Jak jsem se nestal gangsterem, vypráví režisér ze švédského přistěhovaleckého ghetta

Gangsteři a policie dorazili na premiéru, vypráví režisér Loran Batti o svém filmu a dospívání v ghettu
„S policií se nemluví, takhle tě to vychová,“ říká švédský režisér kurdského původu Loran Batti. Jaké to je vyrůstat na předměstí, nechvalně proslulém násilím a kriminalitou? O osobní zkušenosti s rodinou, zločinem a integrací přistěhovalců do většinové společnosti mluví v podcastu Vlna.
Gottsunda je zhruba desetitisícové předměstí švédského města Uppsaly. Je pověstné kriminalitou, násilím a lokálními gangy. Režisér Loran Batti tam vyrostl a natočil velmi osobní film G - 21 scén z Gottsundy. Svou celovečerní dokumentární prvotinu v Česku promítl na festivalu lidskoprávních filmů Jeden svět.
„Vyrůstat v ghettu je krásné. Je to dětství plné pospolitosti, kamarádství a multikulturní společnost. Vybavují se mi dlouhé letní noci, legrace a bratrství. Zpětně už ale jasněji vidím i třídní rozdíly, chudobu, zneužívání, problémy s mentálním zdravím a podobně,“ říká Loran Batti a dodává, že dnes už nesmýšlí způsobem „my versus oni“, přistěhovalci proti Švédům.
„V ghettu jsme všichni bratři. Obnáší to velkou loajalitu. Musíš dodržovat pravidla: Nesmíš mluvit s policií. Když někdo střílí, sbíráš nábojnici, uklízíš důkazy. Co máš schovat, schováš. Takhle tě to vychová,“ popisuje s tím, že do gangsterských aktivit svých dospívajících přátel už se nezapojil. „Jak ale říkal jeden z velkých vzorů přistěhovaleckých kluků Zlatan Ibrahimović, odejdete z ghetta, ale ghetto neodejde z vás.“
Proč je těžké opustit ghetto a kriminální dráhu? Jaká byla role sportu a rodiny v životě švédsko-kurdského režiséra a jeho „cesta ven“? Proč považuje vězení za prostředek integrace?
Související
-
Překvapilo mě, jak na Západě nedodržují vlastní zákony, říká Apolena Rychlíková o Hranicích Evropy
Novinářka a filmová dokumentaristka Apolena Rychlíková natočila film Hranice Evropy. V něm se Sašou Uhlovou prozkoumává pracovní podmínky lidí ze střední Evropy na Západě.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.