíleními.

    „Ne všichni hrdinové nosí pláště! oceňovali její snahu fanoušci. Instagram následně zablokoval její účet, a když si vytvořila nový, zablokovali ho znovu. Ward teď působí na Twitteru jako The Naked Philanthropist a dary přijímá dál.

  • Malé děti, které zažívají stres, nezájem a zanedbávání v ústavech, mají podle vědců menší mozky

    7. leden 2020
    Dítě - děti - smutné dítě

    Výsledky studie vysoké školy King's College London ukázaly, že testovaní mladí lidé, kteří žili jako malé děti v rumunských sirotčincích a později byli adoptováni do Británie, mají na mozcích nevratné změny, které jim citová deprivace v raném dětství způsobila.

    Odborníci se podle britského deníku The Guardian shodují na tom, že i když se děti dostaly do milujících a pečujících rodin, jejich zanedbávání v kojeneckém a batolecím věku se nesmazatelně otisklo do jejich mozkových struktur. „Naším nejdůležitějším zjištěním je, že tato poškození se už nedají napravit,“ říká spoluautor studie Edmund Sonuga-Barke. „I přes tu nejlepší péči můžete vidět následky stresu zažitého v raném dětství,“ dodává. Sonuga-Barke a jeho kolegové ve sborníku Národní akademie věd popsali, že zkoumali mozky 67 rumunských adoptovaných dětí, které strávily 3 až 41 měsíců života v těžké deprivaci v ústavní péči. V době výzkumu byli už všichni dospělí ve věku 23 až 28 let. Výsledky pak vědci porovnali s britskými adoptovanými dětmi, které se do náhradní rodiny dostaly v prvním půlroce svého života. Zjistili, že rumunské děti měly v průměru o 8,6 % menší mozek než děti britské. Tým vědců taky spočítal, že úbytek velikosti mozku souvisel s délkou času stráveného v sirotčinci: každý další měsíc znamenal orgán menší o 3 centimetry krychlové. Podle vědců je souvislost naprosto jasná: „Čím víc zanedbávání a stresu zažívaly, tím menší je jejich mozek,“ říká Sonuga-Barke. Už předchozí studie týkající se dětí, které tráví začátek života v ústavu, ukázaly, že celý život ve větší míře zápasí s hyperaktivitou, úzkostmi a depresí. Česko je poslední zemí v Evropě, která si institut tzv. kojeneckých ústavů uchovává. V ostatních zemích funguje alespoň pro nejmenší děti náhradní rodinná péče, Slovensko například zvýšilo hranici pro umisťování dětí do podobných zařízení na šest let a hodlá ji i nadále zvedat. V Česku na nevratné následky života v kojeneckých ústavech upozorňuje například organizace Dobrá rodina.

     

  • Maturant nesehnal dívčí doprovod na ples, a tak vzal s sebou kočku

    6. leden 2020
    Muž s kotětem

    Osmnáctiletý Sam Steingard zatím nepotkal nikoho, s kým by mohl vyrazit na maturitní ples. Mladý Američan nechtěl zůstat na ocet a stejně tak zavrhl možnost, že by zůstal doma a o večírek přišel. Shánět doprovod na společenský večer může být pro mladého muže stresující, Sam ale neztratil hlavu a uvědomil si, že jednu krasavici, která ho neodmítne, zná – svou kočku Ruby.

    Když ji o doprovod požádal, nebránila se. Za pomoci své sestry ji Sam oblékl do růžových šatů a moderních kecek a byli připraveni. S Ruby si pak v gala pořídili pár fotek, které jsou pro předvečer amerických maturitních plesů typické. Snímky šťastného páru pak Samova sestra sdílela na sociálních sítích, podle zábavního webu Bored Panda vyvolaly nadšení. Na samotný taneční parket Sam už Ruby nevzal, aby prý svou přítelkyni nestresoval.

  • Z Amazonie zmizel za posledních 10 let prales velký jako osm a půl milionu fotbalových hřišť

    6. leden 2020
    Deštný prales, Bahia, Brazílie

    Britská Královská statistická společnost zveřejnila svou Mezinárodní statistiku uplynulé dekády. Smutným vítězem a nejvýraznějším číslem je velká statistika Amazonie, která ukazuje, že za posledních deset let ubylo 6 216 000 hektarů deštného pralesa. To je velikost odpovídající osmi a půl milionu fotbalových hřišť.

    Nekončící odlesňování a těžba dřeva krajinu dramaticky mění a podle serveru Inhabitat se zásadně mění i podmínky života v pralese, který zatím zůstává. Mizí tisíce druhů rostlin i živočichů, odlesňování narušuje rovnováhu ekosystému, přichází sucho a požáry, objevuje se eroze půdy, která zase zvyšuje riziko povodní. Amazonie je také zásadní pro svou schopnost vázat uhlík deštný prales absorbuje a ukládá víc než 180 miliard tun uhlíku z atmosféry. Bez pralesa by se uvolňoval zpět do vzduchu, přidával se ke skleníkovým plynům a zhoršoval oteplování planety. Podle zpravodajského serveru CNN jen v Brazílii odlesňování od roku 2012 kontinuálně narůstá a prales, který je pětadvacetkrát větší než Spojené království, nekontrolovatelně mizí. Podle odborníků z Královské statistické společnosti se jedná o nejhorší příklad degradace životního prostředí za poslední dekádu.

    Přečtěte si také Požáry v Amazonii. Lesy hoří kvůli zemědělské lobby i Bolsonarově protekcionistické politice, Amazonský prales se blíží k bodu zlomu, už v roce 2021 nevyprodukuje dost deště, říká studie a Domorodé kmeny amazonských pralesů čelí genocidě, varují experti.