Barack Obama triumfoval v Jižní Karolíně

Tábor Hillary Clintonové naopak porážku v Jižní Karolíně bagatelizuje a tamní souboj nepovažuje za víc než za trénink před tak zvaným "superúterým". Clintonová má v něčem pravdu, nicméně faktem zůstává, že i trénink může o kondici a momentální formě dvou protivníků napovědět mnohé. Pokud by tato sportovní paralela platila, nelze výsledky z Jižní Karolíny jen tak odbýt.

Vítězství Baracka Obamy v tamních primárkách se očekávalo. Podle posledních průzkumů vedl o 10, 12 procent, ale nakonec Clintonovou porazil procentuálním poměrem 55:27. To je úspěch drtivý a stojí za ním následující faktory: Předně, 4 z 5 voličů černé barvy pleti hlasovali pro Obamu. Ve státě, kde Afroameričané tvořili 55 preocent demokratického elektorátu, to mělo zásadní význam. Clintonová také už předem naznačovala, že primárky v Jižní Karolíně nebere úplně vážně, protože v nich vzhledem k této skutečnosti nemůže uspět. Na tom něco je, ale tábor new yorské senátorky už nemluví o tom, že plných 61 procent z účastníků demokratických primárek byly ženy. O ně se přitom Hillary až dosud opírala; jen díky nim Obamu těsně porazila v New Hampshire. V Jižní Karolíně se ale ukázalo, že černé ženy upřednostnily rasu před pohlavím.

Rozhodně ale neplatí úvaha, že by se černoch Obama opíral pouze o hlasy příznivců stejné barvy pleti. Dala mu hlas také čtvrtina bílých účastníků primárek a Clintonová ho mezi bělochy porazila pouze poměrem 3:2. Je tedy zřejmé, že pro Obamu hlasovalo mnohem širší spektrum občanů než pro Clintonovou.

Bývalá první dáma přitom ještě nedávno v Jižní Karolíně v průzkumech spolehlivě vedla. Černí voliči tehdy podporovali jí, především proto, že bývalý prezident Bill Clinton je v jejich vzpomínkách zapsán velmi kladně. Hillary navíc tehdy byla jasnou favoritkou a hlas pro Obamu se zdál být sázkou na outsidera.

Clintonová ale ve své kampani udělala několik chyb, které by jí mohly černošský elektorát znepřátelit i do budoucna. Je pravdou, že sama Hillary Jižní Karolínu více méně vypustila a soustředila se na kampaň v jiných státech. Maximálně ale využila své největší eso, kterým je samozřejmě manžel Bill. Jižní Karolína však dala spíše za pravdu těm komentátorům, kteří bývalého prezidenta považují za výhodu i velkou nevýhodu v jedné osobě. Jeho vystupování v Jižní Karolíně je hodnoceno spíše rozpačitě; podle mnohých zašel ve svých atacích Obamy příliš daleko.

Clinton očividně posunul smysl Obamových výroků o Ronaldu Reaganovi, ale největší chybu zřejmě udělal v rasových otázkách. Nejde o starší kontroverzi, kdy Hillary údajně umenšovala význam Martina Luthera Kinga, což proniklo i do českých médií. Clintonová se možná vyjádřila politicky neobratně, ale v souladu s historickou skutečností. Její muž však nyní dělal vše pro to, aby Obamův úspěch v Jižní Karolíně přirovnal k vítězství reverenda Jasse Jacksona ve stejném státě z let 1984 a 1988. Podtext byl jasný: Clinton chtěl zdůraznit, že Obama, stejně jako Jakson, uspěl jen díky své barvě pleti. Jenže pro Jacksona byla tato skutečnost primárním bodem kampaně, zatímco Obama vůbec nekandiduje jakožto černoch, naopak. Chce být mužem, který překoná staré rozdíly a sváry a Ameriku sjednotí. Ať už to zní jakkoliv utopicky, podle většinového mínění Bill Clinton do souboje manipulativním způsobem vnesl rasu. Obama přitom zvítězil v Iowě a jen těsně prohrál v New Hampshire. Oba státy jsou téměř kompletně tvořeny bílými občany.

Clintonová navíc počítá i další ztráty: očekává se, že dnes se za Obamu otevřeně postaví senátor Edward Kennedy, ikona amerických liberálů. Oba hlavní demokratičtí kandidáti se o jeho přízeň tvrdě přetahovali. V článku pro New York Times Obamu až do nebes vychválila Caroline Kennedyová, dcera prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. Podle ní bude Obama, podobně jako JFK, prezidentem, který inspiruje novou generaci Američanů. Rodina Kennedyů hraje v americké politice stále velkou roli, proto vzbudila tato podpora Obamy rozruch. V atmosféře srovnávání současného kandidáta se slavným prezidentským předchůdcem se ale zapomíná na jednu podstatnou skutečnost: JFK se prezidentem stal dokonce v nižším věku, než je ten Obamův. Měl už ale za sebou téměř 15 let působení v obou komorách Kongresu, zatímco Obama je senátorem pouhé 3 roky. I proto New York Times ve svém úvodníku doporučil čtenářům volit Clintonovou, jakožto zkušenější a kompetentnější političku.

Pohled na americkou scénu ale říká, že momentálně je v jisté mediální výhodě Barack Obama. Je tomu tak přesto, že ve většině velkých států, které budou hlasovat 5. února, vede Hillary Clintonová. Její náskok ale spočívá především na sympatiích hispánských voličů, jejichž chování v den voleb bývá nevypočitatelné; není zřejmé, v jakém počtu se k urnám dostaví. Přesto nezbývá než konstatovat, že souboj je v demokratické straně nesmírně vyrovnaný a jakákoliv momentální výhoda nemusí znamenat vůbec nic. Rozhodne se až ve volebních místnostech a je klidně možné, že souboj se protáhne do března či dubna. Američané totiž svého prezidenta vybírají v nejotevřenějších primárkách za mnoho posledních let.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .