Jak jsem se nestal gangsterem, vypráví režisér ze švédského přistěhovaleckého ghetta
„S policií se nemluví, takhle tě to vychová,“ říká švédský režisér kurdského původu Loran Batti. Jaké to je vyrůstat na předměstí, nechvalně proslulém násilím a kriminalitou? O osobní zkušenosti s rodinou, zločinem a integrací přistěhovalců do většinové společnosti mluví v podcastu Vlna.
Gottsunda je zhruba desetitisícové předměstí švédského města Uppsaly. Je pověstné kriminalitou, násilím a lokálními gangy. Režisér Loran Batti tam vyrostl a natočil velmi osobní film G - 21 scén z Gottsundy. Svou celovečerní dokumentární prvotinu v Česku promítl na festivalu lidskoprávních filmů Jeden svět.
„Vyrůstat v ghettu je krásné. Je to dětství plné pospolitosti, kamarádství a multikulturní společnost. Vybavují se mi dlouhé letní noci, legrace a bratrství. Zpětně už ale jasněji vidím i třídní rozdíly, chudobu, zneužívání, problémy s mentálním zdravím a podobně,“ říká Loran Batti a dodává, že dnes už nesmýšlí způsobem „my versus oni“, přistěhovalci proti Švédům.
„V ghettu jsme všichni bratři. Obnáší to velkou loajalitu. Musíš dodržovat pravidla: Nesmíš mluvit s policií. Když někdo střílí, sbíráš nábojnici, uklízíš důkazy. Co máš schovat, schováš. Takhle tě to vychová,“ popisuje s tím, že do gangsterských aktivit svých dospívajících přátel už se nezapojil. „Jak ale říkal jeden z velkých vzorů přistěhovaleckých kluků Zlatan Ibrahimović, odejdete z ghetta, ale ghetto neodejde z vás.“
Proč je těžké opustit ghetto a kriminální dráhu? Jaká byla role sportu a rodiny v životě švédsko-kurdského režiséra a jeho „cesta ven“? Proč považuje vězení za prostředek integrace?
Související
-
Překvapilo mě, jak na Západě nedodržují vlastní zákony, říká Apolena Rychlíková o Hranicích Evropy
Novinářka a filmová dokumentaristka Apolena Rychlíková natočila film Hranice Evropy. V něm se Sašou Uhlovou prozkoumává pracovní podmínky lidí ze střední Evropy na Západě.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
