Archiv BBC nabízí tisíce zvukových efektů zdarma. Má pomáhat spouštět vzpomínky u lidí s demencí

Studie, kterou si nechal zadat The Club of Rome, předpokládá, že při současných trendech dosáhne světová populace do poloviny 21. století svého maxima 8,8 miliardy lidí a poté populace na planetě rychle klesne. Vrchol by mohl přijít ještě dříve, pokud budou státy podnikat kroky ke zvýšení průměrných příjmů a úrovně vzdělání.

Nové prognózy jsou dobrou zprávou pro globální prostředí, píše deník The Guardian. Jakmile začne počet lidí na planetě klesat, tlak na přírodu a klima by se měl začít zmírňovat. Autoři ale také varují, že klesající porodnost sama o sobě nevyřeší ekologické problémy planety, které jsou způsobeny především nadměrnou spotřebou bohaté menšiny.

Jeden z autorů zprávy, Ben Callegari, deníku The Guardian řekl, že zjištění mohou být důvodem k optimismu, má to ale háček. „Data ukazují na to, že populační bomba nevybuchne, stále ale čelíme významným výzvám z hlediska životního prostředí. Potřebujeme hodně úsilí, abychom se vypořádali se současným vývojovým nadměrné spotřeby a nadprodukce – a to jsou zásadnější problémy než počet lidí na planetě.“

Zpráva je založená na nové metodice, která zahrnuje sociální a ekonomické faktory, které mají prokázaný dopad na porodnost, úroveň vzdělání a zlepšení příjmu. V optimističtějším scénáři – ve kterém státy zvedají daně bohatým, aby se peníze mohly následně investovat do vzdělání, sociálních služeb a větší rovnosti – se odhaduje, že počet lidí by mohl dosáhnout svého maxima 8,5 miliardy už v roce 2040. Poté by mohl klesnout zhruba o třetinu přibližně na 6 miliard do roku 2100, dodává deník The Irish Times.

Pro autora, který dal světu Dona Quijota, může být cenou útěchy fakt, že byl nejpřekládanějším spisovatelem ze španělštiny posledních osm desetiletí, píše deník The Guardian. Nový seznam ale teď sestavili výzkumníci z Instituto Cervantes. Tato organizace se španělské kultuře věnuje dlouhodobě a propaguje španělský jazyk po celém světě, mimo jiné také v Praze.

Aby si institut vytvořil obrázek o tom, kteří španělští autoři byli nejvíce překládáni do 10 různých jazyků (arabštiny, čínštiny, angličtiny, francouzštiny, němčiny, italštiny, japonštiny, portugalštiny, ruštiny a švédštiny), využili výzkumníci data z online databázi knihoven, která obsahuje 554 858 648 záznamů ve 483 jazycích.

„Chtěli jsme pomoci ostatním výzkumníkům, ale také komukoli jinému, aby mohli efektivněji analyzovat a vizualizovat velké množství informací. Umožní to lépe pochopit, co lidé čtou a co četli. A také vzdát hold všem překladatelům, kteří pracují na šíření knih přeložených ze španělštiny,“ řekla deníku The Guardian Raquel Caleya, vedoucí kultury v Instituto Cervantes.

Na seznamu nejpřekládanějších autorů do 10 jazyků od roku 2000 do roku 2021 je García Márquez na prvním místě, za ním následují Isabel Allende, Jorge Luis Borges, Mario Vargas Llosa, už zmíněný Cervantes, Carlos Ruiz Zafón, nebo Arturo Pérez-Reverte.

V článku se píše, že parybu na pláži našel amatér Jannis Papadakis. Ten ji opřel o kameny na pláži, vyfotil a snímek poslal místním odborníkům. Netrvalo dlouho a experti na paryby začali objev zpochybňovat. Kritizovali své řecké kolegy a upozorňovali na možný podvrh. Na sociálních sítích i v odborných časopisech se objevily názory, jestli si náhodou nespletli vzácného žraloka s dětskou hračkou. „Něco na něm nesedělo,“ řekl odborník na žraloky David Ebert deníku The New York Times. „Je příliš malý a jeho žábry nevypadají, že by byly skutečně otevřené. Vůbec nevypadá přirozeně,“ dodal Ebert.

Pochyby o pravosti nálezu ještě umocnil fakt, že se vědci v odborném článku opírali pouze o fotografii a stručný popis zaslaný Papadakisem. Více se o objev nezajímali. V listopadu skupina výzkumníků zveřejnila stanovisko, ve kterém zpochybnila, zda je žralok šotek na snímku vůbec živá bytost. Vědci pak na sociálních sítích zveřejnili snímek plastové hračky žraloka šotka od italské společnosti DeAgostini, která se parybě z Papadakisova snímku až nápadně podobá. „Potvrzuje to naše pochyby? Rozhodněte se sami,“ napsali odborníci.

Žralok šotek žije v hlubokých vodách podél kontinentálních pobřeží a existuje o něm jen velice málo informací. Známý je ale díky svému vzhledu. Má totiž výrazné, až děsivé čelisti, které mimo jiné inspirovaly tvůrce mimozemských monster ve filmové sérii Vetřelec. Na žraloka šotka jen tak nenarazíte, ve Středozemním moři navíc objeven nikdy nebyl

Děti a mladiství budou muset od svých rodičů nebo zákonných zástupců získat souhlas, na základě kterého jim firmy provozující sociální sítě do aplikací, jako je třeba Facebook, Instagram nebo TikTok, udělí přístup. Navíc by mělo být používání sociálních sítí pro nezletilé omezeno i časově. Od 22:30 večer do 6:30 ráno by pro ně měl být v aplikacích blokovaný přístup.

Předpisy by měly také regulovat přístup společnostem k osobním datům nezletilých uživatelů, která nebudou smět shromažďovat a nebudou na ně smět také cílit reklamní obsahy.

Zároveň by měly nové zákony umožňovat větší kontrolu i zákonným zástupcům. Rodiče by tak měli mít k online účtům svých dětí plný přístup, a to včetně nahlížení do zveřejněných příspěvků nebo i do soukromých zpráv.

Kritika, která na nové právní předpisy reaguje, shledává problém hlavně v omezování práv dotčených uživatelů. Ari Z Cohn, právník z organizace TechFreedom, pro BBC uvedl, že nové zákony představují „významné problémy se svobodou projevu.“

Zákony by měly vstoupit v platnost v březnu roku 2024. Podobné opatření zvažují zavést i další čtyři státy, které vedou republikáni, a to Arkansas, Texas, Ohio a Louisiana nebo demokratické New Jersey.

Prostor pro solární systémy se nachází na místech, které by nás jen tak nenapadly – u silnic, farem nebo třeba vlakových nádražích. Společnost Sun-Ways si jako podle serveru Euronews první nechala patentovat odnímatelný solární systém. „V tom je ta výhoda. Železniční tratě je totiž potřeba čas od času opravit, naše panely je možné jednoduše vyndat a znovu nasadit. K jejich položení používáme speciálně navržený vlak,“ vysvětluje spoluzakladatel start-upu Baptiste Danichert.

Elektřina vyrobená tímto způsobem bude využívána pro domácnosti, dodávání do vlakového provozu by bylo příliš složité. Společnost Sun-Ways odhaduje, že národní železniční síť by mohla ročně vyrobit jednu terawatthodinu solární energie, což odpovídá přibližně 2 % celkové spotřeby energie ve Švýcarsku. Mezinárodní železniční unie vyjádřila obavy, že by panely mohly trpět mikrotrhlinami, vést k vyššímu riziku požárů na zelených plochách a dokonce rozptylovat strojvedoucí vlaků svými odrazy.

Jde o děti, které naplno zažily pandemii koronaviru – školu navštěvovaly především přes Zoom, se svými rodinnými příslušníky se setkávaly na FaceTimu. Příslušníci generace Alfa jsou ale zvyklí na rychle se měnící trendy a digitální svět je pro ně samozřejmostí.

Sociální výzkumník Mark McCrindle předpovídá, že tato skupina bude po vzoru předchozích generačních trendů odkládat standardní životní milníky – jako je svatba a narození dítěte – a zároveň půjde o celosvětově nejvzdělanější, technologicky nejvybavenější a nejbohatší generaci vůbec.

Anna Cafolla, novinářka časopisu Dazed Digital, se proto vydala do londýnské základní školy a zeptala se dětí na jejich představu o budoucnosti „Všichni se shodli na tom, že nechtějí pít alkohol nebo chodit do klubů. Stárnutí pro ně znamená cestování, neomezené pracovní příležitosti, ale také nerušené hraní na PlayStationu. Zároveň si velmi dobře uvědomují aktuální společenské problémy – hlad ve světě, válku, rasismus, rychlou jízdu,“ píše ve svém článku Cafolla.

Důležitým tématem je také životní prostředí a klimatická změna. Analýza časopisu ostatně Science odhaduje, že generace Alfa zažije až sedmkrát více extrémních projevů počasí, zejména vln veder.

Úřad odhaduje, že v Austrálii žije na ulici zhruba 122 000 lidí – jde hlavně o domorodce a obyvatele ostrovů v Torresově průlivu. Od předchozího sčítání v roce 2016 se také zvýšil počet žen a dívek bez domova, a to zhruba o deset procent.

Výkonná ředitelka organizace Mission Australia Sharon Callisterová pro deník The Guardian uvedla, že lidí bez domova dlouhodobě přibývá. „Závažný nedostatek sociálního a dostupného bydlení, extrémně nedostupný trh soukromých nájmů v metropolích a regionech a prudce rostoucí životní náklady urychlují krizi bydlení a bezdomovectví v Austrálii.“

Problematika bezdomovectví se týká také mladých lidí – statistiky ukazují, že třetinu nových lidí bez domova tvoří osoby mladší 25 let. „Čísla ukazují, že vláda musí pokračovat v podpoře sociálních programů a výstavbě městského bydlení. Jen tak můžeme problém efektivně řešit,“ dodává Callisterová.

Kampaň je založená na reálných příbězích a zkušenostech mladých lidí, kteří se rozhodli své pocity sdílet. Ve videích, které novozélandská vláda zveřejnila, diskutují o tom, jak se s bolestivým rozchodem sami vyrovnávali nebo co jim pomohlo rozchod překonat. Kampaň by měla cílit hlavně na mladou generaci Z a hlavní prostor by měla dostat na sociálních sítích jako TikTok nebo Instagram. V rámci ní budou k tématu vznikat další videa, články nebo podcasty.

„Tento přístup nezkoušela žádná jiná vláda na světě. Způsob, jakým to děláme, s využitím některých skutečných, syrových příběhů, ale také se zaměřením na platformy, které oslovují mladé lidi. V tom je síla této kampaně,“ řekla pro server The Guardian Priyanca Radhakrishnan, náměstkyně ministryně pro sociální rozvoj.

Vláda reaguje na výsledky průzkumu, který si nechala vypracovat v loňském roce. Podle něj 68 % mladých lidí mezi 16 až 24 lety, kteří již zažili vztah, uvedlo, že po jeho ukončení zažilo újmu, která je horší než běžná bolest nebo smutek z rozchodu.

Kvůli rozchodu dotázaní zažili třeba deprese, sebepoškozování, zneužívání návykových látek nebo rizikové sexuální chování. Zároveň se někteří setkali i s porozchodovým násilím a nátlakem, včetně vydírání, žárlivosti nebo stalkingu. Z šetření také vyplynulo, že 55 % mladých lidí si není jistých tím, zda by svůj vztah dokázalo ukončit bez nějaké újmy – například psychické.

Nový druh přepravy by měla zajišťovat elektrická letadla s kolmým startem a přistáním eVTOL od německé vývojářské společnosti Volocopter GmbH, které připomínají letecký objekt na pomezí dronu a menšího vrtulníku. V budoucnu by v Paříži tvořila síť letecké taxislužby nazývanou VoloCity. Provoz by měla podle předpokladů zahájit do letní olympiády, která se bude konat v příštím roce.

Vývojáři zatím počítají s tím, že nové dopravní prostředky budou létat s jedním pilotem a přepravovat by měly vždy jen jednoho pasažéra. Do budoucna by ale taxíky mohly létat možná i bezpilotně se dvěma cestujícími naráz.

Pro provoz nové přepravní služby Paříž využije stávající sítě vrtulníkových tras, po kterých se budou letecké taxíky pohybovat. Po městě by mělo být rozmístěných pět speciálních heliportů, které budou určené pouze pro taxislužbu VoloCity. Prvním otevřeným nástupištěm se stalo Cergy-Pontoise, které nyní funguje jako testovací centrum pro celý provoz.

O budoucnosti letecké taxislužby ale rozhodne zájem veřejnosti. „Hlavní je zjistit, jak lidé na tento nový typ služeb budou reagovat. Pro většinu obyvatel Paříže jsou letecké taxíky zatím sci-fi! Potřebují si na to sáhnout, být uvnitř vozidla a my potřebujeme jejich zpětnou vazbu,“ řekl Romain Erny, vedoucí oddělení letectví a mobility v organizaci Choose Paris Region.