Básník-robot se toulá po pláži a zapisuje verše do písku

17. červenec 2017
Robotického básníka představila čínská designérka Yuxi Liu ve své magisterské práci s názvem Lidé se přeceňují

Robotického básníka představila čínská designérka Yuxi Liu ve své magisterské práci s názvem Lidé se přeceňují. Obhájila ji na univerzitě v Edinburghu v rámci oboru designová informatika. „Básník na pláži“, tak se jmenuje autonomní pojízdná krabička s retro designem, která bloumá pomalu po pláži, nasává atmosféru pomocí senzorů a promýšlí lyrický text. Výsledný dojem zpracovaný umělou inteligencí se skládá do slok a tiskne do provlhlého písku na okraji pobřeží, kde texty časem pohřbí příboj. Podle slov Liu není robot ještě plně autonomní, je závislý na předprogramovaných algoritmech, ale zároveň se na jeho samostatnosti stále pracuje. Sny některých básníků se tak pomalu naplňují. Od 70. let, kdy se s rozvojem osobního počítače lidé pokouší psát programy k tvorbě literárních děl, se kvalita takto generovaných textů značně posunula. Roboti píšící básně jsou podle serveru Motherboard dobrým způsobem, jak přimět lidi, aby přehodnotili své postoje vůči strojům jako chladným zařízením. „Stále se k nim chováme jako k věcem,“ dočteme se.Básník na pláži je jako vystřižený z portfolia snah oživit pražský veřejný prostor, klidně by mohl stát kousek vedle pián na ulici nebo poeziomatu.

Autor:Ondřej Šebestík
  • Aktivisti obsadili slavné berlínské divadlo Volksbühne. Protestují proti gentrifikaci

    25. září 2017
    Volksbühne v Berlíně

    Téma gentrifikace se dostává do evropských médií a veřejné debaty stále víc. V pátek večer se několik stovek aktivistů vydalo protestovat do věhlasného Volksbühne, dav se během noci rozrostl na asi tři tisíce osob. Budovu, kterou do dnešního dne odmítají opustit, označila skupina spojená pod jménem From Dust to Glitter za „majetek lidí“.

    Occupy Volksbühne je poslední z akcí německých aktivistů a umělců, kteří prý nechtějí přihlížet důsledkům berlínské gentrifikace. Ve městě, které je odedávna považované za centrum umění v Evropě, se totiž už dlouho mění poměr sil. Umělecká studia, kluby, malá divadla a podobná zřízení musí často zavírat nebo se stěhovat na periferii města, protože si v centru nemohou dovolit nájem. Demonstrace proti gentrifikaci jsou v Berlíně čím dál běžnější. 9. září zaplnil ulice napříč Mitte a Kreuzbergem protestní pochod proti uzavření klubu Jonny Knüppel – jednoho z mnoha prostorů, o které Berlín v posledních letech přišel. Protestující před Volksbühne plánovali akci několik měsíců s cílem „osvobodit divadlo, odporovat gentrifikaci Berlína a protestovat proti drancování kulturního života investory“. „Pro umělce je čím dál těžší žít a pracovat v Berlíně,“ vysvětluje serveru Hyperallergic organizátorka protestu Sarah Waterfeld. „Chápeme osvobození tohoto prostoru a jeho samosprávu jako umělecký, a proto politický čin. Město je divadlo, divadlo je město,“ řekl podle Deutsche Welle jeden z řečníků. Skupina má v plánu vytvořit „stage pro lidi“, „protigentrifikační centrum“ a „parlament bezdomovců“. Volksbühne, divadlo založené v toce 1890, je považováno za jednu z nejpodstatnějších kulturních institucí v Německu. Za dobrou reputaci vděčí berlínská scéna hlavně bývalému řediteli Franku Castorfovi, pod jehož vedením vznikaly ve Volksbühne za posledních 25 let nevídané a experimentální inscenace. Castorfa nahradil minulý měsíc ve funkci bývalý ředitel Tate Modern, Chris Dercon, což kritizoval i berlínský senátor pro kulturu. Změnu vedení označil za „chybu, která symbolizuje neoliberální uměleckou scénu, která se do Berlína přiváží“, píše Hyperallergic.

    Volksbühne se dlouhá léta netají svojí kritikou kapitalismu, nový šéf by podle kritiků mohl scénu otočit směrem k méně kontroverzníma a více komerčním produkcím, píše britský deník Guardian. Dercon však nemá jen odpůrce, podle mnohých se jeho nástup na berlínskou scénu ztotožňuje s příklonem k neoliberalismu nesprávně. Sám Dercon označil protesty za nepřijatelné, trápí ho, že herci nemohou zkoušet představení plánovaná na listopad.

  • Robot listu Washington Post napsal za poslední rok 850 článků

    25. září 2017
    Robot – roboti

    Technologie pomalu může nahánět strach i novinářům, bot jménem Heliograf amerického deníku The Washington Post si odbyl premiéru při olympiádě v Riu a publikoval z ní 300 krátkých reportáží.

    Od té doby pokryl volby do amerického Kongresu i volby guvernérů a zápasy lokálních fotbalových týmů ve Washingtonu. Mimo článků zvládá tvořit i tweety, jako je tenhle. Během prvního roku existence pro Washington Post vytvořil 850 článků, které vygenerovaly více než půl milionu kliknutí. Vedení médií nepočítají s boty, jako je Heliograf, jen jako s autory, měli by především redaktorům pomáhat. Reportéři se díky kolegovi robotovi, pokrývajícímu například ekonomické aktuality, mohou soustředit na větší a komplexnější texty. Podle amerických médií tak boti spíše přispívají k hodnotnější práci živých novinářů, než že by jim brali práci, píše sever Digiday. Chybovost softwaru navíc postupně klesá. „V případě automatických zpráv ze světa financí počet chyb klesá, přestože počet zpráv naopak desetinásobně vzrostl,“ říká Francesco Marconi, strategický manažer tiskové agentury Associated Press.

  • V noci už žádné mňoukání ani štěkání, alespoň v Novosibirské oblasti

    25. září 2017
    Kočky – psi – pes – kočka

    Poslanci oblastního parlamentu Novosibirské oblasti Ruské federace se rozhodli, že zakáží v noci psům štěkat a kočkám mňoukat.

    Píší o tom stránky Life.ru. Návrh zákona se objevil na webu parlamentu. Jde o doplnění existujícího zákona o nočním klidu. Majitelé koček a psů budou muset dávat pozor na to, aby jejich miláčci nehlučeli a nerušili ostatní obyvatele. V opačném případě se to bude posuzovat jako přestupek. Noční klid bude platit ve všední dny od desíti večer do sedmi ráno a o víkendu až do devíti. Kromě toho mají být kočky a psi zticha každý den od jedné do dvou odpoledne. V případě nedodržení nového předpisu hrozí pokuta ve výši 3 000 rublů, to je přibližně 1 000 korun. Jevgenij Smyšlajev, který má předložený zákon v oblastním parlamentu na starosti, nedokázal pro novináře změny v zákoně nijak okomentovat. Zákon budou poslanci schvalovat na nejbližším zasedání.

    Autor:Miroslav Tomek
  • Podívejte se na video, ve kterém vás Ridley Scott provede svojí oblíbenou scénou z Blade Runnera

    22. září 2017
    03644786.png

    Režisér Ridley Scott v novém videu pro magazín Wired prozrazuje, jaká je jeho oblíbená scéna z filmu, a dvouminutovou sekvenci provází komentářem. 

    „Pro Ricka Deckarda je to jen práce,“ popisuje moment, kdy se Deckard setkává s Rachael a zkoumá její oko, aby prošetřil, zda je robotka. Scott vypráví, jak v době nedigitální docílil lesku v očích replikantů pomocí zrcátka, jak obsadil halucinačního barmana z Shining a že rtěnku Rachael nakonec natíral on sám. „Měla v sobě neobyčejnou vážnost,“ vysvětluje režisér, proč Rachael stylizoval podle původem rakouské herečky zlaté éry Hollywoodu Hedy Lamarr. Pokračování Scottova kultovního filmu tentokrát v hlavní roli s Ryanem Goslingem jde do kin už 4. října, nese název Blade Runner 2049 a jeho děj se odehrává 30 let po skončení prvního dílu. Režisér filmu Denis Villeneuve má za sebou téměř samé úspěšné tituly včetně Sicaria nebo Příchozích a očekávání jsou tedy velká.

  • Psychedelické plakáty, japonská grafika. Smithsonian Design Museum zdigitalizovalo svoji sbírku

    22. září 2017
    Plakát k výstavě Rokuro Taniuchi v Seibu Department Store, 1981

    Cooper Hewitt, budova známá jako Smithsonian Design Museum, je výstavní prostor v New Yorku plný designu.

    Instituce, ve které si prohlédnete návrhy aut, současných i historických interiérů, ale také třeba psychedelické plakáty, zdigitalizovala 92 procent své sbírky. Přehledná stránka, rozdělená do kategorií, obsahuje přes 200 tisíc exponátů, od límce z 19. století přes 143 děl japonského grafického designu až po architektonické návrhy 20. až 21. století. Výživná sbírka věhlasného amerického muzea má také oblíbený random mód. Takže pokud nevíte, co se sebou, klikejte a vzdělávejte se.

  • Prozkoumejte hudební archiv NDR ve skrytém archivu berlínské knihovny

    22. září 2017
    Vinyl – vinyly

    Berlín je vyhlášeným městem obchodů s raritními deskami a hudebními blešáky, jeden zdroj hudby ale zůstává stále neprozkoumaný – a ukrývají se tu raritní nahrávky z dob Německa rozděleného zdí.

    Instituce Zentral und Landesbibliothek Berlin skrývá na 73 tisíc vinylových desek a přes 43 tisíc cédéček, které čekají na to, až si je přijdete do knihovny poslechnout nebo si je půjčíte domů. V archivu najdete také široký výběr hudebních časopisů, téměř 100 tisíc notových zápisů a místnost s pianem, kde si je můžete přehrát. Jak upozorňuje server Electronic Beats, jde o užitečný a neobjevený zdroj samplů a vůbec největší sbírku hudby vytvořené ve východním Německu. Věděli jste například, že v NDR byla silná freejazzová scéna? Pokud se chcete dozvědět víc, adresu znáte.

  • V očekávání noci. Czech Nature Photo vyhrál Stanislav Macík se snímkem probouzejících se kaloňů

    22. září 2017
    Czech Nature Photo vyhrál Stanislav Macík se snímkem probouzejících se kaloňů

    Skupina kaloňů nechápe, co se děje, co je to budí. V tom momentě je zachytil fotograf Stanislav Macík a za snímek rozespalých letounů získal jako první v historii cenu Czech Nature Photo. 

    Fotografii s názvem V očekávání noci pořídil Macík v malé vesnici poblíž senegalského města Koalak a stal se díky ní vítězem pilotního ročníku soutěže, kterou organizuje společnost Czech Press Photo. „Byli jsme pro ně doslova předčasný budíček, protože při hledání co nejlepšího pozorovacího místa jsme u místních domorodců a nepřeberného houfu dětí vzbudili obávanou zvědavost,“ vypráví fotograf, jehož snímek uspěl i v kategorii Savci. Sekci plazů ovládla ropucha, která na snímku proplétá řetězce svých vajíček zaplavenou trávou a vytváří tak podvodní pavučiny, v kategorii Ptáci zvítězil Jiří Hřebíček s fotografií racka. Hlavní porotu tvořili dlouholetí fotografové živé přírody Michal Krause a Rostislav Stach, Veronika Souralová, ředitelka soutěže Czech Press Photo a centra Czech Photo Centre, a ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.

  • V londýnské hipsterské čtvrti vznikl coworkingový prostor pro kreativní činnost a „denní snění“

    21. září 2017
    V londýnské hipsterské čtvrti vznikl coworkingový prostor pro kreativní činnost a „denní snění“

    Podlouhlá dřevěná „budka“ zasazená mezi dvě budovy – do takového prostoru se teď můžou podívat lidé ve východolondýnském Shoreditch. Objekt navrhli architekti speciálně pro přehlídku The London Design Festival, která se koná teď mezi 16. a 24. září.

    Na dřevěné konstrukci pracovalo Universal Design Studio, které spojilo síly s The Office Group, společností zaměřenou na flexibilní pracovní prostory. Designéři při spolupráci zjistili, že v hektických prostorách je obtížné být kreativní a chrlit nápady, a to je při projektu inspirovalo. „Říkali jsme si, jak bychom mohli udělat z pracovních prostor prostředí, které by pomohlo lidem být víc kreativní a výkonný. Je to něco, co si jako kreativci sami dokážeme představit. Umíme se vžít do situace, že je člověk v rušném prostředí a musí plodit nápady,“ popsala serveru Dezeen ředitelka Universal Design Studia Hannah Carter Owersová. Používání notebooků a mobilních telefonů je proto v pavilonu zakázáno. Tvůrci místo toho vybízejí návštěvníky, aby vytvořili papírovou lucerničku, která se pak věší na strop. Cílem je podle designérů to, aby se mozek plně soustředil pouze na kreativní činnost. Dřevěný pavilon je součástí festivalového Shoreditch Design trojúhelníku, který se zaměřuje na kreativní průmysl ve východním Londýně. Tato oblast je známým centrem kreativců a inovativních firem.

  • Nevhodné metro pro vozíčkáře mají v Paříži a Londýně, Praha nemá bariéry u 70 % stanic

    21. září 2017
    Metro Praha

    Do všech stanic v Los Angeles i Washingtonu, D.C., se lidé s omezenou pohyblivostí dostanou bez problémů.

    Ukazuje to srovnání zveřejněné britským Guardianem. Redaktoři vytvořili vždy dvě mapy tras metra – jednu, která ukazuje síť všech zastávek podzemní dráhy, a druhou, která znázorňuje jen ty bezbariérové. Špatně dopadlo hned několik evropských metropolí, ale třeba i New York, kde je jedno z nejstarších meter na světě. Bez problémů se tam lidé dostanou na nástupiště jen asi každé čtvrté stanice. Tamní společnost Metropolitan Transportation Authority uvedla, že se snaží o vybudování bezbariérového přístupu vždy, když danou stanici metra renovuje. Podobně je na tom Londýn – v současnosti má jen asi 71 z celkem 270 stanic bezbariérových. Do konce příštího roku jich ale společnost Transport for London slibuje bezbariérově zabezpečit více než třetinu. Nová linka, pojmenovaná Elizabeth, by měla být uvedena do provozu příští rok v prosinci a bude prý plně bezbariérová. „Kvůli různým přerušením provozu výtahů a měsíce trvajícím opravám se pro nás stávají i oficiálně bezbariérové stanice nepřístupnými. Nemůžeme se dostat do práce, do školy, za přáteli, rodinou, zkrátka žít svůj život jako ostatní,“ říká předseda organizace Doprava pro všechny (Transport for All) Alan Benson. Autoři srovnání zároveň uvádí, že je potřeba si uvědomit, že ne všude si poradí vozíčkář sám. Na některých stanicích, které jsou uváděny jako zcela bezbariérové, je stejně potřeba asistence dalšího člověka nebo přístup vyžaduje využití rampy. Lepší situace je v Barceloně nebo Tokiu, kde se lidé s omezenou pohyblivostí dostanou do 88 % stanic bez komplikací. Podle autorů článku pomohlo ke zlepšení situace v britské i španělské metropoli pořádání olympijských her v uplynulých letech. A jak je na tom české hlavní město? Praha má v současnosti podle informací Dopravního podniku zhruba 70,5 % procenta svých stanic bezbariérových. „V místech, kde není bezbariérový vstup, je přeprava vozíčkářů problematická, ne-li nemožná. Je to neblahým dědictvím z minulých let – podle tehdejší koncepce výstavby jednotlivých úseků byly až do roku 1990 stanice metra budovány bez možnosti bezbariérového přístupu,“ uvádí se na stránkách Dopravního podniku hl. m. Prahy.