Amazon omylem pustil ven informace o nové verzi GTA

Za přemnožením takzvaného sargassu stojí hlavně oteplování oceánů. Řasa, která se v moři vyskytuje přirozeně a slouží jako úkryt pro celou řadu mořských živočichů, se vyplavuje na pláže v Karibiku a vylučováním nebezpečného amoniaku a sirovodíku vyhání turisty. Ti ale živí místní ekonomiku. Někteří podnikatelé kvůli tomu museli svoje podniky zavřít. Zatímco dřív šlo podle online deníku Cancún Sun o záležitost čistě sezónní, letos je to problém mnohem delšího časového období.

Celá řada podnikatelů ale vnímá řasu jako šanci na úspěch. Na veletrhu v Cancúnu se na začátku října sešli i se zástupci ekologických organizací a představili způsoby, jak materiál využít. Za letošní rok se ho do západní části karibského moře dostalo rekordních skoro 25 tisíc tun.

Třeba kanaďan Steven Keays podle New York Times vidí v situaci i pozitiva. „Je tu příležitost vybudovat skutečně rozsáhlý globální byznys,“ říká obchodník, který z řasy vyrábí kosmetiku. Jako marketingové heslo zvolil pro řasu ambiciózní označení „modré zlato“.

Rostlina se dá zpracovat i na betonovou dlažbu nebo třeba tekutá hnojiva. Ke zpracování má navíc přispět i centrum, které buduje Mexická vláda. To by mělo mít kapacitu zužitkovat denně až 4 tisíce tun řasy. Na boj se sargassem přispívá i Evropská unie, světové banky a další vládní i mezinárodní organizace.

Mezi škodlivé návykové prvky patří podle návrhu zákona nekonečné scrollování obsahu, automatické přehrávání videí nebo manipulativní algoritmy, píše Euronews.

„Lidé znovu musí získat kontrolu nad svým vlastním časem a pozorností. Manipulativní triky na internetu mohou mít zásadní dopad na naše duševní i fyzické zdraví, vývoj mozku a schopnost soustředění, a to jak dnes, tak u budoucích generací,“ uvedla Kathmann. Nizozemsko by se podle ní mohlo stát první zemí na světě, která zákonem odstraní návykové algoritmy a další designované prvky.

Téma řeší také Evropská komise, která má v listopadu představit návrh zákona o digitální spravedlnosti (Digital Fairness Act), jehož součástí by mohl být celoevropský zákaz návykového designu. Další připravovaná legislativa, například zákon o ochraně dětí na internetu (EU Kids Act), se zaměřuje na bezpečnost dětí v online prostředí a přesun odpovědnosti z rodičů přímo na provozovatele platforem.

Od roku 2022 je v platnosti také evropský Akt o digitálních službách (Digital Services Act, DSA). Ten obsahuje opatření, která ukládají velkým online platformám a vyhledávačům povinnost odhalovat, odstraňovat a předcházet šíření nezákonného obsahu, nenávistných projevů a nebezpečných produktů.

Debata v nizozemském parlamentu přichází v době rostoucího tlaku na technologické giganty kvůli obavám, že jejich služby jsou navrhované škodlivým způsobem, který podporuje závislost a další destruktivní chování, píše server NL Times. Například společnosti Meta, TikTok nebo Snapchat se v posledních letech staly ze strany organizací na ochranu práv terčem soudních sporů.

Koupit si kouzlo, malé nebo větší, je možné přes platformu Etsy. Podle jejího mluvčího vzrostl počet vyhledávání kouzel v poslední době několikoanásobně. Kouzla jako taková sice platforma v roce 2015 zakázala, i nadále je ale lidé můžou pořídit v sekci „zábavních služeb“.

Server BBC mluvil s Ellecií Cahill z Erskine, která sama sebe popisuje jako „mystičku“. Nabízí výklady karet a komunikaci se zesnulými blízkými. Vedle toho prodává i krystaly a amulety a zaznamenala už víc než 2000 prodejů. „Jako lidi máme potřebu věřit v něco vyššího,“ říká.

S tím souhlasí i socioložka Alexandria Arthur-Hastie z Univerzity Leeds Backett. Podle ní je zájem o čarodějnictví součástí odklonu od tradičních náboženství. Stejně jako další aspekty života se i spiritualita přesunula digitální platformy.

Newyorská infuencerka Jaz Smith se stejně jako celá řada dalších také rozhodla kvůli počasí ve svůj svatební den obrátit na online čarodějku. Její svatbu popsalo hned několik médií jako absolutní špičku ve tvorbě svatebního obsahu, píše magazín TIME. Když její sledující viděli, že Jaz kouzlo zabralo, inspirovalo je to, aby kouzelnických služeb taky využili.

A na kolik takové kouzlo vyjde? Cena záleží na poskytovateli, za menší kouzlo lidé zaplatí v přepočtu zhruba dvě stě korun, za větší čáry si kouzelnice účtují i přes čtyři tisíce korun. Výměnou za osobní údaje, jako je jméno a detaily situace, ve které se nachází, dostane zákazník video na kterém čarodejnice kouzlo provádí.

Naopak nespokojená se službou zůstala Chloe z Glasgow. „Byla to ztráta času a peněz,“ řekla. Po rozchodu se obrátila na online médium, aby jí pomohlo dát se znovu dohromady s bývalým partnerem. To se ale nestalo. „To, o co jsem žádala se nestalo, ale aspoň mám vtipnou historku,“ říká Chloe.

O bojovníkovi s komáry píše New York Times. Vyvíjí ho vědci a odborníci ze startupu Photon Matrix. K eliminaci hmyzu zařízení používá stejnou technologii jako samořiditelná autonomní auta. Během testu přímo v kancelářích společnosti se ukázalo, že je stroj nečekaně efektivní. Bílá krabice, přibližně stejně velká jako cihla, dokázala s vysokou účinností laserem ničit jednoho komára za druhým.

Výrobci zároveň hmyzu „zaručují" dlouhou a bolestivou smrt. „Komáři se spálenými křídly často umírají hodiny nebo dokonce několik dní,“ popisuje zakladatel společnosti Wang Chuan.

Celá věc má ale bezpečnostní riziko. Laser, který je dostatečně silný, aby spálil komárům křídla, může zároveň poškodit lidské oko, stačí k tomu i kontakt kratší než jednu sekundu. Zatímco ve Spojených státech jsou takto silné lasery přísně regulované, Čína je implementuje i do běžných spotřebitelských produktů.

Firma ovšem chce předejít incidentům ohledně domácích mazlíčků i lidí. Kromě kamery s umělou inteligencí, která by měla rozpoznat, kdy laser spustit a kdy ne, by měl systém identifikovat taky odrazové plochy, od kterých by se nebezpečný laser mohl odrazit.

Zájemci proto musí absolvovat speciálně sestavenou sadu patnácti otázek, včetně dotazu, která místnost je pro užití komárové protivzdušné obrany nejméně vhodná. Odpověď je koupelna, kvůli vysoké vlhkosti, zrcadlům a omezenému prostoru. Zařízení pak můžou na dotyk prstu aktivovat pouze úspěšní absolventi.

V době, kdy se kvůli oteplování klimatu komárům stále více daří i v ekosystémech, kde dříve nebyli, by podle China Daily stroj mohl pomoci ochránit populaci před nebezpečnými nemocemi, které létavý hmyz šíří.

Čtyřiadvacetiletá Joanna Wietrzyk je specialistkou na HYROX – fitness závod, který kombinuje běh a funkční silové cvičení. V rozhovoru pro BBC uvedla, že lituje rozhodnutí pokračovat v závodu, který se odehrál v Pekingu letos v září. Na otázku proč v závodu pokračovala, uvedla, že v tu chvíli nemyslela na lidi okolo ní. Zpětně celého incidentu lituje a za situaci se omluvila.

Přibližně v půlce závodu se Wietrzyk nekontrolovaně pokálela průjmem. Obrázky zašpiněných nohou a jiných částí těla obletěly svět. Na otázku, zda ji měli organizátoři zastavit, uvedla, že v danou chvíli ji nikdo k ničemu nevyzval. To bylo podle spoluzakladatele sportu Moritze Fürsteho chybou.

Celý incident vedl k změně pravidel celé soutěže. Pořadatelé mají nově možnost vyloučit účastníky, pokud mohou jejich zvratky, moč nebo exkrementy kontaminovat nebo ohrozit zdraví ostatních závodníků. Zejména proto, že účastníci mezi sebou často sdílí stejné sady náčiní.

Incident podle sportovkyně otevírá veřejnou diskuzi o hranicích profesionálních závodníků. „Jsou tak nesmírně odhodlaní vyhrát a podat co nejlepší výkon, že chtějí naplno využít všechno, co natrénovali a předvést světu svou fyzickou kondici,“ řekla Wietrzyk pro BBC.

Otevřeně promluvila i o komentářích nebo zprávách, které jí začali lidé posílat. Poté, co byla její identita a fotky zveřejněny na internetu, komunita organizátorů závodů uvedla, že každého kdo bude ženu urážet nebo vyhrožovat vyřadí z účasti na budoucích akcích. I tak to pro ni ale bylo náročné období.

Wietrzyk se chystá znovu soutěžit, píše Independent. Zúčastnit by se měla závodu Elite 15 v německém Hamburku, kde bude obhajovat předběžné prvenství ve světovém poháru.

Týdny nato, tedy začátkem října tohoto roku, se tento ústav dostal do centra veřejného světového dění. Bioložka, která v institutu pracovala, za nevyjasněných okolností zemřela na „zápal plic neznámého původu“, uvedly ruské úřady. V době smrti 28leté Darji Šipilové veřejnost nevěděla o tom, že laboratoř byla už déle jak deset let opakovaně kritizována za porušování bezpečnostních předpisů, nedostatečné pohotovostní plány a špatné nebo žádné zaškolení vedoucích pracovníků, což z institutu činilo potenciální hrozbu, píše deník Wall street Journal.

V době smrti Šipilové varoval ruský úřad, který na činnost ústavu dohlíží, před nebezpečnou nemocí, která se v oblasti šíří. Žádné další podrobnosti tehdy neuvedl. Do Irkutska odcestoval hlavní ruský hygienik a všichni, s kterými přišla zesnulá do kontaktu, byli umístěni do karantény.

Světová zdravotnická organizace pětkrát apelovala na ruské úřady, aby poskytly víc informací ohledně toho, co se v Irkutsku stalo. Úřady zopakovaly to, co tvrdily na začátku. Žena zemřela na „zápal plic neznámého původu.“

Samotný ústav založil Stalinův režim v roce 1934. V době, kdy Sovětský svaz každoročně zaznamenával tisíce případů moru, zejména v nejodlehlejších částech Dálného východu a Sibiře. Jeden z následujících ředitelů institutu se během studené války stal průkopníkem sovětského programu obrany proti biochemickým zbraním. Západní vědci začali tvrdit, že se tento program brzy proměnil v zástěrku pro vývoj sovětských biologických zbraní. Velkou roli v tom tehdy měla hrát právě morová nákaza šířená aerosoly, dodává Wall street Journal.

Vztahy ruských vědeckých institucí s kolegy ze západu se výrazně zhoršily, stejně jako se zhoršovaly vztahy Moskvy a Washingtonu. V roce 2013 ruský prezident Vladimir Putin stáhl Ruské laboratoře z vědeckých programů a programů na snižování hrozeb, které realizovaly společně se Spojenými státy. Situace se ještě zhoršila začátkem plnohodnotné války Ruska proti Ukrajině v únoru 2022.

Pozůstalí tvůrce hry kritizují. Na záběrech jsou vidět chaotické scény lidí poskytujících první pomoc, řady těl ležících na silnici a záchranáři, kteří bezvládné tělo odnášejí na nosítkách. Případu si všímá britský deník Guardian.

Rodiny pozůstalých a občanských sdružení ve společném prohlášení uvedly, že „jsou zděšeni tím, že chaotické a zoufalé scény, na kterých jsou vidět lidé poskytující první pomoc nebo oběti jak leží na ulici, byly použity k vytvoření scény ve hře.“ Požadují odstranění tohoto záznamu. Lidé, kteří na místě zasahovali, nebo byli součástí tohoto neštěstí, zažívají každodenní trauma, zatímco na internetu se šíří nenávistné komentáře o obětech ve spojení se zážitky z videohry.

Vydavatel hry, společnost Activision pro agenturu Yonhap, uvedl, že „některé skutečné záběry zpravodajského charakteru byly v úvodním snímku použity jako prvek zprostředkování fiktivního příběhu.“

Není to přitom poprvé, kdy se nový díl Call of Duty s podtitulem Modern Warfare 4 objevuje v médiích z jiných, než herních důvodů, podotýká server Korea Times. Herní příběh sleduje osud jihokorejského vojáka námořní pěchoty, který bojuje proti severokorejské invazi v ulicích velkoměsta. Konzervativní jihokorejští politici naléhali na prezidenta I Če-mjonga, aby si hru zahrál a pochopil hrozbu ze strany severokorejského Pchjongjangu.

Podle výrobce čokolád Toblerone, firmy Mondelēz International, jsou čokoládové tyčinky O´bar kopií tvaru Toblerone. Namísto zaoblených polooválných výstupků má slavnější švýcarská čokoláda tvar úzkých pyramidovitých výběžků s ostřejšími hranami. Právního sporu o tvar sladkostí si všímá britský Guardian.

Britskou firmu Catherine´s original založila v roce 2021 tehdy ještě teenagerka Catherina Dodd. Podle ní si firma pevně stojí za tím, že produkt i identitu vytvořila a nezkopírovala. „Zásadně nesouhlasíme s tvrzeními ohledně naší tyčinky O´bar a chystáme se bránit právně,“ dodává Doddová. Popisuje, že je pro tak malou firmu děsivé a skoro až zastrašující, když je žaluje světový gigant.

Firma Mondelēz International, která vlastní také britské značky Cadbury a provozuje třeba čokoládovny Opavia v Opavě a Lovosicích, k tomu uvedla, že má bere vážně ochranu vlastního duševního vlastnictví a ochranných známek.

Není to poprvé, co Mondelēz International řešil čokoládové podobnosti právní cestou, připomíná server Traders Union. Před necelými deseti lety v roce 2017 musel obchodní řetězec Poundland odložit uvedení svojí čokoládové tyčinky Twin Peaks na trh. Jejich výrobek měl dva hrbolky namísto jediného vrcholu, charakteristického pro čokoládu Toblerone. Poundland nakonec obal i tyčinku upravil a Twin Peaks je v prodeji dodnes.

Tématu si všímá britská BBC. Společnost Fremantle, která australský televizní seriál produkovala, zkontaktovala americkou firmu RoseBerry Media s projektem, při kterém by umělá inteligence měla prohledávat desetiletí epizod seriálu, který se vysílal nepřetržitě od roku 1985 do loňska.

Obě firmy se hájí tím, že tento krok seriál zpopularizuje u nového publika. Někteří členové štábu včetně herců ale uvádějí, že nikdy nedali souhlas s tím, aby byly jejich záběry použity k jiným účelům, než k účelům seriálu. Mezi herci, kteří v australské telenovele Neighbours vystupovali, jsou Margot Robbie, Kylie Minogue nebo Jason Donovan.

Záměrem firem je vytvořit nová „mikrodramata,“ tedy sestříhat předtím odvysílaný obsah tak, aby dával jiný smysl než původně. A přestože k tomu umělá inteligence nebude generovat žádné nové záběry, autorům televizního seriálu vadí, že k tomu nedali souhlas.

Podle dnes 68letého zvukaře Bruce Findlaye, který na seriálu spolupracoval od první epizody, je použití umělé inteligence k výrobě krátkých snímků zesměšňováním celého procesu. „Je to jako byste rozřezali Picassa na malé kousky,“ dodává.

Australští tvůrci seriálu se obrátili na herecké odbory, píše Guardian. Podle nich by se do řešení situace měl zapojit australský premiér Antony Albanese a taky parlament. Vládu vyzvaly k tomu, aby přijala právní předpisy tak, aby byli pracovníci kreativních odvětví spravedlivě odměňováni, když bude jejich práce využívat AI.