Astronomové pátrající po mimozemském životě zachytili rádiové vlny ze směru hvězdy Proxima Centauri

18. prosinec 2020

Astronomové zachytili zvláštní rádiové vlny přicházející ze směru, kde se nachází Proxima Centauri, hvězda ležící nejblíže ke Slunci. Signál odhalili v dubnu a květnu tohoto roku, od té doby se ho vědci pokouší analyzovat. Zatím se neprokázalo, že by pocházel ze Země nebo že by jeho původcem byl satelit na oběžné dráze.

Signál zachytili vědci z projektu Breakthrough Listen, vědeckého programu, který má za cíl vyhledávání stop inteligentních forem komunikace mimozemského původu ve vesmíru. Pro astronomy, kteří se na projektu podílí, nejsou zachycené rádiové vlny ničím neobvyklým, všechny ale dosud byly přičítány lidskému či přírodnímu zdroji.

I tento signál byl podle vědců velmi pravděpodobně způsoben lidmi, to se ale musí teprve potvrdit. Podle jednoho z členů vědeckého týmu, který chtěl zůstat v anonymitě, jde ale o nejnadějnější nález od doby takzvaného Wow signálu zachyceného v 70. letech.

autor: David Krkoška
Spustit audio
  • Spojené státy slaví úspěch v těžbě lithia. S novou metodou klesnou ceny elektromobilů

    13. červen 2024
    Elektromobil

    Celosvětová produkce lithia se za posledních deset let ztrojnásobila. Způsoby současné těžby navíc byly pomalé a energeticky náročné. Američtí vědci ale zřejmě objevili novou metodu k získávání lithia ekologičtějším a účinnějším způsobem, píše server Independent. Shodou okolností nedávno našli jiní výzkumníci ohromné ložisko lithia.

    Lithium se využívá v přístrojích, od kterých se očekává dlouhá životnost. Zdrojem elektřiny je u hodinek, dálkových ovladačů a zároveň je nezbytným materiálem pro výrobu lithium-iontových baterií, které se nachází v chytrých telefonech nebo v elektromobilech. Těžba lithia je v dnešní době závislá na vysoké koncentraci lithia v horninové rudě. Těžit se ale vyplatí v ložiskách, které jsou jen v několika zemích.

    Výzkumníci z Pritzkerovy školy molekulárního inženýrství (PME) na Chicagské univerzitě přišli na způsob, jak extrahovat lithium tak, aby nemuselo docházet ke komplikacím a zdlouhavému procesu těžby. Díky nové metodě by se lithium mohlo získávat ze zdrojů, které doposud nebylo možné využít – třeba mořské nebo podzemní vody. Američtí vědci z Kalifornské univerzity v rámci výzkumu financovaného ministerstvem energetiky zkoumali Saltonské moře, největší jezero ve Spojených státech. Následně zjistili, že na dně jezera se vyskytuje 18 tun lithia. Díky takovému množství by bylo možné vytvořit baterie až pro 382 milionů elektrických vozidel, informuje server Indy 100. Těžba lithia z jezera se ale nemusí obejít bez komplikací i nebezpečí.

    A právě v takovém případě by mohl dosavadní postupy změnit nový způsob získávání lithia. „Naše metoda umožňuje účinnou extrakci minerálu z velmi zředěných kapalin, což může výrazně rozšířit potenciální zdroje lithia,“ uvedl Chong Liu, odborný asistent z Chicagské univerzity. S novým postupem lze lithium oddělit na základě jeho elektrochemických vlastností, což jej umožňuje nasáknout podobně jako vodu v houbě.  Podrobně byl výzkum popsán ve studii publikované na webu Nature Communications.

    Tento přelomový objev by mohl snížit náklady na výrobu baterií a významně tím ovlivnit ceny elektromobilů v Evropě a Severní Americe. Zároveň by se díky zajištění domácích dodávek lithia mohl podpořit americký trh, čímž by se snížila závislost na dovozu. V neposlední řadě by se pak Spojené státy staly vedoucí zemí v chemickém průmyslu a předstihly by Čínu.

  • Skrýš pro mimozemský život i kosmonauty na misích. Jámy na Marsu vzbuzují další otázky

    13. červen 2024
    Mars

    Vědci opět spekulují nad dírami na povrchu Marsu ve snaze zodpovědět několik zásadních otázek, které se týkají případného života na Rudé planetě a její historie. Doposud totiž nemohou zcela přesně říct, jak tyto jámy vznikly.

    Díry se nacházejí na stěnách dávných sopek v největší oblasti Marsu zvané Tharsis – oblasti, ve které jsou i jedny z největších sopek ve sluneční soustavě. Odborníci se domnívají, že v současnosti již nejsou aktivní, hluboko pod povrchem ale stále mohou být pozůstatky lávových trubic. Ačkoli jde o pozoruhodný úkaz, nejde o nový jev, jak píše server LADbible. Snímky těchto jam jsou totiž pořizovány už od roku 2007. Přesto toho po téměř dvaceti letech o nich víme pramálo. V současnosti ale mohou o celé planetě poskytnout podstatné informace.

    Podle astronomů a odborníků na sopečnou problematiku by díry nalezené na bocích starobylých sopek v oblasti Tharsis měly se sopkami úzce souviset. Brandon Johnson, geofyzik z Purdueovy univerzity, uvedl, že se pravděpodobně jedná o „světlíky“, tedy místa, kde se země nad trubicemi propadla a na povrchu zůstala zející díra.

    Tyto otvory by v budoucnu mohly hrát velkou roli během misí na Mars. Sloužily by třeba jako bezpečné útočiště pro astronauty, kteří by se v nich mohli ukrýt před radiací a slunečními bouřemi. Stejně tak mohou poskytovat útočiště i pro potenciální mimozemské organismy. Je ovšem nutné zdůraznit, že dodnes netušíme, jak hluboké tyto prohlubně jsou a kam vedou. O jejich možnostech a využití můžeme zatím jen spekulovat, a to na základě vědomostí o lávových rourách na Zemi. K větším závěrům tak zatím dojít nelze. „Na naší planetě mohou být tyto trubice dostatečně velké na to, aby se v nich dalo chodit, ale také mohou být velmi malé a jejich dutiny mohou být nespojité,“ míní Ross Beyer, planetární vědec z Institutu SETI On the Earth.  I podle něj v současnosti neexistuje způsob, jak zjistit více detailů o jámách i o tom, co přesně se v propadlé půdě Marsu nachází, dokud nebudou podrobněji prozkoumány.

  • Německo trápí vysoký počet holubů. Jedno z měst odhlasovalo usmrcení až 700 zvířat

    13. červen 2024
    Holub

    Po několikaměsíčních debatách proběhlo v malém městě v Hesensku kontroverzní referendum o holubí populaci. Jeho výsledkem je odhlasování zabití přibližně 700 holubů.

    Voliči města Limburg an der Lahn mají za sebou neobvyklé hlasování. Týkalo se nepopulárního druhu ptáků, kteří pro město na západním okraji německé spolkové země Hesensko představují několik let problém. Důvodem nárůstu jejich populace jsou mimo jiné zásoby potravy, kvůli kterým se holubi na místě zdržují.

    Městská rada o usmrcení holubů skalních rozhodla už v listopadu minulého roku. Verdikt se ovšem setkal s kritikou organizací na ochranu zvířat. Otázka holubí populace proto nyní byla předložena i obyvatelům města. Ti rozhodli stejně. Pro utracení těchto ptáků bylo přes 53 % voličů, kteří se referenda účastnili. „Dnešní výsledek byl pro nás nepředvídatelný. Občané využili svého práva a rozhodli, že populaci holubů zredukuje sokolník,“ sdělil německému týdeníku Der Spiegel starosta města Marius Hahn. Jinými slovy sokolník naláká ptáky do pasti, následně je udeří dřevěnou tyčí, aby je omráčil, a nakonec jim zlomí vaz.

    Aktivisté bojující za práva zvířat byli po oznámení tohoto postupu zděšeni. „Žijeme v roce 2023. Nemůže se stát, že budeme zabíjet zvířata jen proto, že nás otravují a jsou na obtíž. To je nepřijatelné,“ řekla loni britské televizi Sky New Tanya Muller, vedoucí projektu holubů ve městě Limburg. Podle kritiků je navíc hubení holubů zbytečné a neúčinné. Výzkum ukazuje, že zabíjení těchto ptáků není účinnou metodou snižování jejich populace ve městech. Ptáci se totiž budou dále rozmnožovat a svá čísla záhy obnoví.

    Jak píše německý server The Local, dlouhodobé řešení v této otázce prosazuje skupina Pigeon Action s odkazem na podobný problém ve švýcarské Basileji, kde se mezi lety 1961 a 1985 ročně usmrcovalo i 100 tisíc holubů. Situace se ale podle místního zpravodajského webu nezlepšovala. Skupina tak přišla s programem, přezdívaným Basilejský model, který vyzval obyvatele, aby holuby nekrmili, a navrhl instalovat holubníky, z nichž se odstraňují vejce, díky čemuž se tamní holubí populace za čtyři roky snížila o 50 %.

    Podobná metoda se již uplatňuje v bavorském Augsburgu, kde jsou holubníky pod dohledem ochránců zvířat. Jejich zástupci vyměňují holubí vajíčka za atrapy, aby jejich počet udrželi pod kontrolou. Za řešení by se dal brát i zákaz krmení holubů, který se snažila zavést jiná německá města. Právní názor, stejně jako veterinární, ale zní tak, že města nemohou krmení ptáků zakázat, a dokonce jsou povinna se o zvířata postarat, protože jde o potomky zanedbaného domácího druhu, nikoli o divoká zvířata.

  • Ochránci zvířat zkarikovali oficiální portrét Karla III. Král prý přehlíží krutost na farmách

    12. červen 2024
    Londýnská galerie umění a portrét Karla III.

    Skupina aktivistů přelepila obrázkem hlavy oblíbené kreslené postavy první oficiální portrét britského krále Karla III. v londýnské galerii umění. Vandalismem chtěla upozornit na týrání zvířat, ke kterému podle nich docházelo na farmách zaštítěných Královskou společností pro prevenci týrání zvířat (RSPCA). 

    „Žádný sýr, Gromite. Podívej se na všechnu tu krutost na farmách RSPCA!“ je napsáno v mluvící bublině u hlavy Wallace, animované postavy z komediální série Wallace a Gromit. Aktivisté skupiny Animal Rising tak ozdobili kontroverzní portrét Karla III. od malíře Jonathana Yeo. Informuje o tom server Euronews.

    Aktivisté kritizují alarmující podmínky na farmách ověřených Královskou společností RSPCA, jejímž patronem je právě Karel III. „Vzhledem k tomu, že je král Karel velkým fanouškem Wallace a Gromita, jsme nemohli vymyslet lepší způsob, jak ho upozornit na děsivé výjevy z certifikovaných farem RSPCA. I když doufáme, že to Jeho Veličenstvo pobaví, zároveň jej vyzýváme, aby vážně zvážil, zda chce být spojován s hrozným utrpením na farmách, které RSPCA podporuje,“ stojí mimo jiné v prohlášení, které aktivisté poskytli britskému listu The Telegraph.

    Členové charitativní organizace navštívili 45 různých farem, které získaly od RSPCA známku ověření. Zjistili, že každá farma ve skutečnosti nese prvky velkochovů a krutého týrání zvířat, což popsali v tomto dokumentu.

    Královská společnost pro prevenci týrání zvířat na stížnosti organizace Animal Rising obratem zareagovala. Ve své odpovědi uvedla, že veškeré obavy týkající se dobrých životních podmínek na farmách certifikovaných „Ověřeno RSPCA“ jsou brány mimořádně vážně a RSPCA chce tato tvrzení co nejrychleji prověřit.

    Ačkoli královská společnost RSPCA oceňuje, že je její práce podrobena kontrole, nesouhlasí se způsobem, kterým na možné pochybení skupina aktivistů zareagovala. Podle agentury AP, která se odvolává na mluvčího galerie Philipa Moulda, je ovšem obraz chráněn fólií a nebyl poškozen.

  • Několikaminutové utrpení velryb bude pokračovat. Islandská vláda dala zelenou dalšímu lovu

    12. červen 2024
    Velryba, moře, oceán, plejtvák myšok

    Islandská vláda znovu vydala licenci k lovu velryb. Ačkoli je určena pro jedinou velrybářskou společnost v zemi, licence na loveckou sezónu 2024 umožňuje společnosti Hvalur zabít více než sto jedinců plejtváka myšok.

    Velrybářská sezóna na Islandu obvykle trvá od června do září. Většina velrybího masa se exportuje do Japonska. Jen v loňském roce bylo společnosti Hvalur povoleno ulovit 161 plejtváků, napsal server BBC. Letos má povoleno lovit 99 velryb v oblasti Grónska a západního Islandu a 29 velryb v oblasti východního Islandu a Faerských ostrovů, tedy celkem 128 velryb, uvedlo Ministerstvo pro rybolov ve svém prohlášení.

    Podle vlády usnesení odráží zvýšený důraz na udržitelné využívání přírodních zdrojů. „Toto rozhodnutí je v souladu s doporučením Institutu pro výzkum mořských a sladkovodních zdrojů z roku 2017 a zohledňuje ekosystémová doporučení Mezinárodní velrybářské komise,“ stojí ve vládním prohlášení.

    Mezinárodní organizace na ochranu zvířat Humane Society International (HSI) ale uvedla, že licence byla firmě Hvalur udělena navzdory jasným důkazům o utrpení zvířat. Ve své stížnosti odkazovala na nezávislou zprávu Islandského potravinového a veterinárního úřadu (MAST) o lovu velryb z roku 2022. Ta odhalila, že některé velryby umíraly i dvě hodiny, přičemž 41 % velryb při umírání „velmi trpělo“. U mořského savce, který nezemřel okamžitě, byla průměrná doba smrti vypočtena na 17 minut.

    „Takové utrpení je považováno za porušení zákona na ochranu zvířat,“ uvedla organizace HSI. Mezi země, které v dnešní době stále povolují komerční lov velryb, se vedle Islandu řadí ještě Norsko a Japonsko. Server Reuters ve svém článku uvedl, že navzdory mezinárodnímu moratoriu z roku 1986 na ochranu druhů před vyhynutím obnovilo Norsko komerční lov velryb v roce 1993 a Island v roce 2006. Nedávný průzkum odhalil, že proti komerčnímu lovení velryb je 51 % Islanďanů.

  • Vodní lidé z indonéského kmene Bajau vydrží pod vodou přes 10 minut. Pomáhá jim zvětšená slezina

    12. červen 2024
    Kromě volného potápění jsou lidé z kmene Bajau zdatní v lovu ryb, ke kterému využívají oštěpy

    Více než 1000 let žijí lidé z indonéského kmene Bajau na hausbótech. Značnou část svého života tráví ale přímo ve vodě. Díky obojživelnému způsobu života se dokázali geneticky adaptovat na vodní prostředí.

    Příslušníci kmene Bajau se dovedou potopit až do 70metrové hloubky pouze s pomocí sady závaží a dřevěných brýlí, píše server Indy100. K nadprůměrným plaveckým schopnostem nepřispívá pouze mimořádná kapacita plic, ale i genetická mutace známá jako „gen mořského kočovníka“. Indonéští „rybí lidé“ mají neobyčejně velkou slezinu.

    „O lidské slezině nemáme z hlediska fyziologie a genetiky mnoho informací. Víme ale, že tuleni, kteří se potápějí hluboko, jako například tuleň Weddellův, mají neúměrně velké sleziny. Napadlo mě, že pokud tuleňům dopřál přírodní výběr větší slezinu, pak by to mohlo mít podobnou souvislost i u lidí,“ říká doktorka Melissa Ilardo z Univerzity Cambridge.

    Při ponoření těla do vody hraje tento oválný orgán zásadní roli. Slezina se aktivuje, smrskne, a do krevního oběhu vypustí okysličené krvinky, čímž může množství kyslíku v lidské krvi zvýšit až o 9 procent. Větší slezina tak dává členům kmene Bajau genetickou výhodu při zadržování dechu a plavání pod vodou. „Domníváme se, že u Bajau došlo k adaptaci, která zvýšila hladinu hormonů štítné žlázy, a tím zvětšení sleziny,“ vysvětluje Ilardo.

    Vzhledem k tomu, že kmen Bajau neprovozuje sportovní plavání, není snadné přesně zjistit, jak dlouho dokáží jeho příslušníci vydržet pod vodou. Podle všeho ale dokáží pod mořskou hladinou strávit i 13 minut. Životní styl mořských nomádů je ale stále více ohrožen. Kvůli jejich kočovnému způsobu života totiž mohou mít potíže se získáním občanství. Komerční rybolov navíc devastuje jejich zásoby a ztěžuje jejich obživu. Mnozí z nich se proto rozhodli moře opustit.

  • Nebude toho málo. Kde můžeš v létě potkat Radio Wave naživo?

    11. červen 2024
    Stan Českého rozhlasu na Letní filmové škole v Uherském Hradišti

    Začíná léto a s ním přichází i možnost zajít na program Radia Wave někde venku. Potkej se s autory populárních podcastů jako je Lit, Bourání nebo Startér a taky s moderátory a DJs. Živá vysílání a sety nebo i parties budeš moct v příštích měsících navštívit třeba v Brně, Praze, Karlových Varech nebo Uherském Hradišti.

    17. 6. – V Brně od 18:00 v knihkupectví Martinus budou moderátoři podcastu Lit Jan Dlouhý a Eva Soukeníková zpovídat spisovatelku Kláru Kubíčkovou a publicistu Michala Kašpárka.

    27. 6. – Bourání bude letos na nominačním večeru České ceny za architekturu v Holešovické tržnici. Hosté podcastu budou s moderátorkou Karolínou Vránkovou debatovat o budoucí podobě holešovické tržnice.

    3.7. –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Čelisti navštíví filmový festival v Karlových Varech.

    9. 7. –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ČRo Wave x GHMP // Opulence BAROQUE POP: Radio Wave v areálu barokního Trojského zámku během léta prozkoumá, jak se nás hudba snaží rozptýlit v aktuálních krizích.

    29. - 31. 7. –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Na Letní filmové škole v Uherském Hradišti se můžete těšit na živé nahrávání podcastů Balanc, Buchty, Lit a Čelisti.

    Letošní slezina Čelistní crew ve složení Aleš Stuchlý a Vít Schmarc – tradičně doplněná o čpavé hudební covery Filipa Černého – proběhne zároveň v duchu bilancování i futurismu. Moderátoři podcastu zavzpomínají třeba na jejich nejstrašnější zážitky z Filmovky. Buchty i letos na Letní filmové škole v Uherském Hradišti představí oblíbený girl talk Ivany Veselkové a Zuzany Fuksové.

    Na Filmovce budete moct navštívit i živé natáčení podcastu Balanc, který je na Radiu Wave zasvěcený duševnímu zdraví, sebepoznání a dobrým vztahům. Moderuje Petr Bouška.

    A s moderátory podcastu Lit –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Janem Dlouhým a Evou Soukeníkovou můžete přijít probrat, jestli bychom měli srovnávat filmy a knihy a jestli nemáme prostě na filmy koukat a knížky číst…

    30. 7. – ⁠⁠⁠⁠⁠⁠ČRo Wave x GHMP // Opulence HEDONISTIC RAP: Wave v areálu barokního Trojského zámku během léta prozkoumá, jak se nás hudba snaží rozptýlit v aktuálních krizích.

    2. - 3. 8. –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Ondřej Šebestík se svým magazínem Podhoubí o přírodě, životním prostředí a všech cestách k šetrnému životu vyrazí na Besedu o Bigbítu v Tasově.

    Pro všechny aktuální informace sledujte náš Facebook a Instagram.

  • Největší světové banky se podílejí na ničení amazonských pralesů

    11. červen 2024
    Požár amazonského deštného pralesa

    Největší světové banky se tváří, že jsou šetrnější k Amazonii, než doopravdy jsou. Informuje o tom zpráva, kterou vypracovala organizace Stan.earth a Koordinační orgán domorodých organizací povodí Amazonky. Podle ní banky poskytly miliardy dolarů ropným a plynárenským společnostem, které se podílejí na ničení deštného pralesa.

    Banky Citibank, JPMorgan Chase, Itaú Unibaco, Santander a Bank of America poskytují dohromady víc než polovinu úvěrů společnostem, které v oblasti těží fosilní paliva. Banky mají své etické zásady, podle kterých mají chránit nedotčené lesy, ohniska biologické rozmanitosti, území původních obyvatel a přírodní rezervace. Informuje o tom britský Guardian.

    Šetření ale ukázalo, že jejich zásady selhávají a vztahují se zhruba jen na 30 % deštného pralesa. Společnosti, které banky finančně podporují, podle zprávy těžením destabilizují klima, ničí nebo narušují půdu a připravují původní obyvatele o zdroje obživy. Autoři šetření zkoumali dohromady 560 transakcí 280 bank za posledních 20 let.

    Problémem jsou samotné zásady, které si banky vytyčily a na které se odvolávají. Nedostatky v jejich obsahu se u jednotlivých společností liší. Na jedné straně je banka JPMorgan Chase, jejíž ochrana biodiverzity se podle autorů zprávy vztahuje pouze na lokality světového dědictví UNESCO. Ty ale pokrývají jenom 2 % Amazonie.

    Pozitivně zase studie hodnotí britskou banku HSBC, která byla kdysi významným sponzorem destruktivních projektů v regionu, ale od prosince 2022 přestala těžařské firmy úplně podporovat.

    Velkým problémem podle autorů zprávy také je, že většina financování ze strany bank se uskutečňuje skrze dluhopisy. Skrze ně je obecně těžší určovat pravidla využití financí.

    Zpráva vyzývá banky, aby přestali firmám těžícím ropu a plyn v Amazonii poskytovat jakékoli finance. 

  • Call Me by Your Name! Sloni si pro sebe navzájem vymýšlejí jména a troubí je na sebe

    11. červen 2024
    Slon

    Sloni se navzájem oslovují individuálními jmény, které pro své druhy vymýšlejí. Odhaluje to nová studie zveřejněná v časopise Nature Ecology & Evolution. Odborníci využili k analýze zvuků algoritmy umělé inteligence.

    Výzkumníci sledovali sloní „troubení“ zaznamenané v keňské národní rezervaci Samburu a v národním parku Amboseli mezi lety 1986 až 2022. Pomocí algoritmu strojového učení identifikovali 469 různých volání, z nichž 101 slonů volání vydalo a 117 přijalo. Podle nové studie na sebe sloni volají individuálními jmény, která si pro své druhy vymýšlejí. A nejen, že sloni používají specifické vokály pro každého jedince, ale také rozpoznají a reagují na volání určené jim, zatímco volání určená ostatním ignorují. To podle hlavního autora studie Michaela Parda naznačuje, že sloni dokážou určit, zda bylo volání určeno jim, pouhým zaslechnutím volání, i když je vytrženo z původního kontextu.

    Sloni vydávají širokou škálu zvuků od hlasitého troubení až po jemné zvuky, které lidské ucho neslyší. Sloni vydávají tyto specifické zvuky v nejrůznějších kontextech – od pozdravu členů rodiny přes utěšování mláděte až po udržování kontaktu s příbuznými na velké vzdálenosti.

    Ne v každém sloním volání bylo použito jméno, pokud se však jména ozývala, bylo to často, když sloni volali na velkou vzdálenost. Častěji taky dospělí sloni volali ty mladé. To podle výzkumníků může znamenat, že naučit se tento zvláštní talent může být náročné a trvá to roky.

    Výzkumníci pak v terénu zjišťovali, zda 17 slonů může rozpoznat svá vlastní jména. Když jim přehráli nahrávku, na které jeho přítel nebo člen rodiny volal své jméno, zvíře reagovalo pozitivně a „energicky“. Ten samý slon byl taky mnohem méně nadšený, když mu přehráli jména ostatních.

    Celý výzkum naznačuje, že sloni a lidé jsou jediní živočichové, kteří pro sebe vymýšlejí „libovolná“ jména, a nekopírují zvuk příjemce. Už dřív bylo prokázáno, že na sebe volají i delfíni a papoušci. Na rozdíl od slonů a lidí ale pouze napodobují zvuky ostatních a jména nevymýšlejí. Podle Franka Popea, ředitele organizace Save the Elephants toho mají sloni a lidé spoustu společného a současný objev je jenom začátek.