Allen Ginsberg: Hipster s andělskou hlavou
Je tomu právě 85 let, co přišel na svět jeden z tvůrců kulturního anti-establishmentu na západě a patron angažované poezie 20. století – aktivistický básník a čelní představitel „beat generation“ Allen Ginsberg (3. 6. 1926 – 5. 4. 1997). Tento vousatý buddha a praotec všech opravdových hipsterů, který se zabydlel už i v českých porevolučních čítankách, se stal mentorem a myšlenkovým zásobovatelem hned několika poválečných generací – a ozvuky jeho karmických veršů se větrem nesou dodnes.
„Viděl jsem nejlepší hlavy své generace zničené šílenstvím, hystericky obnažené a o hladu, vlekoucí se za svítání černošskými ulicemi a vztekle shánějící dávku drogy, hipstery s andělskými hlavami, celé žhavé po prastarém nebeském kontaktu s hvězdným dynamem ve strojovně noci…“ – tak zní začátek asi nejslavnější Ginsbergovy básně Kvílení v překladu jeho nejznámějšího českého překladatele Jana Zábrany (který se mimo jiné narodil 4. června – tedy den po Ginsbergovi). Vrstevnatou litanii nesenou volným veršem recitoval Ginsberg poprvé 7. října 1955 v Galerii Six v San Francisku. Báseň způsobila mezi účastníky čtení rozruch nejen svým naléhavým tónem a hypnotickým přednesem samotného autora, ale zejména syrovou a ničím nepřikrášlenou výpovědí o stavu jedné generace, která se napříště začala označovat jako „zbitá“.
V té době už bylo Allenu Ginsbergovi 29 let a za sebou měl studium práv a anglické literatury na Kolumbijské univerzitě, roční vyloučení z téže školy za obscénní nápisy na oknech kolejního pokoje, první halucinační vize při čtení veršů Williama Blakea, vyrovnání se s vlastní sexuální orientací a osmiměsíční pobyt v psychiatrické léčebně – a v neposlední řadě také setkání s Jackem Kerouacem a Williamem Burroughsem, které bylo pro všechny členy kultovního trojlístku klíčové. Spolu tvořili jádro toho, co dnes naleznete pod slovníkovým heslem „beat generation“.
Kvílení vydal básník, vydavatel a spřízněná duše beatnického kroužku Lawrence Ferlinghetti – a následně byl obviněn z šíření nemravné literatury. Rozběhl se dnes již slavný a tehdy ostře sledovaný soudní proces, který nakonec skončil Ferlinghettiho osvobozením a vítězstvím svobody projevu – a v boji za ni Ginsberg, který si už jako student usmyslel být „advokátem chudých“, neustal až do konce života. V jeho básních najdeme otevřené popisy jeho halucinačních vytržení, drogových experimentů, sexuálních zážitků i katarzních momentů prozření. Východní zkušeností nasáklé elegie jsou často plné karmických nářků a buddhistických i židovských modliteb – jako v poetické zpovědi Kadiš napsané v bolesti po smrti vlastní matky.
Ginsberg byl radikální stoupenec míru a coby nesmlouvavý kritik války ve Vietnamu stanul v čele tehdejší generace květinových dětí. Postupně se stal jakýmsi mluvčím celé americké alternativní kultury – protestoval proti válkám, politické korupci, rasové nerovnosti, perzekuci homosexuálů i ekologicky nešetrnému způsobu života moderního člověka. Ač povahou levicového zaměření, po své návštěvě východního bloku, kdy byl v roce 1965 v Praze nejprve zvolen králem studentského majálesu a poté tajnou policií vyhoštěn ze země, se pustil i do kritiky v té době na západě módního komunismu – v básni Král Majáles napsané v letadle na cestě z Československa to shrnul takto: „A komunisti nemají co nabídnout kromě ducatých tváří a brýlí a ulhaných policajtů…“
V průběhu 70. let začal tehdy nesmírně populární Ginsberg pořádat přednášky a čtení na vysokých školách – ve svých básních z té doby ironicky glosuje svoji proměnu v „mudrujícího profesora“. Svobodný duch ho ale jen tak neopustil – dál překypoval nebeskými vizemi a chodil bosky v trávě, jak je také zachycen na slavné fotce s Bobem Dylanem u hrobu Jacka Kerouaca. S Dylanem také úzce spolupracoval při zhudebňování některých svých textů – dalšími souputníky mu v této snaze byli například Mick Jagger nebo Phil Glass, se kterým vystoupil v roce 1996 v pražském divadle Archa. Do Česka se po revoluci ostatně podíval několikrát, přednášel tu na univerzitách v Olomouci a v Praze a napsal také pokračování své básně Návrat Krále Majáles.
Allen Ginsberg opustil svoji pozemskou inkarnaci 5. dubna 1997. Úmrtní list pravil cosi o následcích rakoviny jater – ale my, nezaslepení kvílením oficiálních paragrafů, víme své. Zenovému básníkovi a hipsterovi s andělskou hlavou Allenu Ginsbergovi začala být naše země moc lehká – a s klidnou myslí a srdcem soucitným za všechny živé bytosti vešel do prázdna. Prázdno v našich duších po něm ale rozhodně nezůstane.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
