Barack Obama na cestách

To se nemůže neodrazit také na popularitě jeho republikánské strany: Ze všech průzkumů vycházejí jako důvěryhodnější demokraté a stále více Američanů se také identifikuje v tomto směru, zatímco míra sounáležitosti s republikány podle průzkumů klesá.

Chřadnoucí ekonomika, administrativa, která je považována za nekompetentní a k tomu dvě války na krku; co víc by si mohla přát opozice, tedy demokratická strana. Člověk by si myslel, že jí vítězství v listopadových prezidentských volbách nemůže uniknout.

Tak jednoznačná ale situace v žádném případě není. Demokratický kandidát Barack Obama dokázal vybudovat nevídané hnutí, na kterém formou drobných finančních příspěvků nebo aktivní účastí v jeho kampani participují miliony lidí. Obama je nepochybně velmi silným kandidátem. Přesto v průzkumech veřejného mínění vede nad svým republikánským soupeřem Johnem McCainem jen o několik málo procentních bodů. Hlavním důvodem je pocit, že mladý senátor za stát Illinois nemá dostatečné zkušenosti. Průzkum listu The Washington Post ukázal, že pouhých 48 procent Američanů věří Obamovým schopnostem vést zemi ve válce. V tom je rozdíl mezi oběma kandidáty propastný: McCainem si je v tomto ohledu jisto 70 procent jeho spoluobčanů.

John McCain je válečný hrdina, který se celou svou politickou kariéru zabýval mezinárodními vztahy a národní bezpečností, takže Obama ho těžko může v tomto smyslu předstihnout. Potřebuje se ale zbavit cejchu, že je v zahraniční politice nekompetentní. To je hlavní důvod, proč se vydává na Blízký východ a do Evropy. Pokud ho Američané uvidí na televizních záběrech jak konverzuje s lídry důležitých zemí a pronáší projevy na věhlasných místech, pak by v jejich očích jistě mohl stoupnout. V poslední době se navíc demokratický kandidát začal k zahraničním a bezpečnostním tématům vyjadřovat mnohem intenzivněji. V lecčems se přitom posunul blíže ke středu politického spektra. Zatímco dříve hovořil o nezbytnosti okamžitého stažení amerických sil z Iráku, nyní chce bojové jednotky odsunout během 16-ti měsíců. Připustil, že Bushova strategie dočasného posílení americké armády v zemi pomohla výrazně snížit míru násilí. Je ale přesvědčen, že ze strategického hlediska Spojené státy v Iráku nevyhrávají a jednotky tam proto dlouhodobě nemají co pohledávat. Namísto toho chce posílit americkou přítomnost v Afghánistánu. Tuto válku podle něj Bushova administrativa zanedbala.

V tom můžeme s Barackem Obamou bez váhání souhlasit. Jeho postoj k Iráku je ale stále dost nejasný. Opravdu by tvrdošíjně trval na stažení všech bojových jednotek, i kdyby bylo jasné, že v zápětí poté v zemi vypukne krvavé násilí všech proti všem? Nebo během kampaně svůj pohled ještě dále poupraví? Je to možné. Každopádně je ale nyní v tomto směru ve výhodě John McCain. Pokud by stabilizace Iráku dále pokračovala, lidé by se mohli začít ptát, zda nemá pravdu spíše republikánský kandidát, který posílení amerických sil v zemi prosazoval už před lety. A kdyby se naopak poměry v Afghánistánu dále vyhrotily, Amerika se jen utvrdí v pocitu, že ve svém čele potřebuje silného vůdce. To je role jako stvořená pro McCaina.

Ať už tedy jde o realitu nebo jen o nepřesné vnímání ze strany veřejnosti, v zahraniční politice a národní bezpečnosti je Obama vnímán jako slabý kandidát. Ale těžko říct, zda bude tento faktor skutečně hrát rozhodující roli. Pokud budou z burz a statistických úřadů přicházet stále horší zprávy, na prvním místě veřejné debaty se definitivně usadí ekonomika. To by pro Obamu byla skvělá zpráva. V době hospodářských problémů či dokonce krize se totiž nestává, aby zvítězil kandidát vládnoucí strany.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .