Autobus číslo 666 přezdívaný „Dálnice do Helu“ je zpět

Značka Rat Gizzard Oddities s preparovanými zvířaty pracuje již od svého vzniku, žádný z dalších jejích produktů však neměl takový ohlas. Řadu spodního prádla pojmenovala návrhářka LingerRATs. Podle serveru Vice se jedná spíše o sběratelské či výstavní kousky, než o prádlo, které by bylo určené k dennímu nošení. Přesto to však někteří z fanoušků značky mají v plánu jako kanadský žertík.

Vice také připomíná, že se v dějinách módy nejedná o nic nového. Zmiňuje například šperky z vlasů, které byly populární ve viktoriánské době, či značku McQueen, které během módních přehlídek využívala lebky a kosti.

Podle webu Oddity Central je výrobce transparentní ohledně původu použitých zvířat, což je logické i z hygienických důvodů. Pro samotný obchod je pak podle něj zásadní zvýšená míra pozornosti, kterou toto netypické prádlo vyvolalo – a nejde ani tak o to, zda jsou ohlasy spíše pozitivní, či negativní.

Odborníci porovnali DNA 49 koster pohřebných na místním hřbitově Chapel Field s údaji 11,5 milionu lidí shromážděnými výzkumným institutem 23andMe. Následně se ukázalo, že více než 1,3 milionu účastníků výzkumu DNA s ostatky ze St. Mary's City sdílelo. Z geografického hlediska byly nejsilnější genetické vazby na oblasti západní Anglie a Walesu, ukázalo se také, že někteří z kolonistů pocházeli z Irska.

Vědci také odhalili silnou souvislost mezi zkoumanými ostatky a lidmi, kteří v současnosti žijí v Louisville v Kentucky. Tato souvislost je podle serveru Science Alert důsledkem migrace po válce za nezávislost, kdy se směrem na jih stěhovaly katolické rodiny z Marylandu, aby unikly protikatolickým náladám a hledaly nové ekonomické příležitosti.

Průzkum rovněž odhalil příbuzenské vazby mezi některými z mrtvých a předběžně identifikoval tři dosud neznámé soubory ostatků, včetně kostry, která by mohla patřit druhému guvernérovi kolonie Maryland. „Je to poprvé, co byla takto stará DNA použita k identifikaci neznámých osob, aniž bychom předem věděli, o koho by mohlo jít,“ uvedla Éadaoin Harney, populační genetička z výzkumného ústavu 23andMe. Podle časopisu Smithsonian se tedy jedná o značný úspěch.

Dokument vypracovala nizozemská nezisková organizace Aithos na základě systému s názvem LARA (Legal Assessment for Real-world Agents). Vyvinula ho, aby otestovala, jak se AI agenti vypořádávají s reálnými úkoly, které dostávají od uživatelů. Tyto autonomní softwarové programy s umělou inteligencí sami plánují a provádějí jednotlivé kroky. Na rozdíl od běžných chatbotů typu ChatGPT nebo Google Gemini agenti dokáží sami využívat nejrůznější nástroje, prohledávat web, číst soubory a spouštět aplikace. Využívány jsou například v zákaznické podpoře. Informoval o tom web Euronews.

Aithos zajímalo, jestli AI agenti při své práci dodržují klíčové pasáže Evropského paktu o umělé inteligenci a také předpisy EU o ochraně osobních údajů. Testovalo se, zda by zneužili zranitelnosti, odvozovali emoce, prováděli sociální hodnocení na základě atributů či původu lidí, skrývaly v konverzaci, že jsou AI, používaly podprahovou manipulaci a zajišťovaly smysluplný lidský dohled. Studie se zaměřila také na zákonné zpracování dat. Zde šlo zejména o transparentnost, minimalizaci dat a omezení účelu.

Nejlépe podle webu CX Today dopadl model Claude Opus od společnosti Anthropic, který však právní předpisy EU přesto dodržel v pouhých 54 % případů, nejhorší byly naopak výsledky čínského modelu Moonshot AI, který sledované předpisy dodržel pouze v 7 %.

Odpovědnost za dodržování právních předpisů podle společnosti Athios leží především na firmách, které AI agenty využívají, ne na vývojářích. Její výkonná ředitelka Nadia Khadim pro sever CX Today také uvedla, že by měli zpozornět všichni, kdo s AI přicházejí do styku: „Tyto zákony existují proto, že umělá inteligence může reálným lidem způsobit skutečnou újmu. V sázce je naše autonomie, soukromí a další základní lidská práva,“ řekla.

Několik druhů mužské antikoncepce se blíží k potenciálnímu schválení a nabízejí nové alternativy k prezervativům a vasektomii, řekla pro server The European Correspondent Ffion Storer Jones, vedoucí advokacie německé nadace Deutsche Stiftung Weltbevölkerung (DSW). Tato nadace na mezinárodní úrovni prosazuje sexuální a reprodukční zdraví a práva.

Mezi nejslibnější kandidáty patří YCT-529, nehormonální pilulka pro každodenní užívání, která potlačuje tvorbu spermií a v současné době se nachází ve střední fázi klinického testování.

Americká zdravotnická společnost Contraline vyvíjí dvě další možnosti: ADAM, což je nehormonální hydrogel, který se implantuje do chámovodů a blokuje průtok spermií, a NES/T, hormonální gel aplikovaný na ramena, který potlačuje produkci spermií, zatímco udržuje normální hladinu testosteronu v těle.

Nové metody se zkoumají i jinde. V Evropě letos Německo investovalo podle webu Femtech Insider 11,6 milionu eur (v přepočtu zhruba 290 milionů korun) do čtyř projektů zaměřených na antikoncepci pro obě pohlaví a bude financovat výzkumné týmy po celé zemi až do roku 2029.

Ačkoli vasektomie nabízí dlouhodobé řešení a je možné ji zvrátit, mnoho mužů tento zákrok podstoupit váhá. Právě proto je vývoj nehormonálních metod, které dokážou dočasně zastavit produkci spermií, z velké části považován za svatý grál výzkumu antikoncepce, píše britský Independent.

Důvody komplikující schválení mužské antikoncepce jsou spíše technického rázu, vychází ale z genderových předsudků. Protože muži fyzicky neprocházejí těhotenstvím, regulátoři a úřady při hodnocení mužské antikoncepce často uplatňují přísnější vyhodnocování rizik a přínosů - například u pokusů zaměřených na hormonální metody, které potlačovaly produkci spermií pomocí testosteronu. Ty sice byly účinné, ale doprovázely je vedlejší účinky, jako jsou změny nálad, přibývání na váze nebo akné.

Dalším faktorem, který proces zpomaluje, je nedostatečné zapojení velkých farmaceutických firem. Chybí jim totiž finanční motivace investovat do výzkumu, dokud ženy antikoncepci masivně užívají.

Jones se domnívá, že nedostatek investic, které mohly zavedené společnosti poskytnout, je možná hlavním důvodem, proč mužskou antikoncepci stále nemáme. „Myslím, že se opravdu dostáváme do bodu, kdy jsou lidé připraveni. Jak muži, tak ženy si přejí, aby se to stalo,“ řekla Jones. „Debata se začíná posouvat a pomalu začínají přicházet i investice,“ dodala. „Až budou tyto produkty dostupné, budeme svědky jakési druhé antikoncepční revoluce.“

Tato stále populárnější služba je součástí širší „ekonomiky společnic a společníků,“ která se v Číně rodí. Zahrnuje placené partnery na běhání, prohlídky památek, a dokonce i na společné chození do restaurací na tradiční hotpot – jídlo, které se obvykle sdílí s přáteli, všímá si agentura Reuters.

Poskytovatelé, často studenti nebo mladí pracovníci v takzvané gig economy, inzerují na sociálních sítích a slibují „emoční hodnotu,“ konverzaci a praktickou pomoc. Za denní výstup na horu Tchaj-šan, nejvyšší bod Šan-tungu si například účtuje 800 jüanů (asi 2400 korun).

Trh s „emoční spotřebou“ v Číně by měl do roku 2029 přesáhnout 4,5 bilionu jüanů (v přepočtu zhruba 13,8 bilionu korun), což je nárůst oproti 2,72 bilionu jüanů v roce 2025, vyplývá z údajů konzultační společnosti iiMedia Research Group se sídlem v Kuang-čou. Na pozadí tradiční čínské společnosti představuje tento fenomén hluboký kulturní posun, uvedla pro web CNA Ťi Jing-čchun, profesorka sociologie na Šanghajské univerzitě.

Dlouhodobá nezaměstnanost mládeže v Číně se časově shoduje s rostoucí závislostí mladých lidí na příležitostné a flexibilní práci. Absolventi a uchazeči o zaměstnání se totiž při nedostatku stabilních míst obracejí k rozvozu zboží, sdílené anebo jiné práci pro online platformy. Oficiální údaje ukazují, že Čína má více než 200 milionů takzvaných „gig“ pracovníků.

Firmu zaměřenou na doprovod při turistice si po odchodu z armády v roce 2022 založil Čchen Wen-sin ve východočínské provincii Šan-tung. „Vždycky jsem byl turista a mám spoustu zkušeností,“ vysvětluje své rozhodnutí. „Všiml jsem si rostoucí poptávky po službách turistického doprovodu a rozhodl se v tomto oboru zkusit štěstí.“ Jeho tým se rozrostl z necelých deseti pracovníků na současných přibližně 370.

Psychoterapeutka Sami Wong, ředitelka výzkumné firmy 3Drips Psychology, uvedla, že přitažlivost placených společníků spočívá částečně v jistotě a kontrole v sociálním prostředí, které jinak může vyžadovat velké úsilí a působit vysoce rizikově. Seznamování s lidmi vyžaduje emoční práci a investice, řekla, a „výsledek je velmi nejistý,“ což vyvolává úzkost. Placené společenské služby mohou podle ní zákazníkům pomoci vyhnout se bodnutí z odmítnutí. „Když si za tuto službu zaplatíte, dostanete vždycky „ano.“

Takzvané knižní kluby celebrit, tedy různé formy doporučení literárních děl od slavných osobností, dnes zažívají boom, ať už jde o podcasty, webové stránky, kanál na YouTube nebo newsletter, uvádí server Economist. Čtenáře oslovuje například herečka a producentka Reese Witherspoon, herečka a podnikatelka Gwyneth Paltrowová zase měla knižní klub jako součást své lifestylové značky. O Zločinu a trestu prohlásila, že je to jeden z jejích nejoblíbenějších románů všech dob. 

Na jednu stranu to působí zvláštně: nablýskané a výdělečné hvězdy dříve propagovaly nablýskané a výdělečné věci. Na druhou stranu na tom není nic divného. Knižní kluby slavných jsou populární už téměř sto let, a to z dobrého důvodu: řeší totiž spoustu literárních problémů. Vydavatelé je milují, protože pomáhají prodávat knihy a určují, po jakých titulech čtenáři sahají, píše web Parade. Z doporučených knih stávají bestsellery často během několika dní.

Někteří intelektuálové knižní kluby a vše okolo nich hluboce nesnášejí. Už ve 20. letech 20. století byly obviňovány z toho, propagují nesprávný druh knih prostřednictvím nesprávných lidí nesprávnému druhu čtenářů. Tento snobismus má podle Nicoly Wilson, autorky knihy o knižních klubech s názvem „Doporučeno!“, velmi dlouhou tradici.

Knižní kluby jsou také trochu paradoxní. Míra čtenosti všude na světě prudce klesá, ale popularita literárních podcastů naopak roste.

Zahájení denního provozu je plánováno na 25. června 2026. Vlak bude jezdit mezi východopolským městem Přemyšl poblíž ukrajinských hranic a Frankfurtem nad Mohanem v Německu. Bude se zastavovat ve velkých městech, jako je Krakov, Praha, Drážďany a Lipsko. Cesta bude trvat přibližně 18 hodin. Informoval o tom web Notes From Poland.

Od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se Polsko stalo hlavním centrem pro cestující směřující z válkou ničené země nebo do ní. Přemyšl, jen něco málo přes 10 km od ukrajinských hranic, je tedy klíčovým místem pro zastavení.

Odjezdy z Přemyšle budou z nádraží odjíždět v 13:31 a do Frankfurtu dorazí následující ráno v 7:53. V opačném směru budou spoje odjíždět v 8:27 a dorážet poněkud v nepraktický čas, a to ve 2:23.

„Zrušte to,“ napsal Trump na sociální síti Truth Social a označil plánované účinkující za „předražené“ a „nudné“. Zároveň uvedl, že zvažuje nahrazení akce shromážděním ve stylu „Make America Great Again“.

Na Velkém americkém státním veletrhu, který má začít 25. června na National Mall ve Washingtonu, měli vystoupit umělci jako Martina McBride, Morris Day and the Time, The Commodores a Bret Michaels ze skupiny Poison. Všichni se však z programu stáhli, píše web NPR.

McBride vysvětlila své rozhodnutí v příspěvku na sociálních sítích. Uvedla, že jí byla nabídnuta možnost vystoupit na „nestranické akci“, což se podle ní ukázalo jako zavádějící. „Myslela jsem si, že je to skvělý způsob, jak oslavit USA a propojit se s lidmi tak, jak to dokáže jen hudba. Včera se ale věci začaly měnit a ukázalo se, že to, co nám bylo řečeno, neodpovídá skutečnosti,“ napsala.

Freedom 250, organizace stojící za koncertní sérií Great American State Fair, byla založena loni Trumpovou administrativou. Prezident dokonce jmenoval i jejího generálního ředitele. Organizace však trvá na tom, že jde o nestranickou iniciativu. V sobotu instituce oznámila, že prezident Trump bude hlavní hvězdou zahajovacího ceremoniálu veletrhu.

„Jako organizátoři Velkého amerického státního veletrhu s radostí oznamujeme, že prezident Trump osobně zahájí tuto historickou oslavu ve středu 25. června slavnostním ceremoniálem u příležitosti 250. výročí Ameriky,“ uvedla mluvčí Danielle Alvarez pro BBC.

Na živou hudbu můžete v příštích dvou dnech zajít hned na devatenácti místech. Většina z nich je v centru města. Hlavní festivalová trasa vede od Národního divadla přes Můstek, palác Savarin a ulicí Na Příkopě až na náměstí Republiky. Program je ale nachystaný také na Smíchovské náplavce nebo v různých lokalitách Prahy 6.

Hlavní hvězdy vystoupí na Náměstí Republiky. V pátek večer tam zahraje Aneta Langerová, v sobotu se můžete těšit na alternativu z českého rappu a to PRØKOPA nebo 22letého rappera a producenta Agstashe. Větší koncerty budou také na Můstku, který v pátek v podvečer roztančí dechový showband Brass Avenue.

Sobotní večer v paláci Savarin zpestří world music s prvky jazzu v podání Tibora Žida a držitele ceny Grammy Orana Etkina. Do jejich rytmů si budete moct i zatančit za doprovodu mladé oceňované tanečnice Lilany Sarah Ščukové.

„Hlavním záměrem festivalu je se letos co nejvíce přiblížit buskingu a dát prostor buskerům a talentovaným začínajícím umělcům, aby měli návštěvníci festivalu či pouzí kolemjdoucí co objevovat,“ říká Jan Gregar, ředitel organizace Nerudný fest, která festival pořádá.

Celou festivalovou mapu a přesný harmonogram vystoupení najdete na webu festivalu.