90 % testované balené vody obsahuje mikroplasty, zjistil to výzkum

16. březen 2018
Plasty – plastové lahve

Zahraniční test balených vod ukázal, že ve většině z lahví byly plastové mikročástice.

Analýza zkoumala skoro 260 lahví pocházejících z 19 zdrojů v 9 zemích. Testy prověřily celkem 11 různých značek a zjistily, že v každém litru vody bylo průměrně 325 mikroplastů. Výzkum, který zadala nezisková žurnalistická organizace Orb Media, provedli vědci na State University of New York ve městě Fredonia ve státě New York. Jen 17 balených vod neobsahovalo žádné plasty. V některých lahvích ale odborníci odhalili i 10 000 mikročástic. Konkrétně jde podle zprávy o polypropylen, nylon a polyethylentereftalát. Jak informuje britský server The Guardian, v porovnání s posledními testy kohoutkové vody z loňského září se jednalo průměrně zhruba o dvojnásobné množství. Ani dřívější test vody z kohoutku ale nedopadl z hlediska obsahu plastů uspokojivě. 83 % vzorků pořízených v různých částech světa bylo kontaminováno plastovými vlákny. V případě balené vody použili výzkumníci červené barvivo, které přilne na povrch plastů, ale ne na většinu přírodních materiálů. Jak je vidět na videu, malé fluoreskující částice nežádoucích látek pak bylo možné pozorovat pod mikroskopem. Mluvčí Světové zdravotnické organizace (WHO) Guardianu řekl, že se instituce bude problémem zabývat. Přestože zatím nebylo prokázáno, zda mají mikroplasty vliv na lidské zdraví, jde prý o znepokojující výsledky. WHO chce důkladně prověřit možná rizika. Někteří výrobci se závěry testů nesouhlasí. Podle CBC třeba Nestlé kritizuje použitou metodu, která podle nich nemusí přinést správné výsledky. Firma Gerolsteiner ve svém prohlášení uvádí, že nerozumí tomu, jak vědci dosáhli takových výsledků. Ty podle nich neodpovídají interním analýzám, které si firma pravidelně zpracovává. Za nejasnou a možná i zavádějící označuje metodu testování taky Danone.

Spustit audio
  • I dospělí usínají lépe a rychleji díky kolébání

    6. únor 2019
    Hamaka - houpací síť

    Tisíce let lidstvo houpe svoje děti, aby klidně usnuly. A navzdory potížím dostat se dovnitř i ven všichni milujeme houpací sítě a hamaky. Proč? Co je nám na pohupování tak příjemného? A proč je pro usnutí lepší se mírně pohupovat než počítat ovečky?

    To zkoumali vědci Ženevské univerzity a svoje závěry publikovali v nové studii v časopise Current Biology. Už během své předchozí práce tým vědců zjistil, že houpání pomáhá lidem usnout rychleji a zdravěji, když se jedná o rychlý 45minutový šlofík. Teď zjistili, že jemné houpání nejenže zlepšuje usnutí i spánek, ale taky pomáhá paměti. A že se vyplatí nechat se houpat celou noc. Ve spánkové laboratoři vědci tři noci pohupovali osmnácti mladými dobrovolníky. Zjistili, že jemný pohyb do stran má mnoho výhod: účastníci usnuli rychleji, míň se budili a měli delší fáze hlubokého spánku, během kterého se náš mozek zpomaluje a upevňuje se paměť. To potvrdili i dobrovolníci – houpavý spánek shodně označili jako osvěžující a moc příjemný.

  • Nejlajkovanější vejce na Instagramu prasklo. Je z něj poutač kampaně na podporu duševního zdraví

    6. únor 2019
    Nejlajkovanější vejce na Instagramu

    Přes 52 milionů, tak zní oficiálně největší počet lajků, které doposud posbíral jeden příspěvek na sociální síti Instagram.

    Vše začalo jako klasický virální vtip šířící se silou řetězové reakce. Dosavadní rekord, pokud jde o počet lajků, držela fotka jedné z mediálních superhvězd z rodiny Kardashianů Kylie Jenner, na níž v detailu drží ručičku své novorozené dcery. Proti takto emocionálně vypjaté scéně se autoři nápadu rozhodli postavit něco zoufale všedního. Hranici 18 milionů překonala fotka obyčejného vejce, fanoušky překřtěného na Eugena, za 9 dní. Průběžně na instagramovém účtu přibývaly další 4 fotografie Eugena nesoucího stále větší znaky popraskání skořápky. V příspěvku ze soboty je vidět, že se někdo pokusil narušený povrch vejce spravit provázkem, výsledný tvar tak hodně připomíná míč na americký fotbal. Tady už o zištném záměru zřízení účtu nemohlo být pochyb. Streamovací služba Hulu odvysílala v neděli poprvé šot s praskajícím Eugenem v rámci přenosu pokrývajícího Super Bowl. Od včerejška si video můžeme prohlídnout také na instagramovém účtu rekordního vejce. Dozvídáme se z něj, že všechen ten tlak, co zažíval jako hvězda sociálních médií, byl na Eugena už moc. Proto vyhledal pomoc na internetových stránkách obsahujících odkazy na různé instituce a organizace poskytující asistenci v takovýchto případech. Zprávu přinesl web BBC.

  • Nejotrávenější lesy v Česku jsou v Orlických horách

    5. únor 2019
    Pohled z rozhledny na Klepáči přes malosněžnický hřbet, v pozadí vrchol Králický Sněžník

    Od roku 1995 sledují odborníci množství škodlivých látek v půdě, vodě, stromech i v ovzduší lesů Orlických hor. Z jejich nejaktuálnějších porovnání vyplývá, že se tato část Česka regeneruje jen pomalu a stále patří k těm nejpoškozenějším u nás.

    Projekt sledování přenosu znečišťujících látek prokázal, že v Orlických horách jsou koncentrace oxidu síry v námrazách, kdy je situace vždycky obecně horší, nejvyšší ze všech českých hor. Stav lesů v Orlických horách, které před rokem 1989 patřily k místům nejvíc postiženým spadem sloučenin síry, se navíc nelepší. Kyselinu sírovou, která na hory pršela za minulého režimu, teď vystřídala kyselina dusičná. Ta pochází hlavně z narůstající automobilové dopravy a půda východočeských lesů je imisemi podle odborníků přímo nasáklá. Lesům dusík nedovoluje rychlejší regeneraci. Je sice efektivním hnojivem, takže po něm stromy rostou rychleji, to se ale podepisuje na jejich zdraví – porost není tak pevný a je náchylnější k lámání a vymrzání. Podle vědců je dusík ve stromech taky atraktivní pro nejrůznější škůdce. Orlické hory a oblast Králického Sněžníku tak zůstávají nejpostiženější ze všech českých lesů. Nepadají na ně jen škodliviny z chvaletické nebo opatovické elektrárny, ale i ze sousedního Polska. Zprávu přinesl server EnviWeb.cz.

    Přečtěte si taky Výletní tip Matěje Balgy: Vydejte se v zimě na Králický Sněžník, je to zážitek na celý život.

  • Číňané se nečekaně sami přiznali k „vykořisťování“ Afriky

    5. únor 2019
    Večer čínsko-afrického přátelství 2019

    Během nedávného pekingského Večera čínsko-afrického přátelství 2019 (China-Africa Friendly Night 2019) došlo k zajímavému nedopatření.

    Na světelném displeji za váženými návštěvníky – na fotografii jsou zachyceni velvyslanci Angoly, Beninu a ostrovní republiky Svatý Tomáš a Princův ostrov – se objevilo několik klíčových slov charakterizujících čínsko-africkou spolupráci. Podle organizátorů to jsou „inovace“, „efektivita“, „přesah“ a – „vykořisťování“ (anglicky innovation, efficiency, transcendence a exploitation). Stránky Shanghaiist píší, že jde zřejmě o poněkud nevhodný anglický překlad čínského slova 开拓 (kchaj-tchuo), které by v tomto kontextu mělo znamenat „rozvoj“. Na chybu, která je sice komická, ale přitom vypovídá i o skutečném charakteru vztahů mezi Čínou a africkými zeměmi, jako první na Twitteru upozornila novinářka čínského serveru Caixin Effy Zhang až 2. února. Sama akce se přitom konala už 9. ledna. Zúčastnilo se jí prý 100 představitelů 60 různých zemí a samozřejmě řada zástupců čínských firem, které mají v Africe obchodní zájmy. O tom, že čínské vztahy s africkými zeměmi jsou v řadě případů výhodné spíš pro čínskou stranu, se mluví už delší dobu. Čína v rámci projektu Nové hedvábné stezky v Africe investuje do náročných infrastrukturních projektů. To ale přirozeně zvyšuje zadlužení afrických zemí. Čínské firmy by v Africe například také rády stavěly zastaralé a neekologické uhelné tepelné elektrárny. Stránky Shanghaiist si proto kladou řečnickou otázku, zda v případě zmíněného nápisu šlo o chybu z nedbalosti, nebo spíš o freudovské přeřeknutí.

  • Film o vlkodlacích z What We Do in the Shadows máme stále v plánu, tvrdí Waititi a Clement

    5. únor 2019
    Ze seriálu What We Do in the Shadows

    Na konci března bude mít premiéru seriál na motivy už dnes kultovního filmu o všedních problémech nočního soužití upírů ve sdíleném bytě. Svůj hvězdný moment si ve snímku What We Do in the Shadows odbyla i partička vlkodlaků, není tedy divu, že fanoušci netrpělivě vyhlíží jejich samostatný film.

    V seriálovém zpracování, které se z Nového Zélandu přeneslo do New Yorku, se s nimi také setkáme, ale půjde o trochu jinou „rasu“, jak naznačuje Jemaine Clement. „Nejsou to novozélandští vlkodlaci, ale Američani, proto o něco víc klejou. Jsou z východního pobřeží, praví Newyorčani.“ I když nápad natočit film z univerza What We Do in the Shadows s vlkodlaky v hlavní roli se objevil už v průběhu natáčení iniciačního snímku, něco se mu vždy stavělo do cesty. Třeba skoro rok a půl trvající postprodukce původního filmu. Nebo Waititiho práce na marveláckém Thor: Ragnarok. V neposlední řadě také produkce dvou seriálů ze světa Stínů. Přesto se blýská na lepší časy. Stále sice zůstává hlavní ambicí komediálních tvůrců vytvářet co nejvtipněji rozehrané scény, zlepšili se prý při práci na seriálu pro televizi FX rozhodně ale v realizační fázi natáčení. „Tentokrát herci scénář opravdu uměli,“ ujišťuje nás Jemaine Clement.

  • Do Benátek se za tři roky dostanete už jen s rezervací

    5. únor 2019
    Benátky

    Návštěvníci Benátek si od roku 2022 budou muset svůj pobyt v městě na laguně rezervovat – dostane se do něj jen omezený počet turistů, upozornil místní deník La Repubblica.

    Už teď se do města platí vstupné, pro letošek je jednotné tři eura, předem se turisté zatím hlásit nemusí. To by se mělo změnit. Město dlouhodobě trápí masová turistika a vylidňování místních. Loni v létě vyšlo do ulic asi 2000 Benátčanů, kteří proti současnému stavu turistického průmyslu protestovali. Turisty, kteří budou chtít do města vstoupit, proto po přechodném tříletém období čekají nová pravidla. Ve všední dny se za vstup bude platit šest eur, v rušnější dny osm nebo deset eur. Tomu, kdo si vstupenku nepořídí vůbec, hrozí pokuta od 100 do 450 eur. Návštěvy se budou rezervovat prostřednictvím zákaznické karty a speciální software dohlédne na správný poměr místních a cestovatelů. Benátky dlouhodobě bojují s velkým množstvím turistů, kteří si chtějí historické město prohlédnout. Návštěvníci ve městě daleko převyšují počet obyvatel a místní úzké uličky jsou v době hlavní turistické sezony téměř neprůchodné. Davy jsou obzvlášť velké, když v přístavu zakotví výletní lodě s tisíci turisty na palubě, kteří okamžitě vyrazí do města.

    Podívejte se taky na Itálie rozdává hrady a zámky, aby podpořila slow turismus.

  • Prodavačka z kanadské večerky ubránila obchod před loupeží, po útočníkovi hodila banán

    4. únor 2019
    Zraněný banán

    Prodavačka ve večerce v kanadském Ontariu v sobotu večer odrazila pokus o vykradení obchodu. Po podezřelém hodila banán a útočník vzápětí utekl.

    Akhil Mooken, mluvčí tamní policie, potvrdil webu amerického časopisu Newsweek, že někdo v sobotu 2. února kolem deváté hodiny večer nahlásil pokus o přepadení večerky v blízkosti vlakové stanice Cooksville Go Station. Muž prý vešel dovnitř a zamířil přímo ke kase, kde se dožadoval vydání hotovosti. Případ se nyní vyšetřuje. Mooken vysvětluje, že zaměstnance obchodů policie obvykle varuje, aby proti útočníkům nezasahovali a vyhnuli se tak potenciálnímu zranění. Tentokrát ale byla prodavačka jen lehce otřesená. „Nikomu se nic nestalo, jen banán měl na sobě drobné otlaky,“ dodává Mooken. Pachatel nic neodcizil a zatím dál zůstává na svobodě. Podle televize CTV u sebe neměl zbraň. V odkazu se můžete podívat na snímky z bezpečnostní kamery.

  • Německé městečko se rozhodlo, že nebude pojmenovávat ulice

    4. únor 2019
    The Street with No Name

    Obyvatelé malého severoněmeckého města ležícího mezi Brémami a Hannoverem si odhlasovali, že nechtějí zavádět názvy ulic. Přestože jsou návštěvníci občas zmatení z toho, kdo kde bydlí, místní chtějí raději zachovat svůj starý systém.

    Jednotlivé domky jsou označené pouze číslem, a pokud někomu chcete poslat dopis, toto číslo uvedete na obálku za názvem města. Hotovo. Podle německého zpravodajského serveru Deutsche Welle místní rada před rokem navrhla pojmenovat ulice, protože pro návštěvníky městečka je často těžké najít, kde se určitý dům nachází, protože čísla jsou po obci rozmístěná nepravidelně. „Některá po sobě jdoucí čísla jsou od sebe vzdálená třeba až tři kilometry,“ říká Arne Röhrs, jeden z obyvatelů města, který hlasoval pro zavedení názvů ulic. Šedesát procent z 1 282 voličů ale hlasovalo proti.
    Podle německého deníku Die Spiegel prý rada povolala dokonce tým z Univerzity v Osnabrücku, aby otázky přístupu do města prostudoval. Obyvatelé založili petici a proti pojmenování ulic posbírali stovky podpisů a celá záležitost údajně rozděluje městečko na dva tábory. Výsledky referenda jsou platné pro následující dva roky a rezidenti, kteří jména chtějí, zatím ulicím dávají vlastní přezdívky, třeba v Německu rozšířenou Bäckerweg (Pekařská).

    Přečtěte si taky V Amsterdamu je Beyoncé Boulevard. Holandské feministky přejmenovávají ulice po významných ženách.

  • Vědci vynalezli super tenký materiál, který je schopný „sklízet“ energii z okolí a vyrábět elektřinu

    4. únor 2019
    Mobilní telefon

    Odborníci z Massachusettského technologického institutu (MIT) vyvinuli super tenký, ohebný materiál, který je schopný vstřebávat bezdrátové internetové a další elektromagnetické vlny ze vzduchu a měnit je v elektrickou energii. 

    Tomás Palacios, vedoucí výzkumného projektu, mluví pro deník The Guardian o objevu, který otevírá cestu energii sbírajících pokrývek různých druhů, od stolního ubrusu až po plachty schopné obalit celé budovy. Ty by mohly poskytovat energii pro provoz různých senzorů a jiné elektroniky. Podrobnosti nejdete v příspěvku časopisu Nature. Prakticky by to mohlo znamenat i to, že si v budoucnu budeme moct telefon nabít jednoduše tak, že ho položíme na ubrus z molybdenového disulfidového polovodiče o tloušťce pouze tří atomů. Technicky by fungoval na bázi propojení ohebné antény pro příjem různých druhů vlnění. Anténa sbírá Wi-Fi a radiofrekvenční signály, které přeměňuje na střídavý elektrický proud. Ten je možný i uchovat v bateriích pro pozdější potřebu. Díky tomu, že elektromagnetické vlny prochází lidským tělem, se nabízí využití také v oblasti medicíny. „V budoucnu bude pravděpodobně všechno kolem nás pokryté elektronickými systémy a senzory. Doteď jsme nevěděli, kde budou brát energii. Vynález molybdenového disulfidového polovodiče by ale mohl být odpovědí,“ dodává Palacios.